Frekvence pro vysílání podle EBU

EBU zveřejnila aktuální přehled frekvenčních pásem, které jsou přidělena pro vysílání. Tato zpráva nahrazuje dosavadní dokument EBU BPN 045, který se stahuje z platnosti.  Tento dokument  poskytuje především přehled o související regulaci a aplikaci různých kmitočtových pásem přidělených pro vysílání.  

Pro každé frekvenční pásmo jsou uvedeny odkazy na Radio Regulations 2012 a Evropskou  kmitočtová tabulku ( schválenou v roce 2013).

Dokument je zde v PDF

Boj o post šéfa Rady ČTÚ graduje...

Kuba chce za předsedu ČTÚ Jaromíra Nováka. Před jmenováním probíhá ostrý zákulisní boj

Novým předsedou se má podle ministra průmyslu stát bývalý ředitel odboru jeho úřadu a člen Rady ČTÚ Jaromír Novák. Jeho jmenování na středečním jednání vlády odložil premiér Petr Nečas. Autor Jan Klesla

 

Nejdůležitější muž v českých telekomunikacích by mohl mít již brzy jméno. Ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) potvrdil HN, že chce jako nového předsedu ČTÚ vládě navrhnout Jaromíra Nováka, který je zatím posledním vládou jmenovaným radním úřadu.
Mandát současného předsedy Pavla Dvořáka končí v úterý 30. dubna a Kuba chtěl jeho nástupce navrhnout vládě již ve středu.

Zařazení projednávání na program se ale postavil premiér Petr Nečas a odložil tak jmenování nového předsedy telekomunikačního regulátora nejdříve na příští čtvrtek 2. května, kdy se vláda opět sejde. Ale i na programu tohoto jednání zatím podobný bod chybí.
Premiér zatím nesdělil, zda má vlastní představu o kandidátovi na důležitý post. Dal svým rozhodnutím nicméně čas lobbistům různých skupin. Lze tak očekávat ostrý zákulisní boj stejně jako v případě neúspěšného jmenování právníka Roberta Pelikána do Rady ČTÚ, proti kterému se nakonec postavil ministr financí Miroslav Kalousek.

"Ano, je to nejlepší možné řešení. Znám ho jako vysoce erudovaného odborníka, který ví jak má skutečně fungovat regulátor," řekl HN poslanec TOP09 Jan Husák, předseda sněmovního podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl.

Novák působil před vstupem do rady úřadu jako šéf odboru digitální ekonomiky právě na Kubově ministerstvu. Podílel se například na vládní strategii v oblasti IT a telekomunikací Digitální Česko 2.0. Třicetiletý právník věnoval celou kariéru státní správě, začínal již na ministerstvu informatiky.

První Memorandum ČT a MK

" Díky němu bude mít tuzemská kultura poprvé v historii stálý prostor v našem největším veřejnoprávním médiu.

