Mediální křižovatky po dvaceti letech

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si Vás dovoluje pozvat na konferenci
Mediální křižovatky po dvaceti letech pořádanou ve spolupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí
ve dnech 9. - 10. října 2012 v Telči
(Jezuitská kolej, Náměstí Zachariáše z Hradce 2)

Program konference

Úterý 9. října

09:30 – 10:00 Registrace účastníků
10:00 – 10:10 Zahájení konference - úvodní slovo předsedkyně RRTV Kateřiny Kalistové
10:10 – 13:00 Hlavní panel: Hranice svobody slova a projevu aneb „Vrtěti psem“
Moderuje: Jan Pokorný
Členové panelu: Milan Uhde, Miloš Mistrík, Kateřina Šimáčková,
Václav Moravec, Petr Polák, Tomáš Trampota

13:00 – 14:00 Oběd (v areálu Jezuitské koleje)
14:00 – 15:30 Odpolední panel 1: Komunitní média
Členové panelu: Kateřina Kalistová, Michel Fleischmann, Alexandr Pícha,
Martin Holík, Henry Loeser

15:30 – 16:00 Přestávka na kávu

16:00 – 17:30 Odpolední panel 2: Dětská reklama - zrušit či zachovat?
Členové panelu: Jiří Mikeš, Radim Wolák, Marek Klain, Vilma Hušková
17:30 Závěrečné slovo
19:30 Společenský večer (v areálu Jezuitské koleje)

Středa 10. října
10:00 – 12:00 Hlavní panel: Televizní a rozhlasové stanice pro děti
Členové panelu: Peter Duhan, Petr Koliha, Lubor Zoufal, Radek Mezuláník
12:00 Závěrečné slovo předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
12:15 Oběd (individuální – nezajišťuje RRTV)
Počet míst v konferenčním sále je limitován, prosíme proto, abyste se v případě Vašeho zájmu o
konferenci registrovali na níže uvedené webové adrese:
http://www.rrtv.cz/cz/static/rada-on-line/pozvanka/index.htm

Anotace jednotlivých panelů:
Panel 1 – Hranice svobody slova a projevu
Nedávný případ patnáctiletého chlapce z Břeclavi opětovně ukázal jakou moc má slovo, zvláště
v dnešní mediální krajině. Kde začíná a končí hranice svobody slova a projevu? Lze svobodu slova
vnímat odděleně od kategorií, jakými jsou odpovědnost, objektivita, nestrannost, vyváženost?
Panelisté: Milan Uhde (předseda Rady ČT), Miloš Mistrík (předseda slovenské Rady pre vysielanie a
retransmisiu), Kateřina Šimáčková (soudkyně NSS), Václav Moravec (ČT), Petr Polák (vedoucí
Oddělení rovného zacházení při Kanceláři veřejného ochránce práv), Tomáš Trampota (ředitel
Institutu komunikačních studií a žurnalistiky UK)

Panel 2 - Komunitní média
V současnosti existuje v ČR duální systém vysílání, kdy platná mediální legislativa rozlišuje pouze dva
typy vysílání - veřejnoprávní a soukromé (komerční). Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
zpracovala materiál, který mapuje způsoby, jakými mohou být do stávajícího mediálního systému
inkorporována tzv. komunitní (nezisková) média, s cílem otevřít veřejnou debatu na dané téma.
Panelisté: Kateřina Kalistová (předsedkyně RRTV), Michel Fleischmann (Lagardère Active ČR),
Alexandr Pícha (ČRo), Martin Holík (Radio Proglas), Henry Loeser (vyučující na FSS MU)

Panel 3 - Dětská reklama
Jakým způsobem a do jaké míry ovlivňuje reklama dětského diváka? Věčný spor mezi rodiči a
zadavateli reklamy. Proč by někteří ‚marketéři‘ zakázali reklamu mířenou na děti mladší 8 let? Na toto
téma budou diskutovat:
Panelisté: Jiří Mikeš (VŠE), Radim Wolák (CEMES), Marek Klain (TV Barrandov), Vilma Hušková (RRTV)

Panel 4 - Dětské vysílání
Budoucnost dětských televizních a rozhlasových stanic. Je tento koncept ekonomicky reálný a
udržitelný a v jaké podobě?
Panelisté: Peter Duhan (ČRo), Petr Koliha (ČT), Lubor Zoufal (Radio Pigy), Radek Mezuláník (UJAK)

Francie vydala na digitalizaci poloviční náklady než se plánovalo.

Celkové náklady na vypnutí analogového televizního vysílání ve Francii byly nakonec výrazně nižší než se původně předpokládalo. Finální součet nákladů dosáhl   150 mil. €, zatímco původní plán činil  320 miliónů  €.  Náklady byly  financovány vládou (50%), z veřejnoprávního vysílání France Télévisions (15%), a poplatky od tří zavedených komerčních vysílatelů TF1, M6 a Canal + (10%) a francouzsko-německého Arte (5%) .

