Rakousko má základní digitální rozhlasový plán

Rakouský regulační orgán KommAustria publikoval plán digitalizace, který principiálně, kromě Tv digitalizace, řeší i rozhasové vysílání v DAB+. KommAustria připravil strategii ve spolupráci s dalšími aktéry, včetně pracovní skupiny „Digital Platform Austria“ ( s více než 300 zástupci rakouského mediálního trhu). Plán digitalizace představuje náhled na priority rozvoje digitálního audiovizuálním mediálním trhu a souvisejících hlavních cílů úřadu po dobu nejméně dvou let. 

Stále ještě aktuální plán "Digitalisierungskonzept 2015"  končí dnem 30. dubna 2017

DIGI Report EBU - ČR s digitálním rozhlasem stále mezi nováčky

Evropské vysílací unie EBU , resp. Media Intelligence Service (MIS), zpřístupnily další zprávu o digitálním rozhlasovém vysílání v Evropě pro rok 2017. ČR je i díky zpomalení a odložení přechodu na digitální rozhlasové vysílánáí  stále vedena mezi "nováčky" zavádění nové rozhlasové technologie.  Evropa registruje fakt, že ČR nemá jasné podmínky pro souběh ani pro rozvoj digitálního rozhlasu...

Digital Radio Report je v PDF  k dispozici  zde.

MIS points directly to Norway as an example of this; the country recently became the first European country to begin switching off its FM signal. On the flip side, the report shows that progress toward digital radio has slowed in markets like the Czech Republic and Poland where stakeholders have not been able to reach a consensus on the specifics of a digital radio rollout.

 

Jak šel čas televizního světa jedniček a nul…

Celý proces televizní digitalizace je celkem bohatě zachycen na mnoha místech na webu, v televizních a rozhlasových archívech a v dalších záznamech i řadě knih. Některé texty od renomovaných autorů, kteří sice využili finanční granty, ale občas řadu důležitých kroků vynechali nebo je z kapacitních důvodů do memoárů nedostali. Jindy zase autoři bez ostychu pojmenovali někdejší klíčové Ministerstvo informatiky rovnou na Ministerstvo informací, ale to spíše jen jako perlička…

Za sebe bych rád připomněl některé významné i zajímavé věci z již téměř historických událostí.

Před startem…

Jedním ze základních dokumentů, který byl přijat v souvislosti ve prospěch digitalizace, je dohoda zemí CEPT v Chesteru 1997 obsahující základní kmitočtový plán pro zemské digitální vysílání. Česká republika jako člen CEPT se podpisem této mezinárodní dohody přihlásila k aktivitám, které následně umožnily najít cestu k přechodu na zemské digitální vysílání.

Již v roce 1999 bylo v ČR spuštěno experimentální vysílání v systému DVB-T v oblasti Prahy a později i v Brně. V roce 2000 vznikla při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání meziresortní pracovní skupina pro digitální vysílání. Výsledkem její práce byla Koncepce přechodu na digitální vysílání, která byla projednána Stálou komisí pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny dne 8. března 2001.

Dne 4. července 2001 nabyl účinnosti zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tento předpis harmonizoval právní úpravu v této oblasti s právem ES, ale digitalizaci jako takové se nevěnoval.

V červenci 2001 pak vláda projednala „Koncepci přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice“, kterou zpracovalo Ministerstvo dopravy a spojů spolu s Ministerstvem kultury na základě usnesení vlády č. 7 z 5. ledna 2000. Tento materiál předpokládal novelizaci mediálního zákona. Z důvodu neshody na závěrech připomínkového řízení však byla příprava této novely přerušena.

V roce 2003 vláda svým usnesením č.159 uložila Ministerstvu informatiky spolu s Ministerstvem kultury předložit aktualizaci Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání, ve které by byly zohledněