Za televizi budeme platit méně, alespoň podle „předpovědi“

Je zajímavé sledovat, jak se s celkovým postupem digitalizace mění prognózy poradenských a výzkumných firem, a to zejména v evropském měřítku. Faktem zůstává, že postup terestrické digitalizace vyvolal řadu zásadních změn a do značné míry „donutil“ marketéry ostatních platforem k aktivitám, jejichž pozitivem je celkově přátelštější a atraktivnější nabídka divákům. Jde zejména o cenové zvýhodnění dosud limitovaných a placených služeb. V rámci východoevropského trhu je poslední měsíce možné sledovat pozitivní vliv digitalizace na celkovou mediální nabídku a to i v zemích, kde se tento proces z mnoha rozličných důvodů oddaloval.



Podle aktuálního vývojového grafu společnosti INFORMA dle podkladů News Co., věnující se západoevropskému trhu, je v budoucnu i v reakci na aktuální vývoj zřejmý pokles placených služeb a to i na satelitu (placené služby v DVB-S by podle prognózy mělo využívat 17% TV domácností z celkovém počtu), kde donedávna spíše tyto služby dominovaly.



I u nás se postupně zvyšuje vliv nvoých sluižeb, i když nová konkurence není vždy úplně tak „nezávislá“ na hlavních hráčích současnosti. Naopak nový „vítr“ se ukazuje na Slovenském trhu (Magio Sat ad.). Z hlediska terestrického vysílání je jasné, že jeho podíl zdaleka nebude klesat tak, jak někteří prognostikovali (anebo si spíš přáli..). Udržení významného vlivu DVB-T ukazuje i výhled společnosti INFORMA pro západní Evropu.

Podle mého osobního názoru se ale v nejbližších letech zásadně projeví vliv rozšíření broadbandu a jeho využití pro multimédia ve větším rozsahu než tomu je doposud, zejména než ve stále do značné míry stagnujících službách IPTV (podle INFORMY se IPTV bude na trhu s 11% podílem).

Rumuni chystají digitální zvrat, zrychlí konec analogu o 2 roky?

Přestože ještě koncem letošního léta vydali Rumuni, resp. rumunská vláda upravený plán k přechodu na digitální televizní vysílání s koncem analogu až v roce 2015, nyní se již chystají na radikální aktualizaci. Alespoň tak o tom hovoří prakticky všechny zdroje z „rumunských vládních kruhů“.

Rumunské ministerstvo komunikací a informatiky (MCIS) připravuje aktualizaci vládní strategie s radikální úpravou termínů. Proti původně plánovanému ASO na rok 2015 je nyní prosazován jako termín konce analogové TV rok 2013. Tento krok je podmiňován udělením příslušných licencí. Dosavadní tendr byl mezitím již zrušen. Úpravu termínů podporuje od počátku i tamní regulátor ANCOM, když před časem došlo ke zjevnému nesouladu s některými státními orgány a ANCOMem. Kmitočtové spektrum pro televizní digitální vysílání je k dispozici.

Původní odložený termín 2015 byl doprovázen oficiální argumentací: „ ....že tato změna dá divákům více času na nákup přijímacího zařízení, zejména v době těžkých ekonomických potíží.. a současně zajistí přiměřenou dobu operátorům, výrobců a prodejcům zařízení přizpůsobit se nové technologii...“

Nový časový a strategický vládní plán by měl předložen asi do 2 měsíců. V tomto duchu se mění i vyjednávání v této oblasti se sousedními státy a příprava vzájemné koordinace.

Tak nakonec novináři a pracovníci BBC stávkovat budou, resp. část z nich

Tak přes nedávné odklady si včera novináři z BBC v rámci jedné z 2 největších odborových platforem (NUJ) odhlasovali varovnou 48 hodinovou stávku na protest proti změnám v důchodovém systému a v "úsporném" systému odměňování v BBC – měla by proběhnout v listopadu (5.-6.11.2010)

více: http://www.nuj.org.uk/

Pro stávku hlasovalo více než 70% členů NUJ (z celkového počtu 40000 členů). Před časem podobný krok, tedy aktivní „odpor“, odmítly členové největší odborové organizace v BBC – svaz BECTU. Jeho členové preferují „dialog“ při splnění vlastních navržených podmínek.

