čtvrtek 18. srpna 2016

Digitální rozhlas po více než ročním odkládání na vládě

Po více než roce od původního termínu a  více odkladech projednává vláda návrh redukované Koncepce digitálního rozhlasu ČRo. Na program se návrh dostává po vládní pauze  ve středu 24. srpna 2016.

1040/16 Návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu 

ČTK
"Český rozhlas by mohl spustit řádné digitální vysílání na konci letošního roku nebo v příštím roce. Počítá s tím návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu, kterým se bude příští týden zabývat vláda. ČRo by měl získat vysílací frekvence ve třetím pásmu na pět let, uvádí vládní materiál.

Rozhlas od loňského roku testuje s Českými Radiokomunikacemi digitální vysílání DAB+ v Praze a okolí. Povolení nejprve platilo do letošního května, ČTÚ jej nedávno prodloužil do listopadu. Český rozhlas by měl digitální vysílání v příštích pěti letech financovat z vlastních zdrojů. S navyšováním koncesionářského poplatku z nynějších 45 korun vláda nepočítá. Digitální síť by měla pokrývat především velké aglomerace a hlavní silniční tahy.

S přijetím klíčového strategického politického rozhodnutí o obecném zavedení digitálního rozhlasového vysílání se počítá nejdříve v roce 2021. Je to proto, aby byl dostatečný čas k realizaci opatření souvisejících s ukončením platnosti licencí v pásmu FM v roce 2025. Digitální rozhlas umožňuje širší programovou nabídku, kvalitní přenos vysílání nebo nové multimediální služby. Uživatel si ale musí pořídit digitální přijímač nebo adaptér, který umožňuje příjem i na nynějších analogových rádiích."

sobota 25. června 2016

Evropský soud - Poplatky ČRo nejsou předmětem DPH


Soudní dvůr Evropské unie podpořil postoj Českého rozhlasu v jeho dlouholetém sporu s finančním ředitelstvím. V rozsudku, kterým odpověděl na otázku českého Nejvyššího správního soudu (NSS), totiž unijní soud došel k závěru, že veřejnoprávní vysílání není „službou za protiplnění“ ve smyslu příslušné směrnice a rozhlasové poplatky tak nejsou předmětem daně z přidané hodnoty (DPH). Ve složitém sporu jde v důsledku o stamiliony korun.
Městský soud v Praze předloni v červnu přiznal Českému rozhlasunadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za období březen až prosinec 2006 v celkové výši 72,8 milionu korun. Rozhlas nárok uplatňoval prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Podle názoru rozhlasu by výnosy z poplatků předmětem daně být neměly, protože nevyplývají ze žádného smluvního vztahu.
Odvolací finanční ředitelství podalo proti rozhodnutí městského soudu kasační stížnost k NSS, který se obrátil na soud EU. Vlastní řízení NSS přerušil, dokud neobdrží odpověď.
„Je nutno konstatovat, že mezi Českým rozhlasem a poplatníky rozhlasového poplatku není dán právní vztah, v jehož rámci by byla vzájemně poskytována plnění, ani neexistuje přímá souvislost mezi touto službou veřejnoprávního vysílání a tímto poplatkem,“ uvedl dnes v rozsudku unijní soud.
Soud upozornil, že povinnost poplatek platit je dána zákonem a není důsledkem přímého právního vztahu mezi plátcem poplatku a veřejnoprávním rozhlasem. Poplatek totiž musí platit všichni, kdo vlastní rozhlasový přijímač, i kdyby jej používali pouze k poslechu jiných stanic než těch, které provozuje Český rozhlas.
Poplatek podle soudu není platbou ceny za službu veřejnoprávního vysílání. Soud též připomněl, že přístup k veřejnoprávnímu vysílání rozhlasu je volný a není podmíněn zaplacením rozhlasového poplatku.
Evropský soudní dvůr tak dnes ve svém rozsudku převzal březnový právní názor generálního advokáta soudu Macieje Szpunara.
-čtk-

středa 8. června 2016

Digitální rádio dnes na vládě, zatím ve zprávě ČTÚ...

