středa 21. prosince 2011

Rada ministrů EU podpořila program rozvoje rychlého broadbandu

Ministři EU pro oblast telekomunikací na svém posledním zasedání v rámci končícího Polského předsednictví přijali pozici k programu politiky rádiového spektra


Dne 13. prosince 2011 se v Bruselu n uskutečnilo formální zasedání Rady ministrů pro telekomunikace. Jednání se zúčastnili zástupci jednotlivých členských států na ministerské úrovni a evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes. ČR reprezentoval zástupce stálé představitelky ČR při EU a stálý představitel ČR v COREPER I Jakub Dürr.


Rada přijala pozice ke kompromisnímu textu návrhu rozhodnutí o prvním programu politiky rádiového spektra, který se podařilo dohodnout společně s Evropským parlamentem. Program se zaměřuje na zlepšení koordinace a správy rádiového spektra především s cílem dosáhnout rychlého a efektivního rozvoje mobilního vysokorychlostního internetu.


Formální přijetí Evropským parlamentem se pak očekává v únoru 2012.


Rozhodnutí poté vstoupí v platnost 20. dnem po jeho vyhlášení v úředním věstníku EU. Členské státy mají povinnost implementovat ustanovení tohoto programu, pokud není stanoveno jinak, do 1. července 2015.


Neméně důležitým bodem jednání ministrů byl nový návrh Komise na prodloužení a rozšíření stávající regulace roamingu v rámci EU. Ministři vzali na vědomí zprávu o tom, že většina členských států se vyjádřila pro nutnost přijmout novou legislativu už v první polovině roku 2012.


Ministři telekomunikací odsouhlasili návrh Programu politiky rádiového spektra (RSPP), který ještě musí formálně přijmout Evropský parlament. RSPP požaduje mimo jiné provést inventuru rádiového spektra za účelem nalezení dalších 1200 MHz vhodných pro bezdrátový broadband.


http://www.radiospektrum.cz/cze/uvod.html



Finální dokument "Pozice Rady EU k broadbandu" je zde (pdf)


http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/radio_spectrum/_document_storage/other_docs/rspp/rspp_council_press_release_201112.pdf



pátek 16. prosince 2011

Český rozhlas chystá internetové vysílání pro děti

pátek 9. prosince 2011

ČTÚ v zájmu snížení cen volání navrhuje OOP/1/XX.2011-Y

ČTÚ ve zveřejněném návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y (WORD) a k tomu spuštěné možnosti podávání připomínek usiluje o snížení cen mobilního volání u nás....


"....Úřad tak třeba uvádí, že výrazný pokles poplatků (tedy peněz, které si platí operátoři mezi sebou navzájem) se nijak výrazně nepromítl do koncových cen pro zákazníky. Tedy že operátoři sice mají výrazně nižší náklady, ceny ale příliš nesnížili.

Průměrná cena minuty volání na maloobchodním trhu loni klesla o téměř šest procent na 2,56 Kč za minutu. Letos klesla zhruba o desetinu. Mezioperátorský neboli terminační poplatek přitom loni klesl o 28 procent na 1,81 Kč a letos o dalších 33 procent.

"Úřad konstatuje, že mobilní operátoři neprovedli zcela odpovídající snížení maloobchodních cen volání s ohledem na snížení regulovaných cen," uvedli úředníci v návrhu nařízení.
Úřad sice potvrdil, že došlo k postupnému poklesu průměrné ceny za minutu volání, tempo poklesu se přes klesající náklady zpomalilo.
Podle úředníků tak na trhu nefunguje účinně hos

podářská soutěž. „Na trhu existují vysoké a trvalé překážky vstupu, trh nesměřuje k trvalé hospodářské soutěži a uplatňování práva hospodářské soutěže samo o sobě dostatečně neřeší dotčené selhání trhu," uvedl úřad."

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/mobil/253101-ctu-si-posvitil-na-operatory-lidem-uctuji-o-20-procent-vice-nez-firmam.html?ref=stalo-se

úterý 29. listopadu 2011

Krach DVB-H v Polsku navíc s následnou pokutou operátorům za blokaci konkurence

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) udělil čtyřem mobilním operátorům pokutu za zdržování při zavádění mobilních TV služeb na polský trh. UOKiK ve svém zdůvodnění uvedl, že operátoři Polkomtel, Polska Telefonia Cyfrowa, PTK Centertel a P4 společným postupem při blokování mobilních digitálních televizních služeb operátoři vytvořili kartel, omezující jakoukoliv konkurenci.

Všem účastníkům kartelu bylo nařízeno zastavit společný blokační postup a uložila jim pokuty přesahující v úhrnu 113 mil. PLN ( cca 25 milionů €). Rozpis pokut: Polkomtel (33,4 mil. PLN), Polska Telefonia Cyfrowa (34 mil. PLN), Polska Telefonia Komórkowa Centertel (PLN 35 milionů) a P4 (10,7 mil. PLN).


P.S. Uvidíme, co nastane zanedlouho kolem připravovaného tendru na české kmitočty uvolněné po televizní digitalizaci.

čtvrtek 24. listopadu 2011

Bude ČR hnána před Evropský soudní dvůr kvůli telekomunikacím,resp. kvůli nepřijatým pravidlům?

Evropská komise dnes zaslala dopis ČR spolu s dalšími 15 státy, které "plně neprovedly nové předpisy EU o telekomunikacích do vnitrostátního práva", tedy šest měsíců po uplynutí lhůty, do níž tak měly učinit (25. května 2011).

Novela ZEKu, která je onou transpozicí, bude po úpravách v Senátu (včetně doplnění o prodloužení "must carry" a další změny) projednávána ve Sněmovně nejdříve na prosincové schůzi, která formálně začíná 6.12.2011.

http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=6&s=32&pozvanka=1


Částečné provedení předpisů EU o telekomunikacích omezuje práva spotřebitelů těchto šestnácti členských států. Nové předpisy udělují občanům EU nová práva v oblasti pevné telefonie, mobilních služeb a přístupu k internetu. Například jde o právo změnit telekomunikačního operátora během jednoho dne beze změny telefonního čísla a o právo na jasné informace o praktikách řízení toku dat uplatňovaných poskytovateli služeb.

neděle 20. listopadu 2011

Finská vláda zvažuje přímé financování veřejnoprávního vysílání, opět a vážně

Finská média v těchto dnech podrobně popisují další plán finské vlády na přímé financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu - jako reálný projekt pro příští rok. Finská YLE spotřebuje v současnosti okolo půl miliardy euro ročně,ale nedaří se jí zajistit optimální financování ani řešit „úniky“ plateb koncesionářů…

Problémem vlády ale je aktuální politická situace v parlamentu se spory dvou hlavních politických koaličních stran (zejména kolem daňových otázek…), bránící dohodě na klíčových strategických otázkách, mezi něž činnost médií veřejné služby patří.

Podobný plán už měla rozpracovaný i předchozí vláda, ale nedokázala jej legislativně dotáhnout (dosud hradí koncesionářské poplatky všechny finské domácnosti a firmy bez ohledu na vlastnictví nebo „nevlastnictví“ televizorů). Současná ministryně komunikací Krista Kiuru slibuje předložení návrhu změny zákona do konce roku.

Američané finalizují pro rok 2012 nový standard pro digitální terestrické vysílání, i pro 3D

Advanced Television Systems Committee (ATSC) oznámil plány na zavedení nového standardu pro terestrické digitální televizní vysílání, které by mělo proběhnout již během příštího roku. Podle předběžných specifikací by nový kapacitně „úsporný“ standard „ATSC – 3.0“ měl umožnit vysílání v HD kvalitě i ve 3D (včetně mobilního přenosu) a to v rámci jednoho datového toku.

úterý 15. listopadu 2011

Německo plánuje druhou celostátní síť digitálního rozhlasu v DAB

Německo plánuje druhý národní multiplex pro digitální rozhlasové vysílání v systému DAB. Mělo by k tomu dojít v rámci mezinárodního veletrhu elektroniky (IFA) 2012, který se otevře v Berlíně dne 31. srpna 2012.

Německo již nyní v prvním multiplexu vysílá v DABu od 1. srpna letošního roku 13 veřejnoprávních a komerčních rozhlasových stanic, spolu s množstvím tématických stanic. Vysílání je z 27 vysílačů dostupné posluchačům téměř ve všech větších německých městech.

