středa 6. září 2017

Volba rady ČTK

PSP: druhé kolo tajné volby dvou členů Rady České tiskové kanceláře. Kvorum nutné pro zvolení tedy bylo 71. Kandidát Jakub Štědron získal 36 hlasů, Jan Wintr 64 hlasů a Petr Žantovský 45. Znamená to, že potřebného kvora nedosáhl nikdo. Nikdo v tomto druhém kole nebyl zvolen a v ČTK tedy zůstávají dvě místa neobsazena. S vysokou pravděpodobností tedy už zůstanou a bude to úkol až pro další Poslaneckou sněmovnu.

čtvrtek 31. srpna 2017

Norská rozhlasová digitalizace běží, i s rozpory


Celý proces ukončení analogového rozhlasové vysílání v Norsku provázejí protichůdné informace, změny nálad i mediální kampaně. I přes výhrady ale celý proces dál běží a nebyl, na rozdíl od některých jiných severských zemí, narušen ani změnou či pohyby na politické scéně. Norsko je stále jediná země na světě, která se rozhodla definitivně ukončit celoplošné rozhlasové vysílání v pásmu VKV/FM (přinejmenším dalších pět let ale budou v FM ještě vysílat místní a regionální komunitní rádia).

Již před samotným startem přechodu na DAB+ probíhala obapolná kampaň - jak oficiální na podporu informovanosti obyvatel, tak protikampaň zdůrazňující rizika a obavy. Podle posledních letních průzkumu je více než polovina Norů nespokojena s přechodem na rozhlasové vysílání v systému DAB. Norské noviny Dagbladet si k ověření stavu nedávno zadaly společnosti IPSOS průzkum názorů na digitalizaci rozhlasového vysílání mezi posluchači. Výsledky průzkumu nejsou pro vysílatele úplně radostné, ale není to zas taková tragédie, jak se některá tamní média a oponenti snaží prezentovat. Z výsledků vyplývá, že 24 % respondentů je s přechodem na digitální vysílání zcela spokojeno, 60 % ale řeklo, že spokojení nejsou a 16 % na digitalizaci nemá jednoznačný názor. V rámci slábnoucího „odporu“ se hned i díky medializovaným informacím objevily radikální návrhy na vypnutí digitálního rádia“, doprovázené různými formami kampaně.

Podle provozovatelů vysílání je problém převážně v některých potížích s příjmem rádia v autech i nutnost vyřešit technické doplnění stávajících adaptérů. Obecně pak platí přiměřený respekt k charakteru podobných průzkumů, zejména, jde-li o dílčí prověřování – navíc ještě v nedokončeném procesu digitalizace. Fáze přechodu na celostátní digitální vysílání stále probíhají podle technického i časového plánu a i norský veřejnoprávní vysílatel NRK pokračuje v instalaci dalších vysílačů, které umožní lepší pokrytí signálem až na cílových 99,7 % populace. 

Jakékoliv chyby nebo náznaky problémů se přirozeně chytají odpůrci. Je třeba ale přiznat, že někteří z nich, a to i z řad novinářů, jsou ve svých negativních názorech a postojích konzistentní od samého startu celého procesu, ale i přes jejich varování k zásadním potížím v reálu nedošlo. 

Podle některých informací a analýz došlo s přechodem na digitální rozhlas i k mírnému snížení poslechu rádia obecně, na což někteří reagují tak, že by k tomu došlo přirozeně i bez digitalizace a to v souvislosti s celkovou změnou chování a zájmům obyvatel a technologickému rozvoji dalších platforemPřitom jiný průzkum společnosti Kantar TNS potvrzuje spíše opak, tedy, že nebýt digitalizace pokles by nastal a byl by mnohem větší. Počet rádií s digitálním přijímačem se mezitím od letošního ledna zvýšil o celý milion a 78% obyvatel má v domácnosti nejméně jeden DAB přijímač. V Norsku pak podle výzkumu jezdí více než milion aut s DAB rádiem. dle výsledků poslechovosti pak 73% denních posluchačů rozhlasového vysílání používá digitální rádio.
Ať už se objevují všechny současné i budoucí průzkumy různých od zadavatelů i realizátorů, celý proces běží nezvratně dál a teprve asi až jeho už docela blízký konec resp. následné vyhodnocení ukáže objektivní výsledky. Každopádně boj o rozhlasový éter a digitalizaci v Norsku (a možná i jinde) není i nadále jednoduchý. Posluchači ale dál rádio poslouchají….

