Druhý restart Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, která je odborným poradním orgánem vlády pro oblast konkurenceschopnosti a informační společnosti, prochází druhou personální a činnostní změnou. Současná etapa byla nastartoána na červencovém jednání vlády a přeobsazením postů v radě i v její výkonné složce a v návazbnosti na to doplnění nových členů rady.

USNESENÍ  VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. července 2012 č. 585

k návrhu na změnu Statutu Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost a o obměně jejích členů

Vláda

I. odvolává ke dni 25. července 2012

1. z funkce člena Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

(dále jen „Rada“)

a) Ing. Ivo Rosypala,

b) Mgr. Zdeňka Zajíčka,

c) Ing. Michaelu Vojtovou,

d) Ing. Jaroslava Kočovského,

e) Bc. Vladimíra Šišku,

f) RNDr. Blanku Fischerovou,

g) Ing. Jana Dubna,

h) Mgr. Františka Korbela, Ph.D.,

i) Mgr. Martina Krejzu,

j) Ing. Jaroslava Mráze,

k) Mgr. Karla Borůvku,

l) RNDr. Jiřího Schlangera,

m) Ing. Tomáše Šimčíka,

n) Ing. Rut Bízkovou,

o) Ing. Martina Tesaříka,

p) Ing. Cyrila Čapku,

q) PhDr. Pavla Dvořáka, CSc.,

r) doc. Ing. Ivu Ritschelovou, CSc.,

s) Ing. Antonína Šustu,

t) Ing. Karla Večeře,

u) Ing. Petra Rafaje,

v) Ing. Jaroslava Šmída,


2

2. z funkce tajemníka Rady Ing. Miloslava Marčana;


II. jmenuje s účinností od 26. července 2012


1. výkonným místopředsedou Rady Mgr. Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra

financí,


2. digitálním šampionem za Českou republiku Ing. Ondřeje Felixe, hlavního

architekta eGovernment;


III. mění usnesení vlády ze dne 21. března 2012 č. 183, o Mechanismu implementace
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, tak, že se

1. zrušuje v části IV odst. 1 písm. b),

2. nahrazuje v části IV odst. 1 písm. c) slovy „b) projednat na pracovních

výborech a do 31. října 2012 schválit plán implementace Strategie, zpracovaný

Útvarem implementace Strategie,“,

3. nahrazuje v části IV odst. 3 písm. a) slovy „a) předkládat vládě zprávu

o stavu implementace Strategie konkurenceschopnosti v souladu se Statutem,“,

4. zrušuje v části IV odst. 3 písm. b),

5. zrušuje příloha uvedeného usnesení - Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost

a informační společnost;

IV. schvaluje Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační
společnost, obsažený v příloze tohoto usnesení;

V. ukládá

1. příslušným ministrům nebo vedoucím v případě zástupců ústředních

orgánů státní správy podle čl. 3 odst. 4 Statutu Rady navrhnout členy Rady,

2. předsedovi Rady

a) podle čl. 3 odst. 4 Statutu Rady jmenovat členy Rady na základě návrhu

příslušného resortního ministra nebo předsedy v případě zástupců ústředních orgánů

státní správy a na základě návrhu Asociace krajů České republiky a Svazu měst a obcí

České republiky v případě zástupců územních samosprávných celků,

3

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

b) podle čl. 11 odst. 3 Statutu Rady jmenovat tajemníka Rady,

c) podle čl. 7 odst. 3 Statutu Rady jmenovat 2. místopředsedu Řídícího

výboru pro konkurenceschopnost na návrh předsedy Řídícího výboru pro konkurenceschopnost,

d) podle čl. 7 odst. 5 Statutu Rady jmenovat 2. místopředsedu Řídícího

výboru pro informační společnost na návrh předsedy Řídícího výboru pro informační

společnost.

Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy

Na vědomí:
Asociace krajů České republiky,
Svaz měst a obcí České republiky



Předseda vlády
RNDr. Petr Nečas, v. r.
----------------------------------------------------------------------------------


Členové Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost


Předseda 
RNDr. Petr Nečas, předseda vlády



Předsednictvo Rady
MUDr. Martin Kuba
1. místopředseda Rady vlády pro informační společnost
ministr průmyslu a obchodu

Jan Kubice ministr vnitra

Ing. Miroslav Kalousek ministr financí

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D. ministr spravedlnosti

Mgr. Karolína Peakemístopředsedkyně vlády, předsedkyně Legislativní rady vlády a předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí

Ing. Kamil Jankovský ministr pro místní rozvoj

Mgr. Zdeněk Zajíček výkonný místopředseda Rady vlády pro informační společnost

Ing. Ondřej Felix digitální šampion za Českou republiku

Digitálním šampionem ČR je Ondřej Felix

Vláda na svém  letním  zasedání bez většího zájmu médií jmenovala digitálním šampionem za Českou republiku Ing. Ondřeje Felixe, hlavního architekta eGovernment (usnesení vlády č.  585).

Aukce kmitočtů ndes neskončí oznámením výsledků, ale probíhá dále

Podle harmonogramu aukce kmitočtů měly být dnes zveřejněny výsledky. Podle aktuálního vyjádření ČTÚ se průběh  aukce prodlužuje. Ta v této fázi běží  "v utajovaném" režimu s ohledem na   předem nastavený aukční režim. Výběrové řízení na využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz tak stále pokračuje. Oproti původnímu orientačnímu harmonogramu bude termín ukončení aukce posunut.  Konečné datum závisí na dalším zájmu účastníků aukce o nabízené kmitočty.