Společné evropské prohlášení k budoucnosti digitálních televizních standardů

V rámci zasedání EBU na sumitu v Číně v uplynulých dnech přijali vedoucí představitelé „globální“ výzvu pro sjednocení a za vyšší kompatibilitu televizních digitálních standardů , zejména pro vysílání v HD kvalitě a pro mobilní služby.

Hlavními signatáři společného prohlášení o budoucnosti TV vysílání jsou EBU, DVB, NAB, ATSC, IEEE, ETRI, NHK a Globo TV Network ( EBU, the declaration was signed by technical executives of the Advanced Television Systems Committee (ATSC); Canadian Broadcast Corporation (CBC); Communications Research Center (CRC); Digital Video Broadcast Project (DVB); Electronics & Telecommunications Research Institute (ETRI); Globo TV Network; IEEE Broadcast Technology Society; National Association of Broadcasters; National Engineering Research Center of Digital TV of China; NHK Science & Technical Research Laboratories; Public Broadcasting Service and the Brazilian Society of Television Engineers (SET).).


Prohlášení obsahuje v zásadě 3 hlavní prvky:
1. Definovat požadavky na budoucí systémy pozemního TV vysílání
2 Sjednocení standardů
3. Podpora globální sdílení technologií

pondělí 14. listopadu 2011

Konec analogové éry v médiích

Poslední dny televizního analogu v ČR ( vyjma oblasti Zlínska se dvěma komerčními TV programy) a vypímámí na Ostravsku provázela řada akcí a zájem médií.

Záznamy ČT
Analog se loučí, digitalizace zvítězila

STUDIO 6 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/211411010101111/obsah/177698-konec-analogoveho-vysilani/

ČT24 Ekonomika http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24-a-studio-burza/211411058021111-ekonomika-ct24/

HIGHLIGHT
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315094766-highlight/211411058181110/video/

HYDE PARK http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/211411058081111-hyde-park/

ČRo
http://www.rozhlas.cz/cro6/tipy/_zprava/konec-pozemniho-analogoveho-televizniho-vysilani--974886
Audio z ČRo6 (mp3) http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2482375

Zpravodajství
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/213812.aspx
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/211411000101111/video/177790
http://voyo.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-10-11-2011.html?s=0 (od času 7:28)
http://chrudimsky.denik.cz/podnikani/digitalizace-ceska-dovrsena-analog-konci20111111.html


Kolokvium ČTÚ k ukončení analogové TV: Digitalizace televizního vysílání byl úspěšný projekt
http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=413095

Digitalizace končí včas
Musíme poděkovat a pochválit české diváky, že to zvládli

pátek 11. listopadu 2011

O konci analogového televizního vysílání na ČRo6

Pátek 11.11.11. ve 20:10 - Média v postmoderním světě - téma: Konec pozemního analogového televizního vysílání, který byl stanoven na dnešní den. Hosté: Zdeněk Duspiva, vládní koordinátor digitalizace, Jiří Šenkýř, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Jiří Balvín, generální ředitel hudební televize Óčko a Václav Žák, publicista a bývalý předseda vysílací rady. Moderuje Petr Schwarz - ČRo 6

"Den svatého Martina letošního roku byl svého času určen jako den definitivního konce analogového televizního pozemního vysílání. 11. listopadu 2011 se měla nad českým územím rozprostřít tzv. analogová tma a měl skončit složitý a strastiplný proces televizní digitalizace. Jak se tento úkol podařilo splnit a jaké výhody digitalizace přináší? Jaká je vůbec budoucnost přenosu televizního signálu? O tom budou v den analogové tmy diskutovat vládní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jiří Šenkýř, generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín a publicista a bývalý předseda vysílací rady Václav Žák. Pořad Média v postmoderním světě na Českém rozhlasu 6 v pátek 11.11.2011 ve 20 hodin a 10 minut moderuje Petr Schwarz."

pondělí 7. listopadu 2011

ZEK a tím i aukce kmitočtů budou mít zpoždění

NOVELA ZEKu je po vrácení snemovního návrhu o doplnění v Senátu již zpět v Poslanecké Sněmovně, zatím ale není jasný termín finálního projdnání - viz tisk č. 347 a plné znění poslední verze změn návrhu zákona ze Senátu.

"....Předkládaný návrh zákona transponuje revidovaný regulační rámec Evropské unie pro elektronické komunikace (tzv. telekomunikační balíček). Dokončení transpozice tak bylo opět posunuto, a to nejméně o 2 měsíce. Posunutí nabytí účinnosti bude mít vliv i na očekávánou aukci na příděly rádiových kmitočtů ve vymezených pásmech, jež bude nově umožněna právě touto novelou.

Vzhledem k datu konání nejbližší možné schůze Poslanecké sněmovny na počátku prosince 2011 se nabytí účinnosti novely zákona o elektronických komunikacích předpokládá nejdříve 1. února 2011...."

TINF (bývalá Teleinformatika) 2011

TINF 2011 i o tom , co bude po TV analogu...





Odborná konference a doprovodná výstava o teleinformatice s tradičním zaměřením na: elektronické komunikace, mobilní a pevné sítě, korporátní informatiku a komunikace, obsah, internet, média a digitalizaci, bezpečnost, public sektor, e-Government a e-Health, aplikace ICT pro konkurenceschopnost, inovace a hightech, právo a regulaci v ICT

neděle 6. listopadu 2011

EURO: "Popelka už jen digitálně"

Nové vydání týdeníku EURO se věnuje konci analogu v ČR - číslo 45. vychází v pondělí 7.11.: "Digitalizace českého televizního éteru končí. Projekt proběhl překvapivě hladce, čekalo se ale více nových kanálů..."

Další medializace listopadového konce televizního analogu bude zřejmě následovat, v úterý 8.11.2011 se uskuteční tisková konference NKS (ČTÚ, ČRa a d.) v Ostravě. Po Kolokviu 11.11.11. bude další krokem definitivní konec veškerého analogového TV vysílání České televize 30. listopadu 2011. Kampaň doběhne v přiměřeně redukované podobě až do 30.června 2012, kdy skončí i zbývající analogové vysílání TV Prima a TV NOVA (pokud nebudou termíny zkráceny).

sobota 5. listopadu 2011

75 let televize

Dne 2. listopadu 1936 zahájila BBC z Alexandra Palace první televizní vysílání na světě. Je tomu 75 let.






Televizní program z roku 1936 :-) je zde (pdf)
http://downloads.bbc.co.uk/historyofthebbc/RT0682-LON-72dpi.pdf

USA vytváří "Koalici pro digitální TV"

V USA vznikla na podporu terestrického televizní vysílání nová organizace - The Future of TV Coalition. Má se zabývat budoucností zejména malých, regionálních a lokálních televizních stanic.

Správcem projektu je Národní asociace provozovatelů vysílání (NAB). Členy Koalice jsou zástupci státní správy, výrobců, producentů, distributorů, operátorů a provozovatelů TV vysílání. Cílem je zejména podpořit zájmy provozovatelů ve vztahu k "veřejnému sektoru".

Jde především o snahu podpořit zájmy v rámci probíhající diskuze v Kongresu o dalším využití kmitočtového spektra na úkor dosavadních tradičních televizních služeb.

"Kam se Američané v době krize obrací pro informace - k lokálním televizím"

Česká Digitální koalice je stále na webu zde.

Aktuální stav "digitálních komunikací" v Británii

Britský OFCOM vydal první "komunikační infrastrukturní report".

Mj. uvádí, že ve Velké Británii je nyní širokopásmové připojení prakticky všude, ale 14% domácností má kapacitu sítě pod rychlost 2Mbit/s. Vládní projekt podpory i-netu počítá s plným pokrytím vysokorychlostního internetu do konce roku 2015. Je nutné , aby domácnosti, podobně jako v případě televizního příjmu (přechod na digitál), si podle OFCOMu daly do pořádku stav rozvodů a přípojek - chyby nemusí být jen na straně dodavatelů...
Superfast broadband (nad 24Mbit/s) je dnes odhadován u více než 50% pokrytí, do roku 2015 by měl podle operátora být k dispozici na více než 70%.


Digitální televize

Households served by three multiplexes (public service broadcasting channels) 89%
(rising to 99% by Nov 2012)

Households served by six multiplexes(all digital terrestrial television channels) 73%
(rising to 92% by Nov 2012)

Celý report v pdf je zde.

Analogově-digitální Kolokvium

Český telekomunikační úřad uspořádá dne 11. 11. 2011 Kolokvium k ukončení zemského analogového televizního vysílání na podstatné části území ČR
(TZ) V souvislosti s vyhodnocením procesu digitalizace zemského televizního vysílání a s tím, že dne 6. září 2011 přijala sněmovna parlamentu ČR senátní znění novely zákona o České televizi, podle kterého bude na většině území ČR ke dni 11. 11. 2011 ukončeno zemské analogové televizní vysílání, pořádá Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) dne 11. 11. 2011 Kolokvium k ukončení zemského analogového televizního vysílání na většině území ČR.
Obsahem Kolokvia bude shrnutí a prezentace poznatků z přípravy a realizace procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na vysílání digitální a vyhodnocení zkušeností z realizace Technického plánu přechodu z pohledu jednotlivých aktivních účastníků tohoto procesu, který je v současné době úspěšně završován. Součástí Kolokvia bude i informace o probíhajícím dlouhodobém experimentu v systému DVB-T2 a diskuse k předpokládanému budoucímu rozvoji digitální terestrické televize.

Kolokvium se uskuteční v Clarion Congress Hotel Prague dne 11. 11. 2011 od 11.11 hod. do 18.00 hod. Registrace účastníků bude zahájena v 10.00 hod.

Účastníky Kolokvia budou zvaní hosté, kteří se na úspěšné realizaci procesu přechodu k digitalizaci podíleli. Pro zájemce z řad veřejnosti bude od 3. 11. 2011 na webových stránkách ČTÚ otevřena sekce Kolokvium včetně registračního formuláře.
........................
KOLOKVIUM ČTÚ 11. 11. 2011
V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu analogového televizního vyslání na digitální televizní vysílání na 11. 11. 2011.
V současné době lze konstatovat, že přechod probíhá v podstatě v souladu s harmonogramem stanoveným v Technickém plánu přechodu (dále jen „TPP“). Potvrzením data 11. 11. 2011 nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.
Pokrytí obyvatel České republiky digitálním televizním vysíláním šířeným jednotlivými vysílacími sítěmi vypočtené postupy podle vyhlášky č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání, u sítě 1 dosáhlo téměř 100 %, u vysílací sítě 2 dosáhlo 95 % a u vysílací sítě 3 hodnoty přes 91 %. Přechod analogového vysílání původních celoplošných programů na vysílání digitální tak zajišťují vysílací sítě 1 a 2, zatímco vysílací sítě 3 a 4 jsou využity pro šíření programů nových.
K datu 30. 9. 2011 se v případě analogového vysílání vypočtené aktuální pokrytí obyvatel České republiky snížilo u programu ČT1 na 24,8 % z původních 99,6 %, u programu ČT2 kleslo na 0,1 % z původních 90,8 %, u programu Nova kleslo na 26,4 % z původních 97,7 % a u programu Prima na 17,5 % z původních 73 %.
Po zahájení DVB-T vysílání v územních oblastech Jeseník a Zlín ve vysílací síti 2 (říjen, respektive listopad 2011) tak rozvoj vysílacích sítí 1 a 2 naplní hlavní účel TPP, kterým je převedení stávajícího zemského celoplošného analogového televizního vysílání na vysílání digitální, bez negativních dopadů na možnost příjmu televizního vysílání veřejností.
Z hlediska České televize bude stávající analogové vysílání programů ČT1 a ČT2 zcela ukončeno k termínu 30. listopadu 2011. Do 30. června 2012 tak bude v České republice přetrvávat pouze analogové vysílání programu Nova a Prima, a to po termínu 11. 11. 2011 jen v územních oblastech Jeseník a Zlín. O termínech ukončení těchto vysílání rozhodnou jeho provozovatelé, tj. společnosti CET 21 spol. s r.o. a FTV Prima, spol. s r.o., a to nejpozději do 30. června 2012.
Úkolem kolokvia, pořádaného dne 11. listopadu 2011 v hotelu Clarion Českým telekomunikačním úřadem, je vyhodnocení procesu realizace Technického plánu přechodu, prezentace získaných zkušeností a pohled do nejbližší budoucnosti – informace o probíhajícím dlouhodobém experimentu v systému DVB-T2 a diskuse k předpokládanému budoucímu rozvoji digitální terestrické televize. Budou také prezentovány vybrané výsledky opakovaných reprezentativních celostátních výzkumů dospělé populace ČR starší 15 let k tématice přechodu na digitální televizní vysílání.

středa 2. listopadu 2011

EK doporučuje vznik "ministerstev pro internet"

Eurokomisařka pro digitální technologie Neelie Kroesová vyzvala země evropské sedmadvacítky, aby zřídily úřady, které budou popularizovat užívání internetu. Podle BBC tak učinila na dnes končící dvoudenní londýnské konferenci o internetové bezpečnosti. (Zdroj ČTK)

úterý 1. listopadu 2011

Británie řeší vliv soukromých médií na politiky při plánovaných „redukčních“ změnách BBC

Britský opoziční poslanec John McDonnell (Laber Party) požádal i prostřednictvím médií o „více informací o podezřelém“ údajném setkání britských ministrů a jejich lidí se zástupci soukromé mediální korporace News Corporation před řešením blokace či snížení koncesionářských televizních poplatků pro činnost BBC.

Mělo k němu údajně dojít před přípravou změn ve fungování a financování britských veřejnoprávních médií a zmrazení výše koncesionářských poplatků a plány na redukci činnosti BBC. Současně s tím se otvírá otázka, jak často projednávali zástupci vlády systémové a legislativní změny v mediální oblasti se zástupci soukromého sektoru…

Ministr kultury Ed Vaizey ale v první reakci osobně odmítl jakákoliv zmíněná jednání.

Zdroj http://www.guardian.co.uk/ ad.

Konference Radiokomunikace o digitalizaci

Ve středu začíná tradiční konference Radiokomunikace v Pardubicích, první blok je věnován digitalizaci.

středa 2. listopadu 2011
8.00 - 9.00 Prezence účastníků
9.00 - 17.00Přednášky, diskuse (11.30 - 12.30 oběd)

Technické přednosti systému DVB-T2Ing. Karel Trpák, Česká televize
Ekonomické aspekty DVB-T2 z pohledu vysílateleIng. Pavel Hanuš, Česká televize
Výsledky testování DVB-T2Ing. Jiří Vykydal, České Radiokomunikace a.s.
Novinky v televizním vysíláníIng. Dušan Líška, CSc., Praha
Hlavní události v digitalizaci pozemského rozhlasového a televizního vysílání v roce 2011 z pohledu regulátoraIng. Jaroslava Nováková, Český telekomunikaní úřad
Další vývoj digitálního rádia u nás - pohled Českého rozhlasuIng. Pavel Balíček, Český rozhlas
Rozvoj DAB rozhlasu v ČRIng. Tomáš Řapek, TELEKO s.r.o. Příbram
Nelineární službyIng. Jan Kramosil, RIO Media a.s.
Anténní systémy pro pozemní digitální vysílání televize a rozhlasuIng. Bohumil Šimíček
Novinky v měřící technice Rohde&SchwarzIng. Tomáš Bydžovský, ROHDE & SCHWARZ - Praha, s.r.o.
Panelová diskuse za účasti přednášejících prvního konferenčního dnemoderáror - Jan Potůček, DigiZone.cz

Dny malých obcí také o digitalizaci

Dnes probíhá další setkání se zástupci samosprávy, na kterém pokračuje komunikace NKS kolem přechodu na digitální TV vysílání, které se dostává do závěrečných fází. Akce Dny malých obcí probíhá tradičně ve Vyškově.

pondělí 31. října 2011

Americké "DIGI Česko"

Americký regulátor představil plán na finanční podporu rozvoje broadbandu zejména v odlehlých oblastech, od kterého si slibuje vznik až 500 000 nových míst

"Komise (FCC) pro tyto účely zřídila nový fond, který bude disponovat ročním rozpočtem okolo 4,5 miliardy dolarů a do kterého budou přesunuty prostředky, určené dosud na dotování telefonních služeb na americkém venkově.

Komise předpokládá, že se díky schválenému plánu podaří v následujících šesti letech připojit k broadbandu více než 7 milionů Američanů. Přístup k vysokorychlos­tnímu Internetu přitom v současné době nemá 18 milionů Američanů. Do deseti let by podle představ FCC měli mít možnost vysokorychlostního připojení k Internetu všichni obyvatelé Spojených států. FCC plánuje podpořit ze speciálního fondu také rozšíření pokrytí mobilním broadbandem...."

