úterý 15. listopadu 2016

Poslanecký návrh zákona mění systém veřejnoprávních mediálních rad

Skupina poslanců (Martin Komárek, Ivan Gabal, Petr Gazdík, Marek Černoch, Jiří Zlatuška, Marie Benešová, Pavla Golasowská, Jaroslav Klaška, Jan Farský, Jana Lorencová, Stanislav Berkovec, Jaroslav Zavadil, Karel Schwarzenberg, Kristýna Zelienková, Olga Havlová) předložila formálně včera Poslanecké sněmovně návrh zákona, který má mj. zásadně měnit systém volby a fungování mediálních rad Českého rozhlasu a České televize. systém změn byl již několikrát součástí vládních programů (vč. vlády M.Topolánka i P. Nečase), byť třeba jen ve formě "zahájit diskuzi o..."
Zástupcem navrhovatele je poslanec Martin Komárek.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 965/0  dnes - 15. 11. 2016.


"...Cílem návrhu zákona je odstranit dlouhodobé nedostatky zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a posílit roli veřejnosti při kontrole vysílání veřejné služby a zároveň posílit nezávislost tohoto vysílání. Hlavním smyslem navrhované úpravy zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu je co nejvíce přiblížit výběr členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, aby odpovídal původnímu poslání těchto mediálních rad, jak bylo definováno již při jejich vzniku v roce 1991, a členové těchto mediálních rad mohli plnit základní zadání, tj. zaručovat nezávislost a kvalitu médií veřejné služby. Současně s tím by měla být výrazně posílena i kontrola hospodaření médií veřejné služby."

Klíčovou změnou v navrhované úpravě je změna výběru členů mediálních rad. Až dosud byl tento výběr plně v moci jedné ze dvou komor Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny. Stávající praxe deklaratorně sice respektovala zadání, aby členové těchto rad „zastupovali významné regionální, politické, sociální a kulturní a názorové proudy“, fakticky však výběr členů rad závisel na veřejnosti nepřístupné dohodě politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, někdy i pouze dvou nejsilnějších.

Tento opakovaný stav byl důsledkem nerovnováhy, kdy kandidáty do obou mediálních rad navrhovala občanská sdružení, ale politické strany, jejichž legitimita vyplývá z jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně, své kandidáty přímo prezentovat nemohly, ba ani nesměly. Proto svůj vliv uplatňovaly zprostředkovaně tak, že z navržených kandidátů vybíraly takové, kteří by jejich zájmy hájili a prosazovali. Toho bylo docilováno někdy i zcela pokleslým způsobem, že těsně před podáváním kandidatur vznikala sdružení účelově založená jen proto, aby mohla nabídnout adepty na členství v mediálních radách, kteří by odpovídali zájmům aktuálně vlivných politických stran. Výsledkem byl stav, kdy strany zastoupené v Poslanecké sněmovně uplatňovaly své zájmy pokoutním způsobem, který fungování mediálních rad a priori diskreditoval.
Navrhovaná úprava usiluje o to, aby nový způsob výběru členů mediálních rad respektoval původní zadání „zastupovat významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“ s tím, že současně významným politickým stranám přiznává právo delegovat své zástupce transparentně, tedy přímo a veřejně. Proto podle navrhované úpravy členové Rady Českého Rozhlasu a Rady České televize již nejsou voleni Poslaneckou sněmovnou, ale jsou jmenováni na základě přímé nominace. Právo nominovat členy rad dostávají společně dvě skupiny subjektů: jednak řada veřejných institucí nebo spolků, jednak politické strany nebo hnutí, které mají své zvolené zástupce v Poslanecké sněmovně. V prvém případě předkladatelé po dlouhých a důkladných konzultacích sestavili seznam institucí nebo spolků reprezentujících ve svém souhrnu ony „významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“ a zároveň s dostatečně dlouhou historií a transparentním fungováním. Ve druhém případě jsou to ty strany nebo hnutí, jejichž zástupci byli zvoleni do Poslanecké sněmovny, což předpokládá, že se pro ně ve volbách vyslovilo přinejmenším pět procent voličů.
Princip přímé nominace, inspirovaný zkušenostmi například ve Spolkové republice Německo, vnáší do způsobu výběru průhlednost a také vyšší odpovědnost. U každého ze členů té či oné rady bude zřejmé, kdo jej navrhl a kdo by se za něj v případě pochybností nebo selhání, anebo naopak vynikajícího, příkladného výkonu odpovídal před veřejností.
 

