pátek 23. září 2016

Za 14 dní bude jasněji o směru mediálních legislativních změn

Počátkem října bude jasněji o dlouho připravovaných změnách české mediální legislativy, které se poměrně zásadně dotknou zejména fungování veřejnoprávních médií.  Vláda ČR  se vrátí k přerušené debatě k novele mediálních zákonů. 
Současně  končí resortní  připomínkování návrhů změn zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu, opět z dílny Ministerstva kultury. Po jejich vyhodnocení a vypořádání případných  připomínek bude  připraven finální návrh k projednání a příp. schválení opět na vládní úrovni. Další vývoj se odvine od projednávání v Parlamentu ČR, zejména pak v Poslanecké sněmovně, jejiž mandát bude po letní přestávce končit na podzim 2017.

Mezitím Volební výbor PSP na svém zářijovém zasedání schválil Výroční zprávy o hospodaření  ČRo, ČT i ČTK za rok 2015, finální souhlas ale musí ještě schválit plénum Sněmovny.








12. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
čj. 272/16 Předkládá: ministr kultury


Výsledek jednání vlády: 
Projednávání bylo přerušeno do 5. října.

pátek 16. září 2016

DAB+ ve světě - výsledky k 12. září 2016

WORLDDAB - výsledky ukazují, že se na evropském a asijsko-pacifickém trhu prodalo téměř 50 milionů DAB přijímačů, včetně těch, které jsou zabudovány v osobních automobilech. Infografika, kterou naleznete pod textem, ukazuje, ve kterých zemích se DAB přijímače prodávaly nejvíce. Konkrétně to bylo ve Velké Británii, kde číslo překročilo 29,6 milionů, následovalo Německo s 8,2 miliony prodanými digitálními přijímači, dále Norsko s 3,1 miliony a stejně se umístilo Švýcarsko a Austrálie, které v druhém kvartálu stačily prodat více než 2,5 milionů DAB přijímačů.
Od roku 2013 se však zvýšilo i samotné digitální pokrytí. Lídry jsou  Norsko a Švýcarsko, kdy oba státy vykazují až 99,5% pokrytí obyvatelstva. Dánsko má 98% pokrytí a Velká Británie 97%.

Digitální rádio pokračuje i nadále v silném růstu a získává si úspěch – v posledních šesti měsících pak zaznamenal skutečně významný pokrok,“ řekl ředitel WorldDAB Patrick Hannon.






















čtvrtek 15. září 2016

Veřejnoprávní média možná s novými povinnostmi... ( a omezeními).


Vláda ČR bude za necelý týden projednávat dílčí novelu mediálních zákonů, připravovanou již v roce 2015 dle Koaliční smlouvy. Do vládního meziresortu mezitím dorazil další návrh poměrně zásadních změn, které rovněž předkládá Ministerstvo kultury. Nyní běží lhůta pro resortní připomínky.

Součástní změn je i zavedení tzv. "Nové významné služby", kterou budou muset veřejnoprávní média  prověřovat nebo nechat prověřit/schválit. 

Jedním  z cílů předkládaného  návrhu zákona promítnout do norem o České televizi a do zákona o Českém rozhlasu zásady obsažené ve Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání2009/C 257/01 (PDF).

(Zejména body 80 až 91 Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání (2009/C 257/01).



Sdělení navazuje svou úpravou na Protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech C 326/312 (dále jen „Amsterdamský protokol“), který stanoví, že „ustanovení Smlouvy o fungování EU se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb“. 

Sdělení tedy připouští existenci státní podpory pro účely veřejnoprávního vysílání, ovšem za specifikovaných podmínek. Jeho podstatou je garantovat provozovatelům veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání prostor pro rozvoj jejich služeb, ale zároveň stanovit omezení a postupy, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže a nepřípustnému využívání veřejných prostředků. 

Za tímto účelem Sdělení od členských států Evropské unie vyžaduje jednak zavedení systému finanční kontroly, který zajistí, že výše veřejných prostředků poskytnutých k plnění veřejné služby nepřevýší náklady nezbytné k jejímu poskytování, a jednak úpravu procesu zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb v rámci poskytování veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.

Nová významná služba (dílčí ustaveníí z návrhu zákona)


".... Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 využívá Český rozhlas / Česká televize nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb (dále jen „nová významná služba“).

Novou významnou službu může Český rozhlas / Česká televize zařadit do vysílání, pokud



a)      tato služba naplňuje předpoklady, které pro zařazení nové významné služby do veřejnoprávního vysílání vyplývají z práva Evropské unie podle

1.      odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby založeného na otevřené veřejné konzultaci, zveřejněných včetně vypořádání stanovisek zúčastněných subjektů na internetových stránkách Českého rozhlasu (dále jen „závěry předběžného hodnocení“), a

2.      stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

b)      zařazení nové významné služby do vysílání schválí Rada.

Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Český rozhlas na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání v rámci zpravodajských pořadů. Lhůta, ve které mohou být Českému rozhlasu (ČT sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů. 

K žádosti o stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přikládá Český rozhlas/ ČT kromě projektu nové významné služby rovněž závěry předběžného hodnocení.

Návrh na zařazení nové významné služby do vysílání Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení a stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ustanovení odstavců 1 až 5 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu ve vysílání s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přidané hodnotě.

Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení stanoví Český rozhlas / Česká televize vnitřním předpisem v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie..(viz výše).."

Více k návrhu změn zákonu později

Veřejnoprávní média možná s novými povinnostmi... ( a omezeními).


Vláda ČR bude za necelý týden projednávat dílčí novelu mediálních zákonů, připravovanou již v roce 2015 dle Koaliční smlouvy. Do vládního meziresortu mezitím dorazil další návrh poměrně zásadních změn, které rovněž předkládá Ministerstvo kultury. Nyní běží lhůta pro resortní připomínky.

Součástní změn je i zavedení tzv. "Nové významné služby", kterou budou muset veřejnoprávní média  prověřovat nebo nechat prověřit/schválit. 

Jedním  z cílů předkládaného  návrhu zákona promítnout do norem o České televizi a do zákona o Českém rozhlasu zásady obsažené ve Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání2009/C 257/01 (PDF).

(Zejména body 80 až 91 Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání (2009/C 257/01).



Sdělení navazuje svou úpravou na Protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech C 326/312 (dále jen „Amsterdamský protokol“), který stanoví, že „ustanovení Smlouvy o fungování EU se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb“. 

Sdělení tedy připouští existenci státní podpory pro účely veřejnoprávního vysílání, ovšem za specifikovaných podmínek. Jeho podstatou je garantovat provozovatelům veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání prostor pro rozvoj jejich služeb, ale zároveň stanovit omezení a postupy, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže a nepřípustnému využívání veřejných prostředků. 

Za tímto účelem Sdělení od členských států Evropské unie vyžaduje jednak zavedení systému finanční kontroly, který zajistí, že výše veřejných prostředků poskytnutých k plnění veřejné služby nepřevýší náklady nezbytné k jejímu poskytování, a jednak úpravu procesu zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb v rámci poskytování veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.

Nová významná služba (dílčí ustaveníí z návrhu zákona)


".... Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 využívá Český rozhlas / Česká televize nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb (dále jen „nová významná služba“).

Novou významnou službu může Český rozhlas / Česká televize zařadit do vysílání, pokud


a)      tato služba naplňuje předpoklady, které pro zařazení nové významné služby do veřejnoprávního vysílání vyplývají z práva Evropské unie podle

1.      odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby založeného na otevřené veřejné konzultaci, zveřejněných včetně vypořádání stanovisek zúčastněných subjektů na internetových stránkách Českého rozhlasu (dále jen „závěry předběžného hodnocení“), a

2.      stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

b)      zařazení nové významné služby do vysílání schválí Rada.

Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Český rozhlas na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání v rámci zpravodajských pořadů. Lhůta, ve které mohou být Českému rozhlasu (ČT sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů. 

K žádosti o stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přikládá Český rozhlas/ ČT kromě projektu nové významné služby rovněž závěry předběžného hodnocení.

Návrh na zařazení nové významné služby do vysílání Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení a stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ustanovení odstavců 1 až 5 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu ve vysílání s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přidané hodnotě.

Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení stanoví Český rozhlas / Česká televize vnitřním předpisem v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie..(viz výše).."

Více k návrhu změn zákonu později