Více: www.bectu.org.uk/home

Český rozhlas o digitalizaci

ČRo se průběžně a komplexně věnuje problematice digitalizace u nás od samého počátku, i nyní v době již "standardního" průběhu. Nyní po vypnutí všech vysílačů hlavního výkonu, plánované na letošní rok, dochází ke změnám a předčasnému vypínání dalších vysílačů s programem ČT2 a současně k dalšímu dokrývání území pro vysílání v DVB-T (kde lze naladit i všechny programy ČRo).

ČRo 1 se bude digitalizaci věnovat i v neděli 31.10. ráno v 8,50 v Ranním Interview - s předsedou NKS

audio záznam http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2176554&drm=

http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/804208

"Ulovit miliardáře"

Tuto sobotu má film Tomáš Vorla "Ulovit miliardáře" , natočený podle románu a scénáře M. Nezvala, premiéru na Primě - ve 20 hodin. Film má s médii určitě lecos společného, minimálně s minulostí...

Už samotná story kolem sponzorování a uvádění filmu byla v médiích dostatečně popsána.
http://www.ulovitmiliardare.cz/

Walkman digitalizaci "nepřežil" ...

Sony - definitivní konec Walkmanů, už i v Japonsku

Po třech desetiletích a s více než 220 miliony prodaných kusů končí k dnešnímu dni firma Sony prodej svých tradičních kazetových přehrávačů, které ještě byly k sehnání už jen v Japonsku.

Tento vpravdě zásadní výrobek již nebyl schopen udržet krok digitalizace hudebních nosičů a přehrávačů. Tradiční výrobek, který byl ceněn vskutku generacemi běžců,mládeže a vůbec hudebních fanoušků , se na trhu objevil poprvé již v roce1979 - přesně 1.července 1979 (téměř všude mimo ČSSR a několika dalších států…).

Za celou historii se po celém světě prodalo asi 385 milionů „walkmanů“.

Klesá nebo stoupá počet předplatitelů kabelových televizních systémů? I zde se mohou průzkumy lišit.

I v televizní a telekomunikační branži se objevuje se celá řada průzkumů, statistik a prognóz. Většinou jde o údaje, prezentované v tiskových zprávách komerčních subjektů, samozřejmě často s rozdílnou vypovídající hodnotou ( a s různými záměry…). I proto nelze brát příliš vážně všechna uváděná data - zejména ne pak některé „prognózy“ výzkumných firem, kdy je většinou prezentován jen stručný atraktivní výtah, „ostrá“ data je pak možné získat za poplatek. Zpravidla pak jde o prognózy na mnoho let dopředu, které se časem často velmi liší od skutečnosti. Proto i v televizním průmyslu pak jde v případě průzkumů často o známou hru „ přesných propočtů s nepřesnými vstupními údaji“.

Například i v případě samotných průzkumů způsobu příjmu TV vysílání často chybí fakt, že mnoho lidí využívá kombinaci příjmu nebo uvádí jen jeden z více způsobů, které k příjmu TV využívá. Situace se pak „komplikuje“ s internetem, který nyní značně do „vysílání“ zasahuje, méně pak už do statistik…

Jedním z nedávno prezentovaných údajů byl prezentován velký nárůst abonentů kabelové televize u nás, samozřejmě v optimistickém duchu. Podobně je tomu i s dalšími čísly - ve výsledku by pak spolu s dalšími platformami, alespoň podle některých statistik, byli naši obyvatelé přímo mnohonásobnými televizními fanatiky…

K abonentům kabelových televizí a údajům je nutné podotknout, že počátečním obavám operátorů v posledních letech zachránila ani ne tak digitalizace jako spíše triple-play, resp. rozvoj internetových a dalších služeb a jejich atraktivita pro pomalu se tenčící počty dosavadních abonentů (nebo i stagnace jejich počtů).

Přes množství dat z poslední doby mě zaujala prezentace EK, která se snaží o určitou objektivitu uváděných výsledků. Podle údajů, které používá Evropská komise, celkový podíl evropských domácností využívajících kabelovou televizi klesá - mezi roky 2008 a 2009 klesl podíl domácností s kabelovou TV,z 34% na 30% . Odliv se podle EK pozitivně promítl do výsledku digitálního terestrického vysílání s nárůstem z původních průměrných 12% na 23%.

