2017 jako rok digitální?

Ano končící rok 2017 lze označit jako mediálně-digitální, ale jen trochu…

Televize

V případě druhé vlny televizní digitalizace se sice podařilo nastavit základní pravidla a postupy, ale klíčové kroky nabraly od počátku časové a věcné zpoždění a zásadní rozhodnutí kolem financování nejsou dořešené…Proces tak dál pokračuje se strategickou nejistotou a za podpory primárně komerčně přímo zainteresovaných subjektů a s nimi různě spojenými médii a agenturami.

Provozovatelé vysílání jsou do procesu tak trochu vtaženi „z donucení“ a pod hrozbami omezení dosavadních možností. Diváci jsou v mnoha případech spíše zmateni a jejich zájmy a preference roztříštěny, asi tak, jak je tomu i v dalších oblastech současného dění i stavu a vývoji mediální krajiny.Přechod na nový standard pozemního digitálního TV vysílání DVB-T2 se letos rozběhl v tzv. „řádném“ režimu. Byla přijata a upravena legislativa, urychlená (využitá) i díky politické podpoře „levného telefonování“. Nový zákon platí od 2. září 2017 a mj. umožňuje vznik přechodových sítí DVB-T2. Na MPO, které stejně jako ostatní resorty čeká zásadní personální přeměna, se připravuje Technický plán přechodu na DVB-T2, který by měl být dokončen do léta 2018. V současnosti je již k dispozici signál v rámci přechodných sítí v některých případech až pro 97% obyvatel ČR. Zásadní materiál ke správě kmitočtového spektra, který ČTÚ předložil pro projednání na vládě již na konci letošních prázdnin, vláda již projednat nestihla (nebo už ani nechtěla) a tak jeden z klíčových dokumentů čeká na příští rok i na novou vládu.Do konce přechodu tak zbývá hodně práce, informační kampaň, kmitočtové přesuny, ale i mnoho času (do roku 2021).

Rádio

Podmínky pro další rozvoj digitálního rozhlasového vysílání minulá vláda i přes mediálně „optimistické“ prohlášení k dříve přijaté vládní koncepci v realitě silně omezila a pro komerční rádia formálně téměř znemožnila. Zkomplikovala i aktivitu veřejnoprávního rozhlasu, kterou ale nezastavila. Pravidla a předvídatelnost prostředí pro již fungující digitální technologii tak zůstaly na půl cesty a většinu zásadních otázek, resp. odpovědí na ně, vláda viditelně alibisticky odložila.Digitální rozhlas tak pokračuje poněkud dvourychlostně, když ale „komerční digitálně – rozhlasový pruh“ už delší dobu téměř stojí… zatímco Český rozhlas, i přes nepochybné  komplikace v podobě neúplné vládní strategie z předchozího roku, spustil digitální vysílání v systému DAB pro další posluchače - na sklonku roku již pro 40 % populace.  Podmínky bohužel blokují možnost dalšího programového rozvoje.Letošní rok ale přinesl pokrok i v zahraničí, i když třeba norský projekt je teritoriálně poněkud vzdálen, ale i přes dílčí odpor a antikampaň dospěl do většinového konce analogové éry a dokonce plně podle plánu!

Digitální agenda

„Digitalizace státu nebude v rukou právníků, kteří chtějí zakonzervovat starý stav legislativy.“ Nová vláda, jmenovaná prezidentem, má ve svém programu projekt Digitální Česko (Strategie se stejným názvem běží již několik let). Základním bodem má být úplné pokrytí země vysokorychlostním internetem nebo i tzv. „právo na internet“. Vláda plánuje zřídit pozici centrální IT autority, která by vytvářela standardy a koordinovala jednotlivé aktivity (P.S. v současnosti např. málo viditelný „digitální koordinátor“ s minimálními pravomocemi a podporou).  V prvních 100 dnech chce vláda vytvořit akční plán s termíny, kdy budou které agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka. K mediální oblasti byly v programu prezentovány základní premisy k podpoře nezávislosti veřejnoprávních médií a k autorskému právu, k digitalizaci vysílání jasnější teze chybí. Jak to bude po letech stagnace e-governmentu ve skutečnosti se uvidí mnohem později, zatím jde o vládu a její důvěru jako takovou.Končí tedy další rok, který byl sice ve znamení digitalizace médií, ale už v jiném rozsahu a bez jasného a reálného dořešení běžících procesů.