Méně výkopů = levnější internet

Evropská Komise navrhuje nové předpisy, díky kterým by se měly  snížit náklady na zavedení širokopásmového připojení a to až o 30 %. Stavebně inženýrské práce, jako jsou výkopy pro pokládku kabelů, představují až 80 % nákladů na zavedení vysokorychlostních sítí prakticky ve všech zemích EU. V souhrnu by pak podle EK mohlo dojít k celkovým úsporám v rámci Evropy až o 40 až 60 miliard EUR.

Vysokorychlostní širokopásmové připojení je považováno za  "páteřní" odvětví telekomunikací a širšího jednotného digitálního trhu, který se Komise snaží vybudovat. Větší rozvoj komplikují  různorodé předpisy a administrativní postupy na úrovni členských států a regionů. V současnosti panuje jen malá transparentnost ohledně existující fyzické infrastruktury vhodné pro zavádění širokopásmového připojení a pro toto zavádění v celé EU neexistují vhodná společně užívaná pravidla.V případě souhlasu Evropského parlamentu a Rady EU budou nová pravidla přímo použitelná v celé EU.

O zjednodušení těchto postupů, včetně návrhu úprav stavebního zákona a dalších předpisů, se u nás  snaží už téměř 3 roky vládní strategie Digitální Česko, zatím  ale bez konkrétního "provozního" řešení - vláda letos  v březnu přijala inovovanou verzi "2.0".

 

Evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová k současné aktivitě EK uvedla: „Každý si zaslouží rychlé širokopásmové připojení. Chci se zbavit byrokracie, která nám v dosažení tohoto cíle brání. Evropská komise si přeje, aby získání širokopásmového připojení bylo rychlejší a levnější.“

Komise chce řešit čtyři hlavní problematické oblasti:

• zajistit, aby nové nebo renovované budovy byly připraveny pro vysokorychlostní širokopásmové připojení;
• otevřít přístup k infrastruktuře za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny – to se týká existujících kabelovodů, potrubí, vstupních šachet, rozvodných skříní, sloupů, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí;
• ukončit nedostatečnou koordinaci stavebních prací tím, že se kterémukoli provozovateli sítě umožní, aby sjednával dohody s jinými poskytovateli infrastruktury;
• zjednodušit složité a časově náročné postupy udělování povolení (zejména pro stožáry a antény) zavedením standardní šestiměsíční lhůty pro udělení nebo zamítnutí povolení a umožněním podávání žádostí prostřednictvím jediného kontaktního místa.

Ve sdělení nazvaném „Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu" Evropská komise již  v roce 2010 oznámila plány na dokončení přezkumu postupů ke snižování nákladů do roku 2012. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 1. a 2. března 2012 vyzvala k přijetí opatření na úrovni Evropské unie, aby se umožnilo lepší pokrytí širokopásmovými službami, včetně snížení nákladů na infrastrukturu vysokorychlostního širokopásmového připojení.  

Sdělení „Akt o jednotném trhu II: Společně pro nový růst“ identifikovalo snížení nákladů na zavádění širokopásmového připojení jako jedno z 12 klíčových opatření, která urychlí růst, podpoří zaměstnanost a důvěru v jednotný trh a budou mít skutečné účinky.  

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 13. a 14. prosince 2012 vyzvala Komisi, aby všechny klíčové návrhy předložila do jara roku 2013.

Návrh novely autorského zákona předložilo Ministerstvo kultury v redukované podobě vládě

Ministerstvo kultury dokončilo vypořádání připomínek z meziresortu a již  předložilo vládě k projednání zásadní návrh novely autorského zákona. Cílem novely je transponovat do českého právního řádu dvě směrnice Evropské unie, přijaté v uplynulých dvou letech - směrnici o prodloužení doby ochrany práv ke zvukovým nahrávkám a směrnici o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.   Zatím návrh není na programu  aktuálního jednání vlády  zítra ve středu.

