Evropská rada odsunula jednání o zdanění digitální ekonomiky a podpořila projekt „propojeného kontinentu“ i lepší „koordinaci“ přidělování kmitočtů

Evropská rada  - Závěry z bruselského zasedání 24. a 25. října 2013:

 

I. DIGITÁLNÍ EKONOMIKA, INOVACE A SLUŽBY

1.

Pro růst a konkurenceschopnost Evropy v globalizovaném světě má zásadní význam silná digitální ekonomika. Z tohoto důvodu je nezbytné vynaložit veškeré úsilí, aby evropský průmysl získal v oblasti digitálních produktů a služeb opět na dynamice. Naléhavě zapotřebí je integrovaný, jednotný digitální a telekomunikační trh, jenž přinese prospěch spotřebitelům i podnikům. V rámci své strategie růstu musí Evropa ve všech odvětvích hospodářství podpořit digitální, daty podložené inovace. Zvláště by měla být zvážena podpora zmenšení digitální propasti mezi členskými státy.

Investice do digitální ekonomiky

2.

Aby Evropa plně využila potenciál digitální ekonomiky, podpořila produktivitu a vytvořila novou hospodářskou činnost a kvalifikovaná pracovní místa, potřebuje investice a vhodný regulační rámec. Je třeba podpořit nové investice s cílem urychlit zavedení infrastruktury, která umožní dosáhnout cílů Digitální agendy pro Evropu týkajících se rychlosti širokopásmového připojení, a urychlit zavedení nových technologií, jako je 4G, při současném zachování technologické neutrality. Je třeba urychleně přijmout legislativní opatření ke snížení nákladů na zavedení širokopásmového připojení.

3.

Důležitým faktorem, který přispívá k produktivitě a lepším službám, je několik strategických technologií, jako jsou data velkého objemu a cloud computing. Technologie cloud computingu by měla zlepšit přístup k datům a zjednodušit jejich sdílení. Cílem technologie dat velkého objemu je zpracování, sběr, ukládání a analýza velkého množství dat. Opatření EU by měla zajistit vhodné rámcové podmínky pro jednotný trh v oblasti dat velkého objemu a cloud computingu, zejména tím, že podpoří přísné normy pro bezpečné, vysoce kvalitní a spolehlivé služby cloud computingu.Evropská komise a členské státy by měly za podpory „evropského partnerství pro cloud computing“ i nadále činit vše pro to, aby Evropa při zavádění cloud computingu zaujala čelní místo. Evropská rada vyzývá ke zřízení stabilní sítě národních digitálních koordinátorů, která by mohla hrát při rozvoji cloud computingu, dat velkého objemu a otevřených dat strategickou úlohu.

4.

Pro digitální ekonomiku je důležité rovněž úsilí, které je v současné době vynakládá

no s cílem řešit otázky daňových úniků, daňových podvodů, agresivního daňového plánování, oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Aby členské státy a EU dosáhly co nejlepšího řešení v rámci plánu OECD týkajícího se boje proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, měly by členské státy případně dále koordinovat své postoje. Komise se při probíhajícím přezkumu systému DPH bude rovněž zabývat otázkami, které jsou pro digitální ekonomiku specifické, jako jsou rozdílné daňové sazby u digitálních a fyzických produktů. Evropská rada vítá iniciativu Komise na vytvoření skupiny odborníků, která se bude zabývat zdaněním digitální ekonomiky. K otázkám zdanění se Evropská rada vrátí na letošním prosincovém zasedání.

Podpora jednotného digitálního trhu vstřícného vůči spotřebitelům a podnikům

5.

Zcela zásadní význam má překonání roztříštěnosti trhu, podpora účinné hospodářské soutěže a přilákání soukromých investic prostřednictvím lepšího, předvídatelného a stabilního celounijního právního rámce při současném zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a poskytnutí určité flexibility členským státům pro přijetí dodatečných opatření na ochranu spotřebitelů. Evropská rada v této souvislosti vítá balíček zaměřený na vytvoření „propojeného kontinentu“, který předložila Komise, a vyzývá normotvůrce, aby se jím v zájmu včasného přijetí intenzivně zabýval. Zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat načasování a podmínky přidělování frekvenčního spektra a současně respektovat pravomoci jednotlivých členských států v této oblasti.

6.

Je nezbytné splnit závazek dotvořit jednotný digitální trh do roku 2015; současná roztříštěnost trhu brání plnému rozvinutí potenciálu digitální ekonomiky. K tomu je zapotřebí komplexní přístup podporující inovace a hospodářskou soutěž v oblasti digitálních služeb

 

7.

Je nezbytné vynaložit veškeré úsilí a urychlit práci na projednávaných legislativních návrzích, zejména pokud jde o návrhy týkající se elektronické identifikace a důvěryhodných služeb, elektronické fakturace a platebních služeb, aby mohly být přijaty do konce tohoto legislativního období. Rovněž je třeba řešit problémy související s přístupem k vlastnímu „digitálnímu životu“ z různých platforem; tyto problémy přetrvávají z důvodu nedostatečné interoperability nebo nedostatečné přenositelnosti obsahu a dat. Výše uvedené problémy znesnadňují využívání digitálních služeb a narušují hospodářskou soutěž. S cílem zajistit tuto interoperabilitu a přenositelnost je třeba zavést otevřený a nediskriminační rámec, aniž by se bránilo rozvoji rychle rostoucí digitální oblasti a vytvářela nadbytečná administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky. Poskytování digitálních služeb a obsahu v rámci jednotného trhu vyžaduje, aby byl zaveden systém autorských práv odpovídající digitálnímu věku. Komise proto na jaře roku 2014 dokončí svůj přezkum rámce EU pro autorská práva. Evropský systém autorských práv je důležité modernizovat a stejně tak i usnadnit poskytování licencí, avšak současně je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví a zohledňovat kulturní rozmanitost.

8.

Je zapotřebí posílit důvěru občanů a podniků v digitální ekonomiku. Včasné přijetí pevného

obecného rámce EU v oblasti ochrany údajů a směrnice o kybernetické bezpečnosti má zásadní význam pro dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015.

9.

Modernizace veřejné správy by měla pokračovat urychleným zavedením služeb, jako je elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví, elektronická fakturace a elektronické zadávání zakázek. Občané a podniky v celé Evropě tak budou moci využívat většího počtu digitálních služeb a ve větší kvalitě, což současně povede k úsporám nákladů ve veřejném sektoru. Oblast otevřených dat je nevyužitým zdrojem s obrovským potenciálem pro vybudování silnější a vzájemně propojenější společnosti, která lépe uspokojuje potřeby občanů a umožňuje rozkvět inovací a prosperity. Aktivně je třeba podporovatinteroperabilitu a opakované využívání informací veřejného sektoru. Právní předpisy EU by měly být koncipovány tak, aby usnadnily digitální interakci mezi občany, podniky a veřejnými orgány. Mělo by být vyvinuto úsilí za účelem uplatňování zásady, že informace jsou od občanů získávány pouze jednou, a to při řádném respektování pravidel pro ochranu údajů.

 

Zlepšování dovedností

10. Uživatelé musejí mít nezbytné digitální dovednosti. Mnoho evropských občanů a podniků v současné době informační technologie nepoužívá v dostatečné míře; v důsledku toho je stále obtížnější obsadit digitální pracovní místa. V roce 2011 bylo v Evropské unii v odvětví informačních a telekomunikačních technologií 300 000 neobsazených pracovních míst; pokud se tento trend nepodaří zastavit, do roku 2015 by mohlo být neobsazeno až 900 000 pracovních míst. Tento nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi  brání dosažení cílů naší hospodářské a sociální politiky. 

11. K nápravě uvedené situace je třeba učinit konkrétní kroky:

a)

část evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020) by měla být použita

pro účely vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy v oblasti informačních

a komunikačních technologií a k podpoře rekvalifikace v této oblasti v souvislosti

s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to i prostřednictvím digitálních nástrojů a obsahu;

b)

měl by být zajištěn vyšší stupeň integrace digitálních dovedností do vzdělávání, od raných fází školní docházky po vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání

a přípravu a celoživotní učení;

c)

s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je třeba posílit

tzv. Velkou koalici pro digitální pracovní místa prostřednictvím podpory cílených

programů pracovní mobility a používání nově vytvořené klasifikace ESCO (evropské

dovednosti/kompetence, kvalifikace a povolání);

d)

Komise ještě více zintenzivní práci na základě Přehledu dovedností EU pro digitální

pracovní místa v zájmu rychlejšího pokroku při přípravě celoevropských rámců

kompetencí pro digitální dovednosti.