Jen pro zajímavost – k největšímu propadu z dřívějších téměř 90% došlo u počtu abonentů v „Beneluxu“ - na 69% v Belgii a na 75% v Nizozemsku ( tam se naopak zvýšil počet terestricky na konci roku 2009 na pro Nizozemsko rekordních 21%). Obecně lidé z EK při statistikách jako největší hrozbu kabelovek uvádějí nástup terestrické digitalizace, a to i zemích, kde tento proces byl donedávna jen „hrozbou vzdálené budoucnosti“… Každopádně je zřejmé, že z vyhrocení konkurence těží diváci – větší nabídkou a u placených služeb „optimalizací poplatků“. Nejinak tomu je i už i u nás…

"A Nova u toho vůbec nemusí být..."

Tento titulek je závěrem sobotního novinového komentáře , který se ohlíží za minulostí ve světle dnešních televizních možností a novinek.... Víkendové vydání Lidových novin se jako jednomu z hlavních témat věnuje problematice televizního vysílání u nás a dopady technologického vývoje na domácí mediální trh. Je zřejmé i posunutí mediální rétoriky - od původních, digitalizaci provázejících titulků o "televizní revoluci", se titulky mění již přímo na "Válku TV".

Z televizní revoluce už je tedy i u nás ( a nejen u nás) „válka“, i když je tím samozřejmě míněn vzrůst konkurenčního prostředí - a to nejen mezi televizemi jako takovými. S postupem digitalizace a zejména s rozvojem nových technologií roste počet lidí, využívajících nové technické možnosti a služby. Lidé se nyní již zcela prakticky učí užívat skutečnou obsahovou i technologickou svobodu a rozšiřující se možnosti výběru.

Proti zastaralé a limitované době analogu nastala postupně soutěž na všech frontách , nejen mezi výrobci obsahu, ale zejména mezi jednotlivými platformami. Navíc nově startuje soutěž i mezi tradičními a novými hráči v rámci příslušných platforem (viz například aktuální změny na satelitním nebi...). A to jsou za dveřmi (anebo již třeba v ČT rovnou na startu:-) i nové kombinace několik technologií v hybridní podobě..... a za dalšími dveřmi pak možný rozvoj mobilního broadbandu, který může ještě více vyostřit konkurenční možnosti i na trhu s "obsahem"


LN :Válka TV: velkým zatápějí ty malé

a komentář na titulní straně: Změna změny 23. října 2010 ,SLOUPEK LN

Samotný vstup TV Nova do české reality byl ve své době takovou revolucí, že se zdálo, že už nic převratnějšího nastat nemůže. Byla to ovšem doba, kdy jsme si zvykali na samotnou možnost změny. Připadala nám jako něco neslýchaného. Změna se postupně stala permanentní, takže už ji tolik nevnímáme. A přitom Nova možná prochází radikální změnou právě teď.

Pár let po jejím nástupu citlivějším duším způsobil šok výskyt mladých lidí, kteří v životě prakticky neviděli veřejnoprávní televizi ČT1, o ČT2 nemluvě.

Koho by napadlo, že za pár let budeme možná konstatovat výskyt mladých lidí, kteří v životě prakticky neviděli Novu?

Může se to stát. S digitálními kanály i k nám dorazil tzv. narrowcasting – už nejsme jedna velká televizní rodina, lidé, zejména ti mladší, si vybírají z mnoha menších kanálů, o kterých část veřejnosti nikdy ani neslyšela.

Pokud se ovšem vůbec dívají na televizi. Před rokem u nás bylo 1,3 milionu uživatelů Facebooku, dnes už jsou jich miliony skoro tři. Polovina z nich je ve věku do 24 let – v této věkové kategorii je nenormální na Facebooku nebýt. A právě to je místo, kde se člověk může dozvědět od ostatních o novém filmu či pořadu, který by měl vidět, a kliknout na něj stejně snadno, jako se dřív svalil k televizi. Technologie to pomalu začíná umožňovat.

A Nova u toho vůbec nemusí být.

MARTIN WEISS

Válka televizí (po americku)

Tři největší televizní stanice v USA zablokovaly své programy pro nový projekt Google Web TV. Zástupci Walt Disney Co. a NBC Universal potvrdili, že společnosti zablokovaly přístup k vysílání televizních pořadů ze svých internetových stránek pro Google TV. (Disney vlastní mj. síť ABC a kabelovou ESPN.). News Corp. (Fox) tento postup plánuje rovněž, ale definitivní rozhodnutí zatím nepadlo.

Projekt Google TV, který byl v USA naplno spuštěn tento měsíc , umožňuje uživatelům přístup k webovému obsahu přímo svých televizních obrazovkách. Služba je součástí přístrojů zatím od Sony a Logitech International.

