Dlouhá cesta k rozhlasové digitalizaci

 

Přechod na digitální televizní vysílání máme za sebou. Od loňského dubna můžete v některých oblastech stanice Českého rozhlasu naladit přes speciální digitální přijímač. Celková rozhlasová digitalizace ale zatím vázne. Proč tomu tak je a kdy se tedy dočkáme i plného využití digitálního éteru?

Přestože od dubna 2011 začalo v ČR řádné digitální rozhlasové vysílání, v současnosti je FM, tedy zemské analogové vysílání v pásmu velmi krátkých vln stále hlavním způsobem šíření rozhlasových služeb. Rozhlas v digitální éře samozřejmě nemůže zůstat pouze analogovým médiem. Plošná digitalizace rozhlasového vysílání je u nás ale zatím pořád dost daleko.  Přehrajte si celý příspěvek

Éra analogového vysílání se definitivně končí, i na Slovensku

Éra analogového vysílání se definitivně končí Už za 2 dny budou vypnuty poslední slovenský analogové televizní vysílače. Poslední den roku tak bude zároveň i koncem éry analogového zemského vysílání na Slovensku, která začala ještě v 50. letech minulého století."Skončil se mimořádně náročný proces přechodu na digitální vysílání, který se Slovensku podařilo dokončit v rekordně krátkém čase zhruba tří let," řekl státní tajemník Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Andrej Holák. Digitální vysílání umožňuje mnohonásobně efektivnější využívání spektra. V jednom televizním kanálu je totiž možné přenášet několik televizních programů, přičemž při analogovém vysílání to byl pouze jeden.V závěru roku přestanou vysílat poslední čtyři analogové pozemské vysílače regionálních a lokálních televizí, a to Bardějovských televize, Městské televize Trnava, Televize Nové Zámky a Kysucké televize. Vypnuto také budou zbývající čtyři analogové televizní převaděče mnohoregionálních televize Markíza."Zavádění nové digitální služby můžeme považovat za jeden z nejdůležitějších a nejtěžších kroků v historii radiokomunikací. Přechod totiž neprobíhal ve volných, ale v obsazených frekvenčních pásmech, "zdůraznil A. Holák. Jak dodal, vyžádalo si to postupné vypínání původních analogových televizních služeb, přičemž v přechodném období byla zajištěna paralelní provoz analogového a digitálního televizního vysílání.
Přechod na novou technologii vytvořil prostor pro zvýšení nabídky vysílaných programových služeb. Programová nabídka pro obyvatele je již nyní díky digitálnímu vysílání širší o dvě televizní programové služby a 12 rozhlasových programových služeb. V budoucnu mohou přibýt další. Diváci zároveň mohou sledovat vysílání Jednotky ve vysokém rozlišení. Zmizely jevy jako "sněžení" a "duchové", které jsou typické pro analogové vysílání. Obecně se zlepšilo i pokrytí signálem. Teoretické pokrytí veřejnoprávního multiplexu dosáhlo úrovně 97,7% obyvatel ČR a komerčního multiplexu úroveň 95,6% obyvatel ČR. Na Slovensku však stále existuje potenciál pro zlepšení pokrytí obyvatelstva a na zvyšování programové nabídky.Vypnutím vysílačů skončila téměř 60-letá éra analogového vysílání na Slovensku. Ta se začala ještě v roce 1953, když se z Petřínské rozhledny v Praze uskutečnilo první pozemské televizní vysílání v bývalém Československu. Pravidelné vysílání začalo v roce 1954.

Televizní vysílání v kostce (historické mezníky): 

Televízne vysielanie v kocke (historické medzníky):1953 – prvé pozemské TV vysielanie v Československu z Petřínskej rozhľadne v Prahe
1954 – začalo sa pravidelné vysielanie v Československu
1956 – televízne vysielanie na Slovensku odštartovalo zo štúdia ČST Bratislava priamym prenosom vystúpenia SĽUK-u z bratislavského PKO
1970 – začal vysielať 2. program, ktorý bol koncipovaný ako národný – zvlášť pre Česko a zvlášť pre Slovensko
1970 – prvé vysielanie vo farbe z lyžiarskych Majstrovstiev sveta v klasických disciplínach vo Vysokých Tatrách
1973 – začalo sa pravidelné farebné vysielanie na 2. programe, o dva roky neskôr aj na 1. programe
1988 – na 2. programe sa začalo vysielanie teletextu
1988 – bola vypracovaná technická norma, ktorá vytvorila predpoklady pre vysielanie zvukového sprievodu v móde stereo a duo, vo väčšej miere sa takéto vysielanie zvuku zavádzalo až od roku 1992
1990 – prvé lokálne TV vysielania v Košiciach (na frekvencii, ktorú dovtedy využívali sovietské vojská)
1991 – vznikla samostatná Slovenská televízia
1993 – začalo sa samostatné vysielanie Slovenskej televízie na dvoch celoštátnych okruhoch
90. roky – vznikali a zanikali komerčné televízie s regionálnym a multiregionálnym dosahom
1999 – prvé experimentálne digitálne televízne vysielanie na Slovensku
2004 – 2009 – tri pilotné projekty digitálneho vysielania (lokality Košice, Bratislava – Malacky, Banská Bystrica – Zvolen)
2009 – pravidelná prevádzka digitálneho vysielania
2012 – vypnutie posledných analógových vysielačov