čtvrtek 17. srpna 2017

Volby, media a právo



Současný svět i společnost jsou silně pod vlivem médií, se všemi výhodami a poslední dobou výrazně více i s negativními dopady. Media při svých rozmanitých podobách a formách hrají viditelně i podprahově klíčovou roli i pro naše životy, ať si to připouštíme nebo ne. Významně ovlivňují všechny sféry života a společenského dění, politickou oblast nevyjímaje.

Role médií je obecně regulována podle přijatých pravidel, která na jedné straně do jisté míry chrání média samotná před nátlakovými či politickými vlivy a současně chrání společnost a mediální konzumenty před zneužíváním médií pro různé zájmy…

Mimořádnou kategorií jsou pak různé volby či referenda, kde je role médií opravdu významná. I proto jsou pro tyto události a rozhodování přijímána specifická pravidla. Ve zvláštním postavení jsou veřejnoprávní média, která nad legislativní rámec mají své kodexy chování a postupy pro zajištění vyváženosti a objektivity, s předem jasně nastavenými pravidly. I u nás platí speciální pravidla v případě vysílání Českého rozhlasu a České televize.  V posledních letech se nastavená předvolební pravidla ČT i ČRo poměrně stabilizovaná a v praxi se osvědčila. Nejinak tomu bude i v letošním volebním podzimu.

Problematiku vztahu médií a voleb řeší všechny evropské státy. Evropská audiovizuální observatoř (EAO European Audiovisual Observatory) vypracovala po volebním maratonu ve Francii souhrnnou studii (PDF zde), která rekapituluje a hodnotí podmínky pro období referend a voleb ve vybraných evropských zemích. Jde o složité porovnávání, ale přesto jsou zjevné obecně shodné principy.  Podmínky se průběžně mění, a to i podle pozitivních či negativních zkušeností z dosavadních voleb a precedentních rozhodování v těchto věcech. Významným zlomem pro posouzení a přenastavení předvolebních pravidel pro média byly letošní jarní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Jeden se týkal pravidel volebního práva  a druhý pak odpovědnosti zpravodajských on-line webů v problematice nepodložených vážných obvinění proti politickému kandidátovi (Kauza Orlovskaya Iskra vs. Rusko (č.42911/08, 21.2.2017) a případ „Olafsson vs. Island“ (58493/13, 16.3.2017)).

Studie se zabývá pravidly ve vybraných evropských státech, když se podmínky i pravidla přirozeně liší. Neexistuje nějaký jednotný postup a reálně vlastně ani neexistuje žádný „ideální systém“. I proto, že se doba i média mění a mění se i formy komunikace – a to i ve spojení s razantních technologickým a komunikačním rozvojem včetně rozšíření oblíbenosti i vlivu sociálních sítí. Například španělský systém byl také tvrdě kritizován různými sdruženími a novinářskými organizacemi. V roce 2015 kolegia novinářů Katalánska podala žalobu u Evropského soudu pro lidská práva proti Španělsku, ačkoli Soud prohlásil žádost za nepřípustnou. V témže roce podala společnost Reportér bez hranic (RWB) veřejnou deklaraci proti pravidlům pro volby. Podle RWB "je Španělsko jediná evropská země, která omezuje volební informace prostřednictvím politického orgánu, jakým je Ústřední volební komise, která kontroluje i informace šířené veřejnými ve vysílání a uplatňuje kritéria, která jsou podle stěžovatelů spíše politickou propagandou než žurnalistikou“.
Zpráva EAO vychází ze zdrojů a zkušeností z posledních voleb ve Francii, Německu, Itálii, Polsku, Rusku, Španělsku a Spojeného království i z menších zemí jako je Irsko a Nizozemsko. Samotná studie se pak zabývá i popisem aktuálních trendů a obecně problémových oblastí na příkladu hlavních zahraničních kauz.