 MK se s ohledem na blížící se termín  pro transpozici první z uvedených směrnic, který je stanoven  nejpozději do 1. listopadu 2013, rozhodlo  omezit původně navrhovaný rozsah této novely výlučně na transpozici směrnic Evropské unie.

Veškeré ostatní návrhy a podněty vyplývající z předcházejících konzultací s dotčenými subjekty budou využity při přípravě příští novely autorského zákona. Ta bude na pořadu nejpozději poté, co bude přijata evropská směrnice o kolektivní správě práv, která je aktuálně projednávána v Radě EU a v Evropském parlamentu.

Aktuální text návrhu zákona  je zde:

• Novela Autorského zákona v bodech
  (typ: doc, velikost: 132 kB)
• Autorský zákon úplné znění
  (typ: doc, velikost: 610 kB)

Konec terestrického televizního vysílání v Německu se blíží....

V Německu pokračuje diskuze nad budoucností digitálního terestrického televizního vysílání, která, alespoň podle současných tendencí, není příliš nadějná. I přes fakt, že klasické pozemní televizní vysílání je důležitým prvkem ve světě elektronických médií v mnoha zemích světa, nikoliv však v Německu, kde má jen minimální podíl oproti ostatním přenosovým platformám. Klíčovým krokem pro další vývoj je ohlášený odchod hlavních komerčních mediálních domů z terestrické platformy. Komerční televize v Německu vůbec postupně rezignují na terestrické vysílání, i kvůli duplicitě nákladů a limitované cílové divácké skupině. Veřejnoprávní stanice ale tuto cestu využívají k distribuci v rámci spolkových zemí k přenosu v průměru okolo 12 televizních stanic. (Na rozdíl například od situace u nás i v dalších evropských zemích, kde se DBT stává prostorem pro masivní rozmach nových komerčních programů).

Na nedobré perspektivě má podle odborníků vliv i skepse nad zavedením DVT-2, které se i v Německu zastavilo na relativně malé testovací ploše. Zásadním vlivem je ale tlak na využití uvolněného kmitočtového spektra od zástupců ostatních a zejména nových platforem a možností přenosu video obsahu (WIFI, mobilní sítě, LTE, LTE-Advanced , smartpohy, tablety a další přenosná zařízení…). 

Sice zdaleka není o budoucnosti rozhodnuto, ale frekvence poplašných zpráv a proklamací na záchranu terestriky  potvrzují spíše negativní vývoj – viz například i zpráva Německého spolkového ministerstva hospodářství a technologie (BMWi) k frekvenčnímuplánování…

Více například i zde ve studii EBU(pdf).

Digitální Česko v. 2.0 - text dokumentu

Vláda dne 20. března 2013 svým usnesením č. 203 projednala a schválila materiál Aktualizace Státní politiky v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice.

Aktualizovaná koncepce je postavena na třech pilířích, a to podpoře budování kvalitní infrastruktury, rozvoji digitálních služeb a zvyšování digitální gramotnosti. Hlavním cílem je podpořit potenciál České republiky v oblasti rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií a služeb, které jsou jejich prostřednictvím poskytovány. V souladu s evropskou Digitální agendou si vláda stanovuje cíl v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností. Pokud nechce Česká republika do budoucna zaostávat ve schopnosti konkurovat svým evropským i mimoevropským partnerům, musí dokázat stimulovat investice a odstranit bariéry, které brzdí růst digitální ekonomiky. 

Mezi další cíle vlády do roku 2020, stanovené schváleným dokumentem, proto patří například efektivní využívání rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, posílení samoregulačních mechanismů digitální ekonomiky, zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu na lokalitu, sociální postavení nebo zdravotní postižení nebo podpora celoživotního vzdělávání za účelem posílení digitální gramotnosti.

