Americký regulátor představil plán na finanční podporu rozvoje broadbandu zejména v odlehlých oblastech, od kterého si slibuje vznik až 500 000 nových míst
"Komise (FCC) pro tyto účely zřídila nový fond, který bude disponovat ročním rozpočtem okolo 4,5 miliardy dolarů a do kterého budou přesunuty prostředky, určené dosud na dotování telefonních služeb na americkém venkově.
Komise předpokládá, že se díky schválenému plánu podaří v následujících šesti letech připojit k broadbandu více než 7 milionů Američanů. Přístup k vysokorychlostnímu Internetu přitom v současné době nemá 18 milionů Američanů. Do deseti let by podle představ FCC měli mít možnost vysokorychlostního připojení k Internetu všichni obyvatelé Spojených států. FCC plánuje podpořit ze speciálního fondu také rozšíření pokrytí mobilním broadbandem...."
Více via lupa.cz - dokumenty FCC, DIGG, LA Times blog a další
pondělí 31. října 2011
neděle 30. října 2011
"Pozor! Na Jesenicku se přesouvá Nova na jiný kanál"
30.10. 18:25 TV Nova
V noci z třicátého prvního října na prvního listopadu přesune vysílač Praděd analogové vysílání televize Nova.
Padesátý třetí kanál bude nadále vysílat už pouze digitálně a stále si na něm naladíte Novu a Novu Sport(pozn. ZD ????). Analogové vysílání naší televize bude nově dostupné na padesátém kanálu.
ČTĚTE TAKÉ:
Vrtulník mění anténu vysílače Praděd i za mlhy a deště
„Abychom našim divákům umožnili po nějakou dobu souběh analogového a digitálního vysílání a dovybavit se set-top-boxy, tak přecházíme na 50. kanál, který se uvolňuje a budeme tam vysílat analogově. Pro naše diváky to znamená, že vlastně na předvolbě, kde mívali Českou televizi budou mít Novu,“ informoval Josef Uher, technický ředitel TV Nova
..........
P.S. bude hlavně spuštěna síť 2 digitálně.
V noci z třicátého prvního října na prvního listopadu přesune vysílač Praděd analogové vysílání televize Nova.
Padesátý třetí kanál bude nadále vysílat už pouze digitálně a stále si na něm naladíte Novu a Novu Sport(pozn. ZD ????). Analogové vysílání naší televize bude nově dostupné na padesátém kanálu.
ČTĚTE TAKÉ:
Vrtulník mění anténu vysílače Praděd i za mlhy a deště
„Abychom našim divákům umožnili po nějakou dobu souběh analogového a digitálního vysílání a dovybavit se set-top-boxy, tak přecházíme na 50. kanál, který se uvolňuje a budeme tam vysílat analogově. Pro naše diváky to znamená, že vlastně na předvolbě, kde mívali Českou televizi budou mít Novu,“ informoval Josef Uher, technický ředitel TV Nova
..........
P.S. bude hlavně spuštěna síť 2 digitálně.
ČTK - Digitální vysílání TV přineslo více programů, ale také problémy
ČTK - Digitální vysílání TV přineslo více programů, ale také problémy
Praha 30. října (ČTK) - Základní informace o zavádění digitálního pozemního vysílání televize v ČR (31. října vypne Česká televize analogové vysílání v Jeseníku, Novém Jičíně, Olomouci, Ostravě, Třinci, Valašských Kloboukách a Valašském Meziříčí):
- Prvopočátky digitálního pozemního vysílání televize v České republice se datují do května 2000, kdy České Radiokomunikace (ČRa) zahájily v Praze a okolí experimentální vysíláni ve formátu DVB-T. Později se přidali i další operátoři, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment.
- Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze, o čtvrt roku později se přidaly vysílače v Brně a Ostravě. Postupně přibývaly další oblasti a v dubnu 2008 přijala vláda technický plán přechodu, který mimo jiné stanovil harmonogram ukončení dosavadního analogového vysílání. Klíčovým datem, kdy má vysílání na většině území skončit, se stal 11. listopad 2011 (jen na Zlínsku a Jesenicku se tak má stát konce června 2012, ČT ale i tam vypne analog již letos, a to na konci listopadu).
- Digitalizaci vysílání dlouho komplikoval nesouhlas komerčních televizí, tedy Novy a Primy. Ty přistoupily na plán, k jehož uskutečnění se musely vzdát svých frekvencí, až v srpnu 2008 a výměnou získaly kompenzační licence, na jejichž základě mohly spustit další kanály (Nova Cinema a Prima Cool).
- První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo již v srpnu 2007 Domažlicko (důvodem bylo rušení s digitálním rozhlasem v Německu). Nova se však později zejména kvůli stížnostem diváků na kvalitu dočasně vrátila k analogu. První velkou oblastí bez analogu se pak na jaře 2009 stala Praha, kde 30. dubna 2009 skončilo analogové šíření programu všech hlavních televizí z vysílače na Žižkově.
- V souvislosti s digitalizací udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kompenzačních licencí pro Novu a Primu už v dubnu 2006 šest dalších oprávnění. Kvůli soudním tahanicím se ale start vysílání pozdržel a v éteru se nakonec objevily jen dvě televize: TV Barrandov a zpravodajská Z1, jež ale letos v lednu skončila (hudební Óčko nikdy nevysílalo na základě kompenzační licence).
- Právě rozšíření nabídky programů je hlavním přínosem digitálního pozemního vysílání. Díky lepšímu využití kmitočtů je totiž možné šířit více programů. Zatímco analogové vysílání nabízelo na většině území ČR jen čtyři programy (ČT1, ČT2, Novu a Primu), nyní naprostá většina obyvatel bez problémů naladí více než dvojnásobek kanálů šířených pozemními vysílači (čtyři programy veřejnoprávní ČT, dva kanály Novy a tři Primy, TV Barrandov a někde jsou dostupné i další televize).