Zájmem Google je získat tím další přístup k reklamním příjmům. Google TV je dosavadními tradiční broadcastery vnímán jako silný konkurent, který kromě mimořádně pevné pozice na webu strategicky míří nyní i do televizní reklamní sféry.

Začátkem tohoto měsíce zástupci Google oznámili, že televizní společnost HBO bude nabízet přístup ke stovkám hodin svého programu pro stávající předplatitele přes Google TV. Rovněž bylo oznámeno, že i Turner Broadcasting optimalizoval některé ze svých nejoblíbenějších internetových stránek ( vč. TBS, TNT a CNN) pro potřeby Google TV.

Na Slovensku se za 3 dny vypíná poprvé analog, média píší - "Digitálne fiasko"

"Ak niekde existuje súťaž najamatérskejších reklamných kampaní sveta (napríklad Hrdzavý šrób), Slovenská republika by sa mala so svojou Telkou Anténkou okamžite prihlásiť. Ak zmysluplnosť prvej fázy informačných aktivít k prechodu na DVB-T spred roka bola otázna, pretože kampaň oznamovala jeho príchod bez akéhokoľvek dátumu (pretože žiadny nebol známy), súčasné informačné aktivity sú už iba zlý vtip...."

"...Tam amaterizmus, ktorý zaváňa účelovosťou, nekončí. Hoci už budúci pondelok sa vypne analógové vysielanie, štát nestihol pripraviť dotačnú schému pre sociálne slabšie skupiny, pri ktorých je najväčší predpoklad, že prijímajú televíziu cez anténu...."

další aktuální články:

Kde sa vypína analóg budúci týždeň:

25.10.2010
STV 2 (35. kanál), Markíza (38. kanál)

Dotknuté obce: Debraď, Jasov, Medzev, Nižný Medzev, Vyšný Medzev, Opátka, Opiná, Poproč, Rudník, Smolnícka Huta, Smolník, Hodkovce

--------------------------------------------------------------------------------

29.10. 2010
STV 1 (12. kanál), STV 2 (23. kanál), TV Joj (46. kanál), Markíza (25. kanál)

Dotknuté obce: Modrý Kameň, Obeckov, Pôtor, Sklabina, Veľký Krtíš, Maly Krtíš, Selce, Petov

Španělé budou digitalizovat „podruhé“

Půl roku po oficiálním a definitivním konci analogu a celého procesu přechodu na digitální televizní vysílání ve Španělsku se televize a operátoři spolu s diváky budou zřejmě muset připravit na „druhou vlnu“ digitalizace.

Plán přechodu byl po technické stránce nastaven tak, že v nadcházejícím období, nejpozději do roku 2015, budou muset operátoři přejít na jiné frekvence. Podobně jako v jiných státech, plánuje španělská vláda využití části původně „televizních“ kmitočtů (dosud ve Španělsku pro TV vysílání stále využívaných) pro mobilní broadband (pásmo 800 MHz s kanály 61-69). Komerční i veřejnoprávní televizní kanály tak budou muset po dobu tohoto „přechodu“ na finální kmitočty vysílat opět simultánně. Nyní se postupně zvedá vlna kritiky, napadající vládu z „improvizace“. Vláda uvažuje o finanční kompenzaci operátorům. Celá procedura by měla proběhnou ale mnohem dříve, zřejmě již v příštím roce.

Pro diváky to ve většině případů bude znamenat jen nutnost přeladit své přístroje, v některých lokalitách ale budou na straně diváků nutné i úpravy anténních systémů.

Ve Španělsku navíc pokračují některé právní spory a žaloby i po konci analogu, zejména kolem provozu menších regionálních a lokálních televizí a údajně nelegálního digitálního vysílání. Kromě některých již vydaných soudních rozhodnutí potvrzují „nelegální“ digitální stav i některé nové právní analýzy (například právní kancelář Díez & Romero ). V zásadě jde o potíže s licencemi malých televizí, kterých ještě před jarním koncem analogu fungovalo více než 1200. Řada z nich nemá licence v pořádku nebo je nenaplňuje anebo nedokázaly přejít v plném rozsahu na digitální formu vysílání z provozních nebo spíše finančních důvodů.

Po televizi i rozhlas - vyhláška o pokrytí...