Vláda dnes projednává Výroční zprávu ČTÚ za rok 2015. V dokumentu je v samostatné části mj. popisována i problematika digitálního rozhlasového vysílání.  Vláda se bude finální rozhlasovou  digitální koncepcí zabývat do konce června, možná s malou prodlevou.



Příprava na budoucí digitální rozhlasové vysílání

V možnosti zahájení řádného vysílání zemského digitálního rozhlasového vysílání (T-DAB) nedošlo k významnému posunu. V souladu se zněním části plánu využití rádiového spektra
č. PV-P/22/11/2013-7 pro kmitočtové pásmo 87,5 – 146 MHz nebyla již vydána další individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro T-DAB v tomto pásmu. Nová individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vyhrazených pro T-DAB České republice Plánem Ženeva 2006 budou vydána až na základě žádostí držitelů přídělů rádiových kmitočtů udělených v připravovaných výběrových řízeních. Stávající legislativní rámec omezující možnosti komerčních provozovatelů vysílání i dosud nedořešená pozice provozovatele vysílání ze zákona však stále brání vlastnímu vyhlášení těchto výběrových řízení.

V průběhu roku došlo díky iniciativě Českého rozhlasu k určitému posunu, protože Český rozhlas ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi uvedl počátkem srpna do experimentálního provozu vysílač Praha město (kmitočtový blok 12 C), jehož technické parametry se blíží parametrům plánované reálné vysílací sítě. Vzhledem k provozu v režimu experimentálního vysílání bylo individuální oprávnění vydáno na období jednoho kalendářního roku – tedy s platností do konce května 2016.

Zemské digitální rozhlasové vysílání v České republice je proto možné v současné době přijímat prostřednictvím 11 vysílačů využívajících kmitočty III. pásma (170 – 230 MHz) a 9 vysílačů využívajících kmitočty L pásma (pásmo 1452 – 1492 MHz). Pro větší část vysílačů ve III. pásmu je však platnost mezinárodní koordinace časově omezena a jejich provoz tak bude muset být v průběhu roku 2016 ukončen, protože se jedná o kmitočty zkoordinované mimo rámec Plánu Ženeva 2006.

Významný rozvoj vysílacích sítí v L pásmu se též nepředpokládá. Kromě skutečnosti, že na trhu není dostatečná nabídka přijímačů, které by toto kmitočtové pásmo podporovaly, bylo v květnu 2015 schváleno rozhodnutí Evropské komise (rozhodnutí EU 2015/750) o harmonizaci využití kmitočtového pásma 1452 – 1492 MHz v zemích EU, které kromě možnosti využití pro mobilní služby stanovuje i technické podmínky kompatibility jednotlivých služeb. Sousední státy již koncem roku přistoupily k implementaci tohoto rozhodnutí a nebudou proto koordinovat jakékoliv další požadavky pro T-DAB vysílače, které by tyto podmínky kompatibility nesplňovaly.