(1953 - první pozemské TV vysílání v Československu z Petřínské rozhledny v Praze 
1954 - začalo se pravidelné vysílání v Československu1956 - televizní vysílání na Slovensku odstartovalo ze studia CST Bratislava přímým přenosem vystoupení SĽUK-u z bratislavského PKO 
1970 - začal vysílat 2. program, který byl koncipován jako národní - zvlášť pro Česko a zvlášť pro Slovensko 
1970 - první vysílání v barvě z lyžařských Mistrovství světa v klasických disciplínách ve Vysokých Tatrách 
1973 - začalo se pravidelné barevné vysílání na 2. programu, o dva roky později i na 1. programu 
1988 - na 2. programu se začalo vysílání teletextu1988 - byla vypracována technická norma, která vytvořila předpoklady pro vysílání zvukového doprovodu v módě stereo a duo, ve větší míře se takové vysílání zvuku zavádělo až od roku 1992 
1990 - první lokální TV vysílání v Košicích (na frekvenci, kterou do té doby využívali sovětské vojska)1991 - vznikla samostatná Slovenská televize 
1993 - začalo se samostatné vysílání České televize na dvou celostátních okruzích 
90. roky - vznikaly a zanikaly komerční televize s regionálním a multiregionálních dosahem 
1999 - první experimentální digitální televizní vysílání na Slovensku 
2004 - 2009 - tři pilotní projekty digitálního vysílání (lokality Košice, Bratislava - Malacky, Banská Bystrica - Zvolen) 
2009 - pravidelná provoz digitálního vysílání 
2012 - vypnutí posledních analogových vysílačů)

Více také zde http://www.zive.sk/dvb-t/sc-221/default.aspx

Aukce kmitočtů po vánoční pauze bude pokračovat i v roce 2013

Český telekomunikační úřad dnes oznámil, že po dobu vánočních a novoročních svátků přeruší aukci volných rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Aukce bude s ohledem na stále trvající zájem dražitelů pokračovat i v novém roce.

Hlavním cílem aukce je zajistit občanům a podnikatelům služby vysokorychlostního mobilního internetu v nových sítích tzv. čtvrté generace a zlepšit dostupnost této služby i v méně obydlených oblastech. Stanovené podmínky rovněž podporují prohloubení hospodářské soutěže, což se odráží i v účasti nového zájemce o vstup na trh.

Opatření na zmírnění cen telefonování - zatím návrh

Rada Českého telekomunikačního úřadu projednala na svém zasedání dne 19. prosince návrh analýzy relevantního trhu č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích a souhlasila s jeho předložením k veřejné konzultaci

„Provedení analýzy tohoto nového relevantního trhu je, společně s probíhající aukcí volných kmitočtů a posílením ochrany koncových uživatelů mobilních služeb, jednou z nejvýznamnějších regulačních aktivit ČTÚ v oblasti mobilních služeb v České republice“, konstatuje u příležitosti zveřejnění návrhu analýzy Pavel Dvořák, předseda Rady ČTÚ a dodává: „Návrhu analýzy předcházel dlouhodobý proces zahájený už v roce 2011.“
ČTÚ tehdy na základě průběžného vyhodnocování národního mobilního trhu a jeho porovnávání s obdobnými trhy v jiných evropských zemích shledal, že hospodářská soutěž na tomto trhu stagnuje. A to zejména v souvislosti s dlouhodobou absencí velkoobchodních nabídek, které by umožnily působení mobilních virtuálních operátorů.
Úřad proto ještě v roce 2011 zahájil proceduru, která v dubnu 2012 vyústila ve stanovení velkoobchodního trhu mobilního přístupu a originace regulace a k jeho zařazení do seznamu analyzovaných a regulovaných trhů, na nichž lze uplatnit specifickou sektorovou regulaci ex ante. ČTÚ bezprostředně poté zahájil zpracování analýzy tohoto trhu.
Úřad následně na pracovním setkání 1. listopadu tohoto roku seznámil dotčené operátory se svými závěry včetně výsledků hodnocení existence společné významné tržní síly a s návrhem zvažovaných nápravných opatření.
Podněty a připomínky z tohoto pracovního jednání pak ČTÚ vyhodnotil a v odůvodněných případech je zapracoval do dnes zveřejněné verze návrhu analýzy pro účely veřejné konzultace.

