pátek 17. února 2017

Kdo za to může?



V rámci rozbíhajícího se předvolebního boje došlo i na problematiku mobilního volání a využívání datových telekomunikačních  služeb.  Stává se to tak již tradičně po dlouhém období nezájmu politiků - v době, kdy se toho už moc systémově a hlavně smysluplně upravit nestihne.

Předvolební politizace tématu mobilního volání, resp. cen datových služeb, není nic nového – jen se občas strany barikád obměňují, ale rétorika („v zájmu obyvatel“) zůstává podobná.  Součástí jsou návštěvy v příslušných institucích, koordinační schůzky, rychlá a snadná řešení, mediální zájem i svalování viny na předchůdce nebo raději i na před-předchůdce …..

Nakonec i letos se poměrně rychle našel viník – ČTÚ, a někteří současní radní….  Není to přitom tak dávno, co dnes většinově některými politiky i médii chválený dřívější šéf ČTÚ byl rovněž na pranýři někdejšího ministra Martina Kuby - ministra průmyslu a obchodu za ODS, který mimochodem v rámci personálních změn v Radě ČTÚ vládě neúspěšně navrhl a prosazoval tehdejšího advokáta Roberta Pelikána (dnešního ministra spravedlnosti). 

Tehdy byla média „plná“ telekomunikačního regulátora, hlavně pak v souvislosti s drahými cenami za volání a připravovanou a později zrušenou první velkou aukcí volných kmitočtů. Velká očekávání byla samozřejmě nenaplněna. Jedním z mediálně vděčných milníků tehdejší atmosféry  bylo vystoupení zástupce ČTÚ na ČT v Hyde Parku s rekordním počtem negativních reakcí diváků… Letos se role proměnily a z kritizovaných jsou chválení a naopak…

Faktem je, že dlouhá léta se segmentu, který je pro průmysl i občany důležitý, nikdo z politické sféry strategicky a koncepčně příliš nevěnoval. Ve Sněmovně sice před lety vznikl například podvýbor pro ICT, ale jeho činnost byla velmi sporadická a odborně znalých poslanců podobně málo. Ani státní správa a vládní resorty, až na výjimky, neměly nějaký zásadní „tah na branku“ a vlastně ani silného lídra.  Možná až v loni i v souvislosti se silnou evropskou finanční podporou rozvoje digitálních sítí a broadbandu vznikla pozice digitálního koordinátora při Úřadu vlády  - zatím ale také bez viditelných a obecně srozumitelných kroků…. K dispozici jsou už ale aktualizované koncepční materiály.
Prapůvodní zárodky projektu digitalizace a elektronizace systému státní správy vč. e-governmentu přišly na vládní a politické úrovni s Vladimírem Mlynářem a ministerstvem informatiky po roce 2002. Později, po sloučení s ministerstvem vnitra a rozdělením části agendy na MPO, pod ministrováním Ivana Langera, resp. náměstka MV Zdeňka Zajíčka. Přechodné vládnutí pak digitalizační proces zpomalilo.  Další kroky se sice možná podařily, včetně vzniku státního podniku ad., ale odpovídající výsledky se nedaří dostatečně prezentovat. 

Poslední roky se legislativa sice průběžně mění a aktualizuje, ale většinou transponuje evropské předpisy. Jde o dynamický obor a je objektivně těžké předvídat a vhodně nastavovat efektivní pravidla a podmínky. V současnosti, kdy je obecná společenská a politická tendence vidět a říkat věci jednoduše a pohlížet na řešení problémů spíše populisticky, není v krátké době příliš zřejmě naděje na zlepšení přístupu k této problematice.

Faktem ale každopádně je, že vliv i na mediální sféru již dávno a v ještě větší míře získal telekomunikační regulátor, zejména v technicko - kapacitní roli a v regulaci prostředků a cest pro digitální šíření multimediálního obsahu.  Činnost ČTÚ se přímo i nepřímo dotýká prakticky všech obyvatel. Není proto divu, že zájem o tuto oblast roste i na politické scéně. Jestli donedávna platilo, že na televizi se dívá každý, o to více to v dnes platí pro mobilní telefonii a hlavně pro broadband.  A také to, že všichni rádi, když už musíme, platíme co nejméně….

středa 15. února 2017

Řešení DVB-T2 jako legislativní "nosič" pro posílení regulace mobilních operátorů



Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes předložilo dlouho očekávané řešení problematiky cen mobilního volání a datových služeb, společně s dokončením legislativního rámce pro přechod na DVB-T2. (PID:  ALBSAG6JNWBR). 

V rámci návrhu připravil ministr Jan Mládek vládě i usnesení, aby při souhlasu s materiálem navrhla Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení; tzv. "devadesátkou"..   
( § 90 odst. 2 až 7 Jednacího řádu PS)



„Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů“.