Tyto cíle budou realizovány prostřednictvím 17 opatření, na kterých se budou podílet kromě Ministerstva průmyslu a obchodu např. také Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo kultury a Český telekomunikační úřad. Patří mezi ně například zpracování Strategie správy rádiového spektra, podpora přechodu na internetový protokol verze 6, vyhodnocování dopadů využívání nových technologií v oblasti ICT, mimo jiné i z hlediska kybernetické bezpečnosti, a podpora legální nabídky digitálního obsahu. Sledováním plnění těchto opatření je pověřena společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Navržený koordinační mechanismus by měla přispět k odstranění resortismu a roztříštěnosti ICT v České republice, která mimo jiné snižuje i možnosti využití potenciálu digitální ekonomiky. Předpokládá se rovněž aktivní účast odborné veřejnosti na naplňování této státní politiky. (TZ MPO)

Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko v.2.0 [pdf, 2419 kB]

Oponentní názor exčlena rady ČTÚ k současnému mediálnímu mainstreamu ke kauze aukce kmitočtů

ČTÚ jako obětní Beránek – asi že přicházejí Velikonoce?

Zdroj ČM

Aukce se nezdařila. Předseda ČTÚ ji zrušil, operátoři včetně toho čtvrtého si oddychli. Už jistě nervózně přemýšleli, jak by se vůbec s takovou horentní sumou případně poprali. Zbytek „zainteresované“ scény křičí a žádá si hlavu předsedy.

     Jsem nicméně přesvědčen, že se jedná pouze o oběť beránka, aby bylo spravedlnosti učiněno tak nějak za dost, nalezen nějaký viník a nikdo další nedošel úhony.

     Prvně k Úřadu.  ČTÚ koncipoval aukci v prvé řadě jako prostředek, kterým by na kmitočtech, uvolněných z takzvané Digitální dividendy umožnil (slovo „umožnil“ dvakrát podtrhuji) především vznik a fungování rychlé mobilní technologie LTE. Ta měla a má velkou naději, že přinese rychlý internet i do zapadlých konců naší vlasti a pomůže překonat propast, která zde bez diskuse existuje a kterou příliš pomalu vznikající optika ani jiné technologie „po drátě“ nedokáží rychle a účinně překlenout. Nutno podotknout, že ČTÚ a jeho předseda osobně, se lvím podílem zasloužili i o to, aby tyto kmitočty byly vůbec včas uvolněny a úspěšně dovedl do konce digitalizaci analogového televizního vysílání. To je však již zjevně dávno zapomenuto.

     Až v druhé řadě bylo v plánu umožnit (opět to slovíčko) i příchod čtvrtého operátora, ač si Úřad byl velmi dobře vědom toho, že při dnešní penetraci, kdy na jednoho obyvatele připadá více, než 1,3 aktivní SIM karty, bude jeho pozice na mobilním trhu více než těžká. Proto chtěl jeho pozici podpořit i závazkem tzv. „národního roamingu“ a  vtělil do podmínek aukce maximum pravidel, které by umožňovaly účastníkům vzájemnou spolupráci při výstavbě sítě LTE a další plnohodnotnou existenci všech čtyř operátorů .