středa 1. června 2016

Rozšíření digitálního rozhlasového vysílání na Slovensku

Rozhlasoví poslucháči, ktorí majú rozhlasový prijímač s podporou T-DAB, resp. T-DAB+, si v okolí miest Bratislava, Banská Bystrica, Košice, Levice a Nitra postupne môžu vychutnať príjem digitálneho rozhlasového vysielania. Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (RÚ) vydal na základe žiadostí spoločností Towercom, a.s. a AVIS s.r.o. povolenia na používanie frekvencií pre terestriálne digitálne rozhlasové vysielanie.
RÚ vydal na základe žiadosti spoločnosti Towercom, a.s. povolenia na používanie frekvencií pre terestriálne (pozemské) digitálne rozhlasové vysielanie v štandarde T-DAB+ v rámci miestnych multiplexov Košice a  Banská Bystrica. RÚ okrem toto predĺžil povolenie spoločnosti Towercom, a.s. na používanie frekvencie 12C pre terestriálne digitálne rozhlasové vysielanie v štandarde T-DAB+ v rámci miestneho multiplexu Bratislava do 30.09.2016. RÚ ďalej vydal na základe žiadosti spoločnosti AVIS s.r.o. povolenie na používanie frekvencie pre terestriálne digitálne rozhlasové vysielanie v štandarde T-DAB v rámci miestneho multiplexu Nitra.
Vysielač Košice – Heringeš má povolenú frekvenciu 12B a maximálny výkon ERP v nulovej rovine 2000 W. Platnosť povolenia je do 31.12.2016. Vysielač Banská Bystrica – Laskomer má povolenú frekvenciu 12A a maximálny výkon ERP v nulovej rovine 2000 W. Platnosť povolenia je do 31.12.2016. Vysielač Nitra – Zobor má povolenú frekvenciu 10C a maximálny výkon ERP v nulovej rovine 20 000 W. Povolenie je platné do 30.06.2017.
RÚ už v minulosti vydal na základe žiadosti spoločnosti AVIS s.r.o. povolenia na používanie frekvencií pre T-DAB v rámci miestnych multiplexov Nitra a Levice. Vysielač Nitra – Zobor má povolenú frekvenciu 11C a maximálny výkon ERP v nulovej rovine 5000 W. Platnosť povolenia je do 31.12.2016. Vysielač Levice – Nemocnica s poliklinikou má povolené frekvencie 10C a 11C s maximálnym výkonom ERP v nulovej rovine 2000 W. V prípade frekvencie 10C je povolenie platné do 30.6.2017 a v prípade frekvencie 11C je povolenie platné do 31.12.2016. U všetkých vysielačov je povolená vertikálna polarizácia, mód I, modulácia DQPSK.
Záujemca o frekvenciu pre miestny multiplex T-DAB si, podobne ako pri analógovom rozhlasovom vysielaní alebo pri miestnych multiplexoch DVB-T, na vlastné náklady vyhľadá vhodnú frekvenciu. RÚ túto frekvenciu následne skoordinuje. Ak bude koordinácia úspešná, tak RÚ pridelí túto frekvenciu záujemcovi. RÚ prideľuje frekvencie pre miestne multiplexy na základe individuálne podanej žiadosti, t.j. bez výberového konania. 
V jednej lokalite môže požiadať o pridelenie frekvencií pre miestny multiplex viacero záujemcov.

www.teleoff.gov.sk
 

pondělí 23. května 2016

Digitální rádio na Slovensku: Vize bez jasného termínu (via MediaGURU)

Digitálne rozhlasové vysielanie má na Slovensku v porovnaní s Českom sklz. Aj keď na papieri existovalo niekoľko rokov, prvé testy sa uskutočnili až koncom roka 2011, kedy si slovenský verejnoprávny rozhlas nakrátko otestoval vysielanie v štandarde DRM+. A len nedávno sa začalo testovať v T-DAB+: koncom minulého roka spustil v tomto štandarde skúšobné vysielanie prevádzovateľ terestriálnych vysielačov Towercom.
Testovaním sa to nateraz končí: presné termíny, kedy sa v prípade terestriálneho rozhlasu má začať prechádzať na digitál, neexistujú. Nie je ani stanovené, v akom štandarde to má byť. Iba Regulačný úrad SR ľuďom zatiaľ odporúča „uvážiť, či sa im oplatí obstarať si už teraz prijímač s podporou T-DAB+, alebo po čase opäť investovať do kúpy nového rozhlasového prijímača“.