Vypnutí analogového vysílání byla dokončena podle plánu v listopadu 2011. Digitální terestrika je nyní k dispozici pro 97,3% populace.

V ČR byla televizní digitalizace financována mimo státní rozpočet s celkovými náklady ve výši necelých 200 mil. Kč.

Slovensko chce kvůli „vulgárnosti a nekulturnosti“ měnit mediální zákon, po diskuz

"Po expertních vystoupeních a diskusi budu očekávat aktivní reakci provozovatelů soukromého vysílání, neboť od ní bude do značné míry záviset další postup ministerstva," uvedl pro slovenskou agenturu ministr kultury Maďarič.

Poslední týdny se na Slovensku  naplno rozvinula veřejná debata nad současnou úrovní elektronických médií, která vznikla na základě kritiky ministerstva kultury a dalších institucí  k přemíře vulgarity a nekulturnosti ve vysílání. Možnost změny  zákona o vysílání a retransmisi   bude ale podle aktuálních vyjádření zástupců státních orgánů nejdříve předcházet odborná veřejná diskuse. Tu chce připravit šéf resortu kultury Marek Maďarič  v rámci svého ministerstva během několika týdnů.

K diskuzi mají být pozvaní  zástupci Rady pro vysílání a retransmisi, Asociace nezávislých rozhlasových a televizních stanic, ale i  zástupci  či členové parlamentního výboru pro kulturu a média, psychologové a další, včetně veřejnosti.

Ministr Maďarič  již dříve sdělil, že   od soukromých televizí zatím registroval pouze stanoviska o svém ekonomickém poškození v případě nějaké regulace svého vysílání. 

Jedna z prvních dílčích regulačních iniciativ v této věci  na zavedení druhé časové opony minulý týden ve slovenském parlamentu neuspěla.

ČR jede schvalovat "nový mezinárodní telekomunikační řád"

ČR se zúčastní přípravy a schvalování nového telekomunikačního řádu, který musí akceptovat současný vývoj v oboru telekomunikací, včetně aktuálních regulačních principů a podmíénke pro využívání kmitočtů.

Vláda na svém nedávném zasedání dne 12. září 2012 schválila usnesením č. 667  obsazení české delegace na  Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích (WCIT-12). Pořádá ji Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), které je Česká republika rovněž  členem, ve dnech 3. až 14. prosince 2012 v Dubaj. Konference, první svého druhu, se bude výlučně zabývat návrhem nového Mezinárodního telekomunikačního řádu (International Telecommunications Regulations, ITRs).

Původní řád platí od roku 1989 dosud a mnohá jeho ustanovení jsou vzhledem k rychlému vývoji na trhu elektronických komunikací překonaná a zastaralá nebo nová v reakci na současný stav vývoje zcela chybí. Tuto nefunkčnost by měli státní delegace  definitivně vyřešit na prosincovém jednání členských zemí ITU.

Nový Mezinárodní telekomunikační řád bude závazný pro všechny smluvní strany a dle českého právního řádu bude mít charakter tzv. prezidentské smlouvy.

Vláda  ve svém usnesení schválila delegaci ČR složenou ze zástupců  Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Českého telekomunikačního úřadu a dalších organizací.

Podle zmíněného usnesení vlády (+ příloha) jsou stanoveny zásady přístupu české delegace:

 

" Delegace České republiky:
1. podpoří pouze takové návrhy na znění Mezinárodního telekomunikačního
řádu Mezinárodní telekomunikační unie či závěrečných dokumentů Konference, které
budou v souladu s potřebami České republiky a jejichž provádění si nevyžádá zvýšené
nároky na státní rozpočet,
2. nebude podporovat takové zásahy do znění Mezinárodního telekomunikačního
řádu, jakými jsou cenová regulace odporující principům přijatým v rámci
Evropské unie a regulace obsahu,......"

Časová opona ve slovenských televizích nakonec nebude

Poslankyně Jana Žitňanská ( vedená jako „nezařazená“) dnes krátce před polednem nepochodila ve Slovenském  parlamentu s návrhem na zavedení tzv. druhé časové opony.  Ve svém návrhu požadovala, aby televizní programy nevhodné pro mládež do 15 let mohly televize vysílat pouze v době od 20:00 do 6:00, a programy nevhodné pro děti do 18 let od 22:00 do 6:00. Současně s návrhem se rozproudila bohatá diskuze i tlaky ze strany komerčních provozovatelů. Ve věcné diskuzi se kromě obecného úpadku (nejen slovenských ) médií uplatnily i argumenty  pravidel v jiných zemích (například ve Francii programy nevhodné pro děti do 13 let se mohou vysílat po 20:30, nevhodné pro mládež  do 16 let po 22:30.