Po zpřesnění pravidel pro televizní vysílání a všech souvisejících předpisů, zejména s přechodem na digitální TV, se nyní aktualizují i další normy - nyní pro, stále ještě, analogové rozhlasové vysílání.

Návrh vyhlášky o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech, předkládaný ČTÚ, je nyní v tzv. meziresortním připomínkovém řízení.

Po vypořádání případných podnětů bude materiál předán k finálnímu schválení. Dokument je k dipozici standardně od 15.10. 2010 v sekci "připravované legislativy", tzv. EKLEPu
(PID: KORN8A9D9AQZ )

VYHLÁŠKA ze dne …………. 2010,
o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech

Dnem 1. července 2010 nabyl účinnosti zákon č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byl změněn mimo jiné i § 113 odst. 7 tak, aby na jeho základě bylo možno vydat prováděcí právní předpis, kterým by byl upraven způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5–108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174–230 MHz a 1452–1479,5 MHz a metoda stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání.

K provedení daného ustanovení bylo do § 150 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích zapracováno zmocnění pro Český telekomunikační úřad k vydání prováděcího právního předpisu – vyhlášky, kterou se stanoví způsob stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání ve vybraných kmitočtových pásmech. K naplnění daných ustanovení zákona o elektronických komunikacích tímto Český telekomunikační úřad předkládá návrh příslušné vyhlášky.

Navrhovaná právní úprava by měla zajistit jednotná závazná kritéria nezbytná pro objektivní porovnání možnosti příjmu zemského rozhlasového vysílání obyvateli České republiky. Protože dosud nebyla žádným závazným právním předpisem stanovena jakákoliv kriteria pro posouzení stanoveného rozsahu pokrytí území a počtu obyvatel zemským analogovým nebo digitálním rozhlasovým vysíláním, bylo v návaznosti na přijetí obdobné vyhlášky upravující způsob stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání (vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání) přistoupeno ke zpracování obdobné vyhlášky i pro vysílání rozhlasové. Samotný postup je pak založen na predikčním modelovém výpočtu a provádění měření v terénu.

ČTÚ vyhlásil výběrové řízení na digitální rozhlas v L-Bandu

Vyhlášeno výběrové řízení na regionální digitální rozhlasové vysílání ve 13 regionech ČR v tzv. L-Bandu (via Ing.Soukenka). Jde o pásmo 1452 -1479 MHz, určené pro dig. rozhlas a pro případné mobilní multimediální aplikace. Podmínky výběru v souladu se ZEKem vyšly v Telekomunikačním věstníku č.19 (pdf) v polovině října 2010.

HBB Hybrid Broadcast/Broadband - technické požadavky od EBU

Tento dokument obsahuje seznam technických požadavků pro standardizaci a podmínky pro koncové uživatele systému HBBTV ( Hybrid Broadcast / Broadband ) od technické komise EBU- aktualizovaná verze k 1.10.2010 (pdf)

Více zanedlouho i na/v ČT...! (prezentace)

TZ Digitální televizní stanice již díky DVB-T přijímá téměř každý

TZ MEDIARESEARCH ve spolupráci se STEM/MARK pro Asociaci televizních

organizací / 18.10.2010

Proces digitalizace zvyšuje dostupnost digitálních televizních stanic téměř na úroveň celoplošných stanic. Stanice vysílané v multiplexech 1 a 2 (ČT4, ČT24, TV Barrandov, Nova Cinema a Prima COOL) již přijímají přes čtyři pětiny televizní populace, starší 4 let. Stanice z multiplexu 3 (Public TV, Z1) přijímá každý druhý.

Televizní stanice, které před dvěma lety mohla sledovat jen menšina populace, se díky digitalizaci pozemního vysílání stávají běžnou součástí televizního příjmu. Téměř devět z deseti osob starších 4 let přijímá stanice ČT24 (90,2 %), ČT4 (88,5 %) a Nova Cinema (85,2 %).

Čtyři pětiny populace mají ve své nabídce přijímaných stanic také TV Barrandov (80,7 %) a Prima COOL (78,7 %). Polovičního pokrytí televizní populace dosahují stanice Z1 (51,8%) a Public TV (51,3 %).

Informace o pokrytí stanic jsou součástí Kontinuálního výzkumu v rámci projektu elektronického měření sledovanosti televize.

