Poskytovateli internetového připojení lze nařídit blokaci "autorského piráta"

(ZDROJ MPO.CZ) Soudní dvůr Evropské unie (SD EU) dne 27. března 2014 ve věci C-314/12, UPC Telekabel Wien GmbH proti Constantin Film Verleih GmbH a Wega Filmproduktionsgesellschaft mbH rozhodl, že poskytovateli internetového připojení lze nařídit, aby svým klientům zablokoval přístup k webovým stránkám, které porušují autorské právo. Takový soudní příkaz a jeho výkon musí nicméně zajistit spravedlivou rovnováhu mezi dotčenými základními právy.

Rozsudek se týká čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, která musí být vykládána ve smyslu čl. 3 odst. 2 této směrnice. Na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce SD EU odpovídá, že osoba, která na webových stránkách zpřístupňuje předměty požívající autorskoprávní ochrany bez souhlasu nositele práv, využívá služeb společnosti, která poskytuje internetové připojení těm osobám, jež si tyto předměty prohlížejí. Takový poskytovatel internetového připojení, jako je společnost UPC Telekabel, umožňující svým klientům přístup k předmětům požívajícím autorskoprávní ochrany, které jsou zveřejňovány na internetu třetí stranou, je zprostředkovatelem, jehož služby jsou využívání k porušování autorského práva. 

SD EU v tomto ohledu zdůrazňuje, že směrnice, jejímž účelem je zaručit nositelům práv vysokou ochranu, nevyžaduje zvláštní vztah mezi osobou porušující autorské právo a zprostředkovatelem, vůči němuž lze vydat soudní příkaz. Stejně tak není nutné prokázat, že klienti poskytovatele internetového připojení skutečně sledují předměty autorskoprávní ochrany zpřístupněné na webových stránkách třetí strany. Směrnice 29/2001/ES totiž vyžaduje, aby opatření, která musí členské státy přijmout k dosažení souladu s touto směrnicí, měla za cíl nejen ukončení porušování autorského práva a práv s ním souvisejících, ale také předcházení jejich porušování.

S tímto rozsudkem souvisí mj. také judikát SD EU ze dne 24. listopadu 2011 k případu C-70/10, Scarlet Extended proti Société belge des auteurs compositeurs et éditeurs SCRL, viz taktéž příslušná tisková zpráva č. 126/11. V tomto případu Soudní dvůr rozhodl, že unijní právo brání jakémukoliv soudnímu příkazu přijatému vnitrostátním soudem, kterým je poskytovateli připojení uloženo zavést filtrování k zabránění protiprávního stahování souborů. Toto je použitelné vůči všem zákazníkům bez rozdílu, preventivně, výlučně na jeho náklady a bez časového omezení.

Související odkazy:

Tisková zpráva č. 38 k rozsudku ve věci C—314/12

Tisková zpráva č. 126/11 k případu Scarlet Extended

Změna (novela) autorského zákona jde ve sněmovně do finále

Návrh změny Autorského zákona je na pořadu  nadcházející schůze Poslanecké sněmovny a měl by být pouhou formalitou. Na aktuální schůzi je zařazeno rovnou tzv. druhé i třetí čtení, když dříve neprošel návrh na zkrácené projednání návrh zákonu v rámci jednoho bloku.

Současný vládní návrh zákona (tisk 70) má povahu výlučně transpozičního předpisu a v totožné podobě byl Poslaneckou sněmovnou projednáván již v VI. Volebním období jako sněmovní  tisk 1002.  Toto projednávání však bylo ukončeno z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Účelem návrhu zákona je promítnout do českého právního řádu směrnici 2011/77/EU, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících a směrnici 2012/28/EU o některých povolených způsobech užití osiřelých děl. Dnem 31. října 2013 uplynula lhůta pro transpozici směrnice 2011/77/EU a ze strany Evropské Komise může být vůči České republice vedeno řízení  pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (tzv. infringement).

Aktuální verze  úpravy českého zákona je podle Důvodové zprávy „bezpečná“ i v jiných ohledech : „Předkládaný návrh zákona s sebou nepřináší zvýšená korupční rizika“.

Ministerstvo kultury má v legislativním plánu práce zařazen návrh další úpravy autorského zákona pro 1. čtvrtletí roku 2015, zatím bez podrobnějších informací a termínů (Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů).

Pozměňovací návrhy ve druhém čtení.

Veřejnoprávní média mohou využívat FACEBOOK, i v Rakousku

Aktuální rozsudek rakouského Ústavního soudu („ÚS“) navazuje na dřívější rozhodnutí ze strany Ústavního  soudu ( Zahl der Entscheidung: G 34/2013 ) k rozhodnutí jiného orgánu, resp. Nejvyšší spolkové rady pro telekomunikace. Původně zákon o ORF Zákon výslovně zakazuje používání stránek na sociálních sítích, které nesouvisí s denním zpravodajstvím ORF (Článek 4f, odstavec 2 (25)). Na základě tohoto pravidla si rakouští vydavatelé novin stěžovali, že využívání sociálních médií umožnilo ORF ponechat prostor pro názory diváků k programu ORF, což bylo považováno za porušení zákona. Nejprve soudy žalobě do určité míry vyhověly, ale letošním rozhodnutím  ÚS za jasně stanovených podmínek  využití FB umožnil.

Ústavní soud ve svém posledním rozhodnutí shledal, že absolutní zákaz sociálních sítí je porušením práva na svobodu slova ORF – tedy Ústavy. Ústavní soud současně také upřesnil, že ORF by neměla vytvářet a provozovat své vlastní sociální sítě,  ale již existující veřejně přístupné systému  používat může. 

Tento rozsudek lze podle EBU vnímat  jako ubezpečení i pro jiná veřejnoprávní média.

Aktuální stav zákona o ORF je tady.

Plný text březnového rozhodnutí rakouského ÚS je v pdf zde.

Na Slovensku se píše rovnou o "rozsudku roku"...

 

EBU Vision 2020 - budoucnost veřejnoprávních médií

"Veřejnoprávní média by měla v souladu s projektem EBU Vision 2020 do budoucna splňovat šest základních parametrů: univerzalitu, nezávislost, výjimečnost, různorodost, spolehlivost a inovativnost..." zopakoval dnes na další konferenci k tématu veřejnoprávních médií, která proběhla v Senátu.

Ke střednědobé strategii EBU je k dispozici speciální webová stránka, kde jsou teze a podklad průběžně aktualizovány. Nyní se čeká na zveřejnění nové e-Reportu.

Sám Petr Dvořák je s přiblížením směrování České televize ke strategeii evropských věeřejnoprávních vysílatelů zmiňován třeba i v prosincovém reportu (2013).

Cílem tohoto ambiciózního projektu je zjistit zájmy a požadavky diváků a posluchačů na veřejnoprávní média v digitální éře. Po přijetí prohlášení EBU ve Štrasburku v roce 2012 , který identifikoval základní hodnoty  médií veřejné služby v Evropě, byla zpracována i tato zpráva  na této stránce (pro registrované) zde.

Novela zákona o ČRo v meziresortu

V souladu s plánem legislativních prací na rok 2014 (schváleného usnesením vlády ze dne 12. března 2014 č. 165) předložilo Ministerstvo kultury návrh novely zákona o ČRo, který navazuje na původní loňskou snahu, která skončila současně  s předčasným koncem Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je předložen do metiresortního připomínkového řízení s termínem do 15. května 2014. Hlavním účelem navrhované právní úpravy je vytvořit změnou zákona o Českém rozhlasu podmínky pro rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova Českého rozhlasu. Připojeným návrhem změny zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se napravují nedostatky jeho novelizace provedené zákonem č. 496/2012 Sb., mění se termín předkládání Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně, a pro stanici Český rozhlas Plus se zakotvuje zákaz zařazování reklamy a teleshoppingu. 


Z navrhované právní úpravy neplynou žádné nároky na státní rozpočet. 

 

BEREC k výsledku hlasování v Evropském parlamentu o telekomunikační legislativě

Evropské sdružení regulátorů elektronických komunikací BEREC, jehož je aktivním členem i Český telekomunikační úřad, vzalo na vědomí postoj, který Evropský parlament zaujal k nařízení „Connected Continent“, tedy úpravě jednotného evropského telekomunikačního trhu. Především pak vítá přístup Evropského parlamentu, že je třeba pečlivého a komplexního posouzení evropského regulačního rámce v průběhu příštího funkčního období Evropské komise.

Vedle toho také BEREC oceňuje návrh na zrušení některých složitých regulačních procesů, předložených Evropskou komisí, vypuštění některých návrhů na základě zásady subsidiarity a proporcionality a navrhované zvýšení konzistence regulačních úkolů na národní úrovni.

BEREC oceňuje odvedenou práci na balíčku Connected Continent, a těší se na pokračování diskusí kolem legislativního návrhu jak v Evropské radě, tak po příštích volbách v Evropském parlamentu. 

BEREC nyní bude pokračovat v analýze návrhu vzhledem ke své roli technického poradního orgánu a zůstává plně k dispozici evropským zákonodárcům během pokračujícího procesu analýzy návrhů komise a s ohledem na posilování vnitřního trhu elektronických komunikací.

Konec poslaneckého období v Evropském parlamentu, konec roamingu, otevřený internet, konec příjmů států z licencí....

Text schváleného materiálu je zde + procedury a postupy

(samo) Pochvala od EK tady

EP chce rovný přístup k internetu pro online služby a konec poplatků za roaming  Tisková zpráva − 03-04-2014 - 13:17

Používání mobilního telefonu k volání, posílání textových zpráv a připojení k internetu v jiné zemi EU by nemělo stát více než ve vlastní zemi, uvádějí poslanci - ©BELGAIMAGE/MASTERFILE/K.Finlay

Poskytovatelé přístupu k internetu by již neměli mít možnost blokovat či zpomalovat vybrané služby z ekonomických či jiných důvodů. Uvádí se tak v návrzích obsažených v tzv. „telekomunikačním balíčku“, o kterých ve čtvrtek hlasoval Parlament. Poslanci chtějí také zrušit poplatky za roaming při používání mobilního telefonu v jiné zemi v rámci EU od 15. prosince 2015.

"Dnešní hlasování je velkým krokem vstříc posílení jednotného telekomunikačního trhu,” uvedla zpravodajka EP k balíčku Pilar del Castillo Vera (EPP, ES). „Parlament chce zrušit maloobchodní poplatky za roaming pro hlasové, textové a datové služby do 15. prosince 2015 a zlepšit řízení radiového spektra s cílem rozšířit 4G a 5G napříč Evropou.“ „Dosáhli jsme dodatečných záruk za účelem udržení otevřenosti internetu tím, že uživatelé budou moci využívat a nabízet aplikace a služby dle své volby, jakož i posílením internetu jakožto klíčového nástroje pro konkurenceschopnost, hospodářský růst, zaměstnanost, sociální rozvoj a inovace,“ dodala.

Její zprávu podpořilo 534 poslanců, 25 bylo proti a 58 se zdrželo hlasování.

Rovný přístup k internetu pro poskytovatele služeb
Poslanci požadují jasná pravidla, která by zabránila společnostem poskytujícím přístup k internetu upřednostňovat některé služby na úkor jiných. Unijní telekomunikační regulátor BEREC uvedl, že někteří poskytovatelé přístupu k internetu blokovali či zpomalovali služby jako “Skype”, používaný pro telefonování přes internet.
Poskytovatelé přístupu k internetu by dle návrhu mohli nadále nabízet specializované služby vyšší kvality, jako video na vyžádání či datově náročné a pro podniky kritické aplikace typu “cloud” (úložiště dat), ovšem pouze tehdy, pokud tyto služby “nenarušují dostupnost nebo kvalitu služeb přístupu k internetu” nabízených jinými společnostmi či službami.