Slovenský návrh pravidel „druhé časové opony“  obsahoval kromě jiného také klasifikační  systém pro označování kategorií pořadů z hlediska obsahu ve vztahu k m dětem  mládeži.

Návrh zákona je k dispozici zde (tisk 179), průběh legislativního procesu tady spolu s výsledkem hlasování ve slovenském parlamentu (NR SR).

(Hlasování č. 180)

Evropská komise vydala první zprávu o plnění pravidel podpory „evropských děl“ v audiovizi.

Evropská komise vydala první zprávu o plnění pravidel podpory „evropských děl“ v audiovizi.

„Podíl evropských děl je docela uspokojivý  a to jak v televizi a tak v rámci video služeb na vyžádání“ konstatuje Evropská komise ve své první hodnotící zprávě. Nicméně většina těchto evropských děl jsou podle statistik domácí výroby, ale současně klesá podíl nezávislých televizních produkcí.

Průměrný podíl evropských děl uvedených ve vysílání evropských televizních stanic roste –

63,8% v roce 2009 a 64,3% v roce 2010.  Byla tak splněna podmínka audiovizuální směrnice (článek 16 AVMSD). Výjimkou je  (Irsko, Slovinsko a Spojené království), aby podpořila jejich vysílání pro zobrazení více evropských děl.

S průměrem podíl evropských nezávislých děl vysílaných v EU ve výši 34,1% v roce 2009 a 33,8% v roce 2010 byly evropské státy a výrazně nad 10% podílem,  stanoveným v článku 17 AVMSD. Nicméně nezávislé práce ukazují mírný, ale stabilní klesající trend (počínaje rokem 2006).

Strategie pro digitální rozhlas jako součást navrhovaného plánu Digitální Česko 2.0

V aktuální verzi inovované vládní strategie Digitální Česko od MPO je opět významná část věnována digitálnímu rozhlasu. Návrh nyní prochází standardním meziresortním připomínkovým řízením před projednáním ve vládě. V současném návrhu je obecně i konkrétně navrhován přechod na digitální rozhlas postupnou formou.

"...Rozhlasové vysílání nesmí zůstat pouze analogovým médiem v digitálním světě. Další rozvoj rozhlasových služeb je možný pouze postupnou digitalizací zemské platformy podobně jako je tomu u satelitní a kabelové platformy, jejichž digitalizace již proběhla společně s digitalizací televizní. Podobně jako v případě zemské televizní platformy je i zemská rozhlasová platforma nezastupitelná pro její výjimečné vlastnosti.... Digitální zemský rozhlas musí být vysílací službou, která se bude postupně rozšiřovat tak, aby v budoucnu plně nahradila analogové rozhlasové služby a mohlo dojít k postupnému útlumu využívání a následnému vypnutí analogového rozhlasového vysílání na velmi krátkých vlnách (87,5 – 108 MHz).

Rozhlasové vysílání budoucnosti je proto digitální, multiplatformní a hybridní..."

Součástí plánu je návrh 20 "Opatření", kdy v osmém je ukládán úkol pro Ministertsvo kultury zahájit práce na přechodu i rozvoji a propagaci digitálního rozhlasu.

"Česko nesmí být "ICT montovnou"

Nová vládní strategie Digitální Česko pokrývá hlavní problémy dnešního internetu - svobodný přístup a šíření informací, síťovou neutralitu, nebo rozšíření širokopásmového připojení. Zároveň navrhuje postup státu vůči podnikatelům v IT průmyslu a řešení problému pirátství hudby a filmů.

 

VIZ IHNED

 

Český průmysl informačních technologií by neměl postihnout osud toho automobilového. Namísto "ICT montovny" proto chce český stát podporovat rozvoj internetových služeb a zboží s vysokou přidanou hodnotou.

 

Podporu podnikatelů i lepší ochranu uživatelů navrhuje ve 20 opatřeních nová vládní strategie "Digitální Česko v. 2.0 - Cesta k digitální ekonomice." A v mnoha oblastech si vůči současnému stavu nebere servítky.

Koncepce, která má být po schválení vládou základním postojem českého státu k oblasti internetu, přináší v českém prostředí zásadní novinky.

Stát má i finančně podporovat rozvoj širokopásmového připojení, hlásí se k principům svobody a rovnosti na internetu a zásadní změnou má projít i přístup k jeho regulaci. Veřejnou mocí stanovená pravidla by měla pokud možno ustoupit těm, která si stanoví sami podnikatelé v oboru.

Internet jako páteř digitální ekonomiky

Základem nové vládní strategie, kterou připravilo ministerstvo průmyslu, je rozvoj zanedbaného přístupu k vysokorychlostnímu internetu v Česku. V tom zaostáváme za průměrem EU, přičemž největší problém je v rozdílech mezi městy a venkovem. "Minulé regulační zásahy státu ČTÚ nemotivovaly velké operátory k investicím do vysokorychlostních sítí," přiznává se otevřeně v dokumentu.