 

12.

Ve všech třech oblastech – investice, jednotný digitální trh a zlepšování dovedností – je zapotřebí velmi pevné odhodlání, má-li být dosaženo cíle, jímž je posílení růstu,konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Evropská rada vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily pokrok v realizaci této agendy, a v průběhu roku 2014 se bude touto otázkou znovu zabývat.

DIGI rozhlas - nedostatečná legislativa, ale tendr bude

Rada Českého telekomunikačního úřadu se seznámila s vyhodnocením připomínek ke zveřejněnému návrhu Základních principů výběrového řízení na udělení práv pro digitální rozhlas ve III. pásmu (174−230 MHz). 

ČTÚ došlé připomínky šesti subjektů vypořádal, když konstatoval, že obdobně jako v případě DVB-T neodpovídá současná mediální legislativa budoucímu využití zemské digitální platformy vysílání. Navržený záměr rezervovat kmitočty pro budoucí multiplex Českého rozhlasu nebyl nikým zpochybněn.

ČTÚ předpokládá, že z hlediska harmonogramu výběrového řízení připraví podmínky pro jeho vyhlášení tak, aby vlastní výběrové řízení na celoplošnou síť mohlo začít v prvním čtvrtletí 2014 a na další příděly do konce příštího roku. Pro úspěšnou implementaci digitálního rozhlasového vysílání je nezbytné, aby mediální legislativa odpovídala novým podmínkám.


Dále ČTÚ v tomto týdnu uspořádal workshop k návrhu pravidel řízení datového provozu, kterého se vedle zástupců operátorů a provozovatelů datových sítí zúčastnila také odborná veřejnost.
Bližší informace o aktivitách regulátora naleznou zájemci v pravidelné Měsíční monitorovací zprávě ČTÚ za měsíc říjen. Viz TZ ČTÚ.

Brusel chce rychlé zrušení roamingu. Česko spíš váhá - Deník

Brusel chce rychlé zrušení roamingu. Česko spíš váhá

Návrh Evropské komise se tuzemskému regulátorovi nelíbí. Tvrdí, že jde snadno obejít

Praha, Brusel – Britský student William Harrison nevěřil svým očím, když dostal měsíční využívání mobilního internetu ve Francii. Když zjistil, že částka ve výši 6100 liber (bezmála 185 tisíc korun) není vtip, okamžitě se pokusil službu zablokovat. „Účtovali si ale další poplatek, který se týkal období mezi odesláním účtu a zablokováním služby,“ postěžoval si před třemi lety mladík listu The Guardian. Cena se tak nakonec vyšplhala na 7 649 liber (téměř 232 tisíc korun).

Podobně astronomické částky už nyní nehrozí, díky regulacím Bruselu si mohou evropští operátoři účtovat maximálně 24 eurocentů (zhruba šest korun) za minutu hovoru a v přepočtu necelých 12 korun za jeden megabyte dat.
I tak ale panují mezi jednotlivými zeměmi EU propastné rozdíly, které mají k jednotnému trhu daleko. Zatímco v Nizozemsku podle zprávy Evropské komise stála v roce 2011 minuta hovoru v průměru okolo 3,8 koruny, v nejlevnější Litvě zákazník zaplatil v přepočtu zhruba 0,49 koruny. Česko bylo v tomto srovnání osmou nejdražší zemí unie.