Více via lupa.cz - dokumenty FCC, DIGG, LA Times blog a další

neděle 30. října 2011

"Pozor! Na Jesenicku se přesouvá Nova na jiný kanál"

30.10. 18:25 TV Nova
V noci z třicátého prvního října na prvního listopadu přesune vysílač Praděd analogové vysílání televize Nova.
Padesátý třetí kanál bude nadále vysílat už pouze digitálně a stále si na něm naladíte Novu a Novu Sport(pozn. ZD ????). Analogové vysílání naší televize bude nově dostupné na padesátém kanálu.


ČTĚTE TAKÉ:
Vrtulník mění anténu vysílače Praděd i za mlhy a deště

„Abychom našim divákům umožnili po nějakou dobu souběh analogového a digitálního vysílání a dovybavit se set-top-boxy, tak přecházíme na 50. kanál, který se uvolňuje a budeme tam vysílat analogově. Pro naše diváky to znamená, že vlastně na předvolbě, kde mívali Českou televizi budou mít Novu,“ informoval Josef Uher, technický ředitel TV Nova
..........
P.S. bude hlavně spuštěna síť 2 digitálně.

ČTK - Digitální vysílání TV přineslo více programů, ale také problémy

ČTK - Digitální vysílání TV přineslo více programů, ale také problémy

Praha 30. října (ČTK) - Základní informace o zavádění digitálního pozemního vysílání televize v ČR (31. října vypne Česká televize analogové vysílání v Jeseníku, Novém Jičíně, Olomouci, Ostravě, Třinci, Valašských Kloboukách a Valašském Meziříčí):


- Prvopočátky digitálního pozemního vysílání televize v České republice se datují do května 2000, kdy České Radiokomunikace (ČRa) zahájily v Praze a okolí experimentální vysíláni ve formátu DVB-T. Později se přidali i další operátoři, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment.

- Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze, o čtvrt roku později se přidaly vysílače v Brně a Ostravě. Postupně přibývaly další oblasti a v dubnu 2008 přijala vláda technický plán přechodu, který mimo jiné stanovil harmonogram ukončení dosavadního analogového vysílání. Klíčovým datem, kdy má vysílání na většině území skončit, se stal 11. listopad 2011 (jen na Zlínsku a Jesenicku se tak má stát konce června 2012, ČT ale i tam vypne analog již letos, a to na konci listopadu).

- Digitalizaci vysílání dlouho komplikoval nesouhlas komerčních televizí, tedy Novy a Primy. Ty přistoupily na plán, k jehož uskutečnění se musely vzdát svých frekvencí, až v srpnu 2008 a výměnou získaly kompenzační licence, na jejichž základě mohly spustit další kanály (Nova Cinema a Prima Cool).

- První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo již v srpnu 2007 Domažlicko (důvodem bylo rušení s digitálním rozhlasem v Německu). Nova se však později zejména kvůli stížnostem diváků na kvalitu dočasně vrátila k analogu. První velkou oblastí bez analogu se pak na jaře 2009 stala Praha, kde 30. dubna 2009 skončilo analogové šíření programu všech hlavních televizí z vysílače na Žižkově.

- V souvislosti s digitalizací udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kompenzačních licencí pro Novu a Primu už v dubnu 2006 šest dalších oprávnění. Kvůli soudním tahanicím se ale start vysílání pozdržel a v éteru se nakonec objevily jen dvě televize: TV Barrandov a zpravodajská Z1, jež ale letos v lednu skončila (hudební Óčko nikdy nevysílalo na základě kompenzační licence).

- Právě rozšíření nabídky programů je hlavním přínosem digitálního pozemního vysílání. Díky lepšímu využití kmitočtů je totiž možné šířit více programů. Zatímco analogové vysílání nabízelo na většině území ČR jen čtyři programy (ČT1, ČT2, Novu a Primu), nyní naprostá většina obyvatel bez problémů naladí více než dvojnásobek kanálů šířených pozemními vysílači (čtyři programy veřejnoprávní ČT, dva kanály Novy a tři Primy, TV Barrandov a někde jsou dostupné i další televize).

- Digitalizace ale přinesla i některé nevýhody, například divákům v místech s méně kvalitním signálem může obraz "zamrzat" nebo "kostičkovat". Lidé, kteří na takových místech dříve televizi (byť v horší kvalitě) přijímali, někdy nemusí mít signál vůbec. Řada majitelů nemovitostí také musela investovat do nových anténních systémů nebo úprav těch stávajících.

- Přechod na digitální vysílání si vyžádal nemalé náklady u televizí, radiokomunikací i samotných diváků. Televize například platily šíření signálu dvěma způsoby (signál odcházející ze sídel televizí byl digitální již od 90. let), majitel vysílačů zase musel modernizovat jejich vybavení.

- Diváci měli dvě základní možnosti, jak se s digitalizací vypořádat. Kromě finančně náročnějšího nákupu nového televizoru, který již je schopen přijímat DVB-T, je to pořízení takzvaného set-top-boxu. Tedy zařízení, jež převádí digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač. Set-top-box přitom není příliš drahý, ceny začínají na několika stokorunách - i proto se v ČR neujala praxe z jiných zemí, kde na nákup přispíval stát.

- Digitalizace vysílání se netýká jen pozemních vysílačů, v uplynulých letech na něj totiž přešly také firmy provozující kabelové televize nebo satelitní příjem. Řada lidí si ostatně v posledních letech pořídila satelitní komplety, čímž se vyhnula možným problémům s anténou a navíc získala možnost přijímat i další programy.

- S digitalizací původně souvisel i konec reklamy ve veřejnoprávní televizi, ta měla z obrazovek ČT (až na výjimky) zmizet spolu s koncem analogového vysílání. Nedávná právní úprava ovšem konec reklamy uspíšila a veřejnoprávní televize ji po menších zmatcích přestala vysílat před týdnem.

Spory by místo ČTÚ měly ve větší míře řešit soudy

Nečasův kabinet ve středu projedná analýzu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která se týká agendy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Dokument navrhuje, aby spory mezi telekomunikačními operátory a jejich neplatícími zákazníky nově řešily jen soudy.

ČTÚ agendu se stávající stovkou příslušných úředníků nestíhá řešit.

Účastnické spory podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, během tří předešlých let vzrostly na dvojnásobek. Materiál ministerstva rekapituluje, že zatímco v roce 2008 bylo především kvůli nezaplaceným fakturám zahájeno 73 538 správních řízení, o dva roky později jich bylo už přes 142 tisíc. Podobný počet sporů očekává ČTÚ na základě dat z prvního čtvrtletí i v tomto roce.

Analýza připomíná, že agendě se na úřadu věnuje 111 zaměstnanců a na každého z nich tak připadá přes 100 návrhů měsíčně. Protože ČTÚ správní řízení nestíhá řešit, geometrickou řadou stoupá počet těch, která přecházejí do dalších let. Ještě v roce 2008 bylo sporů z předchozích let jen zhruba 5000, o rok později se jich nakupilo už téměř 35 tisíc a v loňském roce jich bylo přes 80 tisíc. Při stejném tempu má letos zůstat nevyřízených sporů bezmála 140 tisíc.

Většina správních řízení se týká částek do 10 tisíc korun, na vyšší sumy je jen jejich zlomek.

S růstem agendy souvisí i nárůst počtu žalob na nečinnost ČTÚ kvůli tomu, že nevydává rozhodnutí ve stanovené lhůtě. "Za rok 2010 bylo podáno takových žalob 50, za první pololetí roku 2011 už 105 a za měsíc červenec 2011 bylo podáno 600 žalob," zmínila analýza MPO. "V případě úspěšně uplatněných žalob na náhradu škody se mohou v budoucnu s tím spojené náklady hrazené z veřejných rozpočtů pohybovat v řádech milionů až desítek milionů korun," varoval materiál.

"S ohledem na výše uvedené a po pečlivé analýze předložených dat navrhuje ministerstvo vládě převedení současné působnosti ČTÚ k rozhodování soukromoprávních sporů o povinnosti k peněžitému plnění mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na soudy," uvedl dokument návrh řešení. Převedení agendy na soudy by pro ně podle představ ministerstva nemělo být nijak kritické.

