Podzimní návrh Ministerstva kultury na zavedení povinnosti veřejnoprávních médií testovat tzv. „ nové významné služby“ zatím neprošel do finální podoby k projednání na vládě ČR (Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu). Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením (od 19. září 2016), které zřejmě přibrzdilo další postup projednávání, stejně jako okolnosti kolem předložení dalších návrhů změn mediálních zákonů, již Parlamentem projednávané.
Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou tvořeny 3 okruhy - za prvé návrh reaguje na skutečnost, že aktuálně platná právní úprava již neodpovídá stavu a rozvoji technologií, zejména v důsledku přechodu na zemské digitální vysílání a na šíření audiovizuálního či pouze zvukového obsahu novými přenosovými cestami (vč. internetu). Dále se novelizací obou zákonů sleduje jejich vzájemné sladění v těch ustanoveních, kde není důvod pro odlišnou právní úpravu. Za 3. se do obou zákonů promítají požadavky vyplývající z práva EU týkající se veřejné podpory.
Pravdou ale je, že klíčový podklad, kterým je Evropská směrnice, pochází již z roku 2009 a čeká tedy poměrně dlouho na transpozici do našeho právního řádu. Jde o přenos zásad, obsažených ve Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání 2009/C 257/01 (PDF, zejména body 80 až 91 Sdělení).Sdělení navazuje svou úpravou na Protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech C 326/312 (dále jen „Amsterdamský protokol“), který stanoví, že „ustanovení Smlouvy o fungování EU se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb“.
Dokument sice připouští existenci „státní podpory“ pro účely veřejnoprávního vysílání, ovšem za určitých podmínek. Jeho podstatou je garantovat provozovatelům veřejné služby prostor pro rozvoj jejich služeb, ale stanovuje omezení kvůli rizikům narušování hospodářské soutěže a využití veřejných prostředků. Proto EU od členských států vyžaduje jednak zavedení systému finanční kontroly, který zajistí, že výše veřejných prostředků poskytnutých k plnění veřejné služby nepřevýší náklady nezbytné k jejímu poskytování, a jednak úpravu procesu zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb v rámci poskytování veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.
Jedním z cílů předkládaného návrhu zákona (KORNADQ9MKGD) je promítnout do norem o České televizi a do zákona o Českém rozhlasu právě zásady obsažené ve výše uvedeném Sdělení. Součástí změn je i zavedení tzv. "nové významné služby", kterou budou muset veřejnoprávní média formou veřejné konzultace prověřovat nebo nechat prověřit/schválit. Měřítkem hodnocení bude, zda služby „uspokojují demokratické, společenské a kulturní potřeby společnosti, aniž by narušily obchod a hospodářskou soutěž v míře, která je v rozporu se společným zájmem…“. Součástí pak bude i porovnání „ existence i neexistence nové služby, přičemž při posuzování dopadu na trh se zohledňují stanovené relevantní skutečnosti (např. existence podobné nebo nahraditelné nabídky, struktura trhu, postavení veřejnoprávních provozovatelů na trhu, možný dopad na soukromé subjekty atd.)“.
Faktem je, že evropský předpis je tradičně velmi obecný, ani neurčuje, kdo přesně bude tím správným konečným hodnotitelem posuzování (to řeší státy ve vlastní legislativě a podle příslušného národního systému regulace). Stejně tak již dnes podle zákona platí, že ČRo i ČT jsou „povinny používat své finanční zdroje k plnění úkolů uložených zákony za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání…“.
K připomínkám k návrhu byly v meziresortu, v souladu s legislativními pravidly, vyzvány tradiční vládní resorty a státní regulační instituce. V tomto odborném tématu, na rozdíl od některých jiných oborových návrhů, nebyly k připomínkám přizvány dotčené instituce (ČT, ČRo ad.). Některé oficiálně vznesené připomínky jsou zásadního charakteru a pro případ odkladu projednávání návrhu nebo nedokončení celého procesu trochu naznačují i určité budoucí tendence a směry…
„Z návrhu nevyplývají žádná korupční rizika“ píše se již povinně na závěr i tohoto vládního materiálu, ale určitá rizika i případné komplikace s posuzováním služeb a dalších navrhovaných změn nelze popřít.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nová významná služba (nový § 11b)
".... Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 využívá Český rozhlas / Česká televize nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb nebo významných změn stávajících služeb (dále jen „nová významná služba“).
