Nový Zákon o kinematografii (audiovizi) připraven

Ministerstvo kultury předložilo v závěru uplynulého týdne do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o audiovizi (dříve znám spíše jako zákon o kinematografii). Po dokončení meziresortu a vypořádání připomínek (ty je možné podat do 24.10.2011) by měl být finální návrh předložen vládě a následně, v případě pozitivního stanoviska, i do Parlamentu k projednání.

Dosud ale není ze strany prezidenta schválen návrh zákona o České televizi (schválený Sněmovnou se senátními úpravami), s úpravou vysílání reklamy a i zdrojů pro Fond kinematografie.

Návrh zákona o audiovizuálních dílech, podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) se předkládá na základě usnesení vlády České republiky ze dne 1. prosince 2010 č. 871 o Koncepci podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu v letech 2011 až 2016 a podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2011.

V průběhu přípravných jednání se ukázalo, že nejvhodnějším koncepčním řešením je proti dosavadnímu stavu vytvoření pouze jednoho zákona s uplatněním všech zkušeností s příprav i praktického naplňování současných norem.

Zákonem o audiovizuálních dílech, podpoře kinematografie a o změně některých zákonů tak má dojít k úpravě:
1) povinnosti při výrobě a zpřístupňování kinematografických a jiných audiovizuálních děl,
2) postavení a činnosti Národního filmového archivu, a
3) postavení a činnosti Státního fondu kinematografie, jeho financování a poskytování podpory projektům v oblasti kinematografie.

V návrhu zákona se nově upravuje mj. například i struktura orgánů Fondu tak, aby mohl samostatně vykonávat všechny jemu svěřené činnosti. Radě Fondu je ponecháno rozhodování o poskytnutí prostředků Fondu. Rada je zároveň orgánem Fondu, který stanovuje strategii, koncepci a cíle Fondu. Kancelář Fondu zajišťuje administrativně činnost Fondu. Rada má 9 členů, kteří jsou jmenování a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou z kandidátů vybraných ministrem kultury z osobností navržených profesními organizacemi působícími v oblasti kinematografie. Zcela nově je v návrhu zákona ustaven Dozorčí výbor s cílem aby byl zajištěn dohled nad účelným a hospodárným vynakládáním prostředků Fondu. Členové Dozorčího výboru jsou jmenování a odvolávání Radou Fondu, a to z kandidátů navržených poplatníky. Rovněž návrh zákona zavádí, za účelem odborného hodnocení žádostí, experty. Tyto experty, obsahové a ekonomické, jmenuje ministr na základě návrhů profesních organizací působících v oblasti kinematografie. Návrh zákona dále upravuje u jednotlivých orgánů počty jejich členů a délku jejich funkčního období. Oproti stávající právní úpravě zániku členství v Radě Fondu se přesně vymezují podmínky, za nichž dochází k zániku funkce členů orgánů. Podmínky fungování orgánů Fondu, jako např. svolávání jejich zasedání, usnášeníschopnost a hlasování, stanoví statut Fondu.
V současném znění zákona č. 241/1992 Sb. je státní rozpočet uveden pouze jako jeden z možných zdrojů. Nová právní úprava navrhuje mezi příjmy Fondu nejen dotaci ze státního rozpočtu ale i příspěvek státu na správní výdaje Fondu. Tento příspěvek bude transferován z rozpočtu ministerstva kultury, a to včetně platů zaměstnanců Kanceláře Fondu. Navrhovaná právní úprava obsahuje širší spektrum zdrojů, které omezí závislost Fondu na podpoře ze strany státního rozpočtu. Mezi tyto zdroje patří poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení, poplatek poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, poplatek z převzatého televizního vysílání, příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, příjmy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných osob, splátky z návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem žadatelům, úroky z prostředků Fondu uložených v bance, odvody včetně penále za porušení rozpočtové kázně, dary a dědictví pro Fond, příjmy z veřejných sbírek a loterií pořádaných ve prospěch Fondu a podpory kinematografie, příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla na Fond převedena, příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichž se Fond považuje za výrobce, příjmy z nakládání s věcmi movitými a nemovitými, s nimiž Fond hospodaří, správní poplatky, další zdroje stanovené jinými právními předpisy a příjem ze sjednaných podílů Fondu na příjmech z podpořených projektů.

Návrh systému poplatků do Fondu vychází z principu solidarity všech subjektů, které využívají filmová díla při své obchodní činnosti, při podpoře rozvoje původní filmové tvorby.

Doposud byl Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie bez zaměstnanců a o jeho provoz se staral odbor MK. Návrh předpokládá, že Fond bude mít vlastní zaměstnance, vedoucího Kanceláře Fondu a Radu Fondu a značně rozšířenou působnost, což bude vyžadovat poměrně rozsáhlé administrativní a organizačně technické změny. Dojde k převedení zaměstnanců z MK do Fondu, zřízení pozice vedoucího Kanceláře Fondu a zabezpečení fungování Fondu (včetně Rady), a to prostřednictvím státního rozpočtu (tzn. provoz Fondu bude de facto dotován a tím pádem bude moci veškeré vybrané prostředky využít na podporu kinematografie). Náklady spojené s chodem Kanceláře Fondu a náklady na zaměstnance Fondu jsou financovány ze státního rozpočtu, kapitoly ministerstva kultury.

V rámci administrativních úspor není podle textu návrhu vhodné osamostatnění Fondu vidět jako vznik kompletní instituce (samostatná budova, kancelářské vybavení, administrativa a účetnictví apod.)

Nový Fond bude mít 7 zaměstnanců, včetně vedoucího, roční náklady za všechny pracovníky se v návrhu plánují v průměru cca 3 mil Kč/rok.