Důvodem předložení je zajištění a implementace procesu přechodu na nový spektrálně efektivnější standard DVB-T2 jako klíčové části realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené usnesením vlády ze dne 20. července 2016 č. 648. 

Z hlediska zajištění právní jistoty pro subjekty, které se budou procesu přechodu na DVB-T2 účastnit nebo které budou tímto procesem zasaženy, doporučila Strategie zakotvit základní právní rámec přechodu na DVB-T2 do novely dotčených zákonů, která vymezí základní podmínky a principy procesu přechodu na DVB-T2 a udělí potřebné zákonné zmocnění pro vydání tzv. Technického plánu přechodu formou nařízení vlády. Obdobný postup byl aplikován při realizaci přechodu z analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T.



V první fázi jsou tedy předkládány návrhy změn zajišťující právní rámec nutných opatření přechodu. Jedná se o novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.



Podstata navrhovaných změn spočívá v realizaci následujících hlavních věcných cílů, které je nutno prostřednictvím legislativního rámce vytvořeného pro účely realizace přechodu na DVB-T2 a v návaznosti na Strategii správy rádiového spektra schválenou usnesením vlády ze dne 3. června 2015 č. 421 a Strategii rozvojezemského digitálního televizního vysílání zajistit, zahrnují zejména následující cíle:



·       zakotvit podmínky a pravidla pro souběžné šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2 v období do roku 2021,

·     zmocnění k sestavení a vydání nařízení Technického plánu přechodu na DVB-T2, který stanoví některá pravidla pro finalizaci přechodu na DVB-T2 v období 2020 – 2021/2022,

·       provedení změny stávajících přídělů rádiových kmitočtů (tzv. refarmingu), na základě kterých dochází v současné době k šíření digitálního televizního vysílání ve formátu DVB-T a provozování k tomu určených celoplošných sítí,

·       další částí navrhovaných úprav je zajištění postupu úhrady nákladů, které přímo souvisejí s uskutečněním přechodu na DVB-T2,

·       zajištění ochrany kvality šíření a příjmu digitálního televizního vysílání v sítích DVB-T2 proti rušení z pásma 700 MHz a dalších pásem používaných pro mobilní služby přístupu k vysokorychlostnímu připojení.





Aktuální politický úkol je pak řešen nad rámec technické povahy celého navrhovaného právního předpisu se doplňuje úprava ve věci posílení ochrany spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a posílení postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace, a to:

  • nová úprava přenositelnosti telefonních čísel, konkrétně se nově stanoví maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla,
  • povinnou součástí smlouvy bude muset být ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy,

  • změna § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích v tom smyslu, že účastník má být informován o svém právu odstoupit od smlouvy na dobu určitou bez sankce, pokud změny smlouvy nevedou ke zlepšení jeho postavení,
  • nová úprava maximální výše sankce za spáchání nejzávažnějších přestupků, a to z 20 mil. Kč na 50 mil. Kč. Analogicky se navyšuje také maximální výše sankce v případě opakovaného spáchání, tj. ze současných 40 mil. Kč na 100 mil. Kč, což odpovídá i současné dikci zákona.
 Plný text v paragrafovém znění 

Dosavadní odstavec 22 se označuje jako odstavec 23.
1.             V § 118 odst. 23 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 000 Kč“.
2.             V § 118 odst. 23 písm. b) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „i) až m)“ se nahrazuje textem „i) až n)“.
3.             V § 118 odst. 23 písm. c) se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje textem „50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „nebo 21“ se nahrazuje textem „, 21 nebo 22“.
4.             V § 120 odst. 3 se slova „, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč“ zrušují.

 




Návrh původní části novely zákona k DVB-T2  byl dne 30. listopadu 2016 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem dodání stanovisek do 29. prosince 2016, vypořádání připomínek je uvedeno v části VI. předkládaného materiálu. Všechny připomínky byly vypořádány a návrh je předkládán bez rozporu.

Nově navržené regulační úpravy  k činnosti ČTÚ ve vztahu k mobilním operátorům spolu se změnami kvůli DVB-T2 by pak tedy měla projednat ve zkráceném řízení.

úterý 14. února 2017

MPO: "Chcete polské služby, jeďte do Polska."

Dnešní on-line současnou kritickou situaci kolem problémů kolem mobilních a datových službách  příliš nevylepšil...