Jako krizový scénář analýza naopak uvedla možnost, že by spory o faktury s operátory dál vyřizoval ČTÚ. V takovém případě by měl úřad, aby stihl vyřizovat problematiku v zákonných lhůtách, přijmout "alespoň 217 nových zaměstnanců". Jeho náklady by se zvýšily jen na platech a odvedeném pojistném o 100 milionů korun, celkově pak o 260 milionů korun.

Vláda měla stejný bod na programu už ve středu 19. října, tehdy ho ale na 14 dní přerušila.

Jan Kálal, kalal@mediafax.cz

čtvrtek 27. října 2011

"Must carry" bude v kabelovkách asi pokračovat i po konci analogu....

Senát vrátil návrh novely Zákona o elektronických komunikacích s doplňky a samotné odsouhlasení původní evropské směrnice se opět prodlužuje. Původní sněmovní návrh bude nyní s dodatečnými senátními úpravami projednávat znovu Sněmovna.Odkaz
Mezi nově doplněnými změnami je například i zachování povinnosti tzv. "must carry" ( tedy "povinné programové nabídky") pro kabelové operátory i po konci analogu. ( Mimochodem, nyní se některé názory proti minulosti při projednávání diginovely na straně některých dotčených subjektů zcela obrátily...)

Podle zprávy ČTK by pak nyní mediálně sledovaná problematika cen volání mohla být řešena a přinést i úlevy zákazníkům "...Změny mají vést ke snížení ceny telekomunikací i datových přenosů až o 50 procent..."...

středa 19. října 2011

Velká Británie stanovila definitivní datum definitivního konce TV analogu na 24.10.2012

Velká Británie by za rok měla také definitivně ukončit dlouholetý proces televizní digitalizace. Koordinační organizace Digital UK stanovila finální datum ASO na 24.října 2012.

Severní Irsko bude poslední oblastí, kde bude analog zcela nahrazen digitálem. Celý proces začal již v roce 2008 a probíhal postupně tzv. ostrůvkovou metodou, po jednotlivých regionech.

Analogové zemské televizní vysílání bylo ve Velké Británii oficiálně spuštěno v roce 1936.

Digitální kampaň jde do závěrečných fází

Dnes vláda projednala Mimořádnou zprávu NKS k ukončení analogu v nadcházejících dnech , včetně definitního konce analogu České televize na celém území. V praxi pak byly s hlavními aktéry digitalizace upřesněny aktuální změny v posledních dnech vysílání analogu a postup přelaďování mezi 31.10. a 1.11.2011.

V pondělí 24.10. dopoledne bude na stanici ČRo Olomouc mj. odvysílán pořad na téma digitalizace (pořad "Dobrá rada"). Ve středu proběhne společná tisková konference NKS spolu s ČT, ČRA a ČTÚ , cca týden před ukončením analogového TV vysílání v územní oblasti Jeseník.

Začátkem listopadu se pak uskuteční podobná akce v Ostravě, pro oblast Ostravska.

V současnosti pokračují aktivity v rámci finální fáze informační kampaně vč. specializovaných seminářů, organizovaných ve spolupráci s Klubem seniorů na Ostravsku i na Jesenicku (20. října Jeseník , Klub seniorů, Dukelská ul. , a 25. října Ostrava, Dům s pečovatelskou službou ).
V provozu jsou info střediska pro osoby se zdravotním postižením včetně projektu osobní asistence, a i nadále také digihlídky a další prvky kampaně.

Současně jsou upřesňovány další kroky pro zbývající oblasti připravované k vypnutí analogu, kde byly provedeny základní průzkumy pro doplánování a efektivní nastavení již poslední etapy infokampaně.

úterý 18. října 2011

Digitalizace v ČR probíhá podle plánu

Ke 30. září 2011 lze konstatovat, že přechod probíhá v souladu s harmonogramem stanoveným v TPP. V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu na 11. 11. 2011. Tím však nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.

Vyhodnocení průběhu přechodu analogového na digitální televizní vysílání ke 30. září 2011
Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“), v souladu s nařízením vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen „TPP“), již posedmé vyhodnotil průběh přechodu v jednotlivých územních oblastech.
Zpráva č. 7 obsahuje aktuální informace o stavu digitalizace k termínu 30. září 2011, informace o stavu rozvoje všech vysílacích sítí pro šíření DVB-T vysílání a zahrnuje i porovnání s výchozím stavem pokrytí České republiky, resp. jednotlivých územních oblastí, analogovým a digitálním zemským televizním vysíláním.

Ke 30. září 2011 lze konstatovat, že přechod probíhá v souladu s harmonogramem stanoveným v TPP. V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu na 11. 11. 2011. Tím však nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.
Vysílací síť 1 (především páteřní síť vysílačů velkého výkonu) je dobudována a v současné době se v této síti řeší problematika zajištění dostatečného pokrytí digitálním signálem v lokalitách, kde kvalitní příjem z vysílačů velkého výkonu není možný. Dokrývání jednotlivých lokalit se přesunulo především do územních oblastí Zlín a Jeseník. V souvislosti s realizací digitálních opakovačů v jednotlivých lokalitách však přetrvává v některých případech řada nepředvídatelných technických problémů. Po spuštění opakovačů do reálného provozu se prokázalo, že není možné v některých lokalitách pro zajištění dostatečného příjmu využít principu tzv. jednofrekvenční vysílací sítě (tzn. využít pro dokrytí místního vysílání shodného rádiového kanálu s vysílačem velkého výkonu, který v dané oblasti základní pokrytí zajišťuje). Na základě provedených měření kvality příjmu vysílání v daných podmínkách je tak nezbytné pro takové lokality vyhledat a použít jiný rádiový kanál. V případech, kde si již diváci zajistili úpravu přijímacích systémů (především se to týká společných anténních rozvodů), je pak bohužel nezbytné investovat další finanční prostředky na nové úpravy. Protože se však jedná o předem nepředvídatelné problémy, je třeba počítat s možností, že v určitých případech mohou být pro zajištění dostatečně kvalitního příjmu využity i rádiové kanály rozdílné od kanálů místně příslušných vysílačů velkého výkonu. ČTÚ ve spolupráci s operátory vysílacích sítí přijal potřebná opatření a postupy, které by měly vést ke zvýšení informovanosti veřejnosti a tím i k minimalizaci negativního dopadu případných změn vysílacích kanálů na diváky.


Pokrytí obyvatel České republiky digitálním televizním vysíláním šířeným jednotlivými vysílacími sítěmi vypočtené postupy podle vyhlášky č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání, u sítě 1 dosáhlo téměř 100 %, u vysílací sítě 2 dosáhlo 95 % a u vysílací sítě 3 hodnoty přes 91 %. Vysílací síť 4 zajišťuje stále pokrytí pouze pro 23 % obyvatel České republiky (Praha, Brno, Ostrava). Přechod analogového vysílání původních celoplošných programů na vysílání digitální však zajišťují pouze vysílací sítě 1 a 2, zatímco vysílací sítě 3 a 4 jsou využity pro šíření programů nových.

V případě analogového vysílání se vypočtené aktuální pokrytí obyvatel České republiky snížilo u programu ČT1 na 24,8 % z původních 99,6 %, u programu ČT2 kleslo na 0,1 % z původních 90,8 %, u programu Nova kleslo na 26,4 % z původních 97,7 % a u programu Prima na 17,5 % z původních 73 %.

Po zahájení DVB-T vysílání v územních oblastech Jeseník a Zlín ve vysílací síti 2 (říjen, respektive listopad 2011) tak rozvoj vysílacích sítí 1 a 2 naplní hlavní účel TPP, kterým je převedení stávajícího zemského celoplošného analogového televizního vysílání na vysílání digitální bez negativních dopadů na možnost příjmu televizního vysílání veřejností.

Z hlediska České televize bude stávající analogové vysílání programů ČT1 a ČT2 zcela ukončeno k termínu 30. listopadu 2011. Do 30. června 2012 tak bude v České republice přetrvávat pouze analogové vysílání programu Nova a Prima, a to po termínu 11. 11. 2011 jen v územních oblastech Jeseník a Zlín. O termínech ukončení těchto vysílání rozhodnou jeho provozovatelé, tj. společnosti CET 21 spol. s r.o. a FTV Prima, spol. s r.o. a to nejpozději do 30. června 2012.
V návaznosti na monitorování procesu digitalizace byl v průběhu jarních měsíců realizován již šestý rozsáhlý reprezentativní celostátní výzkum dospělé populace ČR starší 15 let k tématice přechodu na digitální televizní vysílání. Garantem zadání a vyhodnocení uvedeného výzkumu, který je pravidelně v průběhu přechodu opakován, je ČTÚ. Výsledky výzkumu budou zveřejněny následně po jejich zpracování

pátek 14. října 2011

Francie zruší bonusové TV licence zákonem

Předseda francouzské vlády François Fillon aktuálně oznámil plány na přijetí nové legislativy pro oblast médií, která mj. bude obsahovat i zrušení tzv. bonusových televizních licencí pro vysílání DVB-T (uděleny v roce 2007 tehdejším provozovatelům analogových TV TF1, M6, Canal +).