Ministerstvo kultury zřizuje 29 příspěvkových organizací, jejichž hlavním úkolem je shromažďování a uchovávání tuzemského kulturního dědictví pro příští generace a do určité míry také propagace současného umění a nových uměleckých směrů. Těchto 29 institucí je financováno z peněz daňových poplatníků a proto je žádoucí, aby se s výsledky jejich práce a úsilí mohl seznámit co možná největší počet lidí, kteří se o tuzemské umění a kulturu zajímají. Nejrychlejší m šiřitelem informací jsou v současné době média, a Česká televize obzvlášť, proto se zástupci ministerstva kultury a České televize dohodli na způsobu, jak prezentovat české umění a kulturu intenzivněji a efektivněji.
Již dnes sice některé kulturní instituce zřizované státem s Českou televizí dílčím způsobem spolupracují, už v září ale dojde k výrazné změně, protože zahájí svou činnost kanál ČT Art, kde bude mít tuzemská kultura stabilní a dosud nebývalý prostor. „Odborná veřejnost i milovníci umění už dlouho volali po tom, aby měla tuzemská kultura větší mediální prostor, a proto jsme se rozhodli toto volání vyslyšet a pomoci všem institucím, které se starají o uchovávání našeho kulturního dědictví. Proto vzniklo memorandum o spolupráci mezi ministerstvem kultury a Českou televizí a já pevně věřím, že přispěje k šíření slávy našeho umění a kultury do všech koutů naší krásné země i za její hranice“, říká ministryně kultury Alena Hanáková.
„Oblast kultury a její soustavná podpora patří k hlavním zájmům a poslání televize veřejné služby. Samostatný kulturní kanál ČT art, který letos spustíme, nám umožní vysílat pořady zabývající se kulturou v ucelenější podobě, v širším kontextu a zejména v lepších vysílacích časech. Věřím, že hlubší rozvoj spolupráce s ministerstvem kultury a jeho příspěvkovými organizacemi přinese stále se zvyšující kvalitu vysílání kulturních pořadů na obrazovce České televize a současně i podporu celé oblasti kultury u široké veřejnosti,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.
„Vznikem nového kanálu Čt art se dosavadní spolupráce dostane nejen kvantitativně, ale i svou kvalitou na ještě vyšší úroveň. Chceme a budeme v našem vysílání přinášet to nejhodnotnější, co jednotlivé příspěvkové organizace Ministerstva kultury nabízejí. Budeme informovat o všem zajímavém, co se kde děje a chystá, zprostředkovávat umělecké zážitky a vést také odbornou diskusi o české kultuře. Naším cílem je, aby ČT art měl především kvalitní obsah a spokojeného diváka, pro kterého je umělecký kanál určen. A podobná spolupráce tomu rozhodně napomůže,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl... "


Text MEMORANDA zatím není dostupný , reportáž ČT zde

Má někdo v tomto sále pocit, že eGON – symbol českého eGovernmentu, roste a dýchá tak, jak se plánovalo?

Toto je citace z projevu předsedy vlády Petra nečase na ISSS v HK v roce 2011, aktuální text(který byl oprezentován za nepřítomnosti premiéra) je zde

Projev Petra Nečase, předsedy vlády České republiky, pro ISSS 2013                 9. 4. 2013, 12.00

Pozn.: Premiér Nečas se nakonec díky nabitému programu slavnostního zahájení ISSS 2013 nezúčastnil a na podiu jej zastoupil výkonný místopředseda Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Zdeněk Zajíček.

Vážený pane místopředsedo senátu, vážené poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři, vážení členové vlády, vážení hejtmani, vážené primátorky a primátoři, vážené starostky a starostové, vážení představitelé veřejné správy, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte, abych vás i já co nejsrdečněji pozdravil u příležitosti konání tradiční a prestižní konference Internet ve státní správě a samosprávě, která letos slaví úctyhodných 16 let.
Toto pravidelné setkání všech, kteří jsou dobrovolně i nedobrovolně dotčeni rozvojem moderních komunikačních a informačních technologií, ať už na straně dodavatelské nebo odběratelské, vždy dokázalo přitáhnout obrovský zájem a pozornost. Není tomu jinak ani v letošním roce. A to především proto, že zde můžeme sledovat moderní trendy a vize, kam se pohne elektronizace veřejné správy v nadcházejících měsících a letech, a samozřejmě také proto, že jde o skvělou příležitost pro hodnocení toho, co se povedlo či nepovedlo.
Dovolte mi proto právě v tuto chvíli, kdy jsou rozpočty státu i územních samospráv napjaté, kdy hledáme úspory ve fungování státu a celé veřejné správy, kdy bohužel nefungují nebo kolabují některé infomační systémy a kdy vznikají pochybnosti o efektivnosti a transparentnosti zadávání zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií, představit několik tezí, které jsou pro mě jako premiéra a předsedu Rady pro konkurenceschopnost a informační společnost jistým východiskem z nastalé situace.