Poslanci seškrtali Evropskou komisí navrhovaný seznam “mimořádných” případů, ve kterých poskytovatelé přístupu k internetu budou moci nadále blokovat či zpomalovat internet. Poslanci uvádějí, že tato opatření by měla být povolena pouze za účelem provedení rozhodnutí soudu, zachování bezpečnosti sítě či prevence dočasného přetížení sítě. Pokud jsou přijata „opatření týkající se řízení provozu“, pak musí být „transparentní, nediskriminační, přiměřená a nezbytná“ a smí být uplatňována „pouze po nezbytně nutnou dobu,“ dodávají poslanci.

Poslanci zdůrazňují, že připojení k internetu musí být poskytováno v souladu se zásadou neutrality sítě, podle které se s veškerým internetovým provozem nakládá rovnocenně, bez diskriminace, omezení nebo zásahů a bez ohledu na odesílatele, příjemce, typ, obsah, zařízení, službu nebo aplikaci

Konec poplatků za roaming v roce 2015
Poslanci také přijali pozměňovací návrhy vedoucí ke zrušení poplatků za roaming (za volání, textové zprávy a mobilní připojení k internetu v jiné zemi EU) v rámci EU od 15. prosince 2015. Pokud by však bylo roamingových služeb zneužíváno, mohly by být výjimečně zavedeny zastropované platby, uvádí se v textu.
Další postup
Evropský parlament hlasoval o svém prvním čtení navrhované legislativy, s cílem konsolidovat odvedenou práci na předložených návrzích a předat ji po volbách novému Parlamentu. Poslanci, kteří budou zvoleni v květnu, se tak budou moci rozhodnout, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci vykonané během stávajícího volebního období.
Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), 1. čtení

Změny v telekomunikacích v Evropě bez diskuze, vše nakonec rozhodne Evropský parlament

České zákazníky čeká levný roaming

1. dubna 2014, Praha: V září minulého roku přijala Evropská komise nařízení, jehož cílem je vytvořit jednotný trh elektronických komunikací a propojení kontinentu. Balíček navrhuje zrušení roamingu v rámci EU, vytvoření jednotného evropského oprávnění pro operátory aktivní ve více než jedné zemi EU, harmonizaci spektra a virtuálního přístupu k pevným sítím, zavedení právní ochrany otevřeného internetu a posílení spotřebitelských práv. Balíček jde 3. dubna do prvního čtení v Evropském parlamentu, který navrhuje odstranit roamingové poplatky v rámci EU již od poloviny prosince 2015 a opravit návrh Komise zejména v oblasti tzv. otevřeného internetu. Chystané změny a dopad na české zákazníky a operátory byly předmětem debaty pořádané 1. dubna v Evropském domě v Praze.

Debatu zahájil vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal, který připomněl, že obsahem návrhu na vytvoření jednotného evropského trhu elektronických komunikací je například koordinace při přidělování spektra, omezení cen roamingu či větší ochrana práv spotřebitelů, kteří by mohli rychleji změnit operátora bez zbytečných nákladů. Zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro Komunikační sítě, obsah a technologie Peter Eberl uvedl, že síťová neutralita je v legislativním návrhu Komise postavena na třech pilířích, jimiž jsou otevřený internet pro všechny, otevřenost pro inovace, kterými jsou například specializované služby, a monitoring a provádění opatření prostřednictvím národních regulátorů a posílením ochrany spotřebitele. Eberl zdůraznil, že specifický obsah, služby nebo aplikace (až na velmi omezené množství oprávněných výjimek) nesmí být v rámci otevřeného internetu blokovány, zpomalovány nebo diskriminovány. Návrh také stanovuje harmonizovaná pravidla řízení provozu, což podpoří přeshraniční podnikatelské aktivity a zlepší služby pro koncové uživatele. „Návrh zároveň otevírá prostor pro nové specializované služby v širokém spektru oblastí, od služeb pro firmy a podnikatele přes IP televize až po sektor zdravotnictví,“ uvedl Eberl některé příklady rozvoje inovací v oblasti specializovaných služeb. Zdůraznil také, že poskytování specializovaných služeb nesmí negativním způsobem ovlivnit vysokou kvalitu otevřeného internetu. Posílena by měla být také role národních regulátorů, kteří budou mít více pravomocí a povinností co se týče monitoringu a zajištění kvality poskytovaných služeb. Pro spotřebitele chce Komise zajistit, aby byli lépe informováni o minimálních a skutečných rychlostech svého internetového připojení a měli možnost bez jakýchkoliv sankcí rozvázat smluvní poměr se svým poskytovatelem služeb v případě, že poskytovatel nezajistí rychlost stanovenou ve smlouvě.