Graf 1: Pokrytí digitálními TV stanicemi



Zdroj: ATO – MEDIARESEARCH, predikce aktuálního stavu dle výsledků Kontinuálního výzkumu (časová řada výsledků Leden- Srpen 2010), TV jednotlivci 4+

* Kontinuální výzkum provádí MEDIARESEARCH ve spolupráci se STEM/MARK pro Asociaci televizních organizací v rámci projektu Elektronického měření sledovanosti televize. Jako jeden z nejrozsáhlejších výzkumů českých domácností již 8 let průběžně mapuje podrobnou strukturu české televizní populace, její chování, televizní vybavenost a změny v oblasti příjmu televizního vysílání. Cílem výzkumu je především zjistit důležité charakteristiky domácností pro kontrolu a zajišťování reprezentativity vzorku domácností vybraných pro elektronické měření sledovanosti televize.

Olympijský Londýn 2012 bez speciálního digitálního rozhlasu.

V dubnu letošního roku vydal britský regulátor OFCOM k „předběžnému vyjádření zájmu“, o provoz krátkodobého projektu digitálního rozhlasového vysílání v Londýně během Olympijských her v roce 20102.

Celkem bylo podáno deset návrhů, ale v podstatě žádná z nabídek nebyla jakkoliv akceptovatelná. Jedním z mnoha naznačených problémů byla i dosud pro DAB v tomto ohledu nedostatečná legislativa a nejasnosti kolem případné dočasné licence. OFCOM po „konzultaci s vládou“ nakonec celý plán zastavil. Tato dílčí zpráva zapadá do skepse a útlum donedávna poměrně ambiciózních plánu na zrychlení přechodu na digitální rozhlasové vysílání ve Velké Británii, který je dáván i do souvislosti se změnami po nedávných volbách.

P.S. Objektivně upozorňují odborníci i na fakt, že většina z návštěvníků olympiády asi nebude mít s sebou digitální přijímač pro DAB.

„Nejlevnější“ veřejnoprávní vysílání mezi západoevropskými státy mají obyvatelé ve Španělsku

Veřejnoprávního vysílání v Nizozemsku stojí dle odsouhlaseného rámcového rozpočtu na pět následujících let každého občana něco málo přes 50 eur ročně. Na základě obecného porovnání vychází jako nejdražší veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání ve Švýcarsku ( téměř 140 eur na osobu a rok), nejlevnější pak ve Španělsku - méně než 28 eur ročně.

V případě Nizozemska mají média k dispozici kromě koncesí i další zdroje z reklamy a komerčních projektů a služeb ( 40 milionů EUR ) - rozpočet v roce 2011 je celkem 838 milionů eur. Pro rozhlas je vyčleněno 90.000.000 eur, a například pro projekty na internetu se počítá s 25 miliony.

Srovnávací roční náklady na veřejnoprávní vysílání na obyvatele pro 15 evropských zemí
( v tabulce není nijak uveden možný vliv dalších příjmů veřejnoprávních médií v přísl. zemích, například z reklamy či další komerční činnosti):

1. Švýcarsko € 139.62
2. Rakousko € 121.68
3. Irsko € 104.93
4. Německo € 98.96
5. Norsko € 92.45
6. Dánsko € 88.86
7. Spojené království € 77.04
8. Finsko € 75.71
9. Belgie € 71.18
10. Švédsko € 64.54
11. Francie € 52.30
12. Italie € 50.80
13. Nizozemsko € 50.43
14. Portugalsko € 32.13
15. Španělsko € 27.92

(Zdroj: De Volkskrant )

Projednává se návrh na proceduru využití uvolněných kmitočtů

S úspěšným postupem digitalizace v ČR a v souladu se záměry EK, prosazované na celoevropské úrovni, se přiblížila možnost využití uvolněných kmitočtů, pravděpodobně formou aukcí. To by kromě efektu pro koncové uživatele nových služeb mohlo přinést státu i nemalé finanční příjmy. V současnosti probíhají další práce v rámci etapy příprav celkové strategie Digitální Česko a aktuálně probíhá projednávání návrhů ČTÚ/MPO na upřesnění pravidel a podmínek dalšího využití kmitočtů, které bude následně schvalovat česká vláda. Součástí návrhů je samozřejmě i dostatečná ochrana kapacitního prostoru pro televizní vysílání.

Efekt úspěšného dokončení průběhu přechodu z analogového na zemské digitální televizní vysílání spočívá nejen ve vyšší kvalitě TV příjmu a možnosti širší nabídky televizních programů, ale i dalšími výhodami. Zásadním přínosem digitalizace vysílání místo dosavadní analogové technologie je úspora rádiového spektra (rádiových kmitočtů) potřebných k šíření televizního vysílání, tzv.Digitální dividenda. Celosvětovým trendem je uvolnit část pásma 470-862 MHz od televizního vysílání a umožnit tak vznik vysokorychlostních sítí mobilního charakteru.

Základní podmínkou pro dosažení takového cíle je jednotné vyčlenění pásma Digitální dividendy. Proto Evropská komise přijala dne 6. května 2010 rozhodnutí 2010/267/EU( v pdf a češtině...), kterým harmonizuje podmínky využívání kmitočtového pásma 790–862 MHz. Toto rozhodnutí jasně deklaruje, že služby poskytované v tomto kmitočtovém pásmu by měly být zaměřeny hlavně na přístup koncových uživatelů k širokopásmovým komunikacím, včetně obsahu vysílání.

Zatím ale není jasný pevný termín, který je vázán na poměrně rozdílný konec analogu v členských státech EU.

Aktuální materiál s návrhem postupu ČTÚ při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu je pokračováním dosavadních příprav. Tomuto finálnímu návrhu ČTÚ a MPO předcházela široká odborná diskuze a veřejné připomínkování od počátku letošního roku, včetně několika seminářů ČTÚ.

Digitální dividenda – podle EBU provedení není tak jednoduché

- zaznělo na nedávném Workshopu k tématu digitální dividendy, který uspořádala asociace veřejnoprávních médií EBU ( a kterého se zúčastnilo více než 50 účastníků z řad operátorů, veřejnoprávních i komerčních TV). Diskuze se týkala také možných interferencí i způsobu licencování oprávnění k bezdrátovým širokopásmovým sítím (v pásmu „800 MHz).

Řešení možných interferencí se diskutuje poměrně vážně, vznikl návrh, podporovaný většinou účastníků, že by byla vytvořena centrální instituce jako kontaktní místo pro koordinaci řešení možných potíží.

Zazipované prezentace ze semináře jsou zde

Podzimní akce k digitalizaci

Tradiční INVEX se letos v redukované podobě připojil k jiné akci avšak zůstala tneméně tradiční a aktuálně úspěšnější akce ČAEK (proběhla u Brna včera). Původně plánované Digitální milníky v Brně byly odloženy. Koncem listopadu se uskuteční akce TINF 2010 - konference o teleinformatice (dříve Teleinformatika, 29.- 30. listopad 2010)

Na počátek listopadu je již připravena další tradiční akce RADIOKOMUNIKACE 2010(pozvánka pdf):

středa 3. listopadu 2010
8.00 - 9.00 Prezence účastníků
9.00 - 17.30 Přednášky, diskuse (12.30 - 13.30 oběd)

Zahájení
PhDr. Pavel Dvořák, CSc., předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu

Novinky v televizním vysílání
Ing. Dušan Líška, CSc., Praha

Spotřební elektronika v éře digitálního vysílání
Ing. Karel Trpák, Česká televize

Prostorování zobrazování a 3DTV
Ing. Karel Fliegel, ČVUT FEL

Společné antény v období přechodu na digitální příjem
doc. Ing. Jiří Masopust, CSc., ZČU Plzeň

Vysílání televize a rozhlasu z družic
Ing. Tomáš Český, CSc., Lucembursko

Současný stav a vývoj pevné a mobilní družicové služby
Ing. František Šebek, CSc., ČMI TESTCOM

Renesance KV spojení pro ozbrojené síly?
Dr. Ing. Pavel Kotyk, ROHDE & SCHWARZ - Praha s.r.o.

Bezdrátový přenos dat na polárním kruhu
Ing. Zbyněk Kocur, Ing. Miloš Kozák, Ing. Marek Neruda, ČVUT FEL

Dálniční rádio
RNDr. Radim Pařízek, Radio Čas s.r.o.

Také EK považuje letošní rok za významný milník televizní digitalizace

Jak vyplývá z aktuální zprávy z Evropské komise (Generální ředitelství pro komunikace) společně s Audivovizuální observatoří (the European Audiovisual Observatory), je letošní rok 2010 vnímán jako zásadní milník televizní digitalizace.

Z hlavních argumentů:

• V letošním roce dalších osm evropských zemí dokončí přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání (z toho je 6 členských států EU).

P.S.