Hlavním cílem aukce je zajistit občanům a podnikatelům služby vysokorychlostního mobilního internetu v nových sítích tzv. čtvrté generace. Stanovené podmínky rovněž podporují prohloubení hospodářské soutěže, což se odráží i v účasti nového zájemce o vstup na trh. Nové kmitočty povedou k rozšíření mobilní sítě i do méně obydlených oblastí. ČTÚ odhaduje, že očekávané jednorázové mimořádné příjmy státního rozpočtu z aukce se budou pohybovat v řádu jednotek miliard Kč. Další prostředky do státního rozpočtu přinesou následné roční poplatky za využívání rádiových kmitočtů po uvedení nových sítí do provozu.

Dílčí novela "telekomunikačního" zákona na vládě

Návrh poslanců Jana Husáka, Ludmily Bubeníkové, Václava Cempírka, Jaroslava Ečka, Františka Laudáta a Pavola Lukši na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 836)  projedná za týden vláda ( prostřednitcvím formální předkladatelky , kterou je dosavadní místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády ).

"... Návrh novely zákona je předložen z důvodů potřeby řešit nekalé praktiky operátorů – tzn.  podnikatelů v elektronických komunikacích vůči zákazníkům a vůči ostatním podnikatelům v oblasti elektronických komunikací. Tyto praktiky brání vzniku konkurence na telekomunikačním trhu a tím pádem brání zlepšení kvality služeb a snížení cen..."

více dříve -  viz zde

Rusko zvažuje v rámci digitalizace dotace na STB

Ruské ministerstvo komunikací vyzvalo k přijetí programu na dotaci set-top-boxů, což by mělo podpořit dovršení procesu televizní digitalizace do konce roku 2016. Finální cíl je , aby na konci digitalizace mělo 95% diváků příjem digitální televize.

Podle aktuálního názoru ministerstva pro to bude nutné využít rozpočtové zdroje z federálního i regionálních rozpočtů,. Podle odhadů spadá téměř 7,3 milionu ruských rodin do tzv. druhé kategorie, kdyby pak při průměrné ceně STB ve výši 2500 rublů (€ 61.94) bylo nutné vynaložit cca 8.3 miliard Rublů (cca 5,5 mld. Kč) . http://minsvyaz.ru/ru/

Rusko naplánovalo 2 celoplošné s pokrytím, které , dosahuje nejméně 97,6% populace.

ČR musí do konce roku omezit výkon rozhlasových vysílačů

Česká republika se zavázala, že do konce roku upraví výkon vysílačů na úroveň stanovenou telegrafní unií. Teď většina rozhlasových stanic vysílá hlasitěji, s větším výkonem a hlavně každá s jiným.

Tím, že se sníží výkon rozhlasových vysílačů, budou rozhlasové stanice vysílat potišeji, na druhé straně se ale zlepší poměr mezi hudbou a mluveným slovem. Mluvené slovo je totiž energeticky slabší než hudba.

Protože ale nejde upravit všechny vysílače najednou, a dělá se to proto postupně, nastává situace, kdy už jsou některé vysílače upravené a jiné ne. Některé vysílače tak vysílají pořád silněji, než nařizují limity, jiné stále stejně.  U autorádií, která mají systém RDS a automaticky tak přelaďují na vysílač, který má lepší signál, doje k tomu, že se bude hlasitost rádia měnit podle toho, jaký vysílač systém naladí.

Stanovením mezní hranice se má snížit vzájemné rušení stanic, případně rušení navigačních přístrojů letadel, ke kterému může dojít hlavně v okolí velkých měst.  Celoplošné rozhlasové stanice se domluvily, že přeladí svoje vysílání společně, k tomu dojde postupně do 5. prosince. Ostatní to musejí stihnout nejpozději do začátku nového roku.  ČRo

Digitální výzvy 2012 - prezentace z akce

Dne 8. listopadu 2012 pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Google ČR druhý ročník semináře Digitální výzvy. Pro místo konání byl zvolen hotel President na Praze 1. Stejně jako v loňském roce se semináře zúčastnila řada odborníků z oblasti ICT a to jak ze soukromé sféry, tak i veřejné a akademické.

Úvodního slova patřilo ministrovi  průmyslu a obchodu Martin Kuba. V něm zdůraznil význam rozvoje informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru pro konkurenceschopnost České republiky. Zmínil se i o nové vládní strategii - dokumentu "Digitální Česko v. 2.0", a zároveň ujistil přítomné odborníky z praxe o podpoře, kterou jim je připraven jeho resort poskytnout. 

Podobně jako v prvním ročníku byl seminář strukturován do tří diskuzních panelů. Jednotlivé prezentace se dotkly rozličných témat z oblasti telekomunikací a ICT.

    Popis: 1. panel 

První panel se věnoval výstavbě a vývoji investic do infrastruktury vysokorychlostního širokopásmového připojení. Jeho účastníky byli Marek Ebert z Českého telekomunikačního úřadu, Jiří Vykydal z Českých radiokomunikací, Pavel Černý ze společnosti pro výstavbu integrovaných telekomunikací Sitel a Filip Šváb z telekomunikační společnosti AT&T.

   Popis: 2. panel 

Ve druhém panelu byla řeč o nejrůznějších digitálních službách. Svá témata z pohledu praxe i legislativy představili Tomáš Ječný, ředitel divize ICT České pošty, Eva Kárníková ze společnosti MasterCard, Petra Žikovská z Mezinárodní federace hudebního průmyslu, Eva Martinicová zastupující společnost Google, Dušan Chlapek z VŠE a Mária Čuhelová za Seznam.cz. 

  Popis: 3. panel 

Na závěr prezentovali své příspěvky zástupci Poslanecké sněmovny ČR. Jan Husák za TOP 09, Jaroslav Krupka za ODS, Milan Urban (v zastoupení asistent poslance ) za  ČSSD a Radim Vysloužil z LIDEM vystoupili se svými komentáři k aktuálnímu vývoji české legislativy v oblasti ICT a nastínili možný výhled do budoucna.

