Kompezační licence prošly i u Ústavního soudu, projekt digitalizace byl i po legislativní stránce v pořádku

ÚS zamítl návrh na zrušení části normy o kompenzačních licencích

7.11.2012  ČTK

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části novely mediálních zákonů z roku 2007. Norma umožnila udělovat kompenzační licence pro digitální vysílání. Návrh na zrušení několika bodů v zákoně podal Nejvyšší správní soud (NSS), podle kterého zákonodárci nerespektovali pravomoci justice a poškodili práva neúspěšných uchazečů o licence.

Ústavní soud připustil, že novela představovala "nestandardní změnu pravidel v průběhu hry". "Na druhou stranu nelze přehlédnout, co všechno bylo v sázce," zdůraznil v nálezu soudce zpravodaj Vojen Güttler. Zákonodárci se podle Güttlera snažili vyřešit složitou situaci. Česko potřebovalo urychleně provést digitalizaci, aby nenastala "televizní tma". Bylo to důležité i kvůli celoevropským dohodám. "Existoval v celku silný veřejný zájem na zahájení digitálního televizního vysílání," uvedl Güttler. Veřejný zájem podle ÚS v daném okamžiku převážil nad zájmy neúspěšných žadatelů o licence.

Kořeny sporu sahají k počátkům digitálního zemského televizního vysílání v Česku. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2006 udělila licence šesti plnoformátovým televizím. Neúspěšní žadatelé však vyvolali soudní spor. Městský soud v Praze pak rozhodnutí rady zrušil a nařídil jí, aby rozdělení licencí projednala znovu. Zákonodárci ale na nové rozhodnutí nečekali a justici svým způsobem obešli. Sporná novela mediálních zákonů umožnila radě udělit takzvané kompenzační licence těm provozovatelům televizního vysílání, jejichž původní licence zpochybnily žaloby. V důvodové zprávě k zákonu se výslovně hovořilo o "mimořádném veřejném zájmu na odblokování situace na mediálním trhu". Na základě kompenzačních licencí pak začala vysílat TV Barrandov a zpravodajsko-publicistická stanice Z1. Provozovatel Barrandova loni získal regulérní licenci, Z1 zanikla. Platnost kompenzačních licencí vypršela spolu s dokončením digitalizace. Sporná novela mediálního zákona navíc nepřiznala neúspěšným účastníkům původního sporu o licence právo napadnout žalobami rozhodnutí o kompenzačních licencích. Společnost Minority, která patřila k neúspěšným žadatelům, přesto žalobu podala. Po jejím odmítnutí se obrátila na Nejvyšší správní soud, který následně adresoval ústavním soudcům návrh na zrušení několika ustanovení zákona. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2009. Podle návrhu NSS zákonodárci nepřípustným způsobem zasáhli do pravomoci soudní moci, a to pouze v zájmu řešení konkrétní situace na trhu digitálního vysílání. Zasáhli prý také do práv žadatelů, kteří v předchozím řádném licenčním řízení neuspěli.