Teze první – Informační a komunikační technologie jsou dobrý sluha, ale špatný pán

Elektronizace veřejné správy není cíl, ale prostředek k lepšímu, modernějšímu, dostupnějšímu a efektivnějšímu fungování státu a samospráv. Nezaměňujme nebo spíše nenechme si vnutit jiný postoj nebo přístup. Je mnoho agend, které veřejná správa vykonává, a ne všechny jsou v tuto chvíli připraveny na elektronizaci. Pokud nebudeme mít jasnou představu o redukci agend a procesů, které je provází, nespouštějme v nich za každou cenu elektronizaci. Nasazením ICT na špatné procesy nezlepšíme fungování veřejné správy.

Teze druhá – Nejsme tak bohatí, abychom si některé věci pořizovali dvakrát nebo třikrát

Důsledkem zakořeněného resortismu, mnohdy neschopností otevřeně komunikovat nebo spolupracovat, je často stav, kdy realizujeme vedle sebe projekty, které na sebe nenavazují nebo dokonce které řeší stejnou problematiku několikrát. Všechno ale stojí peníze, peníze nás všech. Není důvod, proč by některé hardwarové nebo softwarové prostředky nemohlo sdílet více resortů, více subjektů veřejné správy. Existují již projekty, kde se takový postup osvědčil. Existují projekty, kde umíme sdílet infrastrukturu nebo aplikace i se soukromou sférou. Není žádný důvod, aby se princip sdílení nestal základním východiskem našeho společného úspěchu a naopak izolovaný resortně individualistický přístup málo podporovanou výjimkou, která musí být vždy nezpochybnitelně věcně i ekonomicky zdůvodněna a obhájena.

Teze třetí – Nemusíme měnit vše a hned, kdy se objeví nová verze počítače nebo aplikace

Každý dnes musí zvažovat – firma, podnikatel, občan i stát, zda si pořídí nové auto nebo ještě několik let vydrží v tom starém, ale stále ještě funkčním. Ano, stejného principu bychom se měli držet i v oblasti ICT. Existuje plno skvělých a jistě dokonalejších prostředků než jaké známe z minulého století. Ale položme si otázku, zda skutečně v těchto ekonomicky hubených letech musíme vždy měnit funkční a pro zvládání procesů postačující prostředky. Ono to totiž není jen o výměně hardwaru a softwaru, ale také o přípravě a zaškolení těch, kteří budou celé systémy obsluhovat. Není možné trvale podceňovat lidskou stránku v této oblasti. Uživateli všech těchto systémů jsou totiž nakonec vždy jen a jen lidé.

Teze čtvrtá – Nebojme se zastavit špatný ICT projekt

Poslední příklady z celé republiky ukazují, že je někdy lepší zastavit špatně připravený ICT projekt, než v něm pokračovat. Kumulace chyb ve špatně připraveném anebo špatně řízeném projektu nás ve většině případů stejně jednou dostihnou. Ano, je to nepříjemné. Ale nastavme si radši brzdné mechanismy včas, na začátku rozhodovacího procesu, zda investici provést nebo ne, než pak složitě hledat cesty, jak zachraňovat nezachranitelné. Ušetříme si čas i peníze.

Teze pátá – Pořizujme s rozvahou a zdravým rozumem, definujme jasně role dodavatelů pro dodávky různého druhu ICT zboží a služeb

Nejen mediálně, ale mám pocit, že i fakticky, se bohužel stala oblast ICT jednou z nejméně průhledných z hlediska cen a kvality. Dochází k jakési změti služeb, které vypadají, že jedna bez druhé nemůže existovat, že musí existovat jakýsi nepřehledný balík zboží a služeb, ale ukazuje se, že opak je pravdou. Není možné dál pokračovat v objednávání softwarových služeb přes služby infrastrukturní a obráceně. Není možné dál spojovat dodávku systému na klíč s jeho další údržbou. Stát a samosprávy musí vědět, co objednávají. Dodavatelé musí vědět, co dodávají. Některé ze služeb ICT se staly komoditou, kterou je možné nakupovat transparentně například přes elektronické tržiště. Složité softwarové projekty musí být dodávány po důkladné analýze, existenci architektury systému a pak vlastní dodávky. Architekti také nestaví domy, ale „kreslí je“. Stavební firmy zase neprojektují, ale staví. Takové principy je třeba okamžitě nastolit i v oblasti ICT.

Dámy a pánové, těchto pět tezí není v žádném případě vyčerpávající výčet nutných podmínek pro další efektivní rozvoj elektronizace veřejné správy, ale podle mého přesvědčení by mohlo být základem pro definici jasných pravidel, za kterých by se mohlo využívání ICT ve veřejné správě dlouhodobě a transparentně rozvíjet. Podařilo se nám mnoho projektů, které mají do budoucna obrovský přínos, ale musíme najít sílu je dotáhnout do konce a neznehodnotit je nekoncepční a nepromyšlenou záplavou dalších a dalších nápadů.

To je také důvod, proč jsem ze své pozice předsedy Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost uložil výkonnému místopředsedovi Rady Zdeňkovi Zajíčkovi, aby nejpozději do konce června letošního roku připravil jím vedený Řídící výbor pro informační společnost komplexní materiál, který by řešil otázku dlouhodobé udržitelnosti správy a rozvoje ICT ve veřejné správě a který by stanovil jasná pravidla nákupu zboží a služeb v oblasti ICT. Musí také definovat principy tvorby architektonických plánů v oblasti ICT, roli hlavního architekta eGovernmentu, způsob financování služeb ICT, ať již z národních nebo evropských zdrojů. Vím, že se na tomto materiálu pracuje už delší dobu, ale nastal čas, kdy je potřeba dokument dát na stůl. Za naprostou samozřejmost považuji, že takový materiál je a bude projednáván se zástupci krajské i obecní samosprávy, napříč politickým spektrem zastoupeným v parlamentu, ale také se zástupci akademické sféry a profesních svazů a organizací. Takový dokument by měl přetrvat i do budoucích let, a proto potřebuje nezbytně širokou politickou i profesní podporu. Věřím, že i vy takový koncepční dokument podpoříte a následně uvedete v život.
Přeji úspěch letošnímu ročníku konference.
RNDr. Petr Nečas, předseda vlády České republiky

Redukovaný Autorský zákon na jednání vlády

Návrh Autroského zákona, který je omezen na transpozici příslušné evropské směrnice do českého právního řádu, je zařaze jako 5. bod na jednání vlády 24.4.2013

" Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů . č.j. 264/13,  Předkládá: ministryně kultury."

Vzniklo české DAB Forum, stát stojí mimo....

Účastníci digitálního rozhlasového vysílání vytvořili DAB fórum

Společnosti 

České Radiokomunikace a.s. (operátor DAB sítě),

Český rozhlas, Gama media s.r.o. (GAMA Rádio), Lagardere Active ČR, a.s. (rádio Frekvence 1), LONDA spol. s r. o. (rádio Impuls), RADIO PROGLAS s.r.o., RTI cz, s.r.o. (operátor sítě DAB), SeeJay Radio s.r.o. a TELEKO, s.r.o. (operátor DAB sítě ) založily 4. 4. 2013 v Praze zájmové fórum účastníků digitálního rozhlasového vysílání DAB (Digital Audio Broadcasting)

Hlavním cílem účastníků DAB fóra je efektivní postup směřující k rozvoji digitálního  rozhlasového vysílání v České republice.

Zástupci společností definovali oblasti, které jsou důležité pro úspěšné zavedení rozhlasového vysílání ve standardu DAB. Mezi ně patří dostupnost frekvenčního spektra ve III. pásmu pro vysílání,preciznější ukotvení rozhlasového systému DAB v legislativě, zvyšování penetrace digitálních rozhlasových přijímačů, stolních i v automobilech, a také medializace digitálního rozhlasového vysílání.