Evropská komise však počítá s tím, že od roku 2016 by měly roamingové poplatky v rámciEUzcela zmizet.
„Společnosti budou mít dvě možnosti. Buď nabídnou stejné tarify pro celou Evropskou unii, nebo svým zákazníkům umožní vybrat si pro roamingové služby jiného operátora, který nabízí levnější tarif, aniž by si museli kupovat novou SIM kartu,“ shrnula plán eurokomisařka Neelie Kroesová. Plánovaný návrh má ale řadu odpůrců.
Nepříliš překvapivě se ozvala trojice největších mobilních operátorů v EU, kteří rychle vyčíslili, že by je rychlé zrušení roamingových poplatků přišlo na sedm miliard eur, což by se mohlo odrazit na ceně domácích služeb.
Příliš nadšený není ani Český telekomunikační úřad. Ten chce sice roamingové poplatky zrušit, ale tvrdí, že je EK postavila před hotovou věc a plán tak obsahuje řadu dílčích nedostatků. „Bohužel návrh Komise, jakkoliv je jeho cíl chvályhodný, může umožnit některým velkým operátorům tuto povinnost obejít,“ řekl regionálnímu Deníku mluvčí úřadu Martin Drtina s tím, že operátoři například mohou začít určovat ceny podle nejdražší země. Za lepší variantu považuje stávající regulaci, podle níž bude od 1. července příštího roku možné vybírat si poskytovatele roamingových služeb nezávisle na „domácím“ operátorovi. „Dojde k výraznému posílení konkurence, což přirozeně odstraní roamingové poplatky,“ míní Drtina. Otom, kdy je faktické zrušení plateb za volání a stahování dat v zahraničí reálné, však spekulovat nechce. Návrh eurokomisařky Kroesové je i jedním z hlavních témat dvoudenní schůzky lídrů evropských zemí, která začala včera. Český premiér v demisi Jiří Rusnok na ni původně mířil s tím, že bude hlasovat proti plánu na rychlé zrušení roamingu. Důvodem byla obava z růstu cen volání v tuzemsku a z častých změn podmínek podnikání pro operátory.

Těsně před schůzkou však premiér Rusnok svůj postoj změnil, informoval ČRo. Nikdo z Úřadu vlády to však do uzávěrky tohoto vydání nedokázal Deníku potvrdit ani vyvrátit.

„Společnosti budou mít dvě možnosti. Buď nabídnou stejné tarify pro celou EU, nebo svým zákazníkům umožní vybrat si pro roamingové služby jiného operátora.“ Neelie Kroesová, eurokomisařka pro digitální agendu

Na odhadování dopadů je brzy

Mluvčí tří českých největších operátorů se shodují, že odhadovat dopady zrušení roamingových plateb je předčasné. „Nemyslíme si, že zrušení roamingových poplatků by mělo za následek bezprostřední skokové zdražení domácích hovorů, ale každopádně by vyvolalo zpomalení poklesu cen domácích hovorů a datových tarifů a rozhodně by negativně ovlivnilo schopnost investovat do sítí budoucích generací,“ uvedl mluvčí T­mobile Lukáš Hrabal. Podle mluvčí Vodafone Adély Konopkové se roamingové platby postupně omezují nezávisle na legislativě. „Trh dlouhodobě směřuje ke snížení roamingových




 

Evropská rada projednává digitální ekonomiku...

Evropská rada, v těchto dnech zasedá v Bruselu  - hlavním bodem agendy dvoudenního zasedání je téma digitální agendy.

24.10.2013 - 25.10.2013  Brusel

Na pořadu jednání summitu jsou mimo jiné tato témata:

• digitální ekonomika, inovace a služby
• růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost a
• hospodářská a měnová unie  

Evropská rada povede tematické jednání o digitální ekonomice, inovacích a službách.
Evropská rada zejména:

a) projedná aktuální stav, pokud jde o Digitální agendu, s cílem poskytnout pokyny pro
dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015;

b) posoudí pokrok, jehož bylo v návaznosti na její jednání v únoru roku 2011 dosaženo
v oblasti inovací, a v případě potřeby stanoví další směry pro dotvoření Evropského
výzkumného prostoru do roku 2014 a pro budoucí rozvoj Unie inovací;

c) v návaznosti na příspěvek Komise se zaměří na činnosti navazující na vzájemné
hodnocení podle směrnice o službách a bude očekávat výsledek procesu „Licence pro
Evropu“.

Spuštění pravidelného pilotního vysílání v DVB-T2 v roce 2014 je podle ČT reálné

Nejprve je ale podle Pavla Hanuše, jak uvedl ve svém vystoupení na konferenci Digitální budoucnost krok za krokem , potřeba urychleně vypracovat strategii udržitelného rozvoje terestrického vysílání, včetně nastavení procesu průběžného monitoringu a testování nových technologií, což přepokládá základní politická rozhodnutí. Následně je pak potřeba zahájit v dohledné době pilotní pravidelné vysílání v DBV-T2 s jasně definovaným časovým rámcem. ČT bude naplňovat požadavky zákona: FTA vysílání v DVB-T + regionalizace + rozvoj nových vysílacích technologií podle stávající legislativy a její možnosti pro realizaci úplné plošné migrace z DVB-T na jinou terestrickou platformu jsou v této chvíli prakticky nulové, může však být iniciátorem celého procesu