Čo na to vysielatelia

MediaGuru.cz sa na digitálne platformy, či už terestriálne alebo iné, pýtalo prezidenta Asociácie nezávislých rozhlasových a televíznych staníc a šéfa Fun rádia Patrika Zimana: „Dúfame, že rádio nezostane na chvoste záujmu. Všetky tieto možnosti môžu pomôcť, ale nesprávnym nastavením aj uškodiť. Vo chvíli, keby ste odpojili analóg a prepli na digitál, rádiá padnú úplne na dno, veď napríklad nie každé auto má digitálny prijímač,“ povedal. Digitalizáciu terestriálu považuje za „požiadavku doby“ a očakáva intenzívne diskusie, aby sa neublížilo trhu. Celý rozhovor s Patrikom Zimanom nájdete tu.
V niektorých krajinách bývajú ťahúňom digitalizácie terestriálneho rozhlasu verejnoprávni vysielatelia a aj slovenská RTVS poskytuje svoje stanice na testovanie. Ale finančne na spustenie digitálneho vysielanie neplánuje prispieť – uviedol to jej šéf techniky Andrej Doležal pre Živé.sk. Očakáva, že prechodné obdobie zaplatí štát alebo prevádzkovateľ multiplexov, a definitívne vypnutie analógu odhaduje na roky 2025-2026.

Alternatívne spôsoby

Anténa nemusí ostať rovnako dôležitým zdrojom príjmu ako teraz a jej podiel môže počas digitalizácie klesať, čo sa potvrdilo už pri televízii. Alternatívne spôsoby počúvania už dnes ponúkajú rádiá cez web alebo aplikácie.
Komerčná jednotka Rádio Expres a dvojka Fun rádia zverejňujú výsledky svojich webových streamov v AIMmonitore. V apríli išlo na streamovaciu sekciu webu expres.sk priemerne vyše 7 900 reálnych používateľov denne a na streamy funradio.sk vyše 11 900. Ide teda len o zlomok z celkového počtu poslucháčov oboch staníc: podľa posledného prieskumu MML-TGI uvádza 870 tisíc Slovákov, že Expres „počúvalo včera“, a v prípade Fun rádia je to 512 tisíc.
Týdenne si webové streamy Expresu otvorilo približne 27 tisíc RU a Fun rádiu 37 tisíc, mesačný dosah bol pri Exprese 67-tisícový a pri Fun rádiu 83- až 84-tisícový.
Údaje o počúvanosti cez aplikácie nám Rádio Expres ani Fun rádio neposkytli.

