Ruce pryč od FM /VKV! Hände weg von UKW! Hands off FM!

O tom, jak dál poběží rozhlasová digitalizace v Evropě, rozhodne, podobně jako v jiných věcech, i politika. Reálné a konkrétní řešení pak přinese efektivita a účinnost vlivových aktivit zástupců dotčených subjektů (nejen provozovatelů vysílání…) i na národní či panevropské politické reprezentace.  Ze všeho nejvíce bude pro všechny i nadále potřebná alespoň obecná shoda a také úspěšné příklady v pilotních projektech v některých „digitálně“ pokročilých zemích.
Digitalizace rádia - evolučně nebo revolučně?

Dosavadní praxe v některých evropských státech v procesu rozhlasové (a dříve televizní) digitalizace ukazuje v zásadě dva obecné přístupy – evoluční a revoluční. Volba revolučního přístupu ve změně dříve dominantního terestrického způsobu příjmu rozhlasových programů asi nebude převládat, neboť se jedná o odlišné podmínky od televizní digitalizace. V televizní branži byl navíc významným argumentem a motivem zájem o využití uvolněné kapacity kmitočtového spektra pro jiné lukrativní služby.  K úspěšnému provedení a dokončení hlavní fáze televizní digitalizace přispěly nejen negativní zkušenosti z nejdříve nastartovaných procesů, ale zejména pak pevné termíny, včetně data ukončení analogu („ASO“).

Ve většině případů je nyní ale pravděpodobnější přístup evoluční – proces pomalejší a kvůli delšímu souběhu i riskantnější, ale na druhé straně méně rizikový …Při tomto přístupu nejsou zpravidla daná pevná pravidla pro celý proces a především chybí závazné termíny. Nebezpečím s tím spojené je fragmentace a rozvoj jiných distribučních technologií, respektive uživatelských platforem…

Po technické stránce je většina věcí v zásadě jasná nebo už i formálně vyřešená.  Všude v Evropě se hledá přijatelná shoda a pokud možno koordinovaný postup komerčních i veřejnoprávních provozovatelů, i když chybí přidaná motivace a tlak na jiné využití uvolněných kmitočtů. Podobně jako u televizní digitalizace se proces poměrně vleče zpravidla v těch zemích, kde start digitálního DABového vysílání nastal mnohem dříve než jinde. Vždyť například i rychlý start procesu televizní digitalizace ve Velké Británii vedl nejprve ke krachu a nutnému restartu, aby skončil nakonec téměř mezi posledními západoevropskými zeměmi.

O politickém vlivu na digitalizaci bych i po zkušenostech u nás lze dlouze vyprávět. V případě rádia pak máme třeba příklad ze Švédska, kde dílčí obměna vládní koalice zcela přenastavila slibně naplánovaný přechod od analogu na digitál (s mnoha až absurdními a nelogickými argumenty). V našich podmínkách se zatím nepodařilo dostat digitalizaci rádia i do politické sféry - v tom dobrém slova smyslu.

ČR

U nás dosud žádná odvaha začlenit digitalizaci rádia i mezi politická témata nepřišla, když je přirozeně mnoho jiných přednějších a možná i méně kontroverzních témat. Náznak ochoty řešit toto téma nebylo zatím ani v žádném z vládních programů posledních let a ani v pracovních agendách příslušných ministerstev. Jediný krok učinila vláda před lety, ale šlo spíše jen o odložení problému, když „Koncepce“ mj. zcela ignorovala mj. existenci komerčních rádií a možnosti legální digitalizace jejich vysílání - spolu s absencí elementárních pravidel či aspoň principů. Legislativa je dlouhodobě prostě „vyřešena“ časově limitovaným omezením prodloužených „analogových“ licencí (do 10. října 2025) výměnou za obecný závazek podpory digitalizace.

Obecně se zdá, že nejde o úplně urgentní problém s potřebou rychlého zásadního rozhodnutí, ale přeci jen nějaká míra předvídavosti a koncepčních představ by asi byla na čase. Mezi takové kroky ale nelze plnohodnotně řadit již zmíněnou vládní „Koncepci digitalizace“ z léta roku 2016, mj. zcela ignorující existenci komerčních rádií a bez navazujících legislativních úprav. Ani současné debaty o politických programech nově tvořených vlád po loňských volbách zatím žádnou zmínku o digitálním rádiu či ambici věc systémově řešit neobsahují. Aktuálně pak diskuze o dalším postupu digitalizace v odborných kruzích jistě ovlivní i některé nedávné vlastnické změny klíčových komerčních rádií.