- Digitalizace ale přinesla i některé nevýhody, například divákům v místech s méně kvalitním signálem může obraz "zamrzat" nebo "kostičkovat". Lidé, kteří na takových místech dříve televizi (byť v horší kvalitě) přijímali, někdy nemusí mít signál vůbec. Řada majitelů nemovitostí také musela investovat do nových anténních systémů nebo úprav těch stávajících.
- Přechod na digitální vysílání si vyžádal nemalé náklady u televizí, radiokomunikací i samotných diváků. Televize například platily šíření signálu dvěma způsoby (signál odcházející ze sídel televizí byl digitální již od 90. let), majitel vysílačů zase musel modernizovat jejich vybavení.
- Diváci měli dvě základní možnosti, jak se s digitalizací vypořádat. Kromě finančně náročnějšího nákupu nového televizoru, který již je schopen přijímat DVB-T, je to pořízení takzvaného set-top-boxu. Tedy zařízení, jež převádí digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač. Set-top-box přitom není příliš drahý, ceny začínají na několika stokorunách - i proto se v ČR neujala praxe z jiných zemí, kde na nákup přispíval stát.
- Digitalizace vysílání se netýká jen pozemních vysílačů, v uplynulých letech na něj totiž přešly také firmy provozující kabelové televize nebo satelitní příjem. Řada lidí si ostatně v posledních letech pořídila satelitní komplety, čímž se vyhnula možným problémům s anténou a navíc získala možnost přijímat i další programy.
- S digitalizací původně souvisel i konec reklamy ve veřejnoprávní televizi, ta měla z obrazovek ČT (až na výjimky) zmizet spolu s koncem analogového vysílání. Nedávná právní úprava ovšem konec reklamy uspíšila a veřejnoprávní televize ji po menších zmatcích přestala vysílat před týdnem.
Praha 30. října (ČTK) - Základní informace o zavádění digitálního pozemního vysílání televize v ČR (31. října vypne Česká televize analogové vysílání v Jeseníku, Novém Jičíně, Olomouci, Ostravě, Třinci, Valašských Kloboukách a Valašském Meziříčí):
- Prvopočátky digitálního pozemního vysílání televize v České republice se datují do května 2000, kdy České Radiokomunikace (ČRa) zahájily v Praze a okolí experimentální vysíláni ve formátu DVB-T. Později se přidali i další operátoři, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment.
- Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze, o čtvrt roku později se přidaly vysílače v Brně a Ostravě. Postupně přibývaly další oblasti a v dubnu 2008 přijala vláda technický plán přechodu, který mimo jiné stanovil harmonogram ukončení dosavadního analogového vysílání. Klíčovým datem, kdy má vysílání na většině území skončit, se stal 11. listopad 2011 (jen na Zlínsku a Jesenicku se tak má stát konce června 2012, ČT ale i tam vypne analog již letos, a to na konci listopadu).
- Digitalizaci vysílání dlouho komplikoval nesouhlas komerčních televizí, tedy Novy a Primy. Ty přistoupily na plán, k jehož uskutečnění se musely vzdát svých frekvencí, až v srpnu 2008 a výměnou získaly kompenzační licence, na jejichž základě mohly spustit další kanály (Nova Cinema a Prima Cool).
- První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo již v srpnu 2007 Domažlicko (důvodem bylo rušení s digitálním rozhlasem v Německu). Nova se však později zejména kvůli stížnostem diváků na kvalitu dočasně vrátila k analogu. První velkou oblastí bez analogu se pak na jaře 2009 stala Praha, kde 30. dubna 2009 skončilo analogové šíření programu všech hlavních televizí z vysílače na Žižkově.
- V souvislosti s digitalizací udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání kromě kompenzačních licencí pro Novu a Primu už v dubnu 2006 šest dalších oprávnění. Kvůli soudním tahanicím se ale start vysílání pozdržel a v éteru se nakonec objevily jen dvě televize: TV Barrandov a zpravodajská Z1, jež ale letos v lednu skončila (hudební Óčko nikdy nevysílalo na základě kompenzační licence).
- Právě rozšíření nabídky programů je hlavním přínosem digitálního pozemního vysílání. Díky lepšímu využití kmitočtů je totiž možné šířit více programů. Zatímco analogové vysílání nabízelo na většině území ČR jen čtyři programy (ČT1, ČT2, Novu a Primu), nyní naprostá většina obyvatel bez problémů naladí více než dvojnásobek kanálů šířených pozemními vysílači (čtyři programy veřejnoprávní ČT, dva kanály Novy a tři Primy, TV Barrandov a někde jsou dostupné i další televize).
- Digitalizace ale přinesla i některé nevýhody, například divákům v místech s méně kvalitním signálem může obraz "zamrzat" nebo "kostičkovat". Lidé, kteří na takových místech dříve televizi (byť v horší kvalitě) přijímali, někdy nemusí mít signál vůbec. Řada majitelů nemovitostí také musela investovat do nových anténních systémů nebo úprav těch stávajících.
- Přechod na digitální vysílání si vyžádal nemalé náklady u televizí, radiokomunikací i samotných diváků. Televize například platily šíření signálu dvěma způsoby (signál odcházející ze sídel televizí byl digitální již od 90. let), majitel vysílačů zase musel modernizovat jejich vybavení.
- Diváci měli dvě základní možnosti, jak se s digitalizací vypořádat. Kromě finančně náročnějšího nákupu nového televizoru, který již je schopen přijímat DVB-T, je to pořízení takzvaného set-top-boxu. Tedy zařízení, jež převádí digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač. Set-top-box přitom není příliš drahý, ceny začínají na několika stokorunách - i proto se v ČR neujala praxe z jiných zemí, kde na nákup přispíval stát.
- Digitalizace vysílání se netýká jen pozemních vysílačů, v uplynulých letech na něj totiž přešly také firmy provozující kabelové televize nebo satelitní příjem. Řada lidí si ostatně v posledních letech pořídila satelitní komplety, čímž se vyhnula možným problémům s anténou a navíc získala možnost přijímat i další programy.