V současnosti signál digitálního zemského rozhlasu DAB pokrývá již zhruba polovinu obyvatel České republiky. Už nyní si posluchači mohou naladit až17 digitálních rozhlasových stanic a nabídka programů a pokrytí signálem se bude i nadále rozšiřovat. Pro vysílání jsou však primárně použity kmitočty v L-pásmu, které mají výrazně horší parametry šíření v porovnání s kmitočty ve III. pásmu, které se uvolnilo po ukončení analogového televizního vysílání. Digitální rozhlas DAB představuje pro posluchače výrazné rozšíření programové nabídky, zvýšení kvality zvuku a možnost využití rozličných doprovodných multimediálních aplikací. Je bezplatný, podobně jako tomu je u VKV/FM, ale pro příjem je nutný rozhlasový přijímač, který umožňuje příjem DAB a DAB+ ve III.pásmu  i L-pásmu. Pro provozovatele rozhlasového vysílání pak nabízí nové možnosti oslovení posluchačův dalších cílových oblastech.Česká republika se svým přístupem k digitálnímu rozhlasovému vysílání patří k vyspělým státům, které přijaly platformu digitálního rozhlasového vysílání DAB.

V Evropě to jsou například Velká Británie, Norsko, Dánsko, Švédsko, Francie, Belgie Německo, a mnozí další, mimo Evropu Jižní Korea, Čína, Indonésie a Austrálie.

10.4.2013

Ministerstvo dopravy aktivně podporuje Digitální Česko (2.0)

Součástí  v březnu vládou schválené strategie - Státní politiky v elektronických komunikacích - Digitální Česko   jsou rozvojová kritéria pro dosažení staniovených cílů strategie. K nim patří například i pokrytí železničních koridorů, dálnic a rychlostních komunikací pro vysokorychlostní přístup k internetu. 

K dosažení tohoto pokrytí bude výstavba vysílacích rádiových sítí, kterými bude tento přístup zajišťován a jejichž investory budou podnikatelé-držitelé přídělu rádiových kmitočtů, realizována v převážné většině případů na objektech nebo na pozemcích, s nimiž má právo hospodařit státní organizace Správa železniční dopravní cesty.  Současně musí být zajištěna bezproblémová koexistence těchto nových sítí se stávající neveřejnou mobilní komunikační sítí GSM-R provozovanou jmenovanou státní organizací, která jejím prostřednictvím poskytuje neveřejné služby elektronických komunikací, včetně eliminace případného rušení mezi oběma sítěmi. 

K tomu, aby v tomto případě nenastaly zbytečné komplikace uzavřelo Ministerstvo průmyslu a obchodu zastoupené ministrem MUDr. Martinem Kubou a Ministerstvo dopravy zastoupené ministrem Ing. Zbyňkem Stanjurou Memorandum o prosazování cílů pokrývání železničních koridorů, dálnic a rychlostních komunikací pro vysokorychlostní přístup k internetu. Jeho účelem je především zajištění podpory ze strany Ministerstva dopravy při plnění rozvojových kritérií a nastavení pravidel spolupráce obou resortů. Dokument vstoupil v platnost dnem podpisu druhé ze smluvních stran, tedy 25. března 2013.

Nová kmitočtová aukce, nové podmínky...

Český telekomunikační úřad předkládá v souladu s § 130 zákona o elektronických komunikacích k veřejné konzultaci nové kompletní podmínky výběrového řízení (aukce) na kmitočty uvolněné úspěšným přechodem ČR na digitální televizní vysílání. ČTÚ chce v nové aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE mj. i zvýšit vyvolávací cenu ze 7,4 na 8,75 miliardy korun.


Cílem je zajištění a rozvoj služeb vysokorychlostního mobilního internetu v nových sítích tzv. čtvrté generace, prohloubení hospodářské soutěže, podpora vstupu nového mobilního operátora na trh a v konečném důsledku i vytvoření podmínek pro vyšší kvalitu mobilních služeb. V neposlední řadě je rovněž cílem podpora rychlého rozšíření služeb mobilního broadbandu i do méně obydlených oblastí v souladu se státní politikou Digitální Česko.

