DVB T2 v prezentacích z akce ČTU

Prezentace z březnové akce ČTU k digitalizaci  a přechodu na DVB T2 jsou zde http://www.ctu.cz/konference-digital-economy-chances-and-challenges

Konference Digital economy: chances and challenges

Největšími technologickými inovátory mezi veřejnoprávními médii jsou BBC a YLE

Největšími technologickými inovátory mezi veřejnoprávními médii jsou BBC a YLE  - jak uvádní report, který shlédává obě veřejnoprávní instituce jako ty, které v technologických změnách a digitalizaci spatřují "více výhod než rizik..".

Základní infomace k analýze jsou zde, report po registraci třeba zde.

Digitální rozhlas - 3 standardy místo jednoho analogového?

"Potřebujeme tři digitální sestry?" - ptá se šéfka asociace  DRM Ruxandra Obreja ve svém příspěvku k diskuzi nad další budoucností DR?M standardu i celé rozhlasové digitalizace zde
 

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.šéfka asociace DRM

author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

Ruxandra Obreja

Ruxandra Obreja
3/23/2016 9:45:00 AM 

The author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

- See more at: http://www.radioworld.com/default.aspx?tabid=75&entryid=10392#sthash.naFWHSwS.dpuf

Ruxandra Obreja
3/23/2016 9:45:00 AM 

The author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

- See more at: http://www.radioworld.com/default.aspx?tabid=75&entryid=10392#sthash.naFWHSwS.dpuf

Ruxandra Obreja
3/23/2016 9:45:00 AM 

The author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

- See more at: http://www.radioworld.com/default.aspx?tabid=75&entryid=10392#sthash.naFWHSwS.dpuf

Ruxandra Obreja
3/23/2016 9:45:00 AM 

The author is the chairman of Digital Radio Mondiale.

- See more at: http://www.radioworld.com/default.aspx?tabid=75&entryid=10392#sthash.naFWHSwS.dpuf

DRM a DAB + má podle ní mnoho přínosných funkcí a výhod a mohou být i navzájem  komplementární.

http://www.radioworld.com/default.aspx?tabid=75&entryid=10392

ČRo - představení

 

BROADBAND "O dotace jde až v druhé řadě..."

EUROACTIV:  Spolupráce MPO a firem se rozjíždí. Budoucnost rychlého internetu v ČR je ale stále nejistá

Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.

KOMUNIKAčNí PARTNER

Ještě začátkem února, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vládě předložilo již osmou a stále nedodělanou verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace (Next Generation Access – NGA), upadaly ICT firmy kvůli černé budoucnosti vysokorychlostního internetu v Česku do stále hlubší frustrace. Příslušné legislativní dokumenty (kromě Národního plánu také zákon o zjednodušení výstavby sítí) totiž vznikaly bez potřebných analýz a byly předkládány chaoticky a bez jasné vize.

Novák z ČTÚ: Plán by měl existovat se 14 miliardami, ale i bez nich a jako takový by měl být koncipován.

Odborná veřejnost si měsíce stěžovala také na nedostatečnou komunikaci ze strany MPO a upozorňovala, že by Česko mohlo přijít o 14 miliard korun z evropských dotací určených na rozvoj vysokorychlostního internetu v takzvaných bílých místech, které jsou velmi řídce osídlené a soukromým společnostem se zde nevyplatí do budování infrastruktury investovat.

Operátoři: Správná transpozice směrnice o ulehčení výstavby je důležitější než 14 miliard, protože to, co se dnes děje při výstavbě, je velký problém.

Vývoj posledních týdnů naznačuje, že by se mohlo začít blýskat na lepší časy. Ministerstvo totiž začalo s příslušnými firmami komunikovat. Byla navíc vytvořena komunikační platforma, která bude spolupracovat na vytváření společného stanoviska všech dotčených stran.  

„Vytvořením platformy pod záštitou Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy pomalu začíná spolupráce s MPO, které si, doufám, začíná uvědomovat, že nelze tvořit legislativu pro nějaký obor bez zástupců oboru jako takového,“ uvedla minulý týden na semináři s názvem Vysokorychlostní internet v ČR členka představenstva Hospodářské komory ČR a předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hana Továrková.