- S digitalizací původně souvisel i konec reklamy ve veřejnoprávní televizi, ta měla z obrazovek ČT (až na výjimky) zmizet spolu s koncem analogového vysílání. Nedávná právní úprava ovšem konec reklamy uspíšila a veřejnoprávní televize ji po menších zmatcích přestala vysílat před týdnem.
Spory by místo ČTÚ měly ve větší míře řešit soudy
ČTÚ agendu se stávající stovkou příslušných úředníků nestíhá řešit.
Účastnické spory podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, během tří předešlých let vzrostly na dvojnásobek. Materiál ministerstva rekapituluje, že zatímco v roce 2008 bylo především kvůli nezaplaceným fakturám zahájeno 73 538 správních řízení, o dva roky později jich bylo už přes 142 tisíc. Podobný počet sporů očekává ČTÚ na základě dat z prvního čtvrtletí i v tomto roce.
Většina správních řízení se týká částek do 10 tisíc korun, na vyšší sumy je jen jejich zlomek.
Vláda měla stejný bod na programu už ve středu 19. října, tehdy ho ale na 14 dní přerušila.
čtvrtek 27. října 2011
"Must carry" bude v kabelovkách asi pokračovat i po konci analogu....
Senát vrátil návrh novely Zákona o elektronických komunikacích s doplňky a samotné odsouhlasení původní evropské směrnice se opět prodlužuje. Původní sněmovní návrh bude nyní s dodatečnými senátními úpravami projednávat znovu Sněmovna.
Mezi nově doplněnými změnami je například i zachování povinnosti tzv. "must carry" ( tedy "povinné programové nabídky") pro kabelové operátory i po konci analogu. ( Mimochodem, nyní se některé názory proti minulosti při projednávání diginovely na straně některých dotčených subjektů zcela obrátily...)
Podle zprávy ČTK by pak nyní mediálně sledovaná problematika cen volání mohla být řešena a přinést i úlevy zákazníkům "...Změny mají vést ke snížení ceny telekomunikací i datových přenosů až o 50 procent..."...
Mezi nově doplněnými změnami je například i zachování povinnosti tzv. "must carry" ( tedy "povinné programové nabídky") pro kabelové operátory i po konci analogu. ( Mimochodem, nyní se některé názory proti minulosti při projednávání diginovely na straně některých dotčených subjektů zcela obrátily...)
Podle zprávy ČTK by pak nyní mediálně sledovaná problematika cen volání mohla být řešena a přinést i úlevy zákazníkům "...Změny mají vést ke snížení ceny telekomunikací i datových přenosů až o 50 procent..."...
středa 19. října 2011
Velká Británie stanovila definitivní datum definitivního konce TV analogu na 24.10.2012
Velká Británie by za rok měla také definitivně ukončit dlouholetý proces televizní digitalizace. Koordinační organizace Digital UK stanovila finální datum ASO na 24.října 2012.
Severní Irsko bude poslední oblastí, kde bude analog zcela nahrazen digitálem. Celý proces začal již v roce 2008 a probíhal postupně tzv. ostrůvkovou metodou, po jednotlivých regionech.
Analogové zemské televizní vysílání bylo ve Velké Británii oficiálně spuštěno v roce 1936.
Severní Irsko bude poslední oblastí, kde bude analog zcela nahrazen digitálem. Celý proces začal již v roce 2008 a probíhal postupně tzv. ostrůvkovou metodou, po jednotlivých regionech.
Analogové zemské televizní vysílání bylo ve Velké Británii oficiálně spuštěno v roce 1936.
Digitální kampaň jde do závěrečných fází
Dnes vláda projednala Mimořádnou zprávu NKS k ukončení analogu v nadcházejících dnech , včetně definitního konce analogu České televize na celém území. V praxi pak byly s hlavními aktéry digitalizace upřesněny aktuální změny v posledních dnech vysílání analogu a postup přelaďování mezi 31.10. a 1.11.2011.
V pondělí 24.10. dopoledne bude na stanici ČRo Olomouc mj. odvysílán pořad na téma digitalizace (pořad "Dobrá rada"). Ve středu proběhne společná tisková konference NKS spolu s ČT, ČRA a ČTÚ , cca týden před ukončením analogového TV vysílání v územní oblasti Jeseník.
Začátkem listopadu se pak uskuteční podobná akce v Ostravě, pro oblast Ostravska.
V současnosti pokračují aktivity v rámci finální fáze informační kampaně vč. specializovaných seminářů, organizovaných ve spolupráci s Klubem seniorů na Ostravsku i na Jesenicku (20. října Jeseník , Klub seniorů, Dukelská ul. , a 25. října Ostrava, Dům s pečovatelskou službou ).
V provozu jsou info střediska pro osoby se zdravotním postižením včetně projektu osobní asistence, a i nadále také digihlídky a další prvky kampaně.
Současně jsou upřesňovány další kroky pro zbývající oblasti připravované k vypnutí analogu, kde byly provedeny základní průzkumy pro doplánování a efektivní nastavení již poslední etapy infokampaně.
V pondělí 24.10. dopoledne bude na stanici ČRo Olomouc mj. odvysílán pořad na téma digitalizace (pořad "Dobrá rada"). Ve středu proběhne společná tisková konference NKS spolu s ČT, ČRA a ČTÚ , cca týden před ukončením analogového TV vysílání v územní oblasti Jeseník.
Začátkem listopadu se pak uskuteční podobná akce v Ostravě, pro oblast Ostravska.
V současnosti pokračují aktivity v rámci finální fáze informační kampaně vč. specializovaných seminářů, organizovaných ve spolupráci s Klubem seniorů na Ostravsku i na Jesenicku (20. října Jeseník , Klub seniorů, Dukelská ul. , a 25. října Ostrava, Dům s pečovatelskou službou ).
