čtvrtek 30. června 2011

ASO Trutnov a Brno

Trutnov – Během dneška postupně skončí analogové vysílání v severovýchodních Čechách. Změna se týká zhruba 1,5 milionu lidí, drtivá většina z nich už ale digitální signál přijímá, všechny hlavní vysílací stanice už tento region pokrývají od loňského srpna. Analogové vysílání ukončí hlavní vysílače Černá hora, Krásné, Ještěd a Litický Chlum a také několik desítek menších vysílačů. Od zítra tak "analogová tma" vypukne v celém Královéhradeckém kraji a také ve velké části Pardubického, Libereckého a části Středočeského kraje....


"Podle našich informací a průzkumů zvládají lidé na jižní Moravě digitalizaci stejně dobře, jako tomu bylo i v dříve vypínaných oblastech. Předpokládáme tedy, že vypínání bude bez větších problémů," uvedl mluvčí projektu digitalizace televizního vysílání Tadeáš Novák.

V takzvané územní oblasti Brno se bude 30. června vypínat analogové televizní vysílání z vysílačů Brno-Kojál, Hodonín - Babí lom, Mikulov - Děvín, Svitavy - Kamenná Horka a Žďár nad Sázavou - Harusův kopec.


http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2376983&drm=1


Portugalsko privatizuje veřejnoprávní televizi, zatím jeden TV kanál

Portugalská vláda plní předvolební sliby a již odeslala do parlamentu návrh na dílčí postupnou privatizaci veřejnoprávních médií. V rámci „úsporného programu“ je připravena privatizace jednoho televizního veřejnoprávního kanálu.

Prvotním cílem je dramaticky redukovat náklady na provoz veřejnoprávních médií. Plán restrukturalizace je rozložen na období do roku 2012. I tak by ale měl být zachován archivní program a zahraniční program RTP Internacional.

Obdobně budou postupně podle zájmu trhu prodány budou i podíly v rozhlasovém projektu Antena 1-3.

(Zdroj: publico.pt)


úterý 28. června 2011

Zpráva o stavu rozhlasového vysílání v Evropě a o nových mediálních trendech

Evropská vysílací unie dnes zveřejnila výsledky analýzy stavu veřejnoprávního rozhlasového vysílání v Evropě a jeho vztahu k sociálním (novým) médiím.

Studie obsahuje údaje o stavu rozhlasového vysílání ve 31 členských organizací EBU v 28 zemích, včetně porovnání s trhy a trendy v USA . Ve zprávě se potvrzuje poměrně dobrý rozvojový potenciál veřejnoprávních rozhlasů a jejich vůdčí pozici při aplikací nových technologií (Vč. Českého rozhlasu). Mj. se ve studii ukázalo, že veřejnoprávní stanice stále drží v celoevropském průměru celkový 37% podíl na trhu, tedy stejně jako v roce 2010.

Summary z textu celé 200 stránkové studie si můžete stáhnout zde (pdf)

pondělí 27. června 2011

Pavel Hanuš: "Zakázat reklamu nestačí, program ceřejnoprávních médií musí být ještě neatraktivní..."

"... Pouhé odstranění reklamy z vysílání veřejné televize tedy nestačí. Její program musí být divácky neatraktivní. To je cesta k navýšení příjmů a zisku komerčních televizí. Zakážeme – li reklamu a veřejný vysílatel bude mít divácky zajímavý a atraktivní program, odčerpá komerčním mediím to hlavní. Diváky. Právě jejich prostřednictvím se generují příjmy z reklamy. Komerčním subjektům nevadí reklama na veřejné televizi, jim vadí veřejná televize jako taková. Jen to není marketingově vhodné otevřeně prezentovat....

...Návrh novely zákona o ČT předpokládá její odstranění z programu ČT 1 a „ponechání“ na programu ČT 2. Při jeho současné profilaci budeme v Evropě první zemí, které se podaří zákonem „výhodně“ propojit třeba Brahmsův Houslový koncert D dur, Symfonie č. 4 e moll do jednoho bloku s reklamou na ultra tenké dámské hygienické potřeby, s neotřesitelnou vírou, že takovým spojením zbohatne Fond kultury ČR. Lze ale mít oprávněné obavy, že inzerenti se s takovýmto druhem mecenášství jen tak neztotožní a fond zůstane chudý. Otázkou je, zda to bude někomu vůbec vadit. Komerčním stanicím rozhodně ne.
"

pondělí 20. června 2011

"Vraťte reklamu na ČT, prospěje nám všem"