Zatímco volební legislativa se ve většině evropských států nesmí konkrétně zaměřovat na média, mnoho pravidel obecné aplikace je přesto použitelných pro mediální sféru, včetně on-line médií. Mnoho států pak využívá pro dohled a regulaci mediálního a politického prostředí hned několik institucí a regulačních orgánů, mediálních rad a komisí, včetně institucí určených pro ochranu osobních údajů. Mnohdy jejich kompetence kříží nebo překrývají a v některých částech naopak řešeny nejsou vůbec.

Rozsah pravidel platných pro elektronická média během voleb je stále poměrně značný. Existují některé důležité příklady zákonů nebo nařízení, které jsou reformovány, aby umožnily větší volnost provozovatelům vysílání. Jako 2 dobré příklady jsou uváděny některé vybrané principy předvolební regulace – konkrétně právní rámec v evropských právních předpisech v roce 2016, týkajících se přidělování vysílacích časů pro kandidáty a nová pravidla přijatá ve Velké Británii v roce 2017 o alokaci „kandidátních stranických“ vysílání.

Zatímco tištěná média mají obecně značnou redakční svobodu, v členských státech existuje mnoho pravidel upravujících obsah novin v průběhu voleb a referend. Právní předpisy některých členských států ukládají zejména novinám mnoho povinností týkajících se tzv. "období ticha", zveřejňování průzkumů veřejného mínění a výběrových šetření, politické reklamy a "nepravdivých informací". V případě ČR tento „klid“ několik následujících let kvůli vysoké frekvenci regionálních a celostátních parlamentních voleb (sněmovním i senátních)

V posledních letech se složitě hledá cesta k přiměřené regulaci rychle se rozvíjejících online médií. Samostatnou kapitolou jsou upřesnění o prezentaci volebních průzkumů a zveřejňování komerční politické reklamy. Samostatnou kapitolou zejména posledních měsíců je „neřešitelnost“ přístupu k omezení šíření "nepravdivých informací" a "falešných zpráv“. V souvislosti s tímto problémem už bylo přijato několik zákonných řešení i nová legislativa (například Polsko a velká Británie mají platné zákony, které se zabývají otázkou šíření "nepravdivých informací" během voleb). Samostatnou kapitolou je pak analýza samoregulačních mechanismů hlavních on-line médií, která funguje přiměřeně  i u nás.
Závěrem lez říci, že v době různých forem vlastnictví i rozmanitých druhů médií existuje ve všech zemích určitá snaha o nastavení a dodržování elementárních standardů tzv. „slušné novinařiny“. To vše v době, kdy digitální svět funguje 24 hodin denně a média mají bezprecedentní moc kritizovat, komentovat či podrobně zkoumat a rozebírat naše budoucí představitele jako nikdy dříve.
Významnou roli hraje i mediální vzdělávání a osvěta, která umožní lidem najít si vlastní objektivní názor z mnoha informačních zdrojů a informací různé kvality , pravdivosti a objektivní hodnoty. Žádná sebelepší instituce či regulátor nikdy nedokáže postihnout a omezit všechny možné manipulace a vlivy. Nakonec se stejně každý z voličů při vhazování volebního hlasu do volební urny většinou rozhoduje podle vlastních osobních zájmů než pouze podle mediálních nálad a atmosféry… aspoň doufejme.








středa 19. července 2017

Dovolba Rady ČRo - další kolo

Výzva předsedy PSP

Předseda Poslanecké sněmovny ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, vyzývá organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy, aby od 19. července do 2. srpna 2017 předložily volebnímu výboru Poslanecké sněmovny návrhy kandidátů na volbu 2 členů Rady Českého rozhlasu předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. K návrhům se přikládají doklady uvedené v příloze.

Požadované náležitosti k návrhům kandidátů na volbu 2 členů Rady Českého rozhlasu



úterý 18. července 2017

Jak šel čas televizního světa jedniček a nul IV. - infokampaň



Po ohlédnutí za prvními kroky české televizní digitalizace, provázené nedostatečnými legislativními pravidly a nni dostatečným zajištěním financování, včetně kampaně, došly přípravy do reálné fáze. Nový balík schválených zákonů a podzákonných opatření zajistil nejen právní a technické řešení, ale umožnil i bezproblémové a transparentní financování nezbytných souvisejících nákladů vč. kampaně.