V provozu jsou info střediska pro osoby se zdravotním postižením včetně projektu osobní asistence, a i nadále také digihlídky a další prvky kampaně.
Současně jsou upřesňovány další kroky pro zbývající oblasti připravované k vypnutí analogu, kde byly provedeny základní průzkumy pro doplánování a efektivní nastavení již poslední etapy infokampaně.
úterý 18. října 2011
Digitalizace v ČR probíhá podle plánu
Ke 30. září 2011 lze konstatovat, že přechod probíhá v souladu s harmonogramem stanoveným v TPP. V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu na 11. 11. 2011. Tím však nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.
Vyhodnocení průběhu přechodu analogového na digitální televizní vysílání ke 30. září 2011
Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“), v souladu s nařízením vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen „TPP“), již posedmé vyhodnotil průběh přechodu v jednotlivých územních oblastech. Zpráva č. 7 obsahuje aktuální informace o stavu digitalizace k termínu 30. září 2011, informace o stavu rozvoje všech vysílacích sítí pro šíření DVB-T vysílání a zahrnuje i porovnání s výchozím stavem pokrytí České republiky, resp. jednotlivých územních oblastí, analogovým a digitálním zemským televizním vysíláním.
Ke 30. září 2011 lze konstatovat, že přechod probíhá v souladu s harmonogramem stanoveným v TPP. V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu na 11. 11. 2011. Tím však nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.
Vysílací síť 1 (především páteřní síť vysílačů velkého výkonu) je dobudována a v současné době se v této síti řeší problematika zajištění dostatečného pokrytí digitálním signálem v lokalitách, kde kvalitní příjem z vysílačů velkého výkonu není možný. Dokrývání jednotlivých lokalit se přesunulo především do územních oblastí Zlín a Jeseník. V souvislosti s realizací digitálních opakovačů v jednotlivých lokalitách však přetrvává v některých případech řada nepředvídatelných technických problémů. Po spuštění opakovačů do reálného provozu se prokázalo, že není možné v některých lokalitách pro zajištění dostatečného příjmu využít principu tzv. jednofrekvenční vysílací sítě (tzn. využít pro dokrytí místního vysílání shodného rádiového kanálu s vysílačem velkého výkonu, který v dané oblasti základní pokrytí zajišťuje). Na základě provedených měření kvality příjmu vysílání v daných podmínkách je tak nezbytné pro takové lokality vyhledat a použít jiný rádiový kanál. V případech, kde si již diváci zajistili úpravu přijímacích systémů (především se to týká společných anténních rozvodů), je pak bohužel nezbytné investovat další finanční prostředky na nové úpravy. Protože se však jedná o předem nepředvídatelné problémy, je třeba počítat s možností, že v určitých případech mohou být pro zajištění dostatečně kvalitního příjmu využity i rádiové kanály rozdílné od kanálů místně příslušných vysílačů velkého výkonu. ČTÚ ve spolupráci s operátory vysílacích sítí přijal potřebná opatření a postupy, které by měly vést ke zvýšení informovanosti veřejnosti a tím i k minimalizaci negativního dopadu případných změn vysílacích kanálů na diváky.
Pokrytí obyvatel České republiky digitálním televizním vysíláním šířeným jednotlivými vysílacími sítěmi vypočtené postupy podle vyhlášky č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání, u sítě 1 dosáhlo téměř 100 %, u vysílací sítě 2 dosáhlo 95 % a u vysílací sítě 3 hodnoty přes 91 %. Vysílací síť 4 zajišťuje stále pokrytí pouze pro 23 % obyvatel České republiky (Praha, Brno, Ostrava). Přechod analogového vysílání původních celoplošných programů na vysílání digitální však zajišťují pouze vysílací sítě 1 a 2, zatímco vysílací sítě 3 a 4 jsou využity pro šíření programů nových.
V případě analogového vysílání se vypočtené aktuální pokrytí obyvatel České republiky snížilo u programu ČT1 na 24,8 % z původních 99,6 %, u programu ČT2 kleslo na 0,1 % z původních 90,8 %, u programu Nova kleslo na 26,4 % z původních 97,7 % a u programu Prima na 17,5 % z původních 73 %.
Po zahájení DVB-T vysílání v územních oblastech Jeseník a Zlín ve vysílací síti 2 (říjen, respektive listopad 2011) tak rozvoj vysílacích sítí 1 a 2 naplní hlavní účel TPP, kterým je převedení stávajícího zemského celoplošného analogového televizního vysílání na vysílání digitální bez negativních dopadů na možnost příjmu televizního vysílání veřejností.
Z hlediska České televize bude stávající analogové vysílání programů ČT1 a ČT2 zcela ukončeno k termínu 30. listopadu 2011. Do 30. června 2012 tak bude v České republice přetrvávat pouze analogové vysílání programu Nova a Prima, a to po termínu 11. 11. 2011 jen v územních oblastech Jeseník a Zlín. O termínech ukončení těchto vysílání rozhodnou jeho provozovatelé, tj. společnosti CET 21 spol. s r.o. a FTV Prima, spol. s r.o. a to nejpozději do 30. června 2012.
V návaznosti na monitorování procesu digitalizace byl v průběhu jarních měsíců realizován již šestý rozsáhlý reprezentativní celostátní výzkum dospělé populace ČR starší 15 let k tématice přechodu na digitální televizní vysílání. Garantem zadání a vyhodnocení uvedeného výzkumu, který je pravidelně v průběhu přechodu opakován, je ČTÚ. Výsledky výzkumu budou zveřejněny následně po jejich zpracování
Vyhodnocení průběhu přechodu analogového na digitální televizní vysílání ke 30. září 2011
Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“), v souladu s nařízením vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen „TPP“), již posedmé vyhodnotil průběh přechodu v jednotlivých územních oblastech. Zpráva č. 7 obsahuje aktuální informace o stavu digitalizace k termínu 30. září 2011, informace o stavu rozvoje všech vysílacích sítí pro šíření DVB-T vysílání a zahrnuje i porovnání s výchozím stavem pokrytí České republiky, resp. jednotlivých územních oblastí, analogovým a digitálním zemským televizním vysíláním.
Ke 30. září 2011 lze konstatovat, že přechod probíhá v souladu s harmonogramem stanoveným v TPP. V září 2011 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kterou byl stanoven termín dokončení procesu přechodu na 11. 11. 2011. Tím však nejsou dotčeny termíny stanovené v TPP pro dokončení procesu přechodu v územních oblastech Jeseník a Zlín.
Vysílací síť 1 (především páteřní síť vysílačů velkého výkonu) je dobudována a v současné době se v této síti řeší problematika zajištění dostatečného pokrytí digitálním signálem v lokalitách, kde kvalitní příjem z vysílačů velkého výkonu není možný. Dokrývání jednotlivých lokalit se přesunulo především do územních oblastí Zlín a Jeseník. V souvislosti s realizací digitálních opakovačů v jednotlivých lokalitách však přetrvává v některých případech řada nepředvídatelných technických problémů. Po spuštění opakovačů do reálného provozu se prokázalo, že není možné v některých lokalitách pro zajištění dostatečného příjmu využít principu tzv. jednofrekvenční vysílací sítě (tzn. využít pro dokrytí místního vysílání shodného rádiového kanálu s vysílačem velkého výkonu, který v dané oblasti základní pokrytí zajišťuje). Na základě provedených měření kvality příjmu vysílání v daných podmínkách je tak nezbytné pro takové lokality vyhledat a použít jiný rádiový kanál. V případech, kde si již diváci zajistili úpravu přijímacích systémů (především se to týká společných anténních rozvodů), je pak bohužel nezbytné investovat další finanční prostředky na nové úpravy. Protože se však jedná o předem nepředvídatelné problémy, je třeba počítat s možností, že v určitých případech mohou být pro zajištění dostatečně kvalitního příjmu využity i rádiové kanály rozdílné od kanálů místně příslušných vysílačů velkého výkonu. ČTÚ ve spolupráci s operátory vysílacích sítí přijal potřebná opatření a postupy, které by měly vést ke zvýšení informovanosti veřejnosti a tím i k minimalizaci negativního dopadu případných změn vysílacích kanálů na diváky.
Pokrytí obyvatel České republiky digitálním televizním vysíláním šířeným jednotlivými vysílacími sítěmi vypočtené postupy podle vyhlášky č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání, u sítě 1 dosáhlo téměř 100 %, u vysílací sítě 2 dosáhlo 95 % a u vysílací sítě 3 hodnoty přes 91 %. Vysílací síť 4 zajišťuje stále pokrytí pouze pro 23 % obyvatel České republiky (Praha, Brno, Ostrava). Přechod analogového vysílání původních celoplošných programů na vysílání digitální však zajišťují pouze vysílací sítě 1 a 2, zatímco vysílací sítě 3 a 4 jsou využity pro šíření programů nových.
V případě analogového vysílání se vypočtené aktuální pokrytí obyvatel České republiky snížilo u programu ČT1 na 24,8 % z původních 99,6 %, u programu ČT2 kleslo na 0,1 % z původních 90,8 %, u programu Nova kleslo na 26,4 % z původních 97,7 % a u programu Prima na 17,5 % z původních 73 %.
Po zahájení DVB-T vysílání v územních oblastech Jeseník a Zlín ve vysílací síti 2 (říjen, respektive listopad 2011) tak rozvoj vysílacích sítí 1 a 2 naplní hlavní účel TPP, kterým je převedení stávajícího zemského celoplošného analogového televizního vysílání na vysílání digitální bez negativních dopadů na možnost příjmu televizního vysílání veřejností.
Z hlediska České televize bude stávající analogové vysílání programů ČT1 a ČT2 zcela ukončeno k termínu 30. listopadu 2011. Do 30. června 2012 tak bude v České republice přetrvávat pouze analogové vysílání programu Nova a Prima, a to po termínu 11. 11. 2011 jen v územních oblastech Jeseník a Zlín. O termínech ukončení těchto vysílání rozhodnou jeho provozovatelé, tj. společnosti CET 21 spol. s r.o. a FTV Prima, spol. s r.o. a to nejpozději do 30. června 2012.
V návaznosti na monitorování procesu digitalizace byl v průběhu jarních měsíců realizován již šestý rozsáhlý reprezentativní celostátní výzkum dospělé populace ČR starší 15 let k tématice přechodu na digitální televizní vysílání. Garantem zadání a vyhodnocení uvedeného výzkumu, který je pravidelně v průběhu přechodu opakován, je ČTÚ. Výsledky výzkumu budou zveřejněny následně po jejich zpracování
pátek 14. října 2011
Francie zruší bonusové TV licence zákonem
Předseda francouzské vlády François Fillon aktuálně oznámil plány na přijetí nové legislativy pro oblast médií, která mj. bude obsahovat i zrušení tzv. bonusových televizních licencí pro vysílání DVB-T (uděleny v roce 2007 tehdejším provozovatelům analogových TV TF1, M6, Canal +).
Potvrdily se tak nedávné informace o tlaku „evropských orgánů“ a soudních institucí v reakci na poměrně dávné žaloby „licenčně“ neúspěšných jiných provozovatelů vysílání. Mezitím vláda vyzvala k vypsání nového tendru na TV licence pro HD vysílání – ten by regulátor CSA měl vypsat ještě teď v říjnu a licence by mohly být přiděleny dle výsledků řízení asi v březnu 2012.
Potvrdily se tak nedávné informace o tlaku „evropských orgánů“ a soudních institucí v reakci na poměrně dávné žaloby „licenčně“ neúspěšných jiných provozovatelů vysílání. Mezitím vláda vyzvala k vypsání nového tendru na TV licence pro HD vysílání – ten by regulátor CSA měl vypsat ještě teď v říjnu a licence by mohly být přiděleny dle výsledků řízení asi v březnu 2012.