ČTÚ navrženými podmínkami výběrového řízení zvýšil motivaci pro příchod nového operátora, když mu, při zachování limitu dosažitelného množství spektra, nově vyhradil i část spektra v pásmu 800 MHz,“ vysvětluje Pavel Dvořák, předseda Rady ČTÚ, a dodává: „Nově navrhované doprovodné podmínky, včetně některých závazků pro úspěšné účastníky výběrového řízení, současně vytváří předpoklad pro rychlý rozvoj nových sítí a nabídky nových mobilních služeb. Zpřesněné a doplněné podmínky vlastní aukční procedury pak mají zajistit rychlý, efektivní a korektní průběh této fáze výběrového řízení.“

Diskuzní místo pro připomínky  je zde 

ČTÚ v dokumentu pod názvem „Vyhlášení výběrového řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz“, který je k dispozici na www.ctu.cz, mimo jiné:

• nově vyhrazuje blok 2 × 10 MHz v pásmu 800 MHz pro nového hráče a zvyšuje velikost vyhrazeného bloku v pásmu 1800 MHz z 2 × 15,6 MHz na 2 × 15,8 MHz,
• nově zavádí institut tzv. „minimálního požadovaného portfolia“, kterým uchazeč vymezí minimální rozsah rádiových kmitočtů, které pro něj má ještě smysl získat ve výběrovém řízení,
• snižuje počet možností stažení nejvyšší nabídky na dvě a současně zavádí sankce za zneužití této možnosti,
• zrychluje průběh elektronické aukce cestou více kol za den a zvýšení hodnoty minimálního možného příhozu.

ČTÚ předpokládá, že v rámci veřejné konzultace budou patřit mezi nejvíce diskutované otázky především změny oproti podmínkám předcházejícího výběrového řízení. Veřejná konzultace potrvá 30 dnů, tedy do 8. května 2013. ČTÚ následně vyhodnotí všechny připomínky. Vlastní zahájení výběrového řízení, včetně vyhlášení termínu na podání přihlášek, by mělo podle odhadu ČTÚ proběhnout v průběhu června letošního roku. Tento termín je však podmíněn dokončením výběrového řízení na subjekt, který bude realizovat elektronickou aukční fázi.

ČTÚ odhaduje, že jednorázové mimořádné příjmy státního rozpočtu z aukce se budou pohybovat v řádu jednotek miliard Kč. Další finanční prostředky do státního rozpočtu přinesou následné roční poplatky za využívání rádiových kmitočtů po uvedení nových sítí do provozu.

Přehled kmitočtů nabízených ve výběrovém řízení

• V pásmu 800 MHz – celkem 2 × 30 MHz; šest nabídkových bloků o velikosti 2 × 5 MHz. Toto je klíčové spektrum, které reprezentuje využití digitální dividendy pro mobilní broadband.
• V pásmu 1800 MHz – celkem 2 × 24,8 MHz; jeden blok o velikosti 2 × 15,8 MHz a devět bloků o velikosti 2 × 1 MHz.
• V párové části pásma 2600 MHz – celkem 2 × 70 MHz; 14 nabídkových bloků o velkosti 2 × 5  MHz.
• V nepárové části pásma 2600 MHz – celkem 50 MHz; devět jednotlivých bloků o velkosti 5 MHz s tím, že desátý blok získá držitel bloku 2615,0 – 2620,0 MHz.

Podmínky výběrového řízení

• Výhradní nabídka bloku 2 × 10 MHz v pásmu 800 MHz a bloku 2 × 15,8 MHz v pásmu 1800 MHz pro nové subjekty – vytvoření podmínky pro vstup čtvrtého operátora.
• Povinnost/právo národního roamingu – již při zisku jednoho bloku (2 × 5 MHz) v pásmu 800 MHz, jako podpora pro nový subjekt při výstavbě sítě.
• Institut minimálního požadovaného portfolia – každý z uchazečů vymezí minimální rozsah rádiových kmitočtů, který má pro něj ještě smysl získat ve výběrovém řízení.
• Povinnost/právo velkoobchodní nabídky služeb – usnadnění vstupu virtuálních operátorů.
• Rozvojová kritéria – zajištění rychlé nabídky služeb a rozvoje nových sítí i v méně zalidněných oblastech.
• Sankce za zneužití možnosti stažení nejvyšší nabídky.