Frekvence jsou strategická surovina....

Co nejmenší zásahy státu na internetu....

Národní distribuce filmů a hudby má předejít pirátství....

Veřejné informace pro všechny....

Strategie slibuje i dostupnost informací a elektronických dat z veřejného sektoru pro všechny občany a firmy bez rozdílu.....

Specifické úkoly dostanou i jednotlivá ministerstva. Například ministerstvo práce a sociálních věcí má vypracovat plán na rozšíření digitální gramotnosti obyvatelstva na základě celoevropské iniciativy EU.

V souladu s navrženou unijní směrnicí se pak má i v Česku zavést lepší ochrana soukromí a dat na internetu, včetně "práva být zapomenut" na vymazání osobních údajů ze sociálních sítí a dalších internetových služeb.

Na tahu ostatní ministerstva a vláda

Bez příloh téměř čtyřicetistránkový dokument, staví na první verzi strategie přijaté 19. ledna 2011. Ta ve vyhodnocení nedopadla příliš dobře - více než polovina stanovených úkolů zůstala nesplněna. Česku také chybí naplňování evropské Digitální agendy 2020. Ta je přitom jedním ze stavebních plánů Evropské komise, jak udržet země unie v moderních oborech alespoň v soutěži s USA a Asií.

Nyní čeká strategii cesta meziresortním připomínkovým řízením. Na jejím konci by o upraveném dokumentu měla hlasovat vláda.

Podíl internetové ekonomiky v Česku roste - v roce 2009 tvořila 3,6 procenta HDP a podle odhadu Boston Consulting Group by do dvou let měla dosáhnout téměř šesti procent. Už dnes 27 procent podnikatelů nakupuje a 13 procent prodává on-line. Navíc se díky internetu radikálně mění další odvětví jako je například cestovní ruch, nebo finanční služby.

Ministerské dotace na mediální gramotnost i filmové festivaly a propagaci filmuy

Vyhlášení výběrového dotačního řízení OMA v oblasti kinematografie a médií pro rok 2013

Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury vyhlašuje výběrové dotační řízení v oblasti kinematografie.

Okruhy výběrového dotačního řízení odboru médií a audiovize MK v oblasti kinematografie a médií vyplývají z materiálu Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2013 (příloha k usnesení vlády č. 410/2012) a ze Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy (příloha k usnesení vlády č. 92/2010).

Dotace jsou poskytovány v těchto okruzích:

1. Festivaly, přehlídky a výstavy v oblasti kinematografie a médií
Dotace je určena organizátorům festivalů, přehlídek a výstav veřejně prospěšného charakteru zaměřených na prezentaci mediální a audiovizuální tvorby

2. Vzdělávání pro filmové profesionály a studenty filmových škol
Dotace je určena organizátorům seminářů, workshopů a školení šířících odborné znalosti z oblasti médií, audiovize, kinematografie, filmového průmyslu a práv duševního vlastnictví

3. Odborná periodika a neperiodické publikace
Dotace je určena vydavatelům periodických i neperiodických publikací přispívajících k šíření informací a odborných znalostí z mediální a audiovizuální oblasti

4. Výchova k mediální gramotnosti
Dotace je určena na podporu projektů zaměřených k mediální kultuře a porozumění médiím

5. Projekty propagující českou kinematografii, audiovizuální a mediální oblast v zahraničí
Dotace je určena na podporu projektů propagujících českou audiovizuální tvorbu v zahraničí

DIGI ČESKO, verze 2.0 předloženo k připomínkám, poté půjde do vlády.

Dlouho očekávaný materiál " Aktualizace státní politiky v elektronických komunikacích" od MPO, je po odkladech (původní termín pro aktualizaci projektu DIGI Česko byl vládou stanoven na 30.6.2012, následně byl termín prodloužen) předán do standardního mezorsortního  připomínkového řízení.  

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní  předložilo do mezirezortního připomínkového řízení materiál "Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice", jako aktualizaci původní státní politiku v elektronických komunikacích,  schválenou vládou dne 19. ledna 2011. 

 Obsahem předkládaného dokumentu jsou mj.  rovněž opatření související s informačními a komunikačními technologiemi s cílem podpořit digitální ekonomiku a konkurenceschopnost České republiky.

Mezi hlavní cíle vlády do roku 2020 stanovené Digitálním Českem v. 2.0 patří posilování digitální ekonomiky odlišným regulačním přístupem s důrazem na samoregulační mechanismy, podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, zvyšování dostupnosti informačních a komunikačních technologií, podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti, svoboda přístupu k internetu, přístup občanů prostřednictvím internetu k informacím generovaným veřejným sektorem, podpora legální nabídky audiovizuálních služeb a garance pro obyvatele přijímat volně programy médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. 