Volba člena Rady Českého rozhlasu - výzva předsedy PSP

Předseda Poslanecké sněmovny ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů v y z ý v á organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy, aby do 28. listopadu 2016 předložily volebnímu výboru Poslanecké sněmovny návrhy kandidátů na volbu 1 člena Rady Českého rozhlasu.

Více  zde na www.psp.cz


neděle 13. listopadu 2016

Digitální terestrická televize bojuje o důstojné přežití i na evropské úrovni

Digitální terestrická televize by měla mít zajištěné dostatečné frekvenční pásmo až do 694 MHz a to až do roku 2030. Navrhuje to výbor Evropského parlamentu (ITRE - Průmysl, výzkum a energetika).

Tento návrh vítá Evropská vysílací unie (EBU).
EBU se rovněž domnívá, že další dva roky pro postupné opuštění pásma 700 MHz ve prospěch širokopásmových mobilních služeb je pozitivním krokem vpřed.

Televizní vysílatelé již opustili pásmo 800 MHz pro mobilní broadband a podobný krok čeká v nejbližších letech i pásmo 700 MHz, které bude pro rychlý mobilní internet uvolněno v roce 2022. Pro digitální pozemní televizi mají zatím zůstat frekvence 470 až 694 MHz (tj. K21 až K48), tj. pásma 500 a 600 MHz.
Využití pásem 500 a 600 MHz po roce 2030 bude předmětem diskuse v roce 2025.

Opuštění pásma 700 MHz proběhne v souladu s rozhodnutím přijatým Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) v listopadu loňského roku. Mobilní širokopásmové připojení bude mít v EU celkové pásmo 1260 MHz, což bude více než kdekoliv jinde na světě a přesáhne cíl EU, kterým bylo jen pásmo 1200 MHz.

Více podrobností i zde na webu výboru EP.

čtvrtek 3. listopadu 2016

Volba chybějícího 13. člena RRTV probíhá už rok



216.
Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání 

Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise č. 142 ze 14. října tohoto roku a pana poslance Martina Kolovratníka jako předsedu volební komise žádám, aby jej uvedl, poté jej přeruším. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Velmi krátce zestručním svoje povídání. Ale je důležité, abyste věděli, že tato volba se nám - v uvozovkách - nedaří už téměř rok, protože volební období předchozímu členu Janu Kostrhunovi skončilo 1. prosince 2015, a dnes už se nacházíme ve třetí volbě. Proběhly tedy už dvě tajné volby, vždy dvoukolové. A protože některá jména jsou navržená i v tuto chvíli, tak je dobré, abyste věděli, nebo abych vám zopakoval, že v první volbě v prvním kole byli finalisté Milan Bouška, který obdržel 50 hlasů, a Jan Mrzena 65 hlasů. Volba nebyla úspěšná v zimě. V tom druhém pokusu během jara v druhém kole byli finalisté opět Jan Mrzena, který získal 49 hlasů, a dále František Vostál, který získal 55 hlasů. Ale ani tady nebyl nikdo zvolen.
Další, tedy třetí lhůtu pro návrhy jsme vyhlásili a nakonec prodloužili do 26. září. Nyní na základě usnesení volební komise číslo - omlouvám se, číslo tu nevidím, ale... vidím, číslo 142, vás seznámím s kandidáty, jak je navrhly poslanecké kluby. Milan Bouška navržen ODS, Jiří Mejstřík navržen KDU-ČSL, František Vostál navržen ČSSD, Jaroslav Kravka navržen KSČM a Jaroslav Tajbr navržen poslaneckým klubem hnutí ANO. Také připomenu, že se jedná o návrh, tedy výběr Poslaneckou sněmovnou a následné jmenování případně zvoleného člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání předsedou vlády České republiky. Bude to volba tajná.
Takže nyní, pane předsedo, prosím, abyste přerušil tento bod a zahájil bod č. 217. 