•         ČT k tomu musí mít vytvořeny základní podmínky:

–        Legislativní – zmocnění  k technologické migraci, distribuční mix

–        Zdroje

•         Kmitočty  (základní MPX veřejné služby, regionální subsíť, testovací subsíť)

•         Pokrytí nákladů plošného souběžného vysílání při řízené migraci

•         ČTÚ musí zachovat maximální dostupnost kmitočtového spektra až do doby kdy bude jasná koncepce terestrického vysílání  a  jeho dlouhodobě udržitelného rozvoje. Do té doby je DD2 nepřijatelná.

Na konferenci Digitální budoucnost krok za krokem, kterou Český telekomunikační úřad uspořádal v hotelu Clarion, vystoupilo celkem 14 domácích i zahraničních řečníků.  Mezi jinými na konferenci vystoupili Jean-Jacques Sahel (Microsoft), Evžen Tošenovský (Evropský parlament), Antonio Drossos (Rewheel) či Linda Doyle (Trinity College Dublin). Své plány a vize představili rovněž zástupci Českého telekomunikačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu a v seznamu přednášejících nechyběli ani zástupci českých veřejnoprávních médií a obchodních společností působících v oblasti telekomunikací či IT.

Řečníci napříč jednotlivými panely se shodli na tom, že klíčové pro další rozvoj v této oblasti jsou především investice do výstavby vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, podpora digitálních služeb a zejména vzdělávání obyvatel s cílem zvýšit digitální gramotnost a elektronické dovednosti. Zdůraznili rovněž otázku efektivního využití radiového spektra a další rozvoj digitálního vysílání.

Nezávislá konzultantská společnost Rewheel se prostřednictvím svého zástupce Antonia Drossose vyslovila k myšlence jednotného evropského trhu, a to především z pohledu zákazníků, kteří tak získají větší možnosti výběru služeb a snížení cen za mezinárodní roaming. Antonio Drossos přinesl také zajímavou studii věnovanou dopadu oligopolního rozdělení telekomunikačního trhu (či naopak vysoké míry konkurence) na investice v oblasti, rozvoj a využití rychlejších sítí či užívání dat.

Panel věnovaný radiovému spektru představil účastníkům mimo jiné strategii správy spektra v České republice. V tématu digitalizace českých médií pokračoval i Filip Rožánek, který přiblížil možnosti i bariéry v digitalizaci vysílání Českého rozhlasu.

V Praze o budoucnosti rozhlasu, nejen digitálního....

Pražská konference ukazuje budoucnost rozhlasu

Český rozhlas pořádá ve spolupráci s Evropskou vysílací unií dvoudenní konferenci o digitálním rozhlasu a multimédiích. V Praze se sešlo přes 100 zástupců mediálních společností z celé Evropy. Ve čtvrtek a v pátek ukazují, že rádio je moderní médium pro budoucnost.

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan v úvodním slově podotkl, že rozhlas veřejné služby musí být technologicky univerzální. V případě českého veřejnoprávního média to znamená, že kromě digitálního vysílání hledá i další cesty k šíření vlastního obsahu. Jednou z nich je systematické školení redaktorů, aby obohacovali veřejné zdroje, jako je například encyklopedie Wikipedia, o související informace, které zjistili při přípravě rozhlasových pořadů. Do budoucna Český rozhlas zvažuje nabízet své zvukové záznamy v podobě sdíleného přehrávače, který si každý bude moci vložit do vlastní webové stránky. Inspiraci našel u švédských kolegů.  

Zástupce britského komerčního rádia pro děti Fun Kids představil nízkonákladovou stanici, která si v digitálním vysílání našla úspěšný obchodní model. Digitální vysílání nabízející nové služby je podle něj nevyhnutelnou záležitostí: „Pokud se rádio nezmění, najdou si posluchači zajímavý zvukový obsah sami jinde,“ uvedl Matt Deegan s odkazem na služby, jako je Spotify, iTunes Radio nebo TuneIn. Stanice vydělává nejen na klasických obchodních příležitostech, ale čerpá i z nových zdrojů, třeba vlastního YouTube kanálu obaleného reklamou.  

