DIGI Novela: Myslím, že to není stejné jako "šlohnout rohlík"

Podle některých kolegů novinářů je autor komentáře v MaM opravdu skutečný digitální pesimista či nihilista, podle jiných internetových komentářů jde údajně o agenta NOVY:-)" Uvádím kompletní přepis pro informaci a bez komentáře: K čemu nám bude 70 TELEVIZÍ Média a marketing Média		1

| 23.7.2007 Daniel Koppl

I v marketingu a médiích platí, že bohatým se člověk nestane tehdy, když se jako bohatý chová. Otázkou však je, zda si to uvědomují i žadatelé o terestrické televizní vysílání.

Pohádkových příběhů o televizních a mediálních magnátech je hodně. A tak se vlastně není ani moc co divit, že se i dnes najde dost takových, kteří se už už vidí v pozicích mediálních magnátů a skládají v duchu plány na to, jak se jejich jméno objeví ve světových učebnicích. Třeba hned vedle jiného „českého“ mediálního magnáta Jana Ludvíka Hocha alias Roberta Maxwella. Jenomže dost možná je jeho příběh chudého židovského kluka, který se narodil v Československu a během svého života se vypracoval různými metodami až k vlastnictví několika významných mediálních podniků – např. deníku The Mirror či nakladatelství Pergamon Press –, v lecčems inspirativní i pro dnešní vizionáře. Není totiž vůbec žádným tajemstvím, že většina mediálních magnátů žije svůj život dost výrazně na hraně mezi pohádkovým bohatstvím a pompézním krachem. Ostatně, jen si vzpomeňte na slavné mediální tažení Lea Kircha a jeho následný pád. Na nedávné finanční problémy Ruperta Murdocha anebo na ještě donedávna zcela neotřesitelnou podobu Dow Jonesu, kterou za nedlouho asi převezme, již finančně uzdravený, Murdoch.
Je zajímavé si tyto souvislosti uvědomit právě s chystanou „rozmraženou“ digitalizací českého televizního trhu. Zvláště proto, že zatímco Maxwell vytuneloval penzijní fondy svých zaměstnanců, tak o „nadstandardních“ vztazích Murdocha s vybranými politiky kolují doslova legendy. Zkrátka se zdá, že podnikání v mediální branži je s lobbingem a životem na hraně velmi často úzce spojené. Jenomže pro to, aby se člověk stal legendou ve svém oboru, to zdaleka nestačí. Ať už Kirch, Maxwell nebo Murdoch, všichni mají také něco navíc. Mají i schopnost provokovat, riskovat a hlavně zkoušet nové věci.
Tak tohle vše se vám může honit hlavou, když si uvědomíte, čeho vlastně dosáhli žadatelé o nové digitální vysílání, kterým již jednou soud oznámil, že jejich licence jsou neplatné, protože Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je udělila v rozporu se zákonem. Pokud zákon opravdu takto projde, dojde vlastně k tomu, že tito žadatelé bez ohledu na jakýkoliv soudní výrok mají jistotu, že licenci obdrží. Jinými slovy, je to stejné, jako kdyby někdo „šlohl“ rohlík a vláda by zpětně oznámila, že trestán nebude, protože se kradení rohlíku legalizuje. Podvedení se tím pádem ale nemusí cítit jen neúspěšní žadatelé o digitální televizní vysílání, nýbrž i řada lidí, kteří podle stejných zákonů neúspěšně žádali o licenci pro rozhlasové vysílání.
Ale koneckonců, co je nějaký rohlík, když v hlavách všech zúčastněných se již točí stovky milionů korun, které by bylo možné získat od zadavatelů reklamy. Tak teď hlavně, aby to všem tak nějak vyšlo.