V lepší dialog doufá i poradce na MPO Lubomír Bokštefl. „V současné době se snažíme v těch částech, které se neváží na výsledky průzkumu ČTÚ, dopracovat tak, aby odpovídal požadavkům jak EU, tak připomínkám odborné veřejnosti,“ uvedl na semináři v Poslanecké sněmovně. Právě Český telekomunikační úřad v současnosti zpracovává data, na základě kterých má vzniknout analýza, bez které by Národní plán nebyl kompletní.

Komunikace MPO se zlepšuje

Pracovní skupina pověřená vypracováním Národního plánu se na společném jednání s MPO sešla v pátek 18. března, další schůzka je naplánovaná na duben.

„Odborná veřejnost se shodla na základních společných tezích, které chtějí prosazovat, a oceňuji, že se tyto teze nijak zásadně neliší od priorit ministerstva. Pracovní skupina teď během několika týdnů dopracuje text připravovaného Národního plánu rozvoje sítí nové generace tak, abychom na dalším širším setkání, které bude zhruba do konce dubna, mohli opět významně pokročit,“ komentoval páteční schůzku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Přes veškerý optimismus o zlepšení situace je potřeba stát nohama na zemi. První verze Národního plánu totiž vznikla už v roce 2014 a od té doby byla přepracována sedmkrát. Ještě na podzim se počítalo s tím, že bude plán předložen vládě do konce loňského roku, v mezirezortním připomínkovém řízení se k němu však sešly stovky připomínek, které musí MPO vypořádat. Proto byl termín předložení plánu ostatním ministrům odložen až na konec června. Aby byl ale dokument skutečně kvalitní, bude se termín muset znovu posunout. Firmy to uvádí ve společné pozici, kterou v pátek předložily Mládkovi.

„Důležitým datem pro schválení Národního plánu potom není 30. červen, kdy má být Národní plán předložen vládě, ale konec roku 2016, neboť k tomuto datu jej bude posuzovat Evropská komise. Proto by MPO s podporou odvětví mělo s premiérem sjednat posunutí termínu ve prospěch kvalitního znění a splnění všech procedur (analýzy, konzultace, vypořádání připomínek),“ píše se v dokumentu.

Národní plán je totiž nezbytnou podmínkou pro čerpání zmíněných 14 miliard z Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Odevzdaný dokument, který bude Komise posuzovat koncem roku, proto musí být „bezchybný“, aby ho nebylo možné vrátit k přepracování, na které už podle firem nebude čas. Česko by v takovém případě mohlo o dotace přijít.

„Národní plán rozvoje sítí nové generace je součástí tzv. předběžné podmínky 2.2, která musí byt splněna do konce roku 2016, jinak je ohroženo čerpání prostředků z ESIF,“ řekla už září redakci tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Michaela Mlíčková Jelínková.

Firmy ve svém pozičním dokumentu také uvádí, že je v Národním plánu potřeba stanovit základní parametry pro čerpání dotací. To by mělo být vyjasněno, ještě než budou vyhlašovány samotné výzvy pro čerpání 14 miliard z OPPIK. Jen tak bude podle firem celý proces transportní.

Mezi parametry patří například metodika, jak bude Česko definovat bílá místa nebo určení toho, pro jak velké území budou vyhlašovány výzvy. Zde se dají očekávat rozpory i mezi jednotlivými firmami. Zatímco pro velké společnosti jako společnost CETIN (provozovatel největší internetové sítě v Česku) je výhodnější spíš větší území, místní poskytovatelé služeb naopak preferují území menší.

O dotace jde až v druhé řadě

Podle velké části odborné veřejnosti je 14 miliard, díky kterým by byla částečně pokryta výstavba v již zmíněných bílých místech, kde se firmám investice jinak nevyplatí, sice dobrá věc, mít kvalitní strategii i příslušné zákony je však do budoucna mnohem důležitější.

Podle předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka byl Národní plán zpočátku poněkud nešťastně vnímán především jako program pro vyčerpání 14 miliard z evropských fondů. Strategii pro rozvoj sítí nové generace přitom Česko potřebuje, ať už na ně evropské peníze dostane nebo ne.  

„Ten dokument by měl existovat se 14 miliardami, ale i bez nich a jako takový by měl být koncipován,“ tvrdí Novák s tím, že by plán měl být přepracován tak, aby plnil podmínku pro spuštění dotací, ale zároveň byl přínosný i sám o sobě.

Vedle kvalitního Národního plánu rozvoje sítí nové generace je velmi důležitá transpozice směrnice o snižování nákladů na budování sítí elektronické komunikace. Té mnohé firmy přikládají ještě větší váhu než samotnému Národnímu plánu. V současné době se jim totiž výstavba nových sítí kvůli obstrukcím měst a obcí i několikanásobně prodražuje. Podle Jana Hayse ze společnosti CETIN dosahují v řadě případů například ceny za věcná břemena „charakter výpalného“.

Podobné zkušenosti má také Štěpán Beneš ze společnosti GRAPE SC, podle kterého je výstavba sítí natolik nákladná, že by situaci výrazně nepomohly ani zmíněné evropské dotace. Na konferenci ČTÚ, která se konala minulý týden, také upozornil na další praktiky, kdy obce například nejsou ochotné žádosti firem zařadit na pořad jednání i více než rok. Je proto zapotřebí jak regulace cen, tak stanovení maximálních lhůt.

„Z pohledu operátorů je mnohem důležitější správná transpozice směrnice o ulehčení výstavby než 14 miliard. Je to zásadnější pomoc, protože to, co se dnes děje při výstavbě, je velký problém,“ potvrdil EurActivu prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Šuchman.

Podobně to vidí také Novák z ČTÚ, podle kterého by vláda neměla postupovat stylem „přijmeme alespoň něco, abychom stihli implementační lhůtu“, naopak by směrnice měla zajistit skutečné odstranění současných bariér. Termín schválení zákona vládou, který uplynul 1. ledna 2016, už Česko stejně nestihne. Účinnosti má směrnice nabýt 1. července.

Zákon o výstavbě sítí má trhliny

Návrh zákona, kterým se má směrnice o usnadnění výstavby převést do české legislativy, v lednu zamířil do mezirezortního připomínkové řízení a v nejbližších dnech ho má projednat také Legislativní rada vlády. Podobně jako v případě Národního plánu se na účet navrhovaného zákona objevuje obrovské množství připomínek.

Kritikou nešetří například ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které mělo být podle odborné veřejnosti do jednání při nejmenším zapojeno. Podle některých názorů mělo být namísto MPO dokonce garančním ministerstvem pro transpozici směrnice. MMR má totiž v gesci stavební zákon a zákon o veřejných zakázkách, které budou pro výstavbu sítí klíčové.

„Co se stane v okamžiku, kdy to celé rozjedeme, peníze se vyčerpají a pak to nepostavíme? Budeme ty peníze vracet?,“ položil řečnickou otázku na semináři konaném minulý týden Zdeněk Zajíček, který se 16. března stal novým prezidentem ICT Unie.

Pro české firmy je také trnem oku přílišná angažovanost ministerstva vnitra, které se prý dostává do střetu zájmů. „Jednotné informační místo, které bude rozhodovat spory, má byt ministerstvo vnitra, které ale bude současně účastníkem takových sporů,“ uvádí Továrková z hospodářské komory. Podle evropské směrnice má být ale takovýto úřad pro řešení sporů samostatný a nezávislý na kterémkoliv provozovateli sítě.

„S ohledem na účel směrnice a návrhu zákona je zarážející rozsah činností svěřených ministerstvu vnitra, které nemá zkušenosti s procesy zaměřenými na usnadnění výstavby, podporu podnikání ani s řešením sporů mezi podnikatelskými subjekty,“ uvádí únorový poziční dokument ICT sektoru k navrhovanému zákonu. Firmy proto požadují, aby byla tato působnost převedena na ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ČTÚ.

Podle firem tak vláda nevzala transpozici směrnice za správný konec. Její zavedení českého právního řádu by přitom mohlo výrazně snížit technologické náklady na stavbu telekomunikačních sítí, jako jsou stavební a výkopové práce. A právě to také EU požaduje pro využití evropských dotací.