Norští kolegové slavili velký úspěch s digitálním klonem své hlavní stanice, který je obsahově stejný jako FM vysílání, jen má jiný hudební obal. Během dvou týdnů Norové vykoupili digitální přijímače, aby mohli stanici NRK P1+ naladit. Stala se díky tomu šestou nejposlouchanější stanicí v zemi, poslouchá ji zhruba 200 000 lidí.  

Odpolední část konference představí například experimentální rozhlasovou hru BBC, jejíž děj byl v každé části Velké Británie trochu jiný. Český rozhlas seznámí evropské kolegy se svou multimediální činností. Celou akci zaznamenává videotým veřejnoprávního rozhlasu.  

V pátek bude řeč o multimédiích v rozhlasovém vysílání, hovořit budou například zástupci německé WDR nebo nizozemské NPO. Belgický rozhlas RTBF se podělí o zkušenosti se stanicí pro mladé posluchače, která dění ve studiu zprostředkovává prostřednictvím kamer. 
Mezinárodní konferenci New Radio Day a páteční Network & Learn hostí Český rozhlas v rámci oslav 90. výročí rozhlasového vysílání. Bližší informace jsou k dispozici na webových stránkách konference.  

Nevypadá to zatím na dobrý rok pro kmitočtové aukce

I přes euforii z možností, které dává uvolnění a jiné využití části kmitočtového spektra a naděje na vylepšení řady evropských telekomunikačních trhů s mobilním telefonování a broadbandem, nelze  v rámci Evropy všechny letos prováděné nebo dokončované aukce považovat za zcela úspěšné.

Situaci u nás dobře známe – telekomunikační  regulátor byl po vyšroubování ceny nucen celou aukci pro nereálnost… v březnu zrušit. Ani nově vypsaná aukce se zřejmě neobejde bez právních potíží, alespoň tak, jak někteří účastníci avizují, ale proces zatím formálně běží podle plánu…

V Rakousku nastal právní problém poté, co došlo k fúzi dvou velkých operátorů a hledání hráče „ nového“ tak nekončí… Ve Finsku lednová aukce lukrativního pásma 800MHz byla pozastavena a regulátor se snaží „upravit“ (zpřísnit) podmínky. V Austrálii pak aukce skončila v květnu neúspěchem (2 x 15 MHz ze pásma 700 MHz), kdy se nikdo z operátorů nakonec pro koupi kvůli „drahotě“ nerozhodl. I přes kritiku ze strany potenciálních zájemců nový telekomunikační ministr rozhodl o opakování aukce za stejných cenových podmínek…

V řadě evropských zemí tak podle předpokladů nastává situace  při „hledání viníka“, kdy se většina odborné a novinářské veřejnosti přiklání k nereálným plánům a očekáváním zejména na straně politické reprezentace. V některých případech jsou terčem kritiky společnosti a poradci, připravující aukční podmínky. Toho využívá i část „bruselských“ úředníků (politiků) ve snaze posílit svůj přímý vliv na průběh změn v telekomunikační sféře, jen není jisté, zda to není spíš kvůli blížícím se evropským volbám…Objektivně je ale třeba říct, že žádné z řešení není zcela ideální a bezproblémové, zejména při tak zásadních změnách a zásazích do dosavadních dominantních  oblastí obchodu - navíc ve spojení s politikou a zájmy obyvatel (voličů). Domácí volby pak problematiku ICT a telekomunikací vůbec ignorují....

 

EBU míří k hybridnímu modelu pro digitální rozhlasové vysílání

EBU pracuje na podpoře pro své členy v přípravě přechodu na multi-digitální rozhlasové vysílání, ve kterém se mj. soustředí na podporu hybridních technických modelů pro multifunkční příjem více technologií prostřednictvím jednoho přijímacího zařízení.

Základem je zejména  doporučení EBU R 138(PDF), vydané na počátku letošního roku. Cílem je v rámci projektu EURO-CHIP i nadále zajistit bezplatný příjem rozhlasového vysílání v rámci konvergovaných přístrojů – a to i v rámci přechodné kombinace analog a digitál. Novým směrem je  aktivita v oboru mobilních přístrojů a snaha podpořit jednotné prostředí pro aplikace pro chytré telefony, tablety i tunery. Vše směruje k očekávanému klíčovému  setkání Digital Radio Summit na počátku příštího roku ( 10 - 13 února 2014 ).