Hlavní cíle Digitálního Česka v. 2.0 budou realizovány prostřednictvím dvaceti opatření. Jedním z nich je například návrh na rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňující přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácnosti.

Připomínky k materiálu "Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice" mohou jednotlivé resorty uplatnit do 10. října 2012. 

Po vypořádání připomínek bude materiál předložen na jednání vlády

Nová digitální celoplošná televize PĚTKA vyjede 15. října

"Miliardář Luboš Měkota spustí 15. října zcela novou celoplošnou televizi Pětka, zaměřenou na původní českou tvorbu a estrády. Podnikatel bude dále financovat i provoz již vysílající středočeské TV Metropol. Ve svém dnešním vydání to píše deník E15. Původně uvažovala právě Měkotou vlastněná TV Metropol o rozšíření svého vysílání a přejmenování na Pětku, ale Měkota poté zvolil variantu dvou různých stanic. V každém z projektů má Měkota většinový podíl, Pětku zastřešuje jeho firma Metropol Production. Vznik Pětky přijde v první fázi na zhruba 300 milionů korun. Část výroby bude přebírat od Metropolu, většinu objedná u externích producentů. "Stavíme úplně novou televizi, která navazuje personálně na TV Metropol," řekl E15 ředitel obou projektů Marek Vítek. TV Metropol vysílá ve třetí digitální síti Českých Radiokomunikací, v níž by se měla objevit i Pětka. Jejím programovým ředitelem bude bývalý dramaturg Primy Václav Kutil, šéfdramaturgem Přemysl Svora a marketing bude mít na starost bývalý marketingový ředitel Media Pro Pictures Jiří Haramul."

V ČR se na rozdíl od Slovenska zatím o zavedení tzv. „časové televizní opony“ neuvažuje

ČR zatím neuvažuje o zavedení tzv. časové televizní opony, která by omezila vysílání programů nevhodných pro děti do 15 let před 20:00 (Dosud platí podobně jako ve většině evropských zemích 22. hodina). Uvedla to podle TASR dnes  předsedkyně Rady pro rozhlasové a  televizní vysílání (RRTV) Kateřina Kalistová během fóra středoevropských regulátorů (CERF) v reakci na záměr slovenského ministerstva  kultury zavést takové omezení na Slovensku.

Předsedkyně RRTV přitom odkázala na kompetenci Ministerstva kultury ČR jako gestora mediální legislativy, které nic podobného neplánuje a není ani známa nějaká podobná poslanecká iniciativy v rámci českého Parlamentu.Kateřina Kalistová ale upozornila, že RRTV dostává mnoho podnětů od diváků a že v Radě by rozhodně nebyl nějaký zásadní odpor k diskuzi o případných úpravách tradičně nastavených limitů.

Na Slovensku se proti plánu na zavedení časového limitu bouří pochopitelně komerční televize,mj.  i s argumentem, že by s takovéhoto opatření profitovali české TV stanice s přesahem vysílání na Slovensko. Slovenský regulační úřad se nebrání ani jednostrannému slovenskému řešení, v reakci na požadavek některých slovenských poslanců o společné česko-slovenské řešení.

Na Slovensku mají ale „přesah“ i maďarské televizní stanice, které jsou regulovány přísněji (tamní systém určuje, že TV pořady programy určené pro mládež od 16 let je možné vysílat  po 21.00 hodině).

V současné době se tak opět hovoří především o odpovědnosti rodičů i pomoci pro jejich orientaci, včetně značení pořadů. Problematikou labellingu jsem se osobně  zabýval kdysi už i já,  v době práce v RRTV v roce 2001, a Rada  se k tématu pravidelně vrací, zatím bez finálního řešení.

České Radiokomunikace podle kurzy.cz žalují firmu TELEFÓNICA O2 o 3,1 mld. Kč za zneužívání dominantní pozice

" Společnost TELEFÓNICA O2 informovala, že v pátek 14.9. obdržela žalobu o náhradu škody, kterou se společnost České Radiokomunikace domáhá náhrady škody ve výši 3 107 900 211 Kč. Důvodem má být údajné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže spočívající v údajném zneužití dominantního postavení formou stlačování marží.

Zmínittaké lze, že v pátek zrovna na titulu proběhl dosud největší objem odkupuvlastních akcií společnosti...."

Návrh volebního výboru korigující zákon o kinematografii s garancí dostatku finančních zdrojů pro Fond

Návrh volebního výboru pro plénum, který by měl garantovat minimální  vklad do Fondu kinematografie:

"§ 32g

(1) V případě, že výnos poplatku nedosahuje v celkové částce 150 mil. Kč, poplatník
poplatku z vysílání reklamy se podílí na rozdílu mezi celkovými výnosy poplatku a částkou 150
mil. Kč úměrně svému podílu na celkových výnosech z reklamy všech poplatníků poplatku
z vysílání reklamy.