Některé prezentace řečníků semináře jsou zde:

Přílohy ke stažení

• Aukce 2012 - očekávání a realita (Marek Ebert, ČTÚ) [ppt, 392 kB]
• Rozvoj digitálního vysílání (Jiří Vykydal, ČRa) [pdf, 1791 kB]
• Výstavba v praxi - Kde je zakopaný pes? (Pavel Černý, Sitel) [ppt, 795 kB]
• Vývoj provozu v IXP (Filip Šváb, AT&T) [pptx, 1119 kB]
• Česká pošta v 21. stopetí (Tomáš Ječný, Česká pošta) [pptx, 1975 kB]
• Cena hotovosti (Eva Kárníková, MaterCard Worldwide) [pdf, 623 kB]
• ICT z pohledu Poslanecké sněmovny (Jan Husák, TOP 09)

.

Analogové TV vysílání skončí v Rusku v roce 2017

Tradiční analogové TV vysílání skončí v Rusku v roce 2017. Informoval o tom šéf Ruské televizní a rozhlasové sítě RTRS, Andrej Romančenko na kongresu Národní asociace pro rozhlasové a televizní vysílání NAT.

Projekt vypnutí analogového vysílání je již připraven a bude nyní konzultován.
Vypnutí analogového vysílání je naplánováno na několik fází, počínaje kanálem s nejmenším pokrytím. Ve všech regionech Ruské federace bude k dispozici digitální signál nejméně pro 95 procent obyvatel. Plánovaný termín vypnutí analogových signálů proběhne nejdříve za 18 měsíců ode den dosažení digitálního pokrytí území ve výši 97,6 procenta a minimálně 12 měsíců od spuštění druhého multiplexu.
Podle šéfa RTRS bude pro potřeby rozšíření digitálního vysílání pro většinu populace zapotřebí kolem 4900 objektů. V současné době je již postaveno 1400 a dalších 1200 objektů se plánuje. V současné době je v dosahu digitálního vysílání 58 milionů lidí ve 45 regionech Ruska (40,7 procent populace).
V současné době probíhají jednání o spuštění druhého multiplexu. O obsahu této sítě bude rozhodnuto v licenčním řízení během prosince. Náklady na vysílání druhého multiplexu, který bude obsahovat 10 programů, se odhadují na 944 milionů rublů.
Zdroj: satkurier.pl

Aukce kmitočtů ode dneška naostro

Český telekomunikační úřad dnes v poledne spustil první ostré kolo aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE (Long Term Evolution). Zájemci, kterými jsou T-Mobile, Telefónica, Vodafone a PPF Mobile Services, budou dražit frekvence s celkovou vyvolávací cenou 7,4 miliardy korun. 

ČTÚ v aukci nabízí celkem 40 bloků kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz. V nejdražším pásmu 800 MHz, které je vhodné pro pokrytí velkého území, je přitom místo pouze pro tři uchazeče. Vyšší pásma jsou vhodná spíše do hustě osídlených oblastí. V pásmu 1800 MHz pak je část frekvencí vyhrazená jen pro nového operátora. Získat je tak může jen PPF, která se chce stát čtvrtým mobilním operátorem.

Výsledky aukce by měl úřad oznámit 28. listopadu. Na základě výsledků pak budou moci operátoři žádat o konkrétní kmitočty. Ty by měl ČTÚ rozdělit 20. prosince.

Podle odborníků není jasné, zda se podaří prodat všechny frekvence. Sami operátoři své záměry nekomentují. ČTÚ odhaduje výnos z aukce v řádu jednotek miliard korun. Další stovky milionů pak vybere na ročních poplatcích. Frekvence, které neprodá, nabídne znovu v budoucnu.

Mobilní síť LTE umožní reálnou rychlost připojení k internetu kolem 150 Mbit/s, což je zhruba pětinásobek proti současné technologii 3G. ČTÚ si od aukce slibuje zejména rozšíření rychlého internetu i do odlehlejších oblastí, ale i zvýšení konkurence příchodem nové společnosti na trh. Držitelé kmitočtů budou muset zároveň otevřít své sítě pro tzv. virtuální operátory.

Úřad v podmínkách aukce stanovil maximální limit pro vlastnictví kmitočtů dohromady v lukrativním pásmu 800 MHz spolu s pásmem 900 MHz, které již nynější operátoři využívají pro sítě GSM. Ti tak nebudou moci frekvence účelově hromadit. Majitelé frekvencí budou také muset umožnit novému hráči vstup do svých sítí LTE, ale i nynějších sítí GSM a 3G, tedy tzv. národní roaming. Sítě mají spustit do dvou let. čtk

CME prodá TV NOVA (Chorvatskou) a další...

CME padají tržby, chce se zbavit chorvatské TV Nova a slovinské Pop

9. listopadu 2012  10:05čtk

Mediální společnost CME, která vlastní českou televizi Nova, chce do konce roku prodat její chorvatskou jmenovkyni Nova TV v jednom balíku se slovinskou televizní stanicí Pop TV. Reaguje tak na zhoršující se finanční kondici.

Součástí skupiny CME je společnost CET 21, která drží licence pro vysílání televizních stanic Nova, Nova Cinema, Nova Sport a české verze hudební stanice MTV. | foto: Archiv TV Nova

S odkazem na "neoficiální zdroje" to v pátek uvedl chorvatský web Business.hr. Podle zdroje má být prodej chorvatské Novy a Pop součástí restrukturalizace operací skupiny v reakci na zhoršení jejích hospodářských výsledků. CME by měla prodejem získat 150 až 200 milionů dolarů (až čtyři miliardy Kč).
Chorvatskou Novu by CME měla prodat i s jejím druhým programem Doma TV. Slovinská Pop by měla být na prodej spolu s programem Kanal A, uvedl web.
CME ve třetím čtvrtletí klesly výnosy i provozní zisk a její provozní ztráta se zvýšila. Generální ředitel Adrian Sarbu k výsledkům na konci října řekl, že trhy CME jsou stále v útlumu a ve druhém pololetí nesplňují výdaje na reklamu očekávání.
Sarbu poté analytikům podle agentury Bloomberg řekl, že CME bude uvažovat o zlepšení finanční likvidity pomocí emise nových akcií ve spolupráci se spoluvlastníkem Time Warner a zvažovat bude i prodej majetku.
Součástí skupiny CME je společnost CET 21, která drží licence pro vysílání televizních stanic Nova, Nova Cinema, Nova Sport, Fanda a české verze hudební stanice MTV. CME celkem provozuje televizní stanice v šesti zemích střední a východní Evropy. Její akcie se obchodují na trhu Nasdaq v USA a na pražské burze cenných papírů.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/cme-se-zbavi-chorvatske-tv-nova-a-slovinske-pop-frc-/ekoakcie.aspx?c=A121109_100912_ekoakcie_neh

Evropská komise nařídila posílit kmitočtovou kapacitu pro 4G sítě

Evropská komise dnes rozhodla přidat dalších 120 MHz k portfoliu kmitočtového spektra pro technologie čtvrté generace (4G), jako např. LTE (Long Term Evolution), v okolí pásma 2 GHz. Toto pásmo je v současnosti používáno pouze pro bezdrátové komunikace UMTS (univerzální mobilní telekomunikační systém), známé jako sítě třetí generace (3G).

 

Rozhodnutí  EK ukládá členským státům otevření příslušného spektra nejpozději do 30. června 2014 a stanoví harmonizované technické podmínky, které umožní koexistenci různých technologií. S přibližně 1 000 MHz tak bude EU nyní mít k dispozici až dvakrát více spektra pro vysokorychlostní bezdrátové širokopásmové připojení než Spojené státy.

Lepší přístup ke spektru pro technologie 4G významně podle EK  přispěje ke splnění cíle Digitální agendy v oblasti širokopásmových sítí, podle kterého má být do roku 2020 dosaženo univerzálního širokopásmového pokrytí EU s rychlostí nejméně 30 Mb/s (viz IP/10/581, MEMO/10/199 a MEMO/10/200).

Text rozhodnutí je zde

P.S.Dnes také proběhl seminářDigitální výzvy, s účastí ministra průmyslu a obchodu, podrobnosti později

Nález Ústavního soudu k digitální novele - plné znění

Odkaz ÚS zde

BLESKmobil je (jen) obchodní značka Telefóniky?

"Dnes oficiálně zahájil činnost nový operátor BLESKmobil, první virtuální mobilní operátor, kterého česká Telefónica dobrovolně pustila do své sítě. Jenže je BLESKmobil vůbec operátorem? Jak upozornil na Twitteru Jiří Peterka, ve všeobecných podmínkách BLESKmobilu je uvedeno, že BLESKmobil je obchodní značka, pod kterou poskytuje služby Telefónica a nikoli vydavatelství Ringier...."
Martin Vyleťal

Kompezační licence prošly i u Ústavního soudu, projekt digitalizace byl i po legislativní stránce v pořádku

ÚS zamítl návrh na zrušení části normy o kompenzačních licencích

7.11.2012  ČTK

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části novely mediálních zákonů z roku 2007. Norma umožnila udělovat kompenzační licence pro digitální vysílání. Návrh na zrušení několika bodů v zákoně podal Nejvyšší správní soud (NSS), podle kterého zákonodárci nerespektovali pravomoci justice a poškodili práva neúspěšných uchazečů o licence.

Ústavní soud připustil, že novela představovala "nestandardní změnu pravidel v průběhu hry". "Na druhou stranu nelze přehlédnout, co všechno bylo v sázce," zdůraznil v nálezu soudce zpravodaj Vojen Güttler. Zákonodárci se podle Güttlera snažili vyřešit složitou situaci. Česko potřebovalo urychleně provést digitalizaci, aby nenastala "televizní tma". Bylo to důležité i kvůli celoevropským dohodám. "Existoval v celku silný veřejný zájem na zahájení digitálního televizního vysílání," uvedl Güttler. Veřejný zájem podle ÚS v daném okamžiku převážil nad zájmy neúspěšných žadatelů o licence.

Kořeny sporu sahají k počátkům digitálního zemského televizního vysílání v Česku. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2006 udělila licence šesti plnoformátovým televizím. Neúspěšní žadatelé však vyvolali soudní spor. Městský soud v Praze pak rozhodnutí rady zrušil a nařídil jí, aby rozdělení licencí projednala znovu. Zákonodárci ale na nové rozhodnutí nečekali a justici svým způsobem obešli. Sporná novela mediálních zákonů umožnila radě udělit takzvané kompenzační licence těm provozovatelům televizního vysílání, jejichž původní licence zpochybnily žaloby. V důvodové zprávě k zákonu se výslovně hovořilo o "mimořádném veřejném zájmu na odblokování situace na mediálním trhu". Na základě kompenzačních licencí pak začala vysílat TV Barrandov a zpravodajsko-publicistická stanice Z1. Provozovatel Barrandova loni získal regulérní licenci, Z1 zanikla. Platnost kompenzačních licencí vypršela spolu s dokončením digitalizace. Sporná novela mediálního zákona navíc nepřiznala neúspěšným účastníkům původního sporu o licence právo napadnout žalobami rozhodnutí o kompenzačních licencích. Společnost Minority, která patřila k neúspěšným žadatelům, přesto žalobu podala. Po jejím odmítnutí se obrátila na Nejvyšší správní soud, který následně adresoval ústavním soudcům návrh na zrušení několika ustanovení zákona. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2009. Podle návrhu NSS zákonodárci nepřípustným způsobem zasáhli do pravomoci soudní moci, a to pouze v zájmu řešení konkrétní situace na trhu digitálního vysílání. Zasáhli prý také do práv žadatelů, kteří v předchozím řádném licenčním řízení neuspěli.