DAB Statistiky ke konci roku 2015

Rakouská soukromá rádia chtějí digitalizaci a kritizují veřejnoprávní ORF za svůj negativistický přístup

Řada privátních rádií v Rakousku i Asociace rakouských soukromých vysílacích společností (Der Verband Österreichischer Privatsender (VÖP)) a další  kritizují oficiální a veřejně prezentovaný přístup veřejnoprávní ORF - tedy současný odmítavý a alibistický postoj k rozhlasové digitalizaci, který oficiálně zazněl v reakci na aktuálně vyhlášenou veřejnou konzultaci regulačního orgánu KommAustria k restartu vysílání v DAB+. 

Odmítavý přístup veřejnoprávního vysílatele, s řadou místními experty postupně vyvracenými  argumenty, je  ze strany privátních médií ve shodě snad jen v tom, že by případné nadstandardní rozšíření služeb veřejnoprávního rádia mohlo být považováno za „narušení hospodářské soutěže“. Podporu trhu má naopak třeba plán na například  přesunutí současných veřejnoprávních stanic O1 nebo FM4 - výhradně do DAB + (P.S. podobně jako proběhla například migrace švýcarské rozhlasové stanice "Beromünster"). 

Obecně se očekává další rozvoj digitálního rozhlasu v čele s aktivním veřejnoprávním vysílatelem, ale není shoda na brzkém konci vysílání rádia v FM pásmu. Každopádně se k tématu rozvíjí bohatá diskuze, byť s odlišnými výhradami než je tomu dosud v jiných evropských zemích.  Více k tématu v dalších dnech dle časových možností.

Rakouská veřejnoprávní ORF se do digitálního rozhlasu příliš nehrne...

Generální ředitel ORF Alexander Wrabetz   ve svém veřejném vyjádření prezentoval  obavy z toho, že by přechod na digitální rozhlasové vysílání v systému DAB+ mohl ohrozit postavení veřejnoprávního rozhlasového vysílání. Odlišil se tak od většiny svých kolegů z dalších veřejnoprávních médií v Evropě i z asociace EBU, a to zřejmě  i v souvislosti s poněkud odlišným postavením  duálního  mediálního systému v Rakousku a odlišné (historicky) fungování komerčních projektů (ad například nedávné analogové postavení rak.komerčních TV).

Generální ředitel tak učinil v reakci na nedávno vyhlášenou veřejnou konzultaci regulačního úřadu  KommAustria k restaru digitálního rozhlasu. Jako argumenty použil,  kromě nedostatku vlastního obsahu pro rozšířené digitální kapacity,  i  poměrně dlouhý nástup technologie DAB a vysoký počet analogových rozhlasových přijímačů mezi rakouskými posluchači (cca 15,5 mil.). 

V neposlední řadě pak Wrabetz pohrozil  rizikem, spojeným s náklady pro paralelní provoz v DAB + a FM, tedy navýšení rozpočtu ORF o dalších cca 50 milionů EUR ročně. K propagátorům rozhlasové digitalizace tak v Rakousku trochu paradoxně patří zejména představitelé privátního sektoru, například Radio Arabella ad. (zdroj - rakouští kolegové + Standard ad.)

Polovina poslechu rádia ve Švýcarsku je digitální

Švýcarsko oznámilo aktuální čísla poslechu, která potvrzují, že prakticky polovina (přesně 49 procent) celkového poslechu rozhlasu tvoří digitální vysílání. Příjem analogového FM vysílání tak trvale klesá, a to u všech věkových skupin i v regionálním rozložení.

Podrobnější data jsou pak tady

The European Digital Radio Alliance

New European radio alliance founded in Paris: The European Digital Radio Alliance

Digital radio has received a separate alliance of European broadcasters to promote the standard.

Prominent broadcasters from across Europe have come together to form an alliance to promote digital radio. The agreement was signed by leaders of commercial companies and public broadcasters in Paris this week.
 
The 12 companies included in the alliance operates a total of more than 300 radio stations and reaches more than 130 million listeners. The companies met at the annual conference Radiodays Europe and selected BBC radio director Helen Boada as first president of the European digital radio alliance.
 
- Members of the alliance sends a clear signal that they share a commitment to making DAB radio to the predominant form of distribution in their areas, says Helen Boada.
- Digital radio offers great benefits for listeners, but for too long we have seen it as a national issue. This fragmented approach has held back investment.
- As DAB is the natural choice for consumers, we want Europe embracing this and that manufacturers offer DAB together with FM in appliances and vehicles, just as they did for medium wave and FM - and at a price that is attractive to the consumer.
- It will only happen if we see that we are united in our aim of giving the consumer the benefits of digital radio. The alliance is created to display a united front and speak with one voice to manufacturers, government and regulatory authorities.
 