(2) Doplatek poplatku z vysílání reklamy zaplatí poplatník do 30 dní od doručení výzvy
Státního fondu kinematografie.“


Komplex změn  schválených a doporučených volebním výborem je zde t062001.pdf (Dokument PDF, 144 KB)

Základní sněmovní tisk 620  s návrhem zákona je tady - Celý sněmovní tisk (PDF, 292 KB, 16 stran)

Kritika úpadku programů komerčních TV na Slovensku

Podle Matice slovenské je Slovensko svědkem " historického úpadku v médiích". Podobně silně kritický pohled na programy slovenských komerčních televizí má i ministr kultury M.Maďarič, který před několika dny rozeslal všem slovenským komerčním televizím i dalších institucím otevřený kritický dopis...

"Matica slovenská podporuje kritiku ministra kultúry Mareka Maďariča (Smer-SD), ktorú vyslovil v súvislosti s programom najväčších komerčných televízií. V oficiálnom stanovisku pre médiá to dnes uviedol jej predseda Marián Tkáč, ktorý ocenil otvorený postoj  šéfa rezortu kultúry ku “katastrofálnemu úpadku kultúry v televíziách”...." zdroj TASR

Obcházení plateb do Fondu kinematografie asi nebude možné, o všem nakonec rozhodnou poslanci na plénu.

Na dnešním zasedání Volebního výboru v PSP se projednávala také poněkud opomenutá úprava Zákona o kinematografii, která již delší dobu v kompletní podobě chybí. Zatím je platná přechodná úprava, která předčasně ukončila vysílání reklamy na ČT podle dosavadní úpravy a tím i financování kinematografie. Aktuálně platná zákonná úprava současně z iniciativy a za souhlasu poslanců a senátorů o téměř 2 roky oddálila platby komerčních televizí do Fondu. Fond nakonec díky ministryni kultury získal dočasnou  mimořádnou státní dotaci od Ministerstva financí ve výši 50 mil. Kč na překlenutí citelného finančního výpadku za platby od České televize spolu s odkladem plateb komerčních TV. 

Aktuální návrh (tisk 620) zatím v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů navíc vylepšuje postavení Fondu a garanci jeho financování stanovením minimální platby od komerčních televizí.  Již v  poslední verzi se nakonec senátorům na poslední chvíli podařilo svými návrhy  zpřesnit platby do Fondu tak, aby byly transparentnější a měly standardní podmínky pro jejich provedení i možnost  kontroly.

Jde zatím stále jen o návrhy, vše další se bude rozhodovat na plénu ve druhém a poté ve třetím čtení, kde se bude hlasovat o jednotlivých dílčích změnách i o celkovém souhrnném návrhu. Očekává se, podobně jako v předchozích fázích, silná medializace této problematiky ze strany dotčených subjektů. První čtení proběhlo v březnu letošního roku, II. čtení je naplánování v programu nejbližší zářijové schůze.

"Komerční televize by měly od příštího roku na výrobu filmů přispívat do fondu kinematografie nejméně 150 miliony korun ročně. Vyplývá to z úprav vládního zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie, s nimiž dnes doporučil předlohu schválit sněmovní volební výbor, který má na starosti média. Odpovídá to dvěma procentům z obratu z vysílání reklamy, které mají komerční televize na tvorbu nových filmů dávat podle zákona o televizním vysílání, uvedl předseda výboru Václav Mencl (ODS).

Přispěvatelé budou moci nominovat své zástupce do nově vytvořeného dohlížecího devítičlenného výboru fondu, který má kontrolovat účelnost a hospodárnost poskytnutých příspěvků na filmové projekty. Budou kvůli tomu moci nahlížet i do příslušných materiálů, pokud tím nebude porušen autorský zákon nebo obchodní zákoník. Výbor to doporučil do zákona jednomyslně doplnit na návrh Ladislava Skopala (ČSSD).
"Výbor v žádném případě nebude kontrolovat uměleckou stránku věci," uvedla ředitelka odboru audiovize ministerstva kultury Helena Fraňková. Pokud by výbor odhalil vážná pochybení, věc by předal finančnímu úřadu, který by mohl uložit vrácení příspěvku a zaplacení penále do státního rozpočtu. "V žádném případě se nemůže stát to, že bude někdo prostředky vracet fondu," uvedla Fraňková. O poskytnutí příspěvku na filmové projekty má rozhodovat rada fondu.

Sněmovní výbor také doporučil, aby fond mohl nevyčerpané finanční pobídky převést do dalšího kalendářního roku, aniž by tím byla narušena rozpočtová pravidla. Ministerstvo financí s tím souhlasí, uvedl Mencl. O jeden hlas naopak nebyl schválen návrh předsedy poslanců TOP 09 a STAN Petra Gazdíka, aby stát do fondu dával stejnou sumu jako ostatní přispěvatelé. Fond má podobně jako dosud dostávat například jedno procento z každé prodané vstupenky do kina a také příspěvky ze zpoplatnění filmů, které spravuje, což by měl být příjem až 30 milionů korun.