Digitální účet

Nový zákon č. 304/2007 Sb. po 1. lednu 2008 mj. umožnil, aby Česká televize („ČT“) mohla po dobu do ukončení analogového vysílání vysílat reklamu v celkovém limitu 0,5 % z celkového vysílacího času. Získané prostředky se staly zdrojem tzv. digitálního účtu. Ten měl určeno mandatorní rozdělení financí do fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (každý měsíc 12 500 000 Kč) i pro zvláštní účet ČTÚ (měsíčně 1,25 mil.Kč).

Zbytek z výnosů z reklam pole jejich skutečné výše byl pak určen na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na provoz a rozvoj multiplexu veřejné služby (vysílání, distribuce a zabezpečení provozu a technologie multiplexu veřejné služby, dočasná opatření pro zabezpečení pokrytí a na pokrývače ad. – např. v r. 2009 se jednalo o částku 211 mil. Kč). Část prostředků pak šla na digitalizaci archívu ČT (např. za rok 2009 ve výši 181 mil. Kč). Zbylá dílčí část byla určena na informační kampaň. 

Česká televize

Česká televize, kromě aktivní podpory celého procesu digitalizace i informační a komunikační kampaně, byla správcem digitálního účtu. Samotný rozpočet připravovala a předkládala NKS pro vládu, která návrh každoročně projednávala a schvalovala včetně vyúčtování čerpání. Problém byl ale vždy v tom, že šlo o roční rozpočet, jehož příjmová stránka byla určena zákonem (resp. jeho struktura rozdělení finančních prostředků s vymezením mandatorních výdajů) a zdroje limitovány odhadovaným naplánovaným objemem příjmů ČT z reklamních výnosů. Realita se ale vždy a postupně stále více od plánů lišila a to v podstatném snížení objemu disponibilních prostředků.  Tehdejší uspořádání navíc ani prodejce reklamního času příliš nenutilo k vyšším příjmům…
Skutečný příjem tak vždy výrazně nižší než plánovaný a schválený rozpočet a náklady na infomační kampaň byly pak hrazeny vlastně ze zůstatku digitálního účtu po odečtení odešlých plateb na „povinné“ položky dle zákona. Provozně složité bylo na základě schváleného rozpočtu a podle struktury návrhu kampaně připravit na všechny dodávky služeb výběrová řízení s dostatečnou rezervou (komplet i na všechny i podlimitní zakázky). Vše se vždy podařilo realizovat a finančně pokrýt i při někdy složitých a limitujících lhůtách.
Celkové náklady na infomační kampaň pak byly výrazně nižší než i ty nejoptimističtější odhady a daleko nižší než bylo navrženo v prvotních systémech řešení digitalizace ze zdrojů státního rozpočtu. Finální systém tak prakticky vůbec stát a jeho rozpočet nezatížil, kromě administrativních nákladů na základní tým a administrativu. Na druhé straně pak po dokončení televizní digitalizace obdržel stát nadstandardní příjmy z aukčního prodeje části uvolněného kmitočtového spektra a díky digitalizaci mezitím také dostatečně pokryl potřeby české kinematografie a potřeby telekomunikačního regulátora a na projekty spojené s digitalizací.  
Komplikace nastala v závěru přechodu při rychlém přijetí novely zákona (prakticky bez diskuze a projednání byl návrh načten na jednání příslušného sněmovního výboru a následně na plénu přijat), která zredukovala možnost ČT vysílat reklamu bez ohledu na důsledky plynoucí z jiných části novelizovaného zákona (červen 2011). Drobné korekce pro možnost dokončení procesu digitalizace a dofinancování závěrečných etap pak byla letní aktivita Senátu, který korigoval některá ustanovení novely ve prospěch dokončení digitalizace.