Při sledování diskuze o již "dohodnuté" podobě minima reklamy na méně sledovaných kanálech ČT jsem si vzpomněl na diskuzi před lety k témuž tématu:
"...Ostatně televizi má doma téměř každý, takže není moc důvodů pochybovat i o tom, že jí každý rozumí. Zvláště pak poslanci, z nichž valná většina jistě ještě žije v představě, že Česká televize je státní a ne veřejnoprávní instituce.
Zpatlaná digitalizace
Ale buď jak buď, jedno je jisté. Loňská poslanecká digitální euforie, postavená na představě, že v České republice během několika málo měsíců vyroste několik dalších televizních stanic, které budou vysílat digitálně a jejich signál bude přijímat několik milionů diváků, byla nejen naivní, ale především hloupá. Proces digitalizace se totiž táhne téměř ve všech evropských státech a všude se řeší kardinální otázka, zda distribuce televizního kanálu půjde v budoucnosti spíše vzduchem, anebo drátem.
Každopádně zbrklé gesto poslanců, kteří postupně odebrali České televizi reklamní prostor s laickou představou, že odebrané peníze automaticky přetečou do nových digitálních televizních stanic, způsobilo na reklamním trhu v lepším případě zmatek.
Bohužel vedl také k tomu, že zbývající dvě celoplošné stanice také svorně meziročně zdražily o více než deset procent. Reklamní rozpočty se totiž u zadavatelů reklamy rozdělují přibližně jednou za rok až dva roky. Hlavním kritériem je přitom zkušenost mediálních agentur s médii, která se tvoří dlouhodobě. Nikdo ze zadavatelů nebude riskovat masivní investice do nových televizních stanic, které nejenže nemají jasnou programovou strukturu, ale nemají zajištěné ani masivní publikum. Jinými slovy, také nezaplatíte milion korun za auto, které si ještě nikdo nekoupil a nikdo v něm nejel.
Jenomže nápad zakázat reklamu není z populistického pohledu vůbec špatný. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že hned vedle střelných zbraní, alkoholu, tabáku a sexu je právě reklama bodem, který v poslancích budí bezbřehou touhu po zákazech...."


A aktuální názor Danielä Köppla v dnešním vydání Marketing & Media:
Zbytečné naděje lidí z on-linu a televizí na peníze z
Sen řady lidí z komerčních médií o tom, že zákaz reklamy v České televizi přinese na trh nový balík peněz, je slušně řečeno dětinský. Pohled na strukturu zadavatelů reklamy v ČT jasně napovídá, že hlavní část investic do tohoto média směřují velcí/nadnárodní zadavatelé. Ti touto cestou dohánějí jak GRP, které nejsou schopné alokovat v krátkém časovém úseku do jiných televizních stanic, tak tuto stanici používají i pro jiné taktické účely. Za těchto okolností je představa zástupců komerčních médií o tom, že zákaz přinese přerozdělení rozpočtů do jiných médií, úsměvná. S velkou pravděpodobností nepřinese, protože tímto přerozdělením by zadavatelé vůbec ničeho nedosáhli. Logická se za těchto okolností zdá úvaha, že zadavatelé se pokusí výrazněji změnit rozložení svého mediamixu. Logické by to samozřejmě bylo, ale ani tento krok nelze moc očekávat....

Mimochodem je zajímavé sledovat, že některé skutečné (byť zatím plánované) změny "v průběhu hry" občas nevadí... ( P.S.mimo oblast reklamy)

sobota 18. června 2011

MPEG -4 jako „zastaralý“ systém by mohl brzy vystřídat standard HEVC

Francouzi řeší s veřejností budoucnost terestrického digitálního vysílání, MPEG -4 jako „zastaralý“ by měl brzy vystřídat standard HEVC .

Francouzský regulátor CSA otevřel veřejnou konzultaci o budoucnosti digitálního televizního vysílání na bázi DVB-T. Odpovědi je možné prostřednictvím webového formuláře zasílat do 30. června. Konzultace se skládá z 9 otázek i s možnosti připojení jakýchkoliv vlastní studií nebo expertíz k danému tématu.

Otázky jsou zaměřené na témata jako zavedení nových služeb, regulatorní a legislativní problémy, vysílání v 3D a zejména dotazy na přechod modernější a efektivnější technologie jako je DVB-T2a kromě MPEG-4 AVC a HDTV také již i na nový vyšší TV digitální standard HEVC.

High Efficiency Video Coding (HEVC) je aktuálně navrhován jako nástupnický standard formátu H.264 (= MPEG-4 AVC (Advanced Video Coding)). Společně jej vyvíjí ISO/IEC Moving Picture Experts Group (MPEG) a ITU-T Video Coding Experts Group (VCEG) - expertní skupinou při Mezinárodní telekomunikační unii ITU.

HEVC si klade za cíl vylepšit pokud možno co nejvíce aspektů H.264, speciálně nejlepší High Profile části, přičemž se počítá se snížením potřebného datového toku na polovinu při zachování porovnatelné obrazové kvality. To si samozřejmě vyžádá daleko výraznější množství úprav a hromadu matematiky navíc, základním principem je to, že kde má H.264 něco implementováno "natvrdo", tam HEVC přijde buď s adaptivním systémem, nebo variabilitou parametrů.

Počátky HEVC se začaly psát již v roce 2004, kdy se ITU-T Video Coding Experts Group (VCEG) začal věnovat studii na téma buď nového standardu komprese videa, nebo vylepšení H.264 směrem k vyšší kompresi při stejné kvalitě obrazu. Několik technik pro potenciální vylepšení H.264 bylo představeno ještě v témže roce, následně se VCEG zabývala jejich softwarovou implementací a vyhodnocením. Právě v té době se zrodilo pracovní označení "H.265". (zdroj Deep in IT diit.cz)

Kompletní standardizace nového systému by měl podle plánu být dokončena nejpozději za rok do června 2012.