Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

01. února 2018 13:00 / autor: Zdeněk Duspiva

Právě skončené prezidentské volby i dozvuky voleb předchozích znovu otevírají mj. i otázky o vhodnosti referend a s nimi spojenými riziky i důsledky. Ne vždy má takové rozhodování dostatečně odborný či věcný charakter a často a mnohem více než obvykle při nich rozhodují také subjektivní emoce a mediální vlivy.  Zásadním kritériem efektivity a legálnosti takto získaných výsledků jsou minimální limity pro počet předkladatelů a zejména kvantitativní účast při finálním rozhodování.

Aktuálně sledovanou událostí v mediální (i politické) branži, využívající princip referenda, je hlasování o poplatcích na fungování veřejnoprávních médií ve Švýcarsku. To aktuální rozhodování se vepsalo pod názvem „No Billag“ a tématem je otázka, zda vlastně zrušit  každoroční povinné poplatky za veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání (ty vybírá úřad s názvem Billag). Celkový objem vybíraných prostředků činí 451 švýcarských franků (385 euro) za domácnost za rok. Poplatky přitom tvoří cca 73% příjmů SBS (Swiss Broadcasting Corporation). Kritici současného systému vysílání mohou nakonec v krajním případě dosáhnout i zrušení SRG SSR coby provozovatele veřejnoprávního vysílání. Pro doplnění je nutné uvést, že vláda již mezitím rozhodla o snížení poplatků od roku 2019 na 365 CHF (mimochodem na základě referenda z roku 2015, mj. i s tím, že malé a střední podniky budou osvobozeny od poplatku…).

Referendum je naplánováno na 4. března a v médiích je na toto téma vedena živá debata. Poplatky za veřejnoprávní média ve Švýcarsku jsou nejvyšší v Evropě, možná i proto, že vysílání funguje pro 4 hlavní jazykové skupiny (například poplatky domácností v Německu jsou ve výši 210 euro ročně). Švýcarské poplatky jsou, podobně jako ve většině evropských států, „zahrnuty“ do povinného „daňového systému“. Oponenti dosavadního funkčního systému argumentují současným dostatkem možností šíření mediálního obsahu i přístupu k informacím, aniž by mimochodem brali v úvahu třeba aktuální otázky kvality a hodnověrnosti množství informací i dezinformací. Iniciátoři referenda se také domnívají, že lidé by měli mít možnost si zvolit, která média chtějí využívat a za která chtějí platit.

Obyvatelé země rozhodnou počátkem března a současně budou odpovídat na otázky, zda může vláda zvýšit daně z přidané hodnoty a přímé federální daně. Letos čekají Švýcary 4 referenda.

Místní média informují o tom, že iniciativa za odstranění povinnosti platit za veřejnoprávní média našla příznivce především u voličů pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP). Podle posledních výsledků průzkumů ale konec veřejnoprávních médií ve Švýcarsku ani zrušení koncesionářských poplatků nehrozí (zdroj AP).