Potvrdily se tak nedávné informace o tlaku „evropských orgánů“ a soudních institucí v reakci na poměrně dávné žaloby „licenčně“ neúspěšných jiných provozovatelů vysílání. Mezitím vláda vyzvala k vypsání nového tendru na TV licence pro HD vysílání – ten by regulátor CSA měl vypsat ještě teď v říjnu a licence by mohly být přiděleny dle výsledků řízení asi v březnu 2012.

čtvrtek 13. října 2011

Nejvyšší patro ČT24 o digitalizaci z pohledu operátora

Nejvyšší patro. Téma: Rozhovor s Kamilem Levinským (generální ředitel, České Radiokomunikace).

V rozhovoru říká gen.ředitele ČRA K.Levinský mj. : "...Co se týče digitalizace, je před námi nelehký úkol, a to je digitalizace rozhlasového vysílání, kde to, co se povedlo v oblasti televizního vysílání, nás čeká v oblasti rozhlasového, a to je věc následujících možná 5 - 10 let...."

"...Ty nové televize, se kterými jednáme, a jsou všechny neplacené televize. My vnímáme potenciál placené televize. Nicméně si myslím, že to bude až v novém nástupnickém standardu v DVB-T2. Nikoliv v Multiplexu 3...".

"...Tak znamená to pro nás pokračování nové éry, kdy končí vlastně éra starého analogového vysílání, které tady bylo více než 40 roků, a pokračuje vlastně éra nového moderního televizního vysílání, které je charakteristické tím, že je kvalitnější a nabízí divákům větší programovou nabídku.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka ČT : Co to znamená technicky.

Kamil LEVINSKÝ:Technicky to znamená, že jsme museli všechny vysílací lokality upgradeovat, museli jsme na většině z nich vyměnit anténní systémy, možná si pamatuje, na Praze-město jsme měnili anténu ze začátku digitalizace. Je to úkol, který je nesmírně náročný na koordinaci. A samozřejmě jsme museli vyměnit veškeré vysílací technologie.

Jaké to představovalo náklady?

Kamil LEVINSKÝ: " Představovalo to náklady, které se blíží miliardě korun."


úterý 11. října 2011

E15 o TV NOVA

Aleš Borovan: Nova ve zlých časech E15 - 11.10.2011 8:26

Hned v úvodu je třeba zdůraznit jednu věc: televize Nova je i přes určitý pokles výkonnosti a obří zadlužení stále dobrým strojem na peníze, který do značné míry drží mateřskou CME nad vodou. Zároveň se ale nyní ocitá v nejhorší pozici za posledních několik let.

Zcela osamocená musí dnes Nova bojovat v několika velkých bitvách najednou. Podepsaly se na tom jak okolnosti, které může televize ovlivnit málo (stav ekonomiky, tahy konkurence), tak i rozhodnutí managementu, v němž hraje prim krátkozraká umanutost superšéfa Adriana Sarbua. Ztráta tahu na branku a nesrozumitelnost strategií kdysi brilantního mozku Novy je asi nejdůležitější aktuální zprávou pro potenciální investory.

Zrádné peoplemetry
Největší průšvih musí Nova řešit na poli nejcitlivějším: v oblasti měření diváckého zájmu. Nejde jen o to, že stanici dlouhodobě padají čísla (kde jsou ty časy, kdy její podíl na sledovanosti přesahoval 40 procent). Nově se i horší výsledky daří solidně prodávat inzertním zadavatelům.

Čím dál větším oříškem je však momentálně zablokovaný tendr Asociace televizních organizací (ATO) na výběr nové firmy pro peoplemetrová měření. Zástupci České televize, Primy i Asociace komunikačních agentur v hodnotící komisi kývli na dosavadního provozovatele, firmu Mediaresearch.

Jediná Nova se z dosud nevysvětlených důvodů postavila na zadní. Přitom si musí uvědomovat rizika takového postupu: hrozba právních kroků ze strany Mediaresearch, znevěrohodnění celého výzkumu a nečitelnost stanice z pohledu mediálních agentur.

Navíc slova ředitele Jana Andruška o nutnosti nového tendru zablokovala jakékoli uvážlivé řešení. Buď si Nova tuto variantu prosadí za cenu absolutního nepřátelství ostatních hráčů, anebo ji neprosadí, čímž přizná oslabení vlastní pozice.

Konkurence na očích
Kauza tendru ATO významně zhoršila i atmosféru uvnitř samotné televize. Management Novy totiž poměrně dramaticky vyhodil vedoucí výzkumného oddělení Renatu Týmovou a dalšího výzkumníka Václava Prejzka. Znamená to, že Sarbuovy nálady dopadají nejen na vrcholné manažery, ale už i na zkušené televizní odborníky. Samozřejmě, ředitel Novy Andruško má pravdu, že zaměstnanci by měli být loajální. Jenže je těžké být loajální k nečitelné firmě.

Personální tahy Adriana Sarbua jsou další velkou hrozbou pro Novu. Když se superšéf na podzim 2010 loučil s dlouholetým ředitelem televize Petrem Dvořákem, naprosto neodhadl jeho schopnosti a ambice. Rok poté mu Dvořák spolu s dalšími nováky přímo před očima (z Novy je přes vltavské údolí vidět na Kavčí hory) staví stanici, která má solidní šanci podkopat pozice komerční stanice. Finančně dobře zajištěný Dvořák totiž nemá jinou motivaci než prestiž v české televizní branži. A tu si získá jedině vybudováním kvalitní, šlapající televize.

Inzertní apetit
K tomu si připočtěme rostoucí podíl Primy a její úspěšnou strategii menších tematických stanic, což je oblast, v níž Nova fatálně zaspala. Na makroekonomické úrovni nás pak zřejmě čeká pelmel bankovní a dluhové krize a částečný bankrot Evropské unie, což opravdu nejsou faktory, které by podporovaly chuť inzerentů utrácet.

Sečteno a podtrženo, očekávaný zlom v postavení Novy na trhu, již dlouho prorokovaný jejím bývalým ředitelem Vladimírem Železným, je podle všeho tady. Nejvyšší management televize zatím působí dojmem, že na něj není příliš připraven.

Digitální rozhlas DAB v ČR

Aktuální nabídka programů digitálního rozhlasu DAB v multiplexu TELEKO, který vysílá v Praze, Brně, Ostravě a Příbrami:
ČRo 2
ČRo WAVE
ČRo LEONARDO+
ČRo D-dur+
ČRo 3+
ČRo REGION+
ČRo Česko+
GAMA RADIO+
RADIO PROGLAS+

a nově: Radio Vaticana+,RTL 102.5+, RTL Classic+,RTL Groove+,RTL ItalianStyle

vše v DAB+ (MPEG4)








pátek 7. října 2011

Rumunsko by rádo urychlilo digitalizaci, už kvůli vyčištění a uvolnění kmitočtového spektra…

„Z technického hlediska je Rumunsko připraveno na přechod na digitální pozemní televizní vysílání, ale musíme čekat na schválení upraveného právního rámce. Stále čekáme na stanoviska několika ministerstev, pak by přechod mohl proběhnout během několika měsíců…“ tak nyní hovoří rumunský ministr komunikací Valerian Vreme (aktuálně probíhající Konference IDF).

Dosavadní rumunský plán, zakotvený vloni rumunskou vládou, počítá s ukončením televizního analogu až v lednu 2015.

18 doporučení k dalšímu rozvoji terestrického TV vysílání a digitalizace

EBU dnes i pro "běžnou" veřejnost zpřístupnila strategii budoucího rozvoje terestrického vysílání v Evropě. Materiál obsahuje mj. 18 strategických "doporučení", kromě jiného k přechodu na DVB-T2 (včetně nezbytné potřebné časové prodlevy...) nebo výzvu k vytvoření Koncepce přechodu na digitální rozhlas jako reakci na poměrně chaotický a nekoordinovaný vývoj a aplikaci digitálních rozhlasových formátů. Autoři dokumentu také "pohřbívají" systém DVB-H a doporučují pro další fáze systém T2 - mobile....