Expert: Neexistuje dopyt zo strany poslucháčov

Na tému digitálneho rozhlasu na Slovensku a alternatívnych zdrojov príjmu hovorí pre MediaGuru.cz redaktor Živé.sk Filip Maxa.
Ako hodnotíte stav, v akom je dnes na Slovensku digitalizácia terestriálneho rozhlasu?
Stále u nás nefunguje ani jedna celoplošná digitálna sieť. Slováci si môžu naladiť iba jeden takýto multiplex, ktorý sa testuje z bratislavského Kamzíka. Takéto vysielanie chce ale tento rok Towercom testovať aj v ďalších mestách. O frekvencie na miestne digitálne multiplexy už spoločnosť požiadala. Digitálny rozhlas chce ponúknuť aj Avis, aké programy prinesie, nie je známe.
Vo väčšine krajín EÚ už prebieha paralelné vysielanie v digitálnej a analógovej podobe. Napríklad Nórsko chce vypnúť rozhlasový analóg a prejsť do digitálu už na konci budúceho roka.
Paradoxne, niekedy môže byť podľa mňa neskorší prechod výhodou. Môže sa napríklad hneď nasadiť najnovšia technológia, prípadne môže klesnúť cena prijímačov, ktoré bude treba zakúpiť pri prechode. Aktuálne ale neexistuje ani dopyt zo strany poslucháčov a mnohí o digitálnom rozhlase ani nepočuli.
Kto vlastne prechod chce?
Treba si uvedomiť, že už teraz si môže väčšina ľudí naladiť aj viac ako desať rozhlasových staníc, mnohí aj okolo 15. To väčšine ľudí postačuje. Myslím si, že vysielateľom pritom súčasný stav vyhovuje. Nemusia spúšťať tematické rádiá, ktoré by boli potrebné pri prechode pre udržanie podielu.
Už teraz je však väčšina rádií v strate. Po prechode by tak mohla pre nich mohla nastať ešte horšia situácia. Možno sa preto domnievať, že sa vysielatelia neverejne snažia lobovať za to, aby k zmenám na trhu neprišlo, respektíve aby k ním prišlo čo najneskôr.
Kedy môže digitalizácia rozhlasu na Slovensku reálne nastať a v akom štandarde?
Ministerstvo dopravy stále neuviedlo žiadne detaily k prechodu na digitálne rozhlasové vysielanie. Štát bude musieť uviesť, v ktorom štandarde by mal byť digitálny rozhlas dostupný. Osobne si myslím, že už pôjde o novší T-DAB+ a nezopakuje sa rovnaký scenár ako pri televízii a nezvolíme si zastaraný štandard.
Štát sa bude musieť postarať aj o hladký prechod a nájsť napríklad potrebné frekvencie minimálne pre jednu celoplošnú sieť. Podobne to bolo aj pri prechode do DVB-T. Zmeny sa však dotknú všetkých skupín ľudí. Myslieť treba napríklad na starších ľudí, ktorých treba na takéto zmeny pripraviť. Poslucháči sa však môžu výmenou za zmeny dočkať hlavne nových staníc a doplnkových služieb.
Kedy príde k spusteniu komerčného rozhlasového vysielania, nedokážem odhadnúť, predpokladám, že sa tak stane v priebehu najbližších troch až štyroch rokov. Vtedy sa bude musieť zadefinovať aj dátum vypnutia analógu, keďže dvojité šírenie je finančne neefektívne.
Čo hovoríte na alternatívy k anténe? Aké alternatívne zdroje počúvania rádii u nás majú najväčšiu perspektívu?
Predpokladám, že atraktívnou alternatívou k bežnému rozhlasovému príjmu sa stane internet. Mobilní operátori stavajú rýchle siete, cez ktoré si s vhodným prijímačom spustíte okruhy z celého sveta. Ak sa im podarí sprístupniť kontinuálne pripojenie aj na väčšinu ciest a na miesta, kde sú rozhlasové stanice počúvané, časť poslucháčov môže využívať práve takúto možnosť.
Časť, najmä mladších poslucháčov, využíva podobné možnosti už teraz. Radšej však využívajú hudobné streamovacie služby, ktoré im prinesú obľúbený obsah.

čtvrtek 5. května 2016

JAK BUDEME POSLOUCHAT ROZHLAS?

Panel:  C) 12:00 – 12:40

JAK BUDEME POSLOUCHAT ROZHLAS?

Jak postoupil DAB od loňského roku Nula? 

Hosté:
René Zavoral (generální ředitel Český rozhlas);
Marcel Procházka (ředitel regulace České Radiokomunikace
–téma: „DAB - první rok na Žižkově a nejen tam“),
Marek Ebert  (ředitel sekce regulace Český telekomunikační úřad);
Erika Luzsicza (jednatelka AXOCOM);
Michel  Fleischmann (prezident Lagardere Active ČR,předseda APSV); 



středa 4. května 2016

Rádiová data v Rakousku zkreslena



Rakousko: Rádiová data zkreslena, šéf GfK rezignoval

čtvrtek 28. dubna 2016

Norský digitální rozhlas - potíže i příznivé výsledky

Podle aktuálních reportů roste podíl dgitálního r poslechu rádia v Norsku a to na celkových 61%.
Jedná se o 8% roční nárůst.  Z  celkové poslechu pak tvoří příjem digitálního rozhlasu v DAB+ 49% , následuje internet (on-line) s 18% a digitální televize s 15% podílem.  
Z dalších údajů vyplývá, dvě ze tří domácností v Norsku využívá  alespoň jednoho DAB + rádio v domě. To odpovídá zhruba 3,3 miliónům příjemců.Poměr poslechu přes digitální DAB+ tvoří podíl 35% proti 33% pro analogové rádio v pásmu FM.