Nový zákon má nahradit dosavadní zastaralou úpravu, která je podle ministerstva kultury neslučitelná se základními principy EU. Má umožnit nejen podporu výrobu filmů, ale také už jejich přípravu, aby se česká kinematografie stala konkurenceschopnou ostatním evropským. Podobný zákon platí třeba v Polsku, dodala Fraňková.Autor: ČTK"

Hlasitá reklama pod zákonem, zatím ale stále jen jako dlouho projednávaný návrh

Volební výbor Poslanecké sněmovny dnes projednal  návrh Zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů  (tisk PSP 592) - Návrh poslanců Václava Mencla, Kateřiny Klasnové, Petra Skokana, Vítězslava Jandáka, Václava Kubaty, Ivany Levé a dalších


Návrh , předložený poslancům k projednání letos v únoru, byl projednán v obecné rozpravě na . schůzi. Sněmovna ale nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Vláda vydal k návrhu  také své stanovisko. Nyní je návr zařazen jako bod nadcházející 46. zářijové schůze PSP (od 18.9.) v rámci II. čtení.

 

"Za porušení zákazu hlasité reklamy v televizi, který má přinést poslanecká novela zákona o vysílání, by měla hrozit až pětimilionová sankce. Schválení předlohy dnes podpořil sněmovní volební výbor, který má na starosti média. Pokuty by ukládala rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která má podle doporučení výboru také stanovit vyhláškou podrobnosti regulace hlasitosti vysílané reklamy.

Předseda výboru a spoluautor novely Václav Mencl (ODS) uvedl, že novela má regulovat pouze vstup hlasité reklamy, nikoli celého vysílání. „Nebude regulována hlasitost filmů a ostatních pořadů,“ řekl. Novela se podle Mencla dotkne komerčních televizí, neboť veřejnoprávní Česká televize hlasitou reklamu už ze svého vysílání sama odstranila a hlasitost svého vysílání sama sjednotila.

Komerční televize budou mít spolu s výrobci reklamy po přijetí novely půl roku na to, aby se novým pravidlům přizpůsobili, doporučil výbor. Zákaz reklamy by tak mohl začít platit zhruba v polovině příštího roku.

Návrh ukládá povinnost vysílat reklamu tak, aby hlasitost jejího vysílání nebyla vyšší než hlasitost předcházejícího i následujícího vysílání. Podnětem k předloze byly dlouhodobé stížnosti televizních diváků. Televize by podle návrhu nesměly vysílat více nahlas ani znělky, které oddělují reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání.

Na dodržování zákazu by dohlížela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která by vyhláškou stanovila technické záležitosti a podrobnosti zákazu. Autoři předlohy odhadují, že kvůli předloze by musela RRTV vynaložit navíc asi 200 tisíc Kč. Musela by hlavně nakoupit novou techniku, aby mohla dodržování normy sledovat. ČTK 13. 09. 2012 "

Slovensko jde po "monopolech" v telefonování, zatím u pevných linek

Slovenský regulátor dokončil zkoumání a v souladu s evropskými pravidly  v rámci regulace dominantních poskytovatelů služeb v oblasti telefonování. V této fázi se řeší poskytování telefonních služeb  po pevných linkách, kdy pro další regulační zásahy TU SR rozhodlo, že dominantní hráč na trhu spadá do kategorie tzv. "podniku s významnou tržní silou".

V ČR je na spadnutí dokončení podobné analýzy v oblasti mobilního telefonování, kdy v případě potvrzení dosavadních "podezření" by regulátor mohl rovněž uplatnit standardní regulační nástroje.

P.S. V případě distribuce televizního signálu  podobný postup s možností regulace dominantních hráčů nepřímo "narušila"  v procesu přechodu od analogu  Česká televize, která je formálním "operátorem" své digitální TV sítě a nakonec i vstup skutečného konkurenta v podobě provozovatele 4. digitální sítě.

" Telekomunikacny urad Slovenskej republiky (TU SR) rozhodol, ze spolocnost Slovak Telekom, a.s. (ST) je vyznamnym podnikom na relevantnom trhu sluzby pristupu k verejnej telefonnejsieti v pevnom umiestneni pre bytovych a nebytovych zakaznikov. TU SR zaroven ulozil ST zakaz uprednostnovat urcitu skupinu koncovych uzivatelov a zakaz neodovodnene viazat poskytovanie sluzieb na poskytovanie inych sluzieb alebo tovarov, ak je poskytovanietakychto sluzieb alebo tovarov uskutocnitelne aj samostatne. Rozhodnutie je pravoplatne..."