Kompletní dokument byl k dispozici pro členy EBU již dříve pod označením EBU BPN 100

Severní Moravu čeká „digitální podzim“

TZ: Severní Moravu čeká z hlediska digitalizace televizního vysílání rušný podzim. Zemské analogové televizní vysílání se zde totiž bude vypínat na několikrát. Může za to rozdělení na dvě územní oblasti podle technického plánu přechodu (TPP) a zároveň urychlení digitalizace ze strany České televize. Důležitá data jsou 31. 10. 2011, 11. 11. 2011 a 30. 11. 2011. „Doporučuji přejít na digitální televizní vysílání již nyní a vyhnout se tak případným problémům pramenícím z několika různých termínů vypnutí,“ doporučuje národní koordinátor Zdeněk Duspiva.

Na rozdíl od oblastí, kde již bylo zemské analogové televizní vysílání vypnuto, nebudou na severní Moravě postupovat všichni provozovatelé televizního vysílání společně. Česká televize se rozhodla proces digitalizace urychlit a některé oblasti bude vypínat dříve, než v nejzazších termínech uvedených v TPP.
Severní Moravu tak čekají během podzimu tři termíny vypínání:

31. 10. 2011
Na konci října dojde k vypnutí zemského analogového vysílání v územní oblasti Jeseník (vysílače velkého výkonu Jeseník – Praděd a Olomouc – Radíkov), s výjimkou některých menších vysílačů a vysílání TV Prima z vysílače Olomouc – Radíkov.
Ve stejné datum však vypne Česká televize také své analogové vysílače v územní oblasti Ostrava (vysílače velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice, Nový Jičín – Veselský kopec).
ČT vypne v tento den i vysílač Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.


11. 11. 2011
V toto „magické“ datum dojde k definitivnímu vypnutí (Nova a Prima) v územní oblasti Ostrava (vysílač velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice).
Prima zároveň vypne vysílače Olomouc – Radíkov v územní oblasti Jeseník a Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.
Tím dojde (s výjimkou Zlínska a některých menších vysílačů na Jesenicku) k ukončení hlavní části digitalizace televizního vysílání.

30. 11. 2011
V toto datum vypne Česká televize všechny své zbylé analogové vysílače (vysílač velkého výkonu Zlín - Tlustá hora a některé další menší vysílače na Zlínsku a Jesenicku) a definitivně tak ukončí svůj přechod na digitální televizní vysílání.
Ostatní operátoři (Nova a Prima) pravděpodobně počkají s definitivním vypnutím Jesenicka a Zlínska na limitní termín v TPP, tedy 30. 6. 2012.

„Pro severní Moravu jsou termíny vypínání komplikovanější, než tomu bylo v jiných oblastech. Stále však platí, že není třeba čekat na konkrétní termín vypnutí analogu v dané oblasti. Digitální vysílání již běží a přechod je tedy nejlepší vyřešit co nejdříve,“ říká Tadeáš Novák, tiskový mluvčí projektu digitalizace televizního vysílání.

Další informace o digitalizaci televizního vysílání je možné získat na webových stránkách http://www.digitalne.tv/aktuality/detail/?id=100598 a na bezplatné telefonní lince 800 90 60 30.

středa 5. října 2011

"Já chci virtuála ! "

LN strana 11 : STŘEDA JIŘÍHO PETERKY

Tak už si toho všimli i poslanci. A čeho? Nu, toho, že v České republice jsou mobilní služby podstatně dražší než jinde. Dosud to na svých peněženkách pociťovali především samotní uživatelé. Poslední dobou na to stále častěji upozorňují i média. Nyní to potvrdil i průzkum, který si nechal zpracovat nový předseda sněmovního Podvýboru pro elektronické k...omunikace a ICT průmysl Jan Husák. A i on uvěřil.


Zbývá snad už jen ten, komu je za to všechno přisuzován největší podíl viny: Český telekomunikační úřad. Ten nás ještě nepříliš dávno přesvědčoval, skrze svá umně zpackaná srovnání, že voláme za zcela průměrné ceny, ne-li dokonce levněji než v zahraničí. Ale i zde se ledy pohnuly. To když předseda Rady ČTÚ nedávno v jednom rozhovoru připustil, že to může být benevolencí samotných uživatelů: prý jsou ochotni platit za mobilní služby vyšší ceny než v zahraničí.


Tak vidíte, nakonec si za to můžeme sami. ČTÚ jistě chtěl, abychom dostávali co nejlepší služby za co nejpřijatelnější ceny, ale když viděl, že to vlastně nechceme, a raději chceme platit co nejvíce, zachoval se podle toho: sám a dobrovolně se zbavil toho nástroje, který k tlaku na operátory měl.

Teď už bez ironie. Chybou bylo, že ČTÚ prohlásil za dostatečně konkurenční takzvaný relevantní trh s mobilní originací. Tedy trh s výběrem, přes koho volat. A tím, že tak učinil, se ČTÚ zbavil i standardní možnosti, jak do tohoto trhu nějak regulačně zasahovat.
Teď, když už si následků všimli i poslanci, volají po nápravě také oni. Jenže jak by měl zasáhnout? I tady mají poslanci jasno - pomůže aukce nových kmitočtů, uvolněných skončením analogového televizního vysílání.

Prý stačí jen to, aby podmínky byly rovné a transparentní, a už tím bude dosaženo maximálního efektu, kterým je snížení cen za volání a internet v ČR.
Také bych chtěl být takovým optimistou. Pesimista ve mně to vidí tak, že situace na trhu už zašla příliš daleko. Že rovné a transparentní podmínky aukce nových kmitočtů zajistí tak leda to, že žádný ze stávajících tří operátorů nepřechytračí ty ostatní a o nové kmitočty se podělí víceméně rovným dílem. Nic víc.

V ideálním případě se nebude dělit na třetiny, ale na čtvrtiny, když si z nového koláče přijde ukousnout ještě někdo nový, kdo si na šťavnatých výnosech od českých uživatelů dosud nepochutnával.

Ale proč by měl dobrovolně rozpoutávat nějakou cenovou válku, když i on sám bude její obětí? Navíc, jeho by tato válka bolela asi nejvíce, protože bude muset nejprve investovat nemalé peníze, než vůbec dostane šanci získat nějaké zpět.

Takže jaké je řešení? Možná je přece jen pravdou to, že vina je na straně uživatelů: že nedokázali dotlačit své operátory k přijatelnějším cenám. Ostatně, firemním zákazníkům se to již daří a nepotřebují na to ani nové kmitočty, ani čtvrtého operátora, ani ČTÚ. Jenže co mají dělat všichni ti ostatní?

Problém je v tom, že u nás chybějí (řádní) virtuální operátoři, kteří by agregovali poptávku i od nefiremních zákazníků a dokázali vybojovat serióznější ceny i pro ně. A to je potřeba napravit. Umožnit vznik řádných virtuálních operátorů!

JIŘÍ PETERKA, publicista

středa 28. září 2011

Ve Francii se očekává zrušení bonusových digitálních TV licencí ze strany EK

Podle deníku La Libre je již Evropská komise ve finále se svým rozhodnutím označit dřívější rozhodnutí francouzské vlády o udělení tzv. "bonusových" licencí pro digitální terestrické vysílání. V roce 2007 bylo rozhodnuto o jejich udělení třem hlavním tehdejším provozovatelům analogového TV vysílání (TF1, M6 a Canal +) jako kompenzace za přechod na digitál s předčasným vrácením analogových licencí.

EK argumentuje mj. „nepřiměřeností“ výše kompenzace… V případě tamními médii očekávaného negativního stanoviska EK by zřejmě bylo nutné aktualizovat francouzskou legislativu a provést další , dosud nejasná opatření…

Rusko se rozhodlo pro DVB-T2

Ruská vládní komise na návrh Ministerstva telekomunikací schválila používání DVB-T2 jako hlavní standard pro zemské digitální vysílání.