Novela autorského zákona na Slovensku neprošla, v Česku se čeká na kompletně nový zákon

"...Vláda bude pokračovat v přípravě novely autorského zákona k zajištění plné harmonizace

autorského zákona s evropským a mezinárodním autorským právem, kdy je základním principem zajištění rovnováhy práv a zájmů nositelů práv na jedné straně a uživatelů práv na straně druhé."
 (Programové prohlášení vlády)

Autorský zákon by měl spatřit světlo světa v nejbližších měsících, na návrhu pracuje Ministerstvo kultury. Je zřejmé, že půjde o velmi složité téma, které se dotýká řady zájmových struktur a zcela určitě bude jedním z významných politických témat v oblasti kultury.

Návrh zatím není zařazen do plánu Legislativních prací vlády do konce letošního roku.


A mezitím na Slovensku:

Parlament zamítl novelu autorského zákona poslance Viskupiča


(SITA 6. listopadu 2012)  Parlament v úterý zamítl novelu autorského zákona, kterou poslanec za OĽaNO Jozef Viskupič navrhoval odstranit nejasnosti týkající se kolektivní správy práv, otázky licencí přístupných zdarma veřejnosti a definice dílo a denní zprávy.

Novela podle Viskupiča měla přispět k celosvětové diskusi týkající se limitů a vzájemného ovlivňování se dvou základních práv a svobod, a to práva na informace zaručeného kromě mezinárodních úmluv i článkem 26 Ústavy SR, a svobody projevu stejně garantované na mezinárodní i vnitrostátní úrovni stejným článkem ústavy SR.

Poslanecký návrh zákona proti nekalým praktikám mobilních operátorů jde do vlády

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR formálně požádala vládu o vyjádření k návrhu poslanců Jana Husáka, Ludmily Bubeníkové, Václava Cempírka, Jaroslava Ečka, Františka Laudáta a Pavola Lukši na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 836).

„Návrh novely zákona je předložen z důvodů potřeby řešit nekalé praktiky operátorů – tzn. podnikatelů v elektronických komunikacích vůči zákazníkům a vůči ostatním podnikatelům v oblasti elektronických komunikací. Tyto praktiky brání vzniku konkurence na telekomunikačním trhu a tím pádem brání zlepšení kvality služeb a snížení cen.

Cílem návrhu zákona je zamezit stávajícím mobilním operátorům zneužívat své postavení vůči ostatním podnikatelům v oblasti elektronických komunikací, znemožnit jim automaticky prodlužovat sjednané smlouvy, vyřešit uzavírání nebo změnu smluv pomocí prostředků komunikace na dálku a zakázat sjednávání smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou....“

Text návrhu je zde nebo tady ( PID  KORN8ZME7ZB3)

"Nekalé praktiky vůči zákazníkům:

1) Podnikatel neposkytne všechny informace při dálkovém uzavírání smluv. V současnosti se stává, že zákazník uzavře nebo změní smlouvu např. přes telefon, aniž by mu byly sděleny všechny informace, nebo tyto informace jsou zmatečné. Ve výsledku zákazník musí platit např. i za služby, které si nechtěl objednat a následně je v důkazní nouzi. Proto navrhuji, aby při uzavírání smluv dálkovým způsobem měl spotřebitel k dispozici prokazatelně všechny informace.

2) Podnikatel automaticky prodlouží smlouvu. Podobně obchodně nemorální je automatické prodlužování smluv, aniž by podnikatel o tomto prodloužení zákazníka informoval. Proto navrhuji automatické prodlužování zakázat. Pokud si zákazník bude přát, či bude souhlasit s prodloužením smlouvy, musí o tom podnikatel vést záznam po celou dobu trvání smlouvy.
3) Podnikatel si smluvně vynutí pokutu za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou. Považuji za nepřípustné, aby podnikatel při podepisování smlouvy na služby elektronických komunikací nutil zákazníka souhlasit se smluvní pokutou v případě, že se zákazník rozhodne předčasně ukončit svou smlouvu. Proto navrhuji tento typ smluvní pokuty zakázat.

Nekalé praktiky vůči ostatním podnikatelům:
Česká republika je jedinou evropskou zemí, kde nepůsobí plnohodnotní virtuální operátoři. Podnikatelé v oblasti elektronických služeb, kteří by se chtěli stát virtuálními operátory, se nemohou se stávajícími mobilními operátory (= majiteli mobilních sítí) dohodnout. Stávající mobilní operátoři mnohdy jednání uměle prodlužují o celé měsíci i roky, či si kladou nesmyslné podmínky, které si v zahraničí operátoři obvykle vůbec nevynucují. A výslednou dohodu s virtuálním operátorem nakonec bezdůvodně odmítnou.

Proto navrhuji souborem opatření zamezit stávajícím mobilním operátorům zneužívat své postavení vůči ostatním podnikatelům, znemožnit jim nesmyslně prodlužovat jednání a naopak jim chci uložit, aby povinně museli oznámit důvody odmítnutí dohody. Tyto důvody pak bude mít k dispozici i Český telekomunikační úřad a může lépe plnit svou roli mediátora jednání.