Jaromír Soukup kupuje TV Barrandov (zdroj motejlek.com)

Jaromír Soukup kupuje od ocelářských magnátů Modera, Chreneka, Balka a Blaškové TV Barrandov

12. 09. 2012 – 8:04

Společnost Barrandov Televizní Studio mění majitele. Podle informací motejlek.com Moravia Steel prodává provozovatele digitální televize TV Barrandov firmě Empresa Media Jaromíra Soukupa. Třiačtyřicetiletý majitel největší tuzemské mediální a komunikační skupiny Médea se postupně stává i ryze mediálním magnátem.
První Soukupovou akvizicí byl Profit, který koupil od Karla Komárka prostředního. Později přidal časopisy Týden a Instinkt, začal rovněž vydávat tituly Popcorn a Top dívky. Následně vyměnil s Mladou frontou Františka Savova Profit za Sedmičku, která se stává expandujícím bulvárním týdeníkem.
Akvizice TV Barrandov je dosud největším Soukupovým soustem na mediálním trhu. Televize na trhu získala jistý podíl především díky sentimentu lidí po filmech a seriálech z dob Husákových. V jedné věci má ale velkou smůlu. Kdyby Nova a Prima nespustily několik nových kanálů, byl by jistě tržní podíl Barrandova mnohem větší, než je dnes.
Při pohledu na strukturu postupně získaných mediálních aktiv je zřejmě, že Soukup bude tvrdě konkurovat především oslabenému vydavatelskému domu Ringier Axel Springer CZ. Zázemí skupiny Médea a schopnost rychlého rozhodování mu dává velmi slušnou šanci na úspěch.
Prodávající Moravia Steel, kterou kontrolují mnohonásobní miliardáři Ján Moder, Tomáš Chrenek, Mária Blašková a Evžen Balko, na provozování TV Barrandova prodělala nemalé peníze. V letech 2008 až 2011 šlo o více než jednu miliardu korun. Na druhou stranu loňské tržby se vyšplhaly na 335 milionů korun a trend je zřetelně vzestupný.
Moravia Steel se v minulosti pokoušela prodat televizi skupině PPF nebo právě již zmíněné společnosti Ringier Axel Springer CZ. Jenže schopnost české pobočky švýcarského a německého mediálního domu udělat zásadní akviziční rozhodnutí je v zásadě nulová.

Aukce kmitočtů - vlnu optimistických mediálních očekávání pomalu střídá "vystřízlivění"

Po uzavření přihlášek do aukce volných kmitočtů se kromě PR přihlášených uchazečů rozjíždí i vlna kritiky a skepse, která následuje po mnoha superlativních prohlášeních a mediálně vyvolávaných  očekáváních. Geneze přípravy aukce ale není úplně taková, jak se nyní občas objevuje. Proces například podléhal i dohledu vlády,  v souladu s platnými předpisy.
"Husák: ČTÚ sabotoval tendr na volné internetové kmitočty, ceny za mobilní připojení zůstanou vysoké..."

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Vypořádání připomínek k návrhu aukce kmitočtů je  například zde

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Projednání podmínek aukce vládou před jejich oficiálním vyhlášením:

2012-07-04

Usnesení č.499

DOC 68kB

Informace o vypořádání připomínek z veřejné konzultace k textu návrhu „Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz“

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 26.1. 2011 č. 78
k postupu Českého telekomunikačního úřadu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením
na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012

Vláda
I. Schvaluje
1. Postup Českého telekomunikačního úřadu při správě rádiového spektra v pásmu 790 - 862 MHz, v pásmu 1710 - 1785/1805 - 1880 MHz a v pásmu 2500 - 2690 MHz pro období do roku 2012, uvedený v části III materiálu č.j. 24/11.
2. Určení kmitočtů v pásmu 790 - 862 MHz od 1.1. 2012 pro poskytování služeb elektronických komunikací vysokorychlostního přístupu v souladu s rozhodnutím Evropské komise 2010/267/EU ze dne 6.5. 2010.
II. Ukládá
1. Ministru průmyslu a obchodu zajistit ve spolupráci s předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu, aby určení kmitočtů v pásmu 790 - 862 MHz podle bodu I/2 tohoto usnesení bylo zohledněno při realizaci státní politiky v elektronických komunikacích - Digitální Česko.
2. Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu:

1. Zajistit realizaci postupu podle bodu I/1 tohoto usnesení a předložit vládě do 31.8. 2011 průběžnou informaci o aktuálním stavu postupu při zajištění správy rádiového spektra v dotčených pásmech.
2. Zahájit proces výběrového řízení podle postupu schváleného podle bodu I/1 tohoto usnesení do 3 měsíců ode dne účinnosti zákona, kterým bude Českému telekomunikačnímu úřadu umožněno provádět výběrové řízení formou aukce (novela zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a některé související zákony (zákon o elektronických

Provedou:

• Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu
• Ministr průmyslu a obchodu

Předseda vlády
RNDr. Petr Nečas, v. r.