Hlavní výsledky zveřejněného návrhu analýzy:

Vymezení trhu

Trh je vymezen jako velkoobchodní trh služeb přístupu jak k hlasovým, tak k SMS a datovým službám, a služeb původu volání (originace), zahrnující veškerá mobilní volání (veřejně dostupná telefonní služba) poskytované v mobilních sítích GSM a UMTS. ČTÚ trh vymezil na celé území České republiky.

Existence společné významné tržní síly

V rámci analýzy ČTÚ neshledal dostatečné důkazy svědčící o existenci podniku se samostatnou významnou tržní silou. Nalezl však dostatečné důkazy, že na relevantním trhu existují podniky se společnou významnou tržní silou. Podle závěrů ČTÚ tři současní mobilní operátoři Telefónica, T-Mobile a Vodafone na tomto trhu disponují společnou významnou tržní silou, přičemž ČTÚ neshledává žádný faktor, který by mohl toto konstatování v době, na kterou je analýza zpracována (2 roky), změnit. A to i přesto, že vzal do úvahy i předpokládané dopady probíhající aukce kmitočtů.

Uvažovaná nápravná opatření

Vzhledem ke dlouhodobé neexistenci komerčních dohod o vzniku mobilních virtuálních operátorů jsou navržená nápravná opatření zaměřena právě na podporu vstupu dalších soutěžitelů na mobilní trh. Navržené povinnosti by měly zejména zajistit dostupnost velkoobchodní nabídky služeb pro MVNO a nabídku přístupu k síti, včetně propojení sítí pro účely originace mobilního volání.
ČTÚ si je vědom důležitosti této analýzy a proto stanovil pro uplatnění připomínek lhůtu až do konce ledna příštího roku. Poté bude následovat detailní vyhodnocení uplatněných návrhů, dopracování návrhu analýzy, jeho projednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a notifikace s Evropskou Komisí.
ČTÚ obě instituce – ÚOHS i EK – o svých postupech průběžně informuje.

Zájemci naleznou návrh analýzy relevantního trhu č. 8 – přístup a původ volání ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích – trh mobilní originace zde.

ČTÚ akreditoval další cenovou kalkulačku - Tarifon

Český telekomunikační úřad akreditoval další cenovou kalkulačku Tarifon . Ta srovnává nejen tarify a ceny předplacených karet mobilních telefonních služeb včetně mobilního přístupu k internetu, ale i pevné telefonní služby a ceny pevného přístupu k internetu u největších poskytovatelů.


Úřad uděluje tuto akreditaci a s ní spojené logo pouze těm kalkulačkám, které úspěšně projdou schvalovacím procesem. V něm ČTÚ spolu s nezávislým technickým auditorem posuzuje jejich funkčnost, dostupnost a přesnost výpočtu, ale i aktuálnost, komplexnost a transparentnost.

Informaci o nově akreditované cenové kalkulačce a vstup do cenové kalkulačky ČTÚ zveřejňuje na svých internetových stránkách v sekcích Ochrana spotřebitele a Srovnávací přehled cen a podmínek. ČTÚ rozhodl o zavedení akreditace cenových kalkulaček s ohledem na § 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Proces akreditace vychází z dokumentu Akreditace cenových kalkulaček, který Rada ČTÚ schválila dne 24. 1. 2012.

Nové evropské digitální priority pro 2013-2014

Evropská komise dnes přijala sedm nových priorit pro digitální hospodářství a informační společnost. Digitální ekonomika roste sedmkrát rychleji než zbytek ekonomiky, ale tento potenciál je podle EK v současné době zpomalován nesourodým celoevropským politickým regulačním rámcem.

Aktuální priority EK jsou výsledkem přezkumu původní Digitální agendy pro Evropu z roku 2010.

Plné provedení této aktualizované Digitální agendy by mělo zvýšit evropský HDP o 5% v  průběhu příštích osmi letech , kdy by  to ve svém důsledku mělo přinést 3,8 milionu nových pracovních míst.