Ondřej Malý, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, uvedl, že ačkoli ještě není známé finální znění nařízení, které projde Evropským parlamentem, měla Rada již při prosincové orientační debatě řadu připomínek. „Samotnému představení nařízení navíc nepředcházela veřejná konzultace ani hodnocení toho, proč by měl být současný regulatorní rámec změněn,“ upozornil Malý na ne zcela standardní proces před zveřejněním návrhu nařízení. Kromě obav členských států z přílišného zvýhodnění velkých operátorů a možnosti oligopolizace trhu připomněl také odmítavý postoj členů EU k harmonizaci ochrany spotřebitele na úrovni EU pomocí nařízení. Hladkému projednávání stojí v cestě rovněž obavy ohledně rychlosti schvalování, ustanovení o internetové neutralitě a specializovaných službách. Ke schválení návrhu je nutné, aby prošel 3. dubna v prvním čtení v Evropském parlamentu a poté jej zřejmě v červnu schválila Rada. Komise pak vyjádřila již před zahájením projednávání v parlamentních výborech naději, že ke schválení celého návrhu dojde do konce tohoto roku. Zatím není jisté, jak bude finální podoba návrhu vypadat. Pokud by nedošlo k zásadním změnám toho, co vyšlo z důležitých výborů Evropského parlamentu, mohou operátoři očekávat např. prodloužení práv ke spektru, větší volnost v řízení provozu sítě, větší harmonizaci při přidělování práv k využití spektra či jednodušší obchodování s ním. Návrh dle Malého přináší výhody i spotřebitelům. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu navrhuje naprosté zrušení roamingových poplatků od poloviny prosince 2015 za podmínky, že toho spotřebitelé nebudou zneužívat. Výbor tak odmítl komplikovaný systém operátorských roamingových aliancí navrhovaný Komisí.

Dle Michala Frankla, člena představenstva Telefónica Czech Republic, brání bezproblémovému projednání návrhu v Radě především jeho kontroverznost a nedodržení obvyklých postupů. Návrh je dle Frankla předkládán před tím, než byla vyhodnocena předchozí opatření. Zdůraznil také, že o návrhu stále není rozhodnuto a je tedy možné, že nebude v současné podobě a za současného Parlamentu vůbec schválen. Co se týče dopadu návrhu na české oparátory a občany, připomněl Frankl, že novinky pro zákazníky nejsou nikdy výsledkem regulačních zásahů. Regulace odvětví, které není monopolní, reaguje a mění pouze to, co již na trhu existuje, nebo zajistí, že na trhu něco vůbec nevznikne. „Přílišná regulace není něco, za co bychom byli rádi, nicméně neznamená to, že se s tím nedokážeme vypořádat,“ uvedl v této souvislosti Frankl. Co se týče termínu 15. prosince 2015, ten vnímá Frankl spíše jako výsledek předvolebního snažení některých politiků a ne jako závazný termín, kdy by mělo k této zásadní změně skutečně dojít.

+ prezentace z akce v Evropském domě v Praze