Informační kampaň

Prvky cílené informační kampaně 
·         Informační webová stránka (www.digitalne.tv)
·         Informační linka (800 90 60 30)
·         Promo aktivity
·         Direct mailing v navazujících vlnách
·         Digi hlídky s interaktivním působením
·         Semináře s ukázkami pro starší spoluobčany
·         Komunikace se státní správou a samosprávou
·         Cílené informace svazu bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek
·         Mediální kampaň
·         Kontaktní semináře – věnující se řešení přechodu
·         Mobilní marketing. Informační brožury atd. 

Na základě souhrnné analýzy a průzkumů byla potvrzena úspěšnost komplexní informační a komunikační kampaně - Všeobecná informovanost obyvatelstva, tzn. obyvatelé ČR věděli, že dojde k vypnutí zemského analogového televizního vysílání z vysílačů velkého výkonu, se pohybovala kolem cca 96 %. Z šetření dále vyplynulo, že před termínem definitivního vypnutí přešlo na digitální televizní vysílání cca 92% občanů. 
Informační kampaň byla plně v kompetenci Národní koordinační skupiny pro digitální televizní vysílání v České republice (dále „NKS“). Závěrečný účet skončil pozitivním saldem.
Na informovanosti obyvatelstva se podílely i další spolupracující subjekty, a to především provozovatelé vysílání Česká televize, Český rozhlas a řada komerčních stanic, zejména TV Prima. Provozovatelé televizního vysílání před ukončením zemského analogového televizního vysílání vkládali do svého vysílání buď speciální identifikátory anebo informovali občana prostřednictvím běžícího informačního textu. 


Sociální skupiny obyvatelstva a sociální a zdravotní ústavy 


Specifickou skupinou ve vztahu k celému procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání byli občané se zdravotním postižením, senioři a sociální a zdravotní ústavy. Těmto skupinám byla věnována v rámci přechodu na digitální televizní vysílání zvláštní pozornost. Proto i v rámci projektů informační kampaně byla jedna samostatná část věnována programu informovanosti a technické pomoci. NKS se podílela na návrhu vhodného řešení pro přechod na digitální televizní vysílání a v případě sociálních a zdravotních ústavů se podílela na spolufinancování navrhovaných řešení. 
V průběhu informační kampaně zaměřené na digitalizaci televizního vysílání ve vztahu ke specifické cílové skupině osob žijících v ústavech sociální péče a domovech důchodců bylo v letech 2009 – 2012 zorganizováno celkem 267 odborných seminářů v ústavech a současně bylo zajištěno 746 výjezdů techniků pro individuální asistenci v těchto zařízeních. V roce 2009 proběhlo 235 výjezdů, v roce 2010 213 výjezdů a v roce 2011 298 výjezdů techniků individuální asistence v rámci ústavů sociální péče a domovů důchodců. V roce 2012 se již žádné semináře ani výjezdy techniků neuskutečnily. Finanční prostředky vynaložené na tyto specifické skupiny dosáhly částky cca 43 mil. Kč. 

Z velké části byly také technické záležitosti kolem přechodu na digitální televizní vysílání v ústavech sociální péče a domovech pro seniory řešeny ze stran správcovských organizací. Pro obyvatele těchto zařízení byla pak stěžejní hlavně informovanost a nastínění pozitivního vnímání celého procesu digitalizace. Z hlediska projektu informační kampaně lze konstatovat její maximální úspěšnost i v části, která se zabývala občany žijícími v ústavech sociální péče a domovech důchodců a v dalších podobných zařízeních. 
Prvky informační kampaně pro sociální skupiny obyvatelstva a sociální a zdravotní ústavy: Informační webová stránka pro OZP (www.ozp-digitalne.cz), informační střediska pro OZP, technická asistence, Informační brožury, odborné semináře pro OZP ad.

Výborně fungoval projekt podpory Spolupráce s Národní radou osob s tělesným a zdravotním postižením i zapojení lidí s hendikepem přímo do realizace samotné kampaně…










P.S. Aktuálně se vede diskuze o přechodu na DVB-T2 a na legislativním řešení, jehož součástí je také informační kampaň. Ta je při významném poklesu počtu terestrických TV diváků připravena v mimořádně vysokém objemu 400 miliónů Kč a s přímým financováním ze státního rozpočtu (MPO)…