     Až třetím hlediskem v pořadí bylo hledisko transparentnosti a zároveň i finančního profitu pro stát, čili velikost výtěžku z aukce.  Že půjde o aukci vyplývalo již z nařízení vlády č. 78 z 26.1.2011, kde vláda uložila předsedovi ČTÚ prodej frekvencí zajistit aukcí. Forma aukce tak byla zvolena z několika důvodů. Jednak proto, že se jedná o nejtransparentnější způsob prodeje a to bez možnosti různých kejklů a piklů, jenž jsou u jiných způsobů prodeje státního majetku možné a po hříchu i obvyklé. Vláda i ČTÚ si byli vědomi také toho, že nemohou bez vážné hrozby soudního napadení  ze strany dosavadních tří operátorů všechny frekvence vyhradit, nebo je přidělit přednostně a tím je diskriminovat. Na principu nediskriminace ostatně trvala také Evropská komise, která by v případě, že by byly frekvence vyhrazeny, měla jistě velmi nepříjemné otázky a asi by i zasáhla.
    Že byla jako formát aukce zvolena právě SMRA – tedy souběžná vícekolová aukce, která se nakonec v českém prostředí jak vidno plně neosvědčila, vyplynulo jednak z požadavků drtivé většiny účastníků připomínkového řízení v době konzultací a přípravy aukce (a všichni pozdější účastníci aukce byli mezi nimi) a jednak z hlasování v Radě ČTÚ. Zde musím připomenout, že ve hře byl i nový a možná jednodušší formát aukce tzv. CCA – kombinatorická aukce, jenž mohla vést k jejímu rychlejšímu a úspěšnějšímu průběhu. Pro tento druhý formát tehdy hlasoval i nyní mediálně napadaný předseda, avšak byl přehlasován.  Osobně se domnívám, že použitý formát je jednou z příčin neúspěchu aukce a je to škoda, nikoliv však tragédie. Zbývá zde ovšem otázka právě na kritiky, kteří tvrdí, že účastníci aukce mají peněz dost a nebo, že se tyto náklady nějak „utopí“. Kdo by tedy těch 20 miliard nakonec zaplatil? Odpověď není složitá – budoucí zákazníci a nejen ti budoucí.      Ministr Kuba. Ten tehdy na přelomu let 2010 a 2011 osobně předložil vládě dotyčný text nařízení vlády č. 78. MPO k podmínkám aukce s jeho vědomím připojilo k podmínkám aukce také i ona tzv. „Rozvojová kriteria“, která velice striktním způsobem zavazovala účastníky, kteří do aukce půjdou, aby v případě úspěchu postavili síť LTE včas a pokryli především řídce osídlené regiony. Ministr sám tehdy dal najevo svůj souhlas s tím, že to bude právě aukce a souhlasil tak s upřednostněním transparentního prodeje frekvencí a včasného vzniku sítě LTE před příjmem státu. Dokonce sám veřejně souhlasil s tím, že z tohoto příjmu bude později státem podpořen i rozvoj v ČR pokulhávajících optických pevných sítí, což mu tehdy nenavrhl nikdo jiný, než nyní kritizovaný předseda Dvořák. Je mi proto dnes záhadou, co jej na přípravě, průběhu aukce tolik zlobí. Pokud měl výhrady, měl je včas prezentovat a eventuelní obavy s předsedou konzultovat. Všechny dostupné informace měl on sám, nebo jeho úředníci stejně tak, jak nyní se vynořivší „experti“. Nedokáži nyní posoudit dopady zrušení aukce, ale dovedu si představit, že skoro trojnásobný nárůst ceny frekvencí mohl být brán jako vážné riziko ohrožující pozdější výstavbu sítí LTE a plnění „Rozvojových kriterií“ zvláště, bereme-li v úvahu finanční stav matek našich tří operátorů, jenž mají onu investici financovat.