čtvrtek 13. října 2011
Nejvyšší patro ČT24 o digitalizaci z pohledu operátora
Nejvyšší patro. Téma: Rozhovor s Kamilem Levinským (generální ředitel, České Radiokomunikace).
V rozhovoru říká gen.ředitele ČRA K.Levinský mj. : "...Co se týče digitalizace, je před námi nelehký úkol, a to je digitalizace rozhlasového vysílání, kde to, co se povedlo v oblasti televizního vysílání, nás čeká v oblasti rozhlasového, a to je věc následujících možná 5 - 10 let...."
V rozhovoru říká gen.ředitele ČRA K.Levinský mj. : "...Co se týče digitalizace, je před námi nelehký úkol, a to je digitalizace rozhlasového vysílání, kde to, co se povedlo v oblasti televizního vysílání, nás čeká v oblasti rozhlasového, a to je věc následujících možná 5 - 10 let...."
"...Ty nové televize, se kterými jednáme, a jsou všechny neplacené televize. My vnímáme potenciál placené televize. Nicméně si myslím, že to bude až v novém nástupnickém standardu v DVB-T2. Nikoliv v Multiplexu 3...".
"...Tak znamená to pro nás pokračování nové éry, kdy končí vlastně éra starého analogového vysílání, které tady bylo více než 40 roků, a pokračuje vlastně éra nového moderního televizního vysílání, které je charakteristické tím, že je kvalitnější a nabízí divákům větší programovou nabídku.
Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka ČT : Co to znamená technicky.
Kamil LEVINSKÝ:Technicky to znamená, že jsme museli všechny vysílací lokality upgradeovat, museli jsme na většině z nich vyměnit anténní systémy, možná si pamatuje, na Praze-město jsme měnili anténu ze začátku digitalizace. Je to úkol, který je nesmírně náročný na koordinaci. A samozřejmě jsme museli vyměnit veškeré vysílací technologie.
Jaké to představovalo náklady?
Kamil LEVINSKÝ: " Představovalo to náklady, které se blíží miliardě korun."
úterý 11. října 2011
Digitální rozhlas DAB v ČR
Aktuální nabídka programů digitálního rozhlasu DAB v multiplexu TELEKO, který vysílá v Praze, Brně, Ostravě a Příbrami:
ČRo 2
ČRo WAVE
ČRo LEONARDO+
ČRo D-dur+
ČRo 3+
ČRo REGION+
ČRo Česko+
GAMA RADIO+
RADIO PROGLAS+
a nově: Radio Vaticana+,RTL 102.5+, RTL Classic+,RTL Groove+,RTL ItalianStyle
vše v DAB+ (MPEG4)
ČRo 2
ČRo WAVE
ČRo LEONARDO+
ČRo D-dur+
ČRo 3+
ČRo REGION+
ČRo Česko+
GAMA RADIO+
RADIO PROGLAS+
a nově: Radio Vaticana+,RTL 102.5+, RTL Classic+,RTL Groove+,RTL ItalianStyle
vše v DAB+ (MPEG4)
pátek 7. října 2011
Rumunsko by rádo urychlilo digitalizaci, už kvůli vyčištění a uvolnění kmitočtového spektra…
„Z technického hlediska je Rumunsko připraveno na přechod na digitální pozemní televizní vysílání, ale musíme čekat na schválení upraveného právního rámce. Stále čekáme na stanoviska několika ministerstev, pak by přechod mohl proběhnout během několika měsíců…“ tak nyní hovoří rumunský ministr komunikací Valerian Vreme (aktuálně probíhající Konference IDF).
Dosavadní rumunský plán, zakotvený vloni rumunskou vládou, počítá s ukončením televizního analogu až v lednu 2015.
Dosavadní rumunský plán, zakotvený vloni rumunskou vládou, počítá s ukončením televizního analogu až v lednu 2015.
18 doporučení k dalšímu rozvoji terestrického TV vysílání a digitalizace
EBU dnes i pro "běžnou" veřejnost zpřístupnila strategii budoucího rozvoje terestrického vysílání v Evropě. Materiál obsahuje mj. 18 strategických "doporučení", kromě jiného k přechodu na DVB-T2 (včetně nezbytné potřebné časové prodlevy...) nebo výzvu k vytvoření Koncepce přechodu na digitální rozhlas jako reakci na poměrně chaotický a nekoordinovaný vývoj a aplikaci digitálních rozhlasových formátů. Autoři dokumentu také "pohřbívají" systém DVB-H a doporučují pro další fáze systém T2 - mobile....
Kompletní dokument byl k dispozici pro členy EBU již dříve pod označením EBU BPN 100
Kompletní dokument byl k dispozici pro členy EBU již dříve pod označením EBU BPN 100
Severní Moravu čeká „digitální podzim“
TZ: Severní Moravu čeká z hlediska digitalizace televizního vysílání rušný podzim. Zemské analogové televizní vysílání se zde totiž bude vypínat na několikrát. Může za to rozdělení na dvě územní oblasti podle technického plánu přechodu (TPP) a zároveň urychlení digitalizace ze strany České televize. Důležitá data jsou 31. 10. 2011, 11. 11. 2011 a 30. 11. 2011. „Doporučuji přejít na digitální televizní vysílání již nyní a vyhnout se tak případným problémům pramenícím z několika různých termínů vypnutí,“ doporučuje národní koordinátor Zdeněk Duspiva.
Na rozdíl od oblastí, kde již bylo zemské analogové televizní vysílání vypnuto, nebudou na severní Moravě postupovat všichni provozovatelé televizního vysílání společně. Česká televize se rozhodla proces digitalizace urychlit a některé oblasti bude vypínat dříve, než v nejzazších termínech uvedených v TPP.