úterý 26. dubna 2016

René Zavoral: Na digitalizaci jsme připraveni, chybí nám ale potřební partneři

Prvních sto dní ve funkci, ambiciózní plány a aktuální změny v Českém rozhlasu podle režie nového generálního ředitele René Zavorala.
Na dnešním veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu (P.S. - poznámka bude to až zítra ve středu 27.4.) představí jeho generální ředitel René Zavoral některé zamýšlené změny, ať už personální, koncepční, nebo strategické. O jeho aktuálních záměrech se dozvíte z rozsáhlého rozhovoru, vzniklého tři měsíce po zvolení Zavorala generálním ředitelem. Na čem právě pracuje? Od 1. března jsme zavedli novou organizační strukturu. V souvislosti s ní finalizuji organizační a podpisový řád, proběhne ještě pár personálních změn u některých stanic a odborů. Od 1. května dojde například ke sloučení odboru rozhlasových poplatků a oddělení obchodu. V čele nově vytvořeného útvaru bude žena, která přijde z vnějšku a bude mít na starosti výnosovou část rozpočtu Českého rozhlasu. S tím souvisí i úprava rozpočtu, na konci dubna předložím Radě Českého rozhlasu jeho aktualizaci na letošní rok, rekapituluje Zavoral.
Poptávka po digitalizaci rozhlasu je podle Zavorala nízká hlavně ze strany politické sféry, kde Český rozhlas jen těžko hledá adekvátního partnera. Rozhlas je na digitalizaci připraven, má připravenou strategii rozvoje DAB vysílání i bez pomoci státu, ale věřím, že se nám povede přesvědčit poslance a vládu, že jde o věc budoucnosti, myslí si Zavoral.

Podle něj nejde o otázku, jestli internet, nebo DAB. Bude se samozřejmě jednat o oboje, ale rozhlas musí být v této oblasti průkopníkem. Do rozhlasové digitalizace se pochopitelně musí zapojit nejen státní správa, ale i ostatní broadcasteři nebo třeba autoprůmysl. Jsme součásti několika iniciativ a pracovních skupin na ministerstvu kultury, ministerstvu průmyslu a obchodu, Českém telekomunikačním úřadě, ale upřímně, za poslední rok se v oblasti rozhlasové digitalizace nic převratného neudálo, vysvětluje Zavoral.....

středa 20. dubna 2016

Druhá volba člena RRTV pokračuje....

Volba člena RRTV 

"Je to druhá volba v tomto doplnění a je to její první kolo. V první volbě a v prvním, druhém kole jsme nebyli úspěšní ve finále. Ve druhém kole spolu bojovali kandidáti Milan Bouška a Jan Mrzena. Milan Bouška obdržel 50 hlasů, Jan Mrzena 65. A ani jeden, bylo to 27. ledna 2016, neobdržel dostatečný počet hlasů. My jsme v komisi vyhlásili novou lhůtu. Bylo to také do 7. března 2016 a 8. března jsme přijali usnesení číslo 127. 

Návrhy jsou: Milan Bouška, navržen ODS, Jan Mrzena, navržen KDU-ČSL, a František Vostál, navržen sociální demokracií; 

Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysíláni 
 
Bylo vydáno 154 hlasovacích lístků. Komise zpětně obdržela pouze 150 a 4 tedy nebyly odevzdány

Dosažené počty hlasů:
Milan Bouška 26, 
Jan Mrzena 53,
František Vostál 32. 


Potřebného kvora tedy nedosáhl nikdo, v prvním kole nebyl nikdo zvolen, a protože volíme jednoho kandidáta, tak do druhého kola postupují dva nominanti s nejvyšším počtem dosažených hlasů, postupuje tedy Jan Mrzena s 53 hlasy a František Vostál s 32 hlasy.