    Pan poslanec Husák. K jeho výrokům na adresu předsedy ČTÚ Dvořáka se mi snad nechce ani nic říkat. Opakuje svoje výhrady, že mělo být spektrum přiděleno přednostně bez aukce a ani se nezatěžuje úvahami, co by to přineslo. Vždyť odmyslím-li si uvedené hledisko transparentnosti a nediskriminace, projevoval o takto přednostně přidělené frekvence zájem např. i Vietnamský operátor, plně vlastněný státem (přesněji jeho ministerstvem obrany), což bylo hodnoceno jako nemalé bezpečnostní riziko. Pan poslanec se svojí neomalenou kritikou buď jenom snaží sbírat politické body a nebo si připravuje půdu pro to, aby po odchodu dalšího z radních uplatnil svůj zájem o tuto funkci v orgánu regulátora (nedej bože o funkci předsedy). Své roli odborníka, do které se sám pasoval, svými výpady ovšem čest neprokazuje. Tak to vidím já.     A novináři? V drtivé většině si aukci od počátku zredukovali pouze na „již skoro jistý“ příchod čtvrtého operátora a snížení ceny za prosté telefonování, aniž by jakkoliv zvažovali, o co všechno šlo a stále ještě jde. Tedy že použití frekvencí z digitální dividendy je pouze možností pro příchod 4. operátora, že jakýkoliv úřad nemá a mít nemůže takového investora předem v rukávu, že se při prodeji kmitočtů nejedná primárně o levnější mobilní volání, ale o umožnění výstavby rychlých mobilních sítí, určených přednostně pro datový provoz, kde zlevnění mobilního volání mohlo být jen bonusem stejně, jako i příchod virtuálních operátorů. Novináři nevzali v potaz ani to, že jakýkoliv úřad sám o sobě svojí činností nic nezlevní ani žádný bonus neposkytne. To může jen trh, jenž je dnes v Evropě již regulacemi, různými nařízeními, byrokracií a bariérami notně pokřiven a další regulační tlaky tak nedobře snáší. Zdá se, že toto kardinální hledisko si neuvědomují nejen novináři. Ono sice jisté zjednodušení problematiky někdy pomáhá, ale většinou pak bolí, protože na druhé straně přináší stejně zjednodušená očekávání a ta když pak nevyjdou, je oheň na střeše a odnese to vždy jen vybraný obětní beránek.     Jsem přesvědčen, že již nyní ČTÚ horečně připravuje novou aukci. Bylo by asi vhodné zamyslet se znovu nad jejím formátem tak, aby byl menší prostor taktizování a protahování aukce ze strany jejích účastníků a aby zároveň vedl k nejefektivnějšímu rozdělení nabízeného spektra za rozumnou cenu. Takový formát již existuje a jsou s ním i zkušenosti.

    Je také dnes již zjevné, že pan ministr Kuba splní svoje hrozby a neprodlouží předsedovi ČTÚ mandát. Bude velice záležet na tom, koho navrhne vládě do Rady jmenovat a koho pak pověřit funkcí předsedy.  Nový, pečlivě vybraný, zkušený a hlavně moudrý člověk v čele Rady může přispět k úspěchu nové aukce a tím i  k dalšímu neprotahování výstavby sítí LTE se všemi jejími přínosy stejně, jak ji může poškodit člověk, jehož odborná a lidská erudice bude na míle pokulhávat za jeho ambicemi. Přál bych úřadu i sektoru elektronických komunikací spíše toho prvního a panu ministrovi pak šťastnou ruku.

Zdeněk Švrček
bývalý člen Rady ČTÚ

"Vláda otevřela dveře nové digitální strategii a rychlejšímu internetu"

Praha - Vláda  schválila novou verzi digitální strategie pro Českou republiku. V roce 2020 počítá s připojením k internetu o rychlosti nejméně 100 Mbit/s dostupným pro polovinu tuzemské populace a 30 Mbit/s pro všechny obyvatele ČR.

http://vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady--20--brezna-2013--104413/

V současnosti má přístup k připojení o rychlosti alespoň 30 Mbit/s jen pětina domácností ve městech nad 10 tisíc obyvatel, v obcích do 2 000 obyvatel pak nikdo. Digitální Česko 2.0 s podtitulem "Cesta k digitální ekonomice" stojí na třech pilířích. Těmi jsou podpora rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, rozvoj digitálních služeb a zvyšování digitální gramotnosti a elektronických dovedností uživatelů sítí a služeb na nich poskytovaných.

Celkem strategie obsahuje dvě desítky konkrétních opatření. Mimo jiné počítá se spoluúčastí státu, která by motivovala soukromé investice při budování infrastruktury v řídce osídlených oblastech. Pro většinu lokalit přitom vláda upřednostňuje kabelovou technologii s optickými vlákny před bezdrátovými sítěmi. Jedním z úkolů je vytvoření registru pasivní infrastruktury a dokončení přípravy operačního programu, který bude zahrnovat i podporu výstavby infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu.

Podle ICT Unie, která sdružuje firmy z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, přispěje schválení strategie a následné úspěšné naplňování jejích cílů ke vzniku nových podnikatelských příležitostí, zvýšené potřebě pracovních míst a celkovému růstu ekonomiky. Aktualizaci státní politiky v elektronických komunikacích bude na svém zasedání ve středu 20. března projednávat česká vláda.