....Náměstek Lubomír Bokštefl dostal od ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka důtku za svá slova v úterním online rozhovoru na Aktuálně.cz. Bokštefl v jedné z odpovědí konstatoval, že kdo chce polské ceny mobilních dat, měl by odjet do Polska. Obratem sklidil kritiku od vládních i pozičních politiků, za "neuvěřitelně hloupou" jeho poznámku označil premiér Bohuslav Sobotka. Mládek v úterý večer označil výrok svého podřízeného za nešťastný s tím, že kvůli tomu odvolává z funkce ředitele odboru komunikace ministerstva Romana Proroka....

 twitter MPO Jana Mládka

Razítko na pravdu



Poslední měsíce se stalo mediálním i společenským fenoménem bojovat na všech úrovních za pravdu, resp. proti lžím a dezinformacím. Ty jsou přitom součástí médií od samého počátku, možná dříve v menší míře a s menším dopadem na konzumenty. V našich podmínkách vše vyznívá spíše jako zjednodušený boj proti jedinému nepříteli, byť se nepravdy a mediální manipulace objevují v různých formách na všech stranách.

Tato „vlna“ se tak nevyhnula ani našim institucím, neziskovkám i médiím. Poslední dobou vzniklo zejména v elektronických médiích mnoho „odhalovačů a vyvracečů“ nepravd. Objektivní měřítko je přitom velmi složité, neboť přirozeně neexistuje žádné 100% kritérium pro pravdu – zejména, jde-li o kombinace pravdivých faktů s manipulativními nebo i podprahovými sděleními a informacemi…  Někdy hranice mezi pravdou a lží je velmi tenká až pouhým okem neviditelná. Diskuze o tom, kdo má nakonec pravdu, je velmi široká a bezbřehá. V našem systému regulace elektronických médií o tom ve finále nakonec rozhoduje soud, pokud je rozhodnutí regulačního orgánu (RRTV ad.) odmítáno dotčenými stranami. K tomu je už k dispozici poměrně dost precendentů. Je otázkou, jakou váhu budou mít aktuální rozhodnutí jiných státních a exekutivních orgánů nebo vůbec výsledky vzájemné módní „samoregulace“ médií.

Trend se rozbíhá mnohdy až děsivým směrem, možná podobně jako extendují výstřelky některých genderových i jiných aktivistů. Kdo si osvojí právo mít tu jedinou konečnou pravdu v médiích, který osvícený orgán bude bez chyby  a jaká budou měřítka pravdy? A jaká bude možnost regulérní obrany?

Tak jako před časem řada komerčních korporací zaváděla nadbytečný institut firemního ombudsmana, tak i nyní nastává ještě větší „inflace“ systémů na odhalování lží anebo pravdy. Přitom mnoho mediálních domů a institucí, které za účelem kontroly ostatních médií a zdrojů vytváří speciální divize a týmy, tak trochu zapomínají samy na sebe – tedy primárně dohlížet, aby samy  nebyly šiřiteli hoaxů a podobných nepravd.

My pamětníci minulého století pamatujeme historicky jednoduché pravdy společenských a mediálních systémů na východě i na západě, často v podobě někdy až primitivní reciproční polarizace.  Přitom i v předchozí éře si většina z nás svůj názor dokázala vytvořit i bez ohledu na „propagandu“. Některé případy byly spíše groteskní. Namátkou třeba pojem NATO – v domácí komunistické propagandě bylo mediální rozdělení na pohodovou „Varšavskou smlouvu“ a podvědomě pejorativní označování „Severoatlantický pakt“. Na „štvavých vysílačkách“ to ale zase bylo naopak – „Varšavský pakt“ vs. „Severoatlantická smlouva“….

Honba za pravdou ale navíc dál přesahuje hranice mediální sféry. Například švýcarští ochránci přírody chtějí aktuálně zavést možnost zrušit referendum, pokud se ukáže, že se v kampani používaly lživé informace.  Bojem se lží/pravdou se nevyhnou ani webové encyklopedie. Editoři Wikipedie nedávno pro změnu odhlasovali zákaz používání Daily Mailu jako zdroje pro Wikipedii ve všech kromě „výjimečných situací“. Stalo se to poté, co označili zpravodajskou skupinu za „obecně nespolehlivou“. Tento krok je pro online encyklopedii, která jen málokdy zavádí plošný zákaz zpravodajských skupin, velmi neobvyklý. Obzvlášť v situaci, kdy třeba zase povoluje zdroje jako Kremlem podporovanou zpravodajskou organizaci Russia Today nebo Fox News, které mezi novináři dlouhodobě vzbuzují obavy.

V současných podmínkách, kdy elektronická média umožňují téměř komukoliv velkou rychlost šíření informací a zejména pak masivní propojení lidí přes sociální sítě, se mění způsob komunikace i mediálního a vlivového působení. Žádná instituce nikdy nebude dostatečnou a plně respektovanou autoritou, aby „napravilo“ media a natož pak lidstvo… Primárně jistě bohulibý boj za mediální pravdu (resp. proti lžím a nepřesnostem …) a zejména pak činnost některých jeho aktivistických protagonistů se tak postupně v některých případech blíží „honu na čarodějnice“.  I taková je současná společnost a její elektronický digitální odraz….