Novou významnou službu může Český rozhlas / Česká televize zařadit do vysílání, pokud
a) tato služba naplňuje předpoklady, které pro zařazení nové významné služby do veřejnoprávního
vysílání vyplývají z práva Evropské unie podle
1. odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby založeného na otevřené veřejné konzultaci, zveřejněných včetně vypořádání stanovisek zúčastněných subjektů na internetových stránkách Českého rozhlasu (dále jen „závěry předběžného hodnocení“), a
2. stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a
b) zařazení nové významné služby do vysílání schválí Rada.
Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Český rozhlas / ČT na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání v rámci zpravodajských pořadů. Lhůta, ve které mohou být Českému rozhlasu / ČT sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů.
K žádosti o stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přikládá Český rozhlas/ ČT kromě projektu nové významné služby rovněž závěry předběžného hodnocení.
Návrh na zařazení nové významné služby do vysílání Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení a stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Ustanovení odstavců 1 až 5 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu ve vysílání s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přidané hodnotě.
Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení stanoví Český rozhlas / Česká televize vnitřním předpisem v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie…(viz výše)."
Z připomínek vládních resortů
Ministerstvo financí argumentuje své změny se zdůvodněním, že navrhovaná ustanovení nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná. Například podle MF není jasný ani důvod pro způsob zachycení navrhovaných „rezerv“ v účetnictví České televize.Nově pak MF navrhuje, aby ČT i ČRo měly za povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, neboť obě instituce jsou účetními jednotkami a vedou účetnictví podle zákona o účetnictví.
ČTÚ například navrhuje, aby byla odstraněna disproporce, na kterou ČTÚ dlouhodobě upozorňuje, tj. mezi současným zněním zákona, které nelze z hlediska pokrytí v praxi naplnit a reálným stavem využívání rádiového spektra v pásmu velmi krátkých vln rozhlasovým vysíláním tak, aby se hodnota pokrytí 95% obyvatel České republiky zachovala pouze pro jeden ze současných tří celoplošných programů ČRo.ČTÚ tedy navrhuje upravit hodnotu pokrytí pro sítě ČRo 2 a ČRo 3 na maximálně na 80 % obyvatel České republiky, což je hodnota, kterou obě tyto sítě splňují.
ČTÚ také upozorňuje, že navrhovanou změnou dochází k vypuštění jakéhokoli vymezení, resp. stanovení počtu programů, které Česká televize může vysílat, a pro které má mít vyhrazeny rádiové kmitočty. Zakládá se tak nejistota jak na straně ČTÚ, tak i České televize.
Nově navrhovaný proces zavedení nové významné služby považuje ČTÚ za nedostatečně upravený, když mj. postrádá lhůtu pro uveřejnění odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby jako i informace a procedura oznamování veřejných konzultací ad.
Ministerstvo spravedlnosti mj. předložilo názor, že navrhovaný zákon o ČT a ČRov několika ustanoveních odkazuje na Statut a protože některá nově vkládaná ustanovení mají velmi kazuistický ráz bylo by vhodnější je vložit do Statutu, jehož změna nepodléhá zákonodárnému procesu a je tedy jednodušší v něm reagovat na potřebu změn ve fungování ČT / ČRo.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže mj. doporučuje, aby byl kvůli posuzování významné služby i vnitřní předpis obou dotčených subjektů obsahující relevantní hodnotící kritéria, jak ostatně předjímá ustanovení § 11b odst. 7, aby mohlo dojít k objektivnímu posuzování, a Rada České televize/Rada Českého rozhlasu mohla následně přijmout rozhodnutí o zařazení nové významné služby do vysílání.
Ministr pro lidská práva (v době posuzování návrh Jiří Dienstbier) zaslal k materiálu mj. i doporučující připomínku zvážit, zda v rámci předkládané novely nerealizovat také systémovou úpravu volby členů Rady ČT/ČRo tak, aby jednotliví členové v daném počtu byli jmenováni do své funkce na návrh politických stran a relevantních společenských organizací stanovených zákonem a stanovit tento pracovní výčet k dalšímu projednávání. Předkladatel by podle MLP měl v rámci MPŘ doložit, že zvážil stávající úroveň ochrany veřejnoprávního charakteru médií a že se věnoval otázce případného posílení míry této ochrany.
Žádné komentáře:
Okomentovat