Protože podle ustanovení evropského regulačního rámce není právní nárok na uzavření smlouvy o přístupu, nelze si právně vynutit vstup virtuálních operátorů do mobilních sítí stávajících mobilních operátorů. Proto alespoň soubor navržených opatření může účinně napomoci plnohodnotným virtuálním operátorům vstoupit do mobilních sítí stávajících mobilních operátorů. V případě úspěchu by i virtuální operátoři mohli nově nabízet služby zákazníkům, což opět pomůže rozhýbat konkurenci na telekomunikačním trhu, zlepší služby a sníží ceny.

DVB-NGH - Nový hybridní standard pro mobilní televize schválen, čeká se jen na formální přijetí v rámci ETSI

Asociace DVB Project  schválila standard nové generace pro mobilní digitální televizi - DVB - NGH (Next Generation Handheld.)

Nový systém , připravovaný 2 roky, vychází ze standardu DVB-T2 se specifickými rozšířením  pro kvalitní mobilní a přenosný příjem. Tyto dodatečné technické parametry  zahrnují zejména tzv. MIMO (Multiple-Input Multiple-Output a) i Time Frequency Slicing (TFS)  a dalšími utilitami.

Hybridní profil DVB-NGH byl vytvořen především s cílem kombinované možnosti příjmu v rámci pozemního i satelitního digitálního TV vysílání.

DVB-NGH je připravený k formální proceduře přijetí jako normy ETSI  u  Evropskému ústavu pro telekomunikační normy. DVB-NGH Blue Book bude zveřejněna velmi brzy.

Český trh elektronických komunikací (z pohledu regulátora)

ČTÚ -  informace o vývoji trhu elektronických komunikací v České republice

"Český telekomunikační úřad dnes vydává jedinečný souhrn informací o vývoji na českém trhu elektronických komunikací v roce 2011. Většinu indikátorů ČTÚ doplnil o údaje za předcházejících pět let a u vybraných ukazatelů pak nabízí i jejich stav ke konci prvního pololetí 2012.

Plný text je k dispozici zde  (PDF)

Pro přípravu tohoto dokumentu využil Úřad data získávaná ze systému elektronického sběru dat. Tento systém umožňuje ČTÚ získávat informace od všech podnikatelů v elektronických komunikacích a mít tak detailní přehled o vývoji domácího trhu. Metodika používaná při sběru dat vychází z metodiky používané Evropskou komisí.
Informace ČTÚ shrnuje základní trendy ve vývoji odvětví jako celku a podrobněji sleduje vývoj v jednotlivých segmentech trhu.

Základní trendy ve vývoji odvětví

Zveřejněná data potvrzují dlouhodobý trend poklesu trhu pevné telefonní služby, který prozatím neovlivnil ani pokračující růst podílu veřejně dostupných telefonních služeb poskytovaných na VoIP přípojkách. Celkové tržby poklesly v roce 2011 na 118,6 miliardy korun, což představuje meziroční úbytek 6,4 procenta. Nejvyšší meziroční pokles přitom zaznamenaly tržby za mobilní služby. Klesly o 6,7 procenta na 69,5 miliardy korun, tj. o 6,7 procenta.
Investice do sítí a služeb elektronických komunikací meziročně poklesly o 3,9 procenta na 14,44 miliardy korun. Zaměstnanost v oboru elektronických komunikací stejně jako v roce 2010 meziročně poklesla o 2,2 procenta, a to na 20 400 zaměstnanců.

Hlasové služby v pevných sítích

Počet účastnických stanic v uplynulém roce klesl na 2,27 milionu, meziročně o 3,9 procenta. Penetrace účastnickými stanicemi poklesla z 22 procenta v roce 2010 na 21,6 procenta v roce 2011. Počet účastnických stanic v domácnostech se snížil o 6,4 procenta na 1,21 milionu. U právnických a podnikajících fyzických osob se počet účastnických stanic snížil o 0,9 procenta na 1,07 milionu. U obou segmentů ale vzrostl podíl účastnických stanic využívajících technologii VoIP (telefonování prostřednictvím Internetu).
Celkové tržby za volání na maloobchodním trhu meziročně klesly o 16,3 procenta na 2,91 miliardy korun bez DPH. V roce 2011 bylo v pevných sítích přeneseno 746 080 čísel, zatímco v roce 2010 se přeneslo 684 049 čísel.

Mobilní služby

Na mobilním trhu se meziročně zvýšil objem originovaného volání a dále narostl podíl mobilních datových služeb na celkovém broadbandovém trhu. Počet aktivních SIM karet dosáhl v roce 2011 celkem 13,5 milionu, což představuje meziroční nárůst o 2,9 procenta a penetraci (počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel) ve výši 127,6 procenta. Podíl aktivních předplacených SIM karet na celkovém počtu aktivních karet přitom průběžně klesal, a to na 40 procent.
Provoz v mobilních sítích v roce 2011 meziročně vzrostl o 3,8 procenta na 15,7 miliardy reálných minut¹⁾. Převažující část (9,9 miliardy reálných minut) tvořilo v roce 2011 volání do vlastní mobilní sítě, jehož podíl na celkovém provozu v mobilních sítích vzrostl na 63,3 procenta. Tržby z hlasových služeb se meziročně snížily o 12,2 procenta na 39,7 miliardy korun. Průměrná cena za reálnou minutu volání se snížila na 2,45 koruny bez DPH, průměrný roční výnos na uživatele za hlasové služby dosáhl hodnoty 2 940 korun bez DPH.
Počet odeslaných SMS zpráv se meziročně snížil o 11,5 procenta na celkový počet 7,1 miliardy zpráv. Převažující část (53,5 procenta) tvořily SMS zprávy odesílané do vlastní sítě. Tržby za odeslané SMS zprávy poklesly o 2,3 procenta na 8,3 miliardy korun bez DPH, což zvedlo průměrnou cenu za odeslanou SMS zprávu v porovnání s rokem 2010 na 1,16 koruny bez DPH, tedy o 10,5 procenta (11 haléřů).
Celkový počet odeslaných MMS zpráv se meziročně snížil na 54,2 milionu, což odpovídá úrovni roku 2009. Tržby za odeslané MMS zprávy dosáhly 243 milionů korun bez DPH. Průměrný roční výnos na uživatele za poskytované služby celkem poklesl na hodnotu 5 064 korun bez DPH. V mobilních sítích bylo v roce 2011 přeneseno 336 889 mobilních čísel.