216.
Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne. Budu konstatovat, že v obou volebních bodech Sněmovna příliš úspěšná nebyla, že se nedařilo zvolit, a teď už budu konkrétní v avizovaném bodu - volba Poslanecké sněmovny na jmenování jednoho člena tzv. velké mediální rady, tedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Bylo vydáno 154 hlasovacích lístků. Odevzdáno platných i neplatných bylo také 154 lístků. To znamená, že kvorum nutné pro zvolení v prvním kole bylo 78 získaných hlasů. Výsledky byly následující: Milan Bouška získal 14 hlasů, Jiří Mejstřík 26 hlasů, František Vostál 35 hlasů, Jaroslav Kravka 32 hlasy a Jaroslav Tajbr 30 hlasů.
Mohu tedy konstatovat, že v prvním kole nebyl zvolen nikdo, a v souladu s volebním řádem do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem dosažených hlasů. Postupujícími jsou navržený kandidát Jaroslav Kravka, který měl 32 hlasů, a František Vostál s 35 hlasy. Na volební komisi jsme se dohodli, že druhé kolo bychom provedli ode dneška za 14 dní, to znamená ve středu ve variabilním týdnu - 9. listopadu.

pátek 21. října 2016

Česká televize a Český rozhlas míří pod kontrolu NKÚ (spolu se změnou Ústavy)



Vláda v posledním říjnovém týdnu  (24.10.) projedná novelu Zákona o NKÚ spolu s navazující změnou Ústavy. Mezi kontrolované instituce se doplňuje i Český rozhlas a Česká televize. Předkladatelem je Úřad vlády České republiky.
Návrh zákona o NKÚ navazuje na současně zpracovaný a předložený návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a představuje provedení této navržené ústavní změny. Účelem novelizace zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu je tak „vytvoření zákonných podmínek pro řádnou aplikaci navržené ústavní změny spočívající v rozšíření kontrolní působnosti NKÚ.“
Materiál nebyl na základě udělené výjimky projednán v připomínkovém řízení, neboť se jedná o návrh z převážené části totožný s již dříve předloženým návrhem novely zákona
o NKÚ zpracovaným jako vládní návrh zákona k provedení Poslaneckou sněmovnou schváleného návrhu ústavního zákona, který rozšiřoval kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu ve stejném rozsahu, jako je navrženo nyní.
K tomuto původnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb. proběhlo řádné připomínkové řízení, kde zásadní připomínky, které se nepodařilo vypořádat, a staly se předmětem rozporu, byly předloženy vládě k rozhodnutí. Při projednávání tohoto návrhu zákona se vláda důkladně zabývala připomínkami vznesenými k němu v rámci připomínkového řízení, a neshledala důvody pro jejich vyhovění. Návrh zákona byl tak schválen s úpravami podle připomínek uvedených ve stanovisku Legislativní rady vlády a podle vládou přijatých návrhů vznesených na tomto jednání usnesením ze dne 23. září 2015 č. 747.


NOVĚ:
§ 3a
 (1) Veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí
a)    majetek státu nebo územního samosprávného celku, jakož i majetek jiné právnické osoby, jde-li o
1.    státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci nebo jinou státní organizaci,
2.    zdravotní pojišťovnu,
3.    veřejnou výzkumnou instituci,
4.    dobrovolný svazek obcí,
5.    příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,
6.    regionální radu regionu soudržnosti,
7.    Českou televizi,
8.    Český rozhlas,
9.    veřejnou vysokou školu,
10.  školskou právnickou osobu zřízenou státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,
11.  Českou národní banku,