Aktuální rozhodnutí se týká nových regionálních televizních sítí, které budou již sestavováno s využitím technologií pro DVB-T2 a současné sítě budou „upgradovány“..

pondělí 26. září 2011

Italská digitalizace se v závěru politizuje a komplikuje

Italská politická opozice hlasitě nesouhlasí se současným vládním plánem na nové rozdělení digitálních televizních licencí. Jde o proces udělení nových licencí v rámci nově naplánovaných 5 digitálních multiplexů,které budou k dispozici po ukončení analogového televizního vysílání v roce 2012.

Vláda se rozhodla o přidělení těchto kmitočtů (podle FT) formou i u nás dříve dobře známou metodou "soutěže krásy. Hlavní argumentem politické opozice je fakt, že v případě aukcí by vlády mohla získat až 1,5 mld €. Další vážnou výtkou je, že podmínky nahrály veřejnoprávní televizi RAI a skupině televizí MEDIASET. Soutěže se zúčastnilo 10 mediálních skupin s celkem 17 projekty, ale nikdo ze zahraničí. Finální rozhodnutí bude v rukou vládní komise. Zdroj (Finacial Times)

neděle 25. září 2011

Zpráva o vývoji trhu elektronických komunikací v ČR (2005-2010).

Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) vydal 19. září 2011 Zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací. Ve zprávě ČTÚ přináší informace o vývoji sektoru elektronických komunikací v České republice v letech 2005–2010.

ČTÚ tak navázal na rok 2009, kdy bylo zahájeno vydávání zpráv o vývoji trhu elektronických komunikací, při kterém ČTÚ využívá data ze systému elektronického sběru dat (ESD) prostřednictvím portálu https://monitoringtrhu.ctu.cz. Zpráva o vývoji trhu přináší doplňující pohled na vývoj trhu elektronických komunikací a doplňuje informace, které ČTÚ o trhu poskytuje prostřednictvím analýz relevantních trhů, svých měsíčních monitorovacích zpráv a zpráv o vývoji úrovně cen.

Vydaná zpráva ve své první kapitole mapuje základní trendy ve vývoji odvětví jako celku (tržby, investice, zaměstnanost) a poté se v dalších kapitolách podrobněji zabývá hodnocením trhu podle jednotlivých rozhodujících služeb.


Celý text zprávy naleznete na internetových stránkách ČTÚ.

Aukce kmitočtů "na spadnutí", novela ZEKu se blíží ve Sněmovně do finále

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 347/ prošel v Poslanecké Sněmovně II. čtením a po dohodě došlo ke zkrácení lhůty mezi II.a II. čtením.

Závěrečné třetí čtení proběhne již v úterý 27. 9., návrh je zařazen jako 1. bod odpoledne.
Mediálně sledované aukce volných kmitočtů pro nové služby ale i v případě dalšího pozitivního vývoje schvalování připadají v úvahy nejdříve kolem poloviny roku 2012. MPO již spolu s ČTÚ vydaly upřesňující konzultaci k výběrovým/rozvojovým kritériím .

sobota 24. září 2011

Nový Zákon o kinematografii (audiovizi) připraven

Ministerstvo kultury předložilo v závěru uplynulého týdne do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o audiovizi (dříve znám spíše jako zákon o kinematografii). Po dokončení meziresortu a vypořádání připomínek (ty je možné podat do 24.10.2011) by měl být finální návrh předložen vládě a následně, v případě pozitivního stanoviska, i do Parlamentu k projednání.

Dosud ale není ze strany prezidenta schválen návrh zákona o České televizi (schválený Sněmovnou se senátními úpravami), s úpravou vysílání reklamy a i zdrojů pro Fond kinematografie.

Návrh zákona o audiovizuálních dílech, podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) se předkládá na základě usnesení vlády České republiky ze dne 1. prosince 2010 č. 871 o Koncepci podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu v letech 2011 až 2016 a podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2011.

V průběhu přípravných jednání se ukázalo, že nejvhodnějším koncepčním řešením je proti dosavadnímu stavu vytvoření pouze jednoho zákona s uplatněním všech zkušeností s příprav i praktického naplňování současných norem.

Zákonem o audiovizuálních dílech, podpoře kinematografie a o změně některých zákonů tak má dojít k úpravě:
1) povinnosti při výrobě a zpřístupňování kinematografických a jiných audiovizuálních děl,
2) postavení a činnosti Národního filmového archivu, a
3) postavení a činnosti Státního fondu kinematografie, jeho financování a poskytování podpory projektům v oblasti kinematografie.

V návrhu zákona se nově upravuje mj. například i struktura orgánů Fondu tak, aby mohl samostatně vykonávat všechny jemu svěřené činnosti. Radě Fondu je ponecháno rozhodování o poskytnutí prostředků Fondu. Rada je zároveň orgánem Fondu, který stanovuje strategii, koncepci a cíle Fondu. Kancelář Fondu zajišťuje administrativně činnost Fondu. Rada má 9 členů, kteří jsou jmenování a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou z kandidátů vybraných ministrem kultury z osobností navržených profesními organizacemi působícími v oblasti kinematografie. Zcela nově je v návrhu zákona ustaven Dozorčí výbor s cílem aby byl zajištěn dohled nad účelným a hospodárným vynakládáním prostředků Fondu. Členové Dozorčího výboru jsou jmenování a odvolávání Radou Fondu, a to z kandidátů navržených poplatníky. Rovněž návrh zákona zavádí, za účelem odborného hodnocení žádostí, experty. Tyto experty, obsahové a ekonomické, jmenuje ministr na základě návrhů profesních organizací působících v oblasti kinematografie. Návrh zákona dále upravuje u jednotlivých orgánů počty jejich členů a délku jejich funkčního období. Oproti stávající právní úpravě zániku členství v Radě Fondu se přesně vymezují podmínky, za nichž dochází k zániku funkce členů orgánů. Podmínky fungování orgánů Fondu, jako např. svolávání jejich zasedání, usnášeníschopnost a hlasování, stanoví statut Fondu.
V současném znění zákona č. 241/1992 Sb. je státní rozpočet uveden pouze jako jeden z možných zdrojů. Nová právní úprava navrhuje mezi příjmy Fondu nejen dotaci ze státního rozpočtu ale i příspěvek státu na správní výdaje Fondu. Tento příspěvek bude transferován z rozpočtu ministerstva kultury, a to včetně platů zaměstnanců Kanceláře Fondu. Navrhovaná právní úprava obsahuje širší spektrum zdrojů, které omezí závislost Fondu na podpoře ze strany státního rozpočtu. Mezi tyto zdroje patří poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení, poplatek poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, poplatek z převzatého televizního vysílání, příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob, splátky z návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem žadatelům, úroky z prostředků Fondu uložených v bance, odvody včetně penále za porušení rozpočtové kázně, dary a dědictví pro Fond, příjmy z veřejných sbírek a loterií pořádaných ve prospěch Fondu a podpory kinematografie, příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena, příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce, příjmy z nakládání s věcmi movitými a nemovitými, s nimiž Fond hospodaří, správní poplatky, další zdroje stanovené jinými právními předpisy a příjem ze sjednaných podílů Fondu na příjmech z podpořených projektů.

Návrh systému poplatků do Fondu vychází z principu solidarity všech subjektů, které využívají filmová díla při své obchodní činnosti, při podpoře rozvoje původní filmové tvorby.

Doposud byl Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie bez zaměstnanců a o jeho provoz se staral odbor MK. Návrh předpokládá, že Fond bude mít vlastní zaměstnance, vedoucího Kanceláře Fondu a Radu Fondu a značně rozšířenou působnost, což bude vyžadovat poměrně rozsáhlé administrativní a organizačně technické změny. Dojde k převedení zaměstnanců z MK do Fondu, zřízení pozice vedoucího Kanceláře Fondu a zabezpečení fungování Fondu (včetně Rady), a to prostřednictvím státního rozpočtu (tzn. provoz Fondu bude de facto dotován a tím pádem bude moci veškeré vybrané prostředky využít na podporu kinematografie). Náklady spojené s chodem Kanceláře Fondu a náklady na zaměstnance Fondu jsou financovány ze státního rozpočtu, kapitoly ministerstva kultury.

V rámci administrativních úspor není podle textu návrhu vhodné osamostatnění Fondu vidět jako vznik kompletní instituce (samostatná budova, kancelářské vybavení, administrativa a účetnictví apod.)

Nový Fond bude mít 7 zaměstnanců, včetně vedoucího, roční náklady za všechny pracovníky se v návrhu plánují v průměru cca 3 mil Kč/rok.