Přístup k síti Internet

Počet širokopásmových přístupů k internetu v roce 2011 meziročně vzrostl o 12,2 procenta na více než 3,1 milionu. Na růstu se podílel především rozvoj mobilních a FTTx (optických) přístupů. Penetrace širokopásmových přístupů se v roce 2011 zvýšila z 26 procent na 30 procent a penetrace bez zahrnutí mobilních přístupů z 21 procent na 23,7 procenta. Podíl společnosti Telefónica na maloobchodním trhu xDSL přístupů poklesl meziročně z 85,6 procenta na 85,2 procenta.

Šíření rozhlasového a televizního vysílání

Televizní vysílání přijímají obyvatelé ČR pomocí několika vysílacích platforem, jejichž podíl se průběžně měnil zejména v souvislosti s rozšiřujícím se pokrytím signálem zemského digitálního televizního vysílání. Podíl jednotlivých platforem na hlavním příjmu televizního vysílání v domácnostech byl v roce 2011 následující: zemské analogové televizní vysílání – 2,4 procenta, zemské digitální televizní vysílání (DVB-T) – 50,1 procenta, televizní vysílání prostřednictvím kabelové televize (analogové i digitální – DVB-C) – 20,4 procenta, televizní vysílání prostřednictvím satelitu (digitální DVB-S) – 25,6 procenta a televizní vysílání prostřednictvím IP protokolu pevných širokopásmových sítí (IPTV) – 1,5 procenta...."

Praha 2. listopadu 2012
_________________________

¹⁾ Reálná minuta odpovídá skutečné době volání bez ohledu na účtování.

Digitální výzvy 2012

Ve čtrtek 8. listopadu 2012 proběhne druhý ročník semináře Digitální výzvy. Pořádá ho Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Google ČR. Formou tří diskuzních panelů se bude věnovat sítím pro vysokorychlostní přístup k internetu a investicím do této infrastruktury, digitálním službám a dalším tématům souvisejícím s nově vznikající strategií Digitální Česko v. 2.0. Kromě odborníků ze soukromé sféry vystoupí i zástupci veřejné správy, akademické půdy a Poslanecké sněmovny ČR. 

Program je zde

veřejnoprávní "on line" versus soukromé projekty - pokračování soudního sporu v Německu

Další posun v kauze sporu soukromých a veřejnoprávních vysílatelů na poli internetových projektů:

Může veřejnoprávní televize provozovat online zprávy? Ano, pokud neleze do zelí novinám

(autor Martin Vyleťal )

"... O působení veřejnoprávních médií na Internetu a na poli digitálních technologií se už delší dobu vedou vášnivé debaty. V Německu soukromí vydavatelé, kteří hledají způsoby, jak kompenzovat výpadky příjmů z reklamy a předplatného, dotáhli spor až k soudu. Jak rozhodl? .
Působení veřejnoprávních médií na Internetu a v oblasti digitálních technologií je soukromým vydavatelům proti srsti. Argumentují především tím, že veřejnoprávní média nejsou tak jako oni ohrožena výpadkem příjmů, a proto nemusejí příliš řešit, kolik peněz do nových služeb investují a jak se jim tyto investice vrátí.

Veřejnoprávní média se naopak snaží držet krok s ostatními hráči online světa a podchytit i ty uživatele, kteří se od televize přesouvají na Internet.

Němečtí vydavatelé proti veřejnoprávní ARD
Zatímco v Česku vydavatelé veřejnoprávní média za jejich působení na Internetu jen kritizují, v sousedním Německu jim došla trpělivost a obrátili se na soud. Jak už jsme vás informovali v srpnu, jablkem sváru se stala mobilní aplikace Tagesschau, jejíž název vychází z názvu hlavní večerní zpravodajské relace na ARD (obdoba večerních Událostí na ČT).

Osm německých vydavatelů, mezi nimiž figuruje například Axel Springer Verlag či vydavatelé Süddeutsche Zeitung a Frankfurter Allgemeine Zeitung, podalo loni v červnu kvůli mobilní aplikaci na ARD a regionální NDR, která je členem konsorcia ARD, žalobu k soudu v Kolíně nad Rýnem.
Nelíbilo se jim, že vývoj aplikace byl hrazen z koncesionářských poplatků, výhrady ale měli i k samotnému obsahu, který ARD prostřednictvím aplikace uživatelům přináší. Podle vydavatelů se totiž často jedná o obsah, který nemá přímou souvislost s tím, co ARD odvysílala na televizních obrazovkách.

Soud dal vydavatelům částečně za pravdu
Soudce Richter Dieter Kehl, který zmiňovanou žalobu řeší, dal koncem července oběma stranám ultimátum, aby do 30. srpna dospěly k vzájemné dohodě. Jenže ani jedna ze stran nechtěla ustoupit a tak soud na konci září vynesl rozsudek. Soudce přitom už dříve naznačil, že se v případném verdiktu nepřikloní stoprocentně ani k jedné ze stran sporu.
Aplikace Tagesschau

Nicméně rozhodnutí soudu spíše dává za pravdu vydavatelům. Soudce se totiž přiklonil k názoru, že aplikace obsahuje články, které se nápadně podobají novinovým textům (presseähnlich). Je však třeba říci, že soud se zabýval nikoli aktuální podobou/obsahem aplikace, ale obsahem, který byl v aplikaci 15.6.2011, tedy v den, kdy byla podána žaloba. Podle názoru soudu může aplikace pro uživatele, kteří si ji nainstalují na svůj mobilní telefon nebo tablet, představovat plnohodnotnou náhradu za časopisy a noviny. Soud se také v této souvislosti pozastavil nad objemem informací, které články v aplikaci obsahují, a jsou tak srovnatelné s články, které přináší tradiční tisk.
Soud poukázal také na to, že články často nemají přímou souvislost s obsahem, který ARD vysílá prostřednictvím televizního vysílání. Případně v nich chybí jasné propojení na konkrétní televizní pořad (sendungsbezogen), aby uživatel poznal, že účelem článku je tematické rozšíření televizního příspěvku.