Nové priority jsou:
1. Vytvoření nového a stabilního právního prostředí pro broadband
2. Nové propojené veřejné infrastruktury využívající digitálních služeb (Connecting Europe Facility )(eGovernment může podle EK snížit náklady na státní správu o 15-20%)
3. Spuštění projektu „Grand Coalition on Digital Skills and Jobs“
4. Návrh nové evropské kyber - bezpečnostní strategie ( s příslušnými směrnicemi)

5. Modernizace autorského práva v digitálním světě

6. Rozšíření „cloud computingu“ s využitím zakázek od veřejného sektoru (European Cloud Partnership (IP/12/1225) )

ČR v Dubaji na WCIT 12 - žádná smlouva je lepší než špatná smlouva

ČESKÁ REPUBLIKA SE V DUBAJI NA SVĚTOVÉ KONFERENCI O MEZINÁRODNÍCH TELEKOMUNIKACÍCH POSTAVILA PROTI REGULACI INTERNETU. NA AKCI, KTERÁ SE USKUTEČNILA OD 3. DO 14. PROSINCE 2012 V DUBAJI VE SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH, ODMÍTLO ČESKO SPOLEČNĚ S DALŠÍMI 54 ZEMĚMI PODEPSAT MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ ŘÁD (ITRs). TEN BYL VYTVOŘEN PŘED 24 LETY S CÍLEM NASTAVIT PRAVIDLA MEZINÁRODNÍHO TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU.


ITRs měl nastavit pravidla především telefonním hovorům a dalším telekomunikačním službám provozovaným telekomunikačními operátory, které byly ve vlastnictví jednotlivých států. Od té doby se v řadě zemí radikálně změnila situace na telekomunikačním trhu díky jeho liberalizaci, takže některé země – především z EU – navrhovaly jeho zrušení. Zejména rozvojové státy však na posledním zasedání nejvyššího rozhodovacího orgánu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v roce 2010 prosadily, aby došlo k revizi.


Zásadní rozpor se tak projevil hned na počátku dubajské konference, když odmítly západní státy jednat o internetu a o jeho správě, protože reálně hrozilo jejich přehlasování v otázkách přístupu k regulaci obsahu a vlády nad internetem. Pro jednání byla naopak Čína s Ruskem, stejně jako arabské a africké země, které jednoznačně prosazovaly státní dozor nad tímto médiem bez ohledu na to, že v současnosti je předmětem činnosti několika světových organizací (OSN, ICANN aj.) a mnohostranné spolupráce nejrůznějších subjektů (vládní i nevládní organizace, průmysl).


Text jednotlivých návrhů ustanovení ITRs se tak tvořil po náročných jednáních díky kompromisům na obou stranách. „Česká delegace, která v průběhu konference úzce spolupracovala zejména s delegací Velké Británie, zastává stanovisko, že žádná smlouva je lepší než špatná smlouva,“ řekla Annelies Vrbová, členka české národní delegace z odboru elektronických komunikací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). „Dlouho jsme se snažili o kompromis, ale v určité chvíli již kompromis nebyl možný. Nepovedlo se nám nikomu zamezit přijetí nového textu, tak jsme jej alespoň nepodepsali. To, že z přítomných 151 zemí nepodepsalo 55 včetně ČR, počínaje nejvýznamnějšími jako USA, Kanada či Velká Británie, Polsko, Německo a Francie, je více než výmluvné,“ shrnula výsledek konference.


Více také na Lupě zde

RRTV v rámci úspor může brzy skončit (fůzovat s ČTÚ)

"Dalším  návrhem na úspory je včlenění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do Českého telekomunikačního úřadu. Vláda je připravena se zbavit celé budovy Rady na pražských Vinohradech a zrušit až 50 pracovních míst na obou úřadech...."

Analýza trhů mobilního telefonování bude do konce roku k veřejné diskuzi

Již 1. listopadu  2012 uspořádal ČTÚ pracovní jednání se zástupci asociací operátorů ve věci projednání návrhu analýzy relevantního trhu č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích. ČTÚ v analýze konstatuje, že relevantní trh není dostatečně konkurenčním trhem, neboť na něm působí podniky se společnou významnou tržní silou a nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému.

Regulační opatření

Analýzy trhů  Trh č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích

Dne 1. listopadu uspořádal ČTÚ pracovní jednání se zástupci asociací operátorů ve věci projednání návrhu analýzy relevantního trhu č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích. ČTÚ účastníky workshopu seznámil s dosavadními závěry analýzy, ve kterých konstatuje, že relevantní trh není dostatečně konkurenčním trhem, neboť na něm působí podniky s významnou tržní silou a nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. 

ČTÚ v představeném návrhu analýzy dále konstatuje, že velkoobchodní trh přístupu a původu volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích vykazuje znaky, jež umožňují rozvoj tacitní koluze (tedy takové formy kolektivní dominance, kdy oligopolisté neuzavírají formální či neformální dohodu o společném postupu, ale postupují ve vzájemné shodě, protože je to pro ně ekonomicky výhodnější, než mezi sebou soutěžit). Podle prezentovaných závěrů disponují soutěžitelé Telefónica, T-Mobile a Vodafone společnou významnou tržní silou. 

