EP pak mj. i:
- vzhledem k tomu, že sdělovací
prostředky mají zásadní význam coby „veřejní strážci“ demokracie, neboť
umožňují občanům, aby uplatňovali své právo na informace, kontrolu
a posouzení opatření a rozhodnutí osob využívajících nebo majících
moc nebo vliv, zejména při volebních konzultacích; vzhledem k tomu, že
mohou také plnit úlohu při formování veřejné agendy na základě autority, které
požívají jako strážci informací, v důsledku čehož přispívají
k vytváření veřejného mínění;
- vzhledem k tomu, že svoboda
projevu ve veřejné sféře se ukázala jako jeden z formativních prvků
demokracie a právního státu jako takového a je zásadní pro jejich
existenci a přetrvání; vzhledem k tomu, že svobodné a nezávislé
sdělovací prostředky a svobodná výměna informací hrají rozhodující úlohu
v procesech demokratické transformace, které probíhají
v nedemokratických režimech, a proto se Komise žádá, aby pečlivě
monitorovala situaci v oblasti svobody a pluralismu sdělovacích
prostředků v přistupujících zemích a aby věnovala dostatečnou
pozornost úloze svobodných sdělovacích prostředků při podpoře demokracie po
celém světě;
- vzhledem
k tomu, že EU disponuje pravomocemi v oblasti sdělovacích prostředků,
pokud jde o vnitřní trh, audiovizuální politiku, hospodářskou soutěž,
včetně státní podpory, telekomunikace a základní práva; vzhledem
k tomu, že Parlament uvedl, že na tomto základě by měly být stanoveny
základní minimální standardy s cílem zajistit, zaručit a prosazovat
svobodu informací a odpovídající úroveň plurality sdělovacích prostředků
a nezávislé řízení sdělovacích prostředků(17)
; vzhledem k tomu, že Komise pověřila Středisko pro pluralitu
a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,
aby provedlo analýzu o rozsahu pravomoci EU v oblasti svobody
sdělovacích prostředků;
- vzhledem
k tomu, že technologické změny, které přinesl internet, osobní výpočetní
technika a nejnověji pak mobilní výpočetní technika, výrazně změnily
informační infrastrukturu takovým způsobem, který měl vliv na obchodní model
tradičních sdělovacích prostředků, zejména pokud jde o jejich závislost na
reklamě, a tím ohrozily existenci některých mediálních titulů, které plní
důležitou občanskou a demokratickou úlohu; vzhledem k tomu, že je
proto povinností orgánů veřejné moci na úrovni členských států i na úrovni
Unie vytvořit soubor nástrojů, které by byly k dispozici v tomto
přechodném období a které by pomohly zajistit přežití těchto hodnot
a úkolů vykonávaných nezávislými sdělovacími prostředky, a to bez
ohledu na to, jakou technologickou platformu si nyní nebo v budoucnu
zvolí; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby uskutečnila studii
o dopadech technologických změn na obchodní model sdělovacích prostředků
a jejich důsledcích pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;
přijal souhrn výzev a úkolů pro EK i členské státy jako takové:
EP pak ve
svém souhrnném usnesení mj. vyzval
Evropskou komisi a členské státy, aby uplatňovaly pravidla hospodářské
soutěže a pravidla pro oblast sdělovacích prostředků, a zajistily tak
hospodářskou soutěž s cílem řešit a problematiku dominantního
postavení některých subjektů a předcházet ji, a to například
stanovením nižších prahových hodnot v oblasti hospodářské soutěže než je
tomu u jiných trhů, dále aby zajistily přístup nových subjektů na trh,
zasahovaly v případě přílišné koncentrace vlastnictví sdělovacích
prostředků a pokud je jejich pluralita, nezávislost a svoboda
ohrožena, aby bylo zajištěno, že všichni občané EU budou mít přístup ke svobodným
a různorodým sdělovacím prostředkům ve všech členských státech
Dále pak EP
například vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy, které
by zamezily pronikání příslušníků
zpravodajských služeb do redakcí zpravodajství, jelikož tyto praktiky do
velké míry ohrožují svobodu projevu, protože umožňují dohled na redakcemi
zpravodajství a vytvářejí atmosféru nedůvěry, brání získávání informací
a ohrožují zachování důvěrnosti zdrojů a ve svém důsledku svádí
k šíření dezinformací a k manipulaci veřejnosti a poškozují
důvěryhodnost sdělovacích prostředků;
Současně EP vyzývá
členské státy, v nichž je pomluva trestným činem, aby ji co nejdříve
dekriminalizovaly…
EP doporučil
Komisi, aby prověřila, zda členské státy udělují své vysílací licence na
základě objektivních, transparentních, nediskriminačních a vyvážených
kritérií – což je v ČR díky
zavedení digitalizace a přijetí příslušné legislativy v televizní branži
plně zavedeno.;
EP pak dále vyzývá
Komisi i k tomu, aby do hodnocení a přezkumu směrnice audiovizuálních
médiích zahrnula rovněž ustanovení o transparentnosti vlastnictví
sdělovacích prostředků, jeho koncentraci, o pravidlech týkajících se
střetů zájmů s cílem předcházet nepřiměřenému vlivu politických
a ekonomických sil na sdělovací prostředky a o nezávislosti orgánů
dohledu nad sdělovacími prostředky.
Usnesení bylo přijato 539 hlasy pro, 70 členů EP se zdrželo hlasování , proti bylo 78.