Příliš se podobáte tisku, a to je špatně
Aplikace podle soudu dává opticky větší prostor příspěvkům, které se podobají novinovým článkům, než těm které souvisejí či jsou propojené s obsahem odvysílaným v televizi. Právě označení článků jako „presseähnlich“ je důležité pro posouzení toho, zda aplikace neodporuje německým zákonům.
Takový obsah totiž není slučitelný s Rundfunkstaatsvertrag (smlouva mezi sedmnácti spolkovými zeměmi, která upravuje fungování rozhlasu a televize). Pokud tímto obsahem ARD porušila ustanovení Rundfunkstaatsvertrag, tak se s největší pravděpodobností provinila také proti zákonům o hospodářské soutěži.

Jde o obsah, ne o samotnou aplikaci
Vydavatelé přitom v žalobě požadovali, aby soud ARD další distribuci aplikace zakázal. Jenže to soud odmítl s tím, že obecný zákaz aplikace není možný, protože prošla schvalovacím řízením předepsaným v Rundfunkstaatsvertrag.

Aplikace Tagesschau
Jinými slovy, problémem není aplikace jako taková, ale její náplň. Aplikace přitom kromě článků obsahuje i další obsah z webu tagesschau.de, jako jsou obrázky či videa, a nabízí také přístup k živému vysílání ARD. To, že spor se vede hlavně o text, dokládá i další německá veřejnoprávní televize ZDF. Ta nabízí divákům ke stažení aplikaci, ve které najdou ale pouze videa. S touto aplikací vydavatelé žádný problém nemají.

Spor zřejmě skončí u ústavního soudu
ARD, stejně jako NDR, se proti rozsudku odvolala. Představitelé obou veřejnoprávních médií přitom současně oznámili, že hodlají s vydavateli, kteří se domáhali zákazu aplikace Tagesschau u soudu, ještě vyjednávat.

Zdánlivě nelogický postup, ale má dobrý důvod. Rozhodnutí soudu totiž přesně nespecifikovalo, co znamená výraz „presseähnlich“ a není proto jasné, jak takový text z právního hlediska vypadá a jaké musí splňovat náležitosti, Stejně tak není úplně zřejmé, jak by měl vypadat text „sendungsbezogen“, tedy takový text, který je nějakým způsobem propojen s obsahem z televizního vysílání.

Otázek kolem působení veřejnoprávních médií v oblasti Internetu a na poli digitálních technologií je ale podstatně více a podle některých komentátorů nakonec tento soudní spor skončí až před německým ústavním soudem, který určí, zdali a jakým způsobem mohou veřejnoprávní média na Internetu a na poli digitálních technologií působit. Někteří němečtí politici přitom volají po tom, aby veřejnoprávní média podstatně rozšířila svou nabídku na Internetu. To se ale vydavatelům jistě líbit nebude. „Chtěli by, aby veřejnoprávní média mohla dělat na Internetu jen to, co na něm oni nedělají,“ shrnul postoj vydavatelů na svém blogu Stefan Niggemeier...."

CME: Jsme ve větších problémech, než se předpokládalo

Vlastník Novy, společnost CME, zvažuje prodej majetku. Jeho byznysu se totiž daří hůř, než čekal. Společnost CME zhoršila výhled hospodaření a zvažuje proto i prodej majetku. Uvažuje i o dalším vydání nových akcií. Cenné papíry firmy se ale ve středu na pražské burze propadly o 14,5 procenta.

Společnost CME ve středu v reakci na zveřejněné hospodářké  výslekdy ve 3.Q přiznala, že je ve větších problémech, než se předpokládalo. Firma, která je mimo jiné vlastníkem televize Nova, nejprve zklamala svými čtvrtletními výsledky, když jí klesl provozní zisk (OIBDA) i tržby. Pak navíc oznámila, že se jí nepodaří dosáhnout vytyčených hospodářských cílů.Zvažuje proto vydání dalších akcií a podle svého šéfa Adriana Sarbua začala dokonce uvažovat o prodeji některých aktiv.Investoři se začali akcií mediální společnosti ihned zbavovat. Během včerejšího dne spadla jejich cena o 14,5 procenta na 109,5 koruny."Největším zklamáním je bezpochyby zhoršený výhled celoročního hospodaření. CME snížila jak výhled tržeb, tak i výhled provozního zisku. Vůbec nejdůležitější je ale její přiznání, že navzdory dřívějším tvrzením letos nedokáže generovat hotovost. V letošním roce z ní tak odteče 70–90 milionů dolarů hotovosti," říká analytik J&T Banky Pavel Ryska.

Problémem je spotřeba domácností - Hlavní příčina tohoto vývoje je stále stejná – spotřeba domácností v zemích střední Evropy klesá, inzerenti proto snižují výdaje na reklamu a do firmy plyne méně peněz.

Přiznává to i samotná CME, která ve zprávě pro analytiky uvedla, že ačkoli inzerenti nakoupili letos stejně reklamy jako loni, jejich výdaje poklesly.