Digitální rozhlas přitom u nás běží v různých podobách poměrně dlouho a prošel mnoha testovacími etapami až do dnešní relativně regulérní formy, byť většinově prostřednictvím veřejnoprávního vysílání. První pilotní zkušební vysílání digitálního rozhlasu bylo v Praze spuštěno již v roce 1999. V dalších letech byly spuštěny pilotní projekty – v období 2005 - 11 proběhlo několik zkušebních vysílání v Praze, Příbrami, Plzni, Brně a  na západě Čech. První licenční řízení pro DAB/DAB+/DMB pak bylo vyhlášeno v roce 2009. Řádné vysílání běželo už v roce 2010 v systému DAB a DAB+ v Praze a Příbrami a o rok později rozšířeno pro Brno, Ostravu Liberec a H.Králové. Rok 2013 i díky II. multiplexu přinesl digitální pokrytí území pro 52% obyvatel ČR. V dubnu téhož roku bylo ČRo a hlavními zástupci komerčních rádií u nás a dalších dotčených subjektů založeno DAB Forum (za pár let komerční subjekty přestali být ve Fóru aktivní). V roce 2015 představil Český rozhlas vlastní koncepci rozvoje digitálního vysílání. Za rok a půl pak schválila vláda neúplnou strategii („Návrh rozvoje zemského  digitálního vysílání Českého rozhlasu). V závěru roku 2017 signál řádného digitálního vysílání Českého rozhlasu naladí až 40 % obyvatel České republiky ve městech Praha, Beroun, Plzeň, Brno, Ostrava a jejich širokém okolí.

Evropa

Zahájení vývoje digitálního rozhlasového vysílání se v Evropě datuje už od roku 1980. Systém DAB byl poprvé představen v Ženevě v roce 1985 a po roce byl ve Stockholmu schválen Evropský projekt pod názvem EUREKA 147 (19 organizací s aktivním zapojením EB, ITU a ETSI).

Rozhlasová digitalizace se v současnosti dává znovu do pohybu v řadě evropských státech. Dánské ministerstvo kultury počátkem letošního roku  doporučilo, aby vypínání analogového rozhlasu v pásmu VKV začalo do roku 2021. Termín je možné případně uspíšit, a to v případě, že by podíl poslechu digitálního rádia přesáhl 50 %.

Norsko má již vypínání VKV vysílačů podle plánu za sebou, Švýcarsko tento krok stanovilo na období 2020 až 2024 (poslech digitálního rádia k analogu se blíží k 70%).  Ve Francii odstartovalo 20. června 2014 vysílání v T-DAB bez hlavních komerčních provozovatelů rozhlasového vysílání. Řádné digitální pozemní rozhlasové vysílání" bylo spuštěno ve III. původně televizním kmitočtovém pásmu a to zatím v oblastech velkých aglomerací (Paříž, Nice a  Marseille). Někteří broadcasteři ale považovali rozhodnutí regulačního orgánu CSA o udělení 175 licencí a spuštění digitálního  pozemního rozhlasu za protiprávní, protože tam jsou podle zastupujících právníků ekonomické a právní nejistoty.

Nizozemsko sice také nemá pevný termín přechodu z analogového pásma VKV, digitalizace rádia ale běží. Nizozemský soud pak také mj. potvrdil správnost informační kampaně v zemi se stanoviskem, že „reklama není zavádějící, protože digitalizace rozhlasového éteru se odehrává po celém světě“. Pro konec analogu je i zde nutné, aby země dosáhla hranici 50 % digitálního poslechu.

Předseda německé komerční rozhlasové organizace VPRT (150 členů) Klaus Schunck aktuálně varuje před norským příkladem poklesu počtů posluchačů při ukončení analogového FM vysílání ve VKV (FM).  Věří, že komerční rádio může přijmout přechod na DAB pouze tehdy, když bude poslech rádia v FM činit méně než 10%. Rozvíjí se aktivita pod sloganem „Haende-weg-von-UKW!“

Velká Británie naopak po tradičně včasném digitálním startu nakonec tempo před finišem značně zpomalila a definitivní ukončení analogu prostřednictvím stanoviska BBC rozvolnila, resp. reálně vlastně „odložila“. Bob Shennan z BBC totiž na letošní konferenci Radiodays Europe uvedl, že veřejnoprávní vysílatel „je do budoucna připraven podpořit rozvoj digitálního rádia DAB, ale není současně připraven na vypnutí vysílání v pásmu VKV (FM)…“. Poslech DABu se mezitím přiblížil na desetinu procenta k limitní 50% hranici, nutné ke stanovení finální plánu přechodu na digitální rádio. Posluchači by podle Shennana měli mít právo volby.

Prezident organizace WorldDAB  Patrick Hannon  okomentoval postoj britského veřejnoprávního média BBC k budoucímu přechodu na digitální vysílání DAB “…za zcela pochopitelný a chápe ho jako běh na dlouhou trať…“.

Běžme tedy dál, vytrvale…