Severní Moravu tak čekají během podzimu tři termíny vypínání:
31. 10. 2011
Na konci října dojde k vypnutí zemského analogového vysílání v územní oblasti Jeseník (vysílače velkého výkonu Jeseník – Praděd a Olomouc – Radíkov), s výjimkou některých menších vysílačů a vysílání TV Prima z vysílače Olomouc – Radíkov.
Ve stejné datum však vypne Česká televize také své analogové vysílače v územní oblasti Ostrava (vysílače velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice, Nový Jičín – Veselský kopec).
ČT vypne v tento den i vysílač Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.
11. 11. 2011
V toto „magické“ datum dojde k definitivnímu vypnutí (Nova a Prima) v územní oblasti Ostrava (vysílač velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice).
Prima zároveň vypne vysílače Olomouc – Radíkov v územní oblasti Jeseník a Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.
Tím dojde (s výjimkou Zlínska a některých menších vysílačů na Jesenicku) k ukončení hlavní části digitalizace televizního vysílání.
30. 11. 2011
V toto datum vypne Česká televize všechny své zbylé analogové vysílače (vysílač velkého výkonu Zlín - Tlustá hora a některé další menší vysílače na Zlínsku a Jesenicku) a definitivně tak ukončí svůj přechod na digitální televizní vysílání.
Ostatní operátoři (Nova a Prima) pravděpodobně počkají s definitivním vypnutím Jesenicka a Zlínska na limitní termín v TPP, tedy 30. 6. 2012.
„Pro severní Moravu jsou termíny vypínání komplikovanější, než tomu bylo v jiných oblastech. Stále však platí, že není třeba čekat na konkrétní termín vypnutí analogu v dané oblasti. Digitální vysílání již běží a přechod je tedy nejlepší vyřešit co nejdříve,“ říká Tadeáš Novák, tiskový mluvčí projektu digitalizace televizního vysílání.
Další informace o digitalizaci televizního vysílání je možné získat na webových stránkách http://www.digitalne.tv/aktuality/detail/?id=100598 a na bezplatné telefonní lince 800 90 60 30.
Na rozdíl od oblastí, kde již bylo zemské analogové televizní vysílání vypnuto, nebudou na severní Moravě postupovat všichni provozovatelé televizního vysílání společně. Česká televize se rozhodla proces digitalizace urychlit a některé oblasti bude vypínat dříve, než v nejzazších termínech uvedených v TPP.
Severní Moravu tak čekají během podzimu tři termíny vypínání:
31. 10. 2011
Na konci října dojde k vypnutí zemského analogového vysílání v územní oblasti Jeseník (vysílače velkého výkonu Jeseník – Praděd a Olomouc – Radíkov), s výjimkou některých menších vysílačů a vysílání TV Prima z vysílače Olomouc – Radíkov.
Ve stejné datum však vypne Česká televize také své analogové vysílače v územní oblasti Ostrava (vysílače velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice, Nový Jičín – Veselský kopec).
ČT vypne v tento den i vysílač Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.
11. 11. 2011
V toto „magické“ datum dojde k definitivnímu vypnutí (Nova a Prima) v územní oblasti Ostrava (vysílač velkého výkonu Ostrava – Hošťálkovice).
Prima zároveň vypne vysílače Olomouc – Radíkov v územní oblasti Jeseník a Valašské Klobouky – Ploštiny v územní oblasti Zlín.
Tím dojde (s výjimkou Zlínska a některých menších vysílačů na Jesenicku) k ukončení hlavní části digitalizace televizního vysílání.
30. 11. 2011
V toto datum vypne Česká televize všechny své zbylé analogové vysílače (vysílač velkého výkonu Zlín - Tlustá hora a některé další menší vysílače na Zlínsku a Jesenicku) a definitivně tak ukončí svůj přechod na digitální televizní vysílání.
Ostatní operátoři (Nova a Prima) pravděpodobně počkají s definitivním vypnutím Jesenicka a Zlínska na limitní termín v TPP, tedy 30. 6. 2012.
„Pro severní Moravu jsou termíny vypínání komplikovanější, než tomu bylo v jiných oblastech. Stále však platí, že není třeba čekat na konkrétní termín vypnutí analogu v dané oblasti. Digitální vysílání již běží a přechod je tedy nejlepší vyřešit co nejdříve,“ říká Tadeáš Novák, tiskový mluvčí projektu digitalizace televizního vysílání.
Další informace o digitalizaci televizního vysílání je možné získat na webových stránkách http://www.digitalne.tv/aktuality/detail/?id=100598 a na bezplatné telefonní lince 800 90 60 30.
středa 5. října 2011
"Já chci virtuála ! "
LN strana 11 : STŘEDA JIŘÍHO PETERKY
Tak už si toho všimli i poslanci. A čeho? Nu, toho, že v České republice jsou mobilní služby podstatně dražší než jinde. Dosud to na svých peněženkách pociťovali především samotní uživatelé. Poslední dobou na to stále častěji upozorňují i média. Nyní to potvrdil i průzkum, který si nechal zpracovat nový předseda sněmovního Podvýboru pro elektronické k...omunikace a ICT průmysl Jan Husák. A i on uvěřil.
Zbývá snad už jen ten, komu je za to všechno přisuzován největší podíl viny: Český telekomunikační úřad. Ten nás ještě nepříliš dávno přesvědčoval, skrze svá umně zpackaná srovnání, že voláme za zcela průměrné ceny, ne-li dokonce levněji než v zahraničí. Ale i zde se ledy pohnuly. To když předseda Rady ČTÚ nedávno v jednom rozhovoru připustil, že to může být benevolencí samotných uživatelů: prý jsou ochotni platit za mobilní služby vyšší ceny než v zahraničí.
Tak vidíte, nakonec si za to můžeme sami. ČTÚ jistě chtěl, abychom dostávali co nejlepší služby za co nejpřijatelnější ceny, ale když viděl, že to vlastně nechceme, a raději chceme platit co nejvíce, zachoval se podle toho: sám a dobrovolně se zbavil toho nástroje, který k tlaku na operátory měl.
Teď už bez ironie. Chybou bylo, že ČTÚ prohlásil za dostatečně konkurenční takzvaný relevantní trh s mobilní originací. Tedy trh s výběrem, přes koho volat. A tím, že tak učinil, se ČTÚ zbavil i standardní možnosti, jak do tohoto trhu nějak regulačně zasahovat.
Teď, když už si následků všimli i poslanci, volají po nápravě také oni. Jenže jak by měl zasáhnout? I tady mají poslanci jasno - pomůže aukce nových kmitočtů, uvolněných skončením analogového televizního vysílání.
Prý stačí jen to, aby podmínky byly rovné a transparentní, a už tím bude dosaženo maximálního efektu, kterým je snížení cen za volání a internet v ČR.
Také bych chtěl být takovým optimistou. Pesimista ve mně to vidí tak, že situace na trhu už zašla příliš daleko. Že rovné a transparentní podmínky aukce nových kmitočtů zajistí tak leda to, že žádný ze stávajících tří operátorů nepřechytračí ty ostatní a o nové kmitočty se podělí víceméně rovným dílem. Nic víc.
V ideálním případě se nebude dělit na třetiny, ale na čtvrtiny, když si z nového koláče přijde ukousnout ještě někdo nový, kdo si na šťavnatých výnosech od českých uživatelů dosud nepochutnával.
Ale proč by měl dobrovolně rozpoutávat nějakou cenovou válku, když i on sám bude její obětí? Navíc, jeho by tato válka bolela asi nejvíce, protože bude muset nejprve investovat nemalé peníze, než vůbec dostane šanci získat nějaké zpět.
Takže jaké je řešení? Možná je přece jen pravdou to, že vina je na straně uživatelů: že nedokázali dotlačit své operátory k přijatelnějším cenám. Ostatně, firemním zákazníkům se to již daří a nepotřebují na to ani nové kmitočty, ani čtvrtého operátora, ani ČTÚ. Jenže co mají dělat všichni ti ostatní?
Problém je v tom, že u nás chybějí (řádní) virtuální operátoři, kteří by agregovali poptávku i od nefiremních zákazníků a dokázali vybojovat serióznější ceny i pro ně. A to je potřeba napravit. Umožnit vznik řádných virtuálních operátorů!
JIŘÍ PETERKA, publicista
Tak už si toho všimli i poslanci. A čeho? Nu, toho, že v České republice jsou mobilní služby podstatně dražší než jinde. Dosud to na svých peněženkách pociťovali především samotní uživatelé. Poslední dobou na to stále častěji upozorňují i média. Nyní to potvrdil i průzkum, který si nechal zpracovat nový předseda sněmovního Podvýboru pro elektronické k...omunikace a ICT průmysl Jan Husák. A i on uvěřil.
Zbývá snad už jen ten, komu je za to všechno přisuzován největší podíl viny: Český telekomunikační úřad. Ten nás ještě nepříliš dávno přesvědčoval, skrze svá umně zpackaná srovnání, že voláme za zcela průměrné ceny, ne-li dokonce levněji než v zahraničí. Ale i zde se ledy pohnuly. To když předseda Rady ČTÚ nedávno v jednom rozhovoru připustil, že to může být benevolencí samotných uživatelů: prý jsou ochotni platit za mobilní služby vyšší ceny než v zahraničí.
Tak vidíte, nakonec si za to můžeme sami. ČTÚ jistě chtěl, abychom dostávali co nejlepší služby za co nejpřijatelnější ceny, ale když viděl, že to vlastně nechceme, a raději chceme platit co nejvíce, zachoval se podle toho: sám a dobrovolně se zbavil toho nástroje, který k tlaku na operátory měl.
Teď už bez ironie. Chybou bylo, že ČTÚ prohlásil za dostatečně konkurenční takzvaný relevantní trh s mobilní originací. Tedy trh s výběrem, přes koho volat. A tím, že tak učinil, se ČTÚ zbavil i standardní možnosti, jak do tohoto trhu nějak regulačně zasahovat.
Teď, když už si následků všimli i poslanci, volají po nápravě také oni. Jenže jak by měl zasáhnout? I tady mají poslanci jasno - pomůže aukce nových kmitočtů, uvolněných skončením analogového televizního vysílání.
Prý stačí jen to, aby podmínky byly rovné a transparentní, a už tím bude dosaženo maximálního efektu, kterým je snížení cen za volání a internet v ČR.
Také bych chtěl být takovým optimistou. Pesimista ve mně to vidí tak, že situace na trhu už zašla příliš daleko. Že rovné a transparentní podmínky aukce nových kmitočtů zajistí tak leda to, že žádný ze stávajících tří operátorů nepřechytračí ty ostatní a o nové kmitočty se podělí víceméně rovným dílem. Nic víc.
V ideálním případě se nebude dělit na třetiny, ale na čtvrtiny, když si z nového koláče přijde ukousnout ještě někdo nový, kdo si na šťavnatých výnosech od českých uživatelů dosud nepochutnával.
Ale proč by měl dobrovolně rozpoutávat nějakou cenovou válku, když i on sám bude její obětí? Navíc, jeho by tato válka bolela asi nejvíce, protože bude muset nejprve investovat nemalé peníze, než vůbec dostane šanci získat nějaké zpět.
Takže jaké je řešení? Možná je přece jen pravdou to, že vina je na straně uživatelů: že nedokázali dotlačit své operátory k přijatelnějším cenám. Ostatně, firemním zákazníkům se to již daří a nepotřebují na to ani nové kmitočty, ani čtvrtého operátora, ani ČTÚ. Jenže co mají dělat všichni ti ostatní?
Problém je v tom, že u nás chybějí (řádní) virtuální operátoři, kteří by agregovali poptávku i od nefiremních zákazníků a dokázali vybojovat serióznější ceny i pro ně. A to je potřeba napravit. Umožnit vznik řádných virtuálních operátorů!
JIŘÍ PETERKA, publicista
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
