"... ještě máme řadu neuspokojených smyslů při sledování televize..."

Čich, hmat, chuť… I tento jistě ironický vzkaz výrobcům techniky zazněl na setkání odborníků v Pardubicích v reakci na překotný rozvoj stále nových a nových služeb a vynálezů spojených se spotřební elektronikou a zařízení pro příjem televizního vysílání. Na v pátek skončené tradiční odborně laděné konferenci „Radiokomunikace“ v Pardubicích zazněla celá řada dalších zajímavých informací o aktuálních i budoucích trendech v televizním a rozhlasovém vysílání.

Mj. i nadále panuje určitá skepse kolem 3D vysílání, kde lze podle účastníků konference očekávat ještě poměrně dlouhý a více-etapovitý vývoj, než půjde o masově akceptovatelnou a běžně využitelnou technologii (samozřejmě při dostatku obsahu takovéhoto vysílání).

V zásadě jde o obecný problém technologických novinek, jak využít nové služby a možnosti a přitom nepřijít o možnost užívání starých a stále dobrých… Většina přechodů mezi technologiemi probíhá nyní již vždy nějakou postupnou formou, s často delšími dobami souběhů. Zatím tak přetrvává problém kompatibility, podobně jako u řady dalších novinek – tzn. absence uživatelsky jednoduchého upgradu ke stávajícím zařízením – TV setům či STB.

Shoda mezi experty panuje u HDTV vysílání jako jasné perspektivy. I zde se však objevují některé možné vývojové komplikace, zejména v otázce standardů, když již letos na podzim byly na mezinárodním fóru představeny nové technologie kompresních formátů a na příští rok jsou oznámeny další (H264+/HVC – High-performance Video Coding a H 265/HEVC, který má být až o 50% efektivnější než MPEG 4 AVC). Je také otázkou programová a technická kompatibilita s vysíláním ve 3D.

Poměrně rychlý vývoj stále nových technologií do značné míry brání jejich většímu a širšímu (většinovému…) uplatnění u koncových uživatelů, přidělává potíže ale i dalším subjektům, včetně operátorů a provozovatelů vysílání. Osobně se domnívám, že množství technických novinek a výrazného marketingu od počátku jejich fungování je i značným rizikem pro diváky - s hrozbou dalšího roztříštění již tak „znejistěného“ mediálního trhu.

Jako jedna z dílčích věcí na akci v Pardubicích byla diskutováno i hledání technického řešení pro možnost zkrácení sic již menší, avšak stále poměrně nepříjemné doby časové prodlevy při přepínání mezi digitálními kanály.

Obecně i zde zazněla relativní spokojenost s průběhem české digitalizace, když se pozornost již významně více soustředí jinam než na dokončení již standardního procesu ukončování analogu. Už teď je jasné, že nastává další fáze digitalizace, resp. dalších technologických i jiných novinek. Běžného diváka ani technického odborníka již pak ani příliš nezajímají avizované a poměrně zásadní korporátní změny, které jsou běžné všude, tedy i v mediálních a telekomunikačním odvětví. O výsledném dopadu na diváky v ČR je možné pouze spekulovat, ale stále platí, že divák je tím klíčovým prvkem, který rozhodne o úspěchu či prohře každého projektu v broadcastingu.