Vypnuto je už v zemích jako je Belgie, Švýcarsko, Německo, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Finsko, Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Do konce roku, resp. do ledna 2011 skončí analog rovněž v Rakousku, na Islandu, na Maltě, Slovinsku a Chorvatsku.

Do konce roku 2010 bude digitální terestrické vysílání v provozu ve většině evropských zemí. Výjimkou je pouze Rumunsko.

• Počet dostupných kanálů na všech digitálních terestrických platformách čítá více než 1460 (včetně přibližně 700 místních kanálů).

Zdroj: MAVISE TV database

P.S. Čtvrtina digitálních "free to air" terestrických programů v Evropě je veřejnoprávních.

"Peňazí na digikampaň bude menej... "

Slovensko:Rezort dopravy zoškrtal rozpočet. Budget 1,66 milióna eur bez DPH bude menší o 250-tisíc eur. Peniaze majú vystačiť do roka 2012.

Tomáš Czwitkovics

Rozpočet na informačnú kampaň sprevádzajúcu prechod z analógového na digitálne terestriálne vysielanie bude menší. Rezort dopravy, pôšt a telekomunikácií potvrdil, že s agentúrou B.M.A. vyrokoval zníženie výdavkov na kampaň.

Pôvodný budget vo výške 1,66 milióna eur bez DPH bol okresaný o 250-tisíc eur. Vzhľadom na trvanie kampane a rozsah cieľovej skupiny pôvodná suma nebola závratná. Kampaň sa začala v septembri 2009 a peniaze by mali vystačiť do roka 2012, kedy by najneskôr malo dôjsť k switcho-offu – prenutiu analógového vysielania na DVB-T.

Cieľovou skupinou sú stovky tisícov domácností využívajúcich ako hlavný zdroj TV signálu anténu. Aký je ich aktuálny počet, štát presne nepozná. Vyhodnocovanie účinnosti kampane a prechodu domácností na digitál je sporadické. Naposledy sa uskutočnilo v minulom roku. Podľa tohto prieskumu síce výrazne narástol počet ľudí, ktorý niečo počuli o digitalizácii, no väčšina respodentov stále nemala dostatočné informácie.

Pre porovnanie – v Česku sledujú mieru digitalizácie domácností na kvartálnej báze. Prechod na DVB-T tam však je v pokročilejšej fáze, prieskumy si navyše platia aj súkromné subjekty.

Rezort dopravy dodal, že plánuje aj ďalší monitoring v súvislosti s informovanosťou a mierou digitalizácie domácností.

"Quo vadis, slovenská verejnoprávnosť?" + aktualizace

Dnes proběhla na Slovensku zajímavě obsazená konference o budoucnosti slovenských a spíše i obecně všech veřejnoprávních médiích. Akce se mj. zúčastnil i zpravodaj aktuální diskuze Evrospského parlamentu europoslanec Ivo Belet ,Claudio Cappon - viceprezident EBU
nebo prozatímní ředitel ČRo Peter Duhan a další.

Zatím nejsou k dispozici záznamy či prezentace, více na webu Slovenského rozhlasu nebo různě jinde.. , více zítra.

P.S. U nás poměrně dlouho neproběhla podobná takto obsazená akce , specializovaná jen na problematiku rozhlasu. Zcela jistě i proto, že stav v ČR je zejména v porovnání s blízkým zahraničím výrazně stabilnější a standardnější.

Aktualizováno:
EBU naléhá na Slovensko aby zachovalo současný systém financování.
Ministr kultury SR Daniel Krajcer na akci popsal finanční situaci veřejnoprávních médií na Slovensku jako "alarmující" a obhajoval vládní plán změny financování na rozpočtový systém.

Jak se „kácí“ vysílače.

V souvislosti se zastaráním a koncem analogu se objevují občas i dotazy, například co bude dál a co se „starým železem“ (nepotřebnými nebo nepoužitelnými vysílači z předešlé éry), které již digitál nebude potřebovat. Aktuálně se v zahraničních médiích objevila jedna z možností, byť se jedná o likvidaci stožárů pro krátkovlnné rozhlasové vysílání.

Na videu je vidět poněkud primitivní likvidace 31 ze současných 34 stožárů stanoviště Juelich, které dělník doslova „podřezává“ jako při běžném kácení lesa :-)



Jde o vysílače v Cáchách, kde bude nyní stát nový zábavní a rekreační park a zbylé 3 vysílače budou využity pro rozhlasové muzeum pro ukázkové vysílání.