Světové fórum pro politiku telekomunikací 2013 opět o „svobodě" internetu

Po mediálně  atraktivní a sledované akci z loňského prosince, kde se v Dubaji celosvětově řešila otázka „svobody internetu“ (Světová konference o mezinárodních telekomunikacích (World Conference on International Telecommunications - WCIT). K hlavním bodům patřila úprava a aktualizace  Mezinárodního telekomunikačního  řádu  (International Telecommunication Regulations - ITRs). 

Spory mezi skupinami zemí se vedly zejména kolem plánů na mezinárodní regulaci internetu. ČR (podobně jako většina „západních zemí“, Austrálie, USA a Kanady ad.) výsledný dokument neratifikovala.

Diskuze tím neskončily, naopak spory pokračují a to při práci Rady ITU  ale i v rámci příprav na další významnou mezinárodní událost  - Světové fórum pro politiku telekomunikací (World Telecommunication Policy Forum - WTPF). Toto fórum je významnou aktivitou ITU a je určeno nejen pro zástupce států, ale i průmyslu, regulátorů, sociálních partnerů a akademické sféry. Naposledy se toto fórum konalo v roce 2009. Letošní akce se uskuteční opět v Ženevě 14. - 16. května 2013.

Závěrem tohoto setkání nebude mezinárodní dohoda ale zpráva šéfa ITU, ale i tak lze očekávat pokračování sporů o formu a rozsah regulace přístupu i obsahu internetu.

Kam půjdou výnosy z aukce kmitočtů po plánovaném restartu?

Předpokládané výnosy z aukce uvolněných kmitočtů, které by se mělo pohybovat ve výši cca 10 mld.Kč,  by podle všech dosavadních plánů měly být využity opět v rámci oboru, i když existují i jiné alternativy využití v rámci státního rozpočtu. 

Stále jde o stanovení mechanismu a případného dělení očekávaných výnosů z aukcí, kde trvá motivace ponechat významnou část získaných prostředků zpět  ve prospěch a na podporu rozvoje ICT v ČR. O všem rozhodne vláda, v první řadě o celkové strategii v rámci plánovaného a dosud odkládaného rozhodnutí o strategii Digitální Česko 2.0.

Poslanecká sněmovna zatím nepřijala žádné závazné usnesení k zákonu o státním rozpočtu, které by předpokládalo přesunutí celého výnosu z aukce do tzv. Digitálního fondu. MPO a ČTÚ tedy zatím pokračuje na přípravě návrhu na využití prostředků z aukce ve smyslu příslušného usnesení vlády. 

Český telekomunikační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně připravují návrh Programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace pro vysokorychlostní internet. Program má sloužit k naplnění vybraných cílů státní politiky elektronických komunikací Digitální Česko a vybraných cílů Digitální agendy EU v podmínkách ČR.

Návrh tohoto programu je připravován na základě usnesení vlády ČR č. 370 ze dne 23. května loňského roku. Usnesení přijala vláda v souvislosti s projednáním informace o přípravě Aukce volných kmitočtů, včetně doporučení ČTÚ zvážit využití části jejího výnosu pro podporu budování nové, zejména optické přístupové infrastruktury.

Bude mít Rada vlády pro konkurenceschopnost a ICT statut povinného připomínkového místa pro egislativu s dopadem do ICT?

Již je připraven návrh úpravy Legislativních pravidel vlády předpokládající, že se nedávno "konvergovaná" Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (dále jen „RVKIS“) stane povinných připomínkovým místem a rovněž že v rámci důvodové zprávy bude předkladatel povinně uvádět zhodnocení současného stavu a dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím. 

RVKIS by byla dále povinným dožádaným subjektem v případě přípravy stanoviska k návrhům, jejichž předkladatelem není člen vlády. 

Současná legislativní pravidla vlády byla aktualizovaná k 1.1.2013.