Vzhledem k dlouhodobé neexistenci dohody o vzniku MVNO (Pozn. v textech ČTÚ = mobilní virtuální operátor) ČTÚ navrhuje uložení nápravných opatření pro velkoobchodní službu přístupu (zahrnující na základě věcného vymezení trhu jak přístup k hlasovým, tak i SMS i datovým službám) a pro službu originace volání ve veřejných mobilních telefonních sítích tak, aby byl zajištěn rozvoj soutěžního prostředí. 
 

ČTÚ plánuje návrh analýzy ještě v letošním roce zveřejnit do veřejné konzultace.

Velká Británie evropským digitálním šampionem : „Jsme národem milovníků HI-TECH televize“

V roce 2011 celkově světový  telekomunikační trh vzrostl proti předchozímu roku o  téměř 4%, televizní trh narostl o 6,6%.

Velká Británie má mj.  jeden z nejvyšších podílů TV domácností s vysokým rozlišením - na 41%, vyšší než ve Francii (18%), Německu (28%) a Japonsku (31%), ale stále ještě za USA (49%).

Britští spotřebitelé jsou podle analýzy OFCOMu příznivci nové  generace „ inteligentních televizorů“, které  umožňují přístup k on-line službám,  sociálním sítím a hraní her na televizoru. Patnáct procent spotřebitelů ve Spojeném království uvádí, že vlastní Smart TV. To je stejný podíl jako ve Francii, ale srovnání os 10% méně v USA.

Britský regulátor Ofcom zveřejnil 13. prosince 2012 svůj 7. report o mezinárodních telekomunikačních trzích

Cílem bylo provést srovnání boitrského trhu elektronických komunikací s dalšími zeměmi. Zpráva se vztahuje na rok 2011 a porovnává Velkou Británii s 16 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Polsko, Brazílie, Rusko, Indie a Čína (ČR chybí...).
 

Podrobnosti v reportu OFCOMU zde (PDF).

Eetaily o televizním trhu zde , kompletně v PDF.

a o rozuhlasovém tady, kompletně v PDF

DigiTAG jde opět do světové boje za digitální televizi a za kmitočty.

Sdružení DigiTAG oznámilo, že znovu jako konsorcium jde do boje za obhajobu  digitálního zemského televizního  vysílání po celém světě.

Prezident DigiTAGu, Lieven Vermaele, na základě rozhodnutí poslední prosincové valné hromady konsorcia vyhlásil , že hlavním cílem je ochrana přiděleného kmitočtového spektra před nastupujícími novými podnikatelskými zájmy. DigiTAG  v rámci inovované strategie bude postupovat technologicky neutrálně, tedy že bude podporovat všechny digitální TV standardy v rámci DVB-T a usilovat i o jejich symbiózu.

Lieven Vermaele,  je současně také ředitelem  pro technologie a inovace EBU. Zasedání Digitagu proběhlo právě v Ženevském sídle EBU.

První týden světové konference o telekomunikacích

Informaci z prvního týdne zasedání konference WCIT 12 pořádanou Mezinárodní telekomunikační unií, zpracovanou z pohledu zástupců ČTÚ v české delegaci.

Petr Zeman, ředitel mezinárodního odboru ČTÚ

Jaký byl první týden konference, která by měla přijmout aktualizovaný Telekomunikační řád neboli ITRs (International Telecommunication Regulations) (dále jen „Řád“)? Pro některé účastníky byl dosavadní průběh v zásadě očekávaný, pro mnohé byl překvapením. Více napoví souvislosti.

Současné znění Řádu pochází z roku 1988 a je poplatné době, kdy každý stát vlastnil svého monopolního telekomunikačního operátora a mezinárodní telekomunikační provoz tvořilo především telefonní volání prostřednictvím pevných linek. Telekomunikační řád tehdy pomáhal upřesnit i takové záležitosti, jako stanovení měny, v níž si mají státy navzájem zúčtovat telekomunikační služby.

V mezidobí se telekomunikační prostředí zásadně změnilo, skončily státní monopoly, nastoupil liberální trh. Vznikla řada nových operátorů. Mezinárodní komunikace již nepotřebovaly detailní předpisy. Operátoři bez asistence států mezi sebou uzavřeli komerční dohody, sami si zvolili prostředky, sjednotili technické podmínky, dohodli ceny. Došlo k dosud nejdynamičtějšímu rozvoji telekomunikací. Rozvinuly se mobilní sítě a jejich propojení umožňuje komunikovat prakticky po celé zeměkouli. Za vše hovoří dnešních 6 miliard uživatelů. S rozvojem komunikačních sítí se rychle z plenek vyklubal internet a stal se nástrojem společenského a ekonomického rozvoje.

Evropské země proto původně došly k názoru, že Řád již pozbyl důvod existence a mohl by být bez náhrady zrušen. Byly to však především země s dosud neliberalizovanými telekomunikacemi, země prosazující vysoký stupeň regulace telekomunikací státem s četným zastoupením zemí rozvojových, které prosadily na Konferenci vládních zmocněnců Mezinárodní telekomunikační unie (Mexiko, Guadalajara, 2010) svolání WCIT k revizi Řádu.

Pro ty, kteří by sledovali průběh jednání konference a projednávané návrhy, by bylo asi překvapením, že jejich základ netvoří nosná myšlenka, jak popsaný pozitivní vývoj ještě urychlit a přispět tak k tomu, aby přinášel maximální prospěch co největšímu podílu populace. Často opakovanými termíny jsou pojmy, které jako by pocházely z trestního zákoníku – kybernetická kriminalita (cybercrime), zneužití (misuse), bezpečnost (security), podvod (fraud), téma obtěžující/nevyžádané komunikace (spam), ochrany dítěte (Child online), znečišťování životního prostředí (eWaste). Nezasvěcený pozorovatel by musel nabýt dojmu, že se v Dubaji sešli zástupci policejních složek a legislativci trestního práva.

Kde je původ a které země jsou proponenty těchto témat? Je to celá řada rozvojových zemí, ale i země jako je Čína a Rusko. Rozvoje komunikací přináší zemím nejen prospěch, ale nezřídka i problémy. Řád má být mezinárodní smlouvou stanovující hlavní principy mezinárodních komunikací. Posláním ITU je řešit technické záležitosti přenosu informací. Nedotknutelná má být suverenita zemí, nedotknutelný má být i prostřednictvím telekomunikací přenášený obsah. Volání po tom, aby Řád obsahoval ustanovení s výše uvedenými termíny, nebo aby se působnost Řádu rozšířila, má zřejmě příčiny jak objektivní, tak zástupné.

Důvodem může být třeba snaha řešit ekonomické problémy státu, ale i problémy politické či náboženské. A podle zájmů si některé státy pojmy účelově vysvětlují a argumentují potřebou řešení. Příznačné je, jaké řešení je někdy požadováno.

Příkladem je situace malé rozvojové země, závislé na spojení se světem jen přes území jiného státu a prostřednictvím jediného operátora v sousední zemi. Takový monopol nezřídka znamená i vysoké ceny. Nemůžeme se divit, že představitelé této země vidí naději v tom, že Řád zabrání takové situaci určitým ustanovením. Přitom je zřejmé, že taková ustanovení nepatří do dokumentu, který má platit univerzálně, a řešením jsou konkrétní dohody a nejlépe kroky, které povedou k vytvoření dalších komunikačních kanálů a k stimulaci soutěže.

S pojmy lze operovat. Bezpečnost komunikací je jistě v tom, že komunikační síť, přes kterou probíhá mezinárodní komunikace je odolná proti přetížení, narušení, povětrnostním vlivům, zemětřesení, záplavám, výpadkům elektrické sítě. Je ale oprávněné dožadovat se prostředků jejího ovlivňování za účelem „zajištění bezpečnosti“, pokud je za tímto pojmem je chápáno pojetí bezpečnosti např. v tom, že použitím komunikační sítě nedojde ke komunikaci osob z různých náboženských kast, přístupu k sexuálně citlivému obsahu či nekontrolovatelné komunikaci příslušníků politické opozice?

Jde přitom i o svobodu internetu, jak je to prezentováno některými aktivitami? Ano, také.

Telekomunikační řád je dokument, který doplňuje Ústavu a Úmluvu ITU. Je mezinárodní smlouvou podléhající ratifikaci. Vymezuje právní rámec. Jsme proto svědky pokusů svobodu internetu omezit prostřednictvím infiltrace a eroze smlouvy. Počínaje pokusy o účelové vložení ustanovení o bezpečnosti komunikací a podobných, které by měly odůvodnit již delší dobu proklamované požadavky vedoucí k rozhodování o internetu. Např. Rusko a Čína patří mezi skupinu zemí propagující, že otázky adres, číslování, jmen a domén má celosvětově spravovat ITU. Stěží lze přisoudit váhu argumentaci typu, že je třeba předejít nedostatku zdrojů a zabránit „monopolu“ v situaci, kdy se prokázalo, jak vysoce efektivně dokázala nezávislá správa internetu neovládaná mocenskými zájmy žádné politické reprezentace zajistit přecházení na IPv6. Patří sem i snaha prosadit, že se má Řád vztahovat na ICT, aniž by bylo přesně vymezeno, co vše pojem ICT zahrnuje. ICT jsou obecně chápány široce, nejsou jednoznačně definovány. Na rozdíl od telekomunikací, kde jde o přenos signálu nesoucího informaci, mezi činnosti spadající pod pojem ICT se dá snadno zahrnout zpracování informace (processing). A tedy prolomení tabu, že přenášený obsah není předmětem působnosti Řádu a přenosem nemá být obsah dotčen.

Na druhé straně země rozvojového světa, které si z nejrůznějších důvodů nedokáží poradit s reálně existujícími negativními vlivy jako je spam, obtěžující volání, předražené tarify snadno podléhají představě, že hlásání „potřebných změn“ Řádu je v jejich zájmu.

Vezmeme-li v úvahu, že ustanovení Řádu mají vyhovovat jak zemím, jejichž legislativa zásahy do komerční sféry nepřipouští, tak i méně rozvinutým zemím s dosud neliberalizovaným trhem, které požadují např. i existenci ustanovení, že tarify stanoví stát, jde často o požadavky zcela protichůdné. A nalezení kompromisního znění jednotlivých ustanovení Řádu je proto velmi náročné.

Svým způsobem k perličkám patří např. trvající požadavek některých zemí rozvojového světa na právo znát, kterou cestou (route) dochází k propojení přes jiné země. Jde o určitý relikt, nyní zdůvodňovaný potřebou předcházet podvodům, kdy by tranzit byl operátorem volen po delší trase, aby byl co nejdražší a pro operátora tranzitní sítě co nejvýnosnější. Požadavek znamená zásah do suverenity jiných zemí. V paketovém provozu pak trasa nebývá fixována, není sledována ani operátorem, natož státem, na nějž by se měla vztahovat povinnost tyto informace poskytovat. Po této stránce jde požadavek značně mimo realitu.

K mnohem závažnějším otázkám patří definice subjektů, kterých se povinnosti ze smlouvy (tedy Řádu) týkají. Signatářem smlouvy jsou členské státy, mezinárodní komunikaci realizují v liberalizovaném prostředí komerční subjekty. Definice těchto subjektů je klíčová. Pokud půjde v souladu s pojetím telekomunikací jednoznačně o operátory, kteří prostřednictvím svých sítí zajišťují telekomunikační provoz a poskytují tak telekomunikační služby – tedy založené na přenosu, směrování signálů elektromagnetické či optické povahy, je vymezení jednoznačné. Pokud by byla definice rozvolněna, může být mezi subjekty zařazen i internetový provider. A to je počátek možnosti dožadovat se prostřednictvím mezinárodní smlouvy, aby „z důvodu bezpečnosti“ zabránil přenosu nežádoucího obsahu. A jsme u možnosti „legálního“ zavedení cenzury, zásahu do obecných lidských práv.

Dochází ke střetu dvou táborů. Není divu, že po polovině konference ještě nebyly přijaty žádné ucelené texty aktualizovaného Řádu. Tímto stavem nemůže být překvapen nikdo z těch, kteří byli v úvodu konference svědky zásadního odporu proti návrhu Švédska, podpořeného i Českou republikou, aby konference byla plně transparentní vůči veřejnosti, na všechna její jednání byl umožněn přístup novinářů a všechny její dokumenty byly veřejně dostupné.

Především díky postoji generálního tajemníka ITU p. Hamadouna Touré se na začátku konference se podařilo dosáhnout alespoň toho, že jsou pořádány denně tiskové konference, jsou přístupné přenosy (webcasting) z plenárních zasedání a zpřístupňovány dokumenty přijaté plenárními zasedáními.

Jaké návrhy vznesly které země a jak znění návrhů konkrétních ustanovení Řádu negativně či pozitivně ovlivnily v průběhu jednání, která plenárním zasedáním předcházela, se tedy veřejnost nedovídá. Ale i průběh plenárních zasedání, jejichž přenosy i záznamy přenosů jsou dostupné na http://www.itu.int/en/wcit-12/Pages/webcast.aspx, poskytuje určitý obraz o tom, které státy skutečně hájí zájmy veřejnosti. Jen je třeba pečlivě zvažovat, kde jde o podstatu.

Hlásat, že je potřeba bojovat proti spamu a požadovat, aby v zájmu uživatelů byla ustanovení o spamu vložena do Řádu se zdá logické. Avšak jen do okamžiku, než si uvědomíme, že spamem je především informace, kterou za nežádoucí považuje uživatel. Ale tatáž informace může být pro jiného žádoucí a spamem není. A že tedy žádné úplné „řešení“ neexistuje – v žádném státu. Na opatření v použití technických prostředků ani vyškolení uživatelů není potřeba mezinárodní smlouva. Co je tedy za snahou zavést spam do mezinárodní smlouvy, a rozšířit tak její působnost. Mezinárodní smlouva je tu přeci od toho, aby něco regulovala. Chtějí uživatelé, aby jim někdo reguloval informace?

Že ale použitý text něco takového nenaznačuje? Shodou okolností je stejným táborem podporován návrh, aby se telekomunikační konference začala konat v pravidelných např. čtyřletých intervalech, aby mohl být Řád „přizpůsobován průběžně potřebám“. Během posledních 24 let, kdy Řád přizpůsobován nebyl, došlo k nevětšímu rozmachu telekomunikací v lidských dějinách.

Konference končí 14. prosince 2012 a její výsledek je stále otevřen. I proto, že co do počtu, zemí s plně liberalizovaným trhem, rozvinutou hospodářskou soutěží a s minimálními intervencemi do komerční sféry není dosud mezi členskými státy ITU většina.

 

Aktuální stanovisko Evropské komise

No change to telecoms and internet governance - EU Member States amongst dozens not signing proposed new International Telecommunications Regulations (ITR) Treaty, remain 100% committed to open internet  http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-991_en.htm

 

Evropská komise (opět) proti ČTÚ

Komise pozastavuje český návrh na regulaci velkoobchodních sazeb za ukončení volání
 

Evropská komise vyjádřila vážné pochybnosti o novém návrhu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), pokud jde o sazby za ukončení volání, které by měly nepříznivý dopad na spotřebitele v České republice. Ceny, které ČTÚ navrhl za některé služby ukončení volání, jsou dvakrát vyšší než ceny v jiných zemích, které používají správnou metodiku stanovení cen. ČTÚ uložil velkoobchodní ceny, které neberou v potaz účinné technologie založené na sítích nové generace. Sazby za ukončení volání jsou sazby, které si provozovatelé telekomunikačních sítí účtují navzájem za hovory uskutečňované mezi sítěmi. Každý provozovatel si přitom ponechává tržní sílu, pokud jde o přístup k zákazníkům v jeho vlastní síti. Tyto náklady se v konečném důsledku promítají do cen volání, jež platí spotřebitelé a podniky.

Nová regulace cen navržená ČTÚ není v souladu se zásadami a cíli telekomunikačních předpisů EU, podle nichž musí členské státy podporovat hospodářskou soutěž a zájmy spotřebitelů v EU.

Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová prohlásila: „Evropská komise se snaží o spravedlivou regulaci a nepochybně zajistí, aby regulované sazby za ukončení volání byly ve všech členských státech stanoveny bez zbytečného odkladu na přiměřené úrovni."

Komise kromě toho kritizovala návrh ČTÚ regulovat velkoobchodní ceny za ukončení volání v pevných a mobilních sítích, který se vztahuje pouze na jednu telekomunikační společnost nabízející pevné telefonní linky a na tři ze čtyř mobilních operátorů na trhu. Aniž to ČTÚ jasně zdůvodnil, regulace cen by se na jiné účastníky trhu nevztahovala.

Jedná se již o druhý případ, kdy Komise v souvislosti s Českou republikou využila svých nových pravomocí týkajících se vnitrostátních nápravných opatření podle článku 7a směrnice o telekomunikacích. Toto řízení musí být ukončeno do tří měsíců.

Souvislosti

Podle článku 7 nové rámcové směrnice o telekomunikacích musí národní regulační orgány v oblasti telekomunikací oznamovat Komisi, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a telekomunikačním regulačním orgánům v jiných zemích EU opatření, která hodlají zavést k nápravě neúčinné hospodářské soutěže na příslušných trzích.

Podle nových pravomocí udělených článkem 7a rámcové směrnice bude Komise v úzké spolupráci se sdružením BEREC jednat s ČTÚ příští tři měsíce o tom, jak jeho návrh pozměnit tak, aby byl uveden do souladu s právem EU. Do té doby je implementace návrhu pozastavena.

Nové předpisy Komisi rovněž umožňují přijímat další harmonizační opatření formou doporučení nebo (závazných) rozhodnutí, jestliže v EU dlouhodobě přetrvávají rozdíly v regulačních přístupech národních regulačních orgánů, mimo jiné v oblasti nápravných opatření.

MTV Russia končí, česká i další ruské verze v provozu pokračují…

Společnost Profmedia jako majitel licence MTV pro Rusko se  rozhodl neobnovit licenci od Viacom Media Networks pro značku MTV (od roku 2007). Kanál bude nahrazen jiným hudebním a zábavním TV projektem Pyanitsa, který začne vysílat od června 2013.

Podle dostupných statistik se sledovanost hudebního kanálu u cílových skupin snížila ze 2,2% v roce 2010 na 1,6% v loňském roce. MTV Rusko zahájilo provoz v roce 1998.

Mluvčí MTV řekl, že MTV bude  v Rusku  i  nadále provozovat další 4 hudebními kanály (MTV Hits, MTV Dance, MTV Rocks a MTV HD).