Alliance founding members in Paris during Radio Days Europe.
(Die Gründungsmitglieder der Europäischen Digitalradio Allianz bei ihrer Gründung in Paris von links nach rechts: Mariano Tschuor (SRG SSR), Edita Kudláčová (Czech Radio), Willi Schreiner (Die Neue Welle), James Rea (Global) Heinz-Deiter Sommer (ARD), Willi Steul (Deutschlandradio), Wolfgang Struber (Radio Arabella), Helen Boaden (BBC), Marc Savary (SRG SSR), Steve Parkinson (Bauer), Jan Westerhof (NPO), Francis Goffin (RTBF), Graham Ellis (BBC), Graham Dixon (EBU), Marius Lillelien (NRK), Jean Philip De Tender (EBU).

 

All broadcasters with who bet on DAB radio is welcome to become part of the alliance.  


Founders Alliance and members are:

• ARD companies (Germany)
• Die Neue Welle (Germany)
• Global UK (United Kingdom)
• NRK (Norway)
• RTBF (Belgium)
• Czech Radio (Czech Republic)
• Deutschland Radio (Germany)
• BBC (UK)
• Bauer Media Group (UK and Scandinavia)
• NPO (Netherlands)
• SRG SSR (Switzerland)
• Radio Arabella (Austria)

Český rozhlas podpořil vznik Aliance na podporu digitálního vysílání (EDRA)

Přední evropští vysílatelé v Paříži v pondělí založili Alianci na podporu digitálního vysílání EDRA (The European Digital Radio Alliance). Součástí nově vzniklého uskupení se stal i Český rozhlas. Cílem aliance je být jednotnou platformou, která hovoří srozumitelným jazykem jak směrem k výrobcům elektroniky či automobilů, tak i směrem k vládním a regulačním orgánům.

„Český rozhlas dlouhodobě digitalizaci podporuje. DAB je jednou z platforem šíření rozhlasového vysílání a jeho rozvoj patří mezi naše priority. Očekáváme, že EDRA splní svůj účel a bude v celoevropském měřítku plnit roli vyjednávací i osvětovou jak směrem k business prostředí, tak i v oblasti legislativy. Proto jsme vznik aliance podpořili,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

U příležitosti každoročního setkání Radiodays Europe v Paříži se sešli všichni zakládající členové EDRA, zástupci komerčních i veřejnoprávních médií, aby přijali status a role jednotlivých členů aliance. Předsedkyní EDRA byla zvolena Helen Boaden, ředitelka BBC Radio, dále byl zvolen řídící výbor, kde zasedl zástupce Bauer Group Media Steve Parkinson, zástupce Bavorského rozhlasu Helwin Lesch, ředitel Norského rozhlasu Marius Lillelien a ředitel belgického RTBF Francis Goffin. Hlavními úkoly je teď navýšení počtu členů a zahájení debaty s EU a nad-národními regulačními orgány. Začátek diskuze o digitalizaci v Evropě zahájí předsedkyně s řídícím výborem v následujících týdnech.

Členové Aliance dali při jednání najevo svůj záměr využívat technologii DAB jako hlavní distribuční kanál pro šíření rozhlasového vysílání v oblastech své působnosti, tedy na území přibližně deseti států. Ambicí je učinit z platformy DAB pro posluchače „přirozenou volbu“, rozšířit digitální vysílání napříč Evropou. Nezbytné je, aby výrobci digitální rádia nabízeli za přijatelnou cenu jako alternativu k analogovému vysílání, a to především u v případě automobilů.

Český rozhlas jde digitalizaci dlouhodobě naproti a je na ni připraven. V loňském roce představil svoji koncepci rozvoje rozhlasového digitálního vysílání. V srpnu 2015 pak ČRo spustil experimentální, ale plnohodnotné vysílání digitálního multiplexu DAB Praha ze žižkovského vysílače. V tomto multiplexu jsou zahrnuty jak všechny celoplošné, tak i speciální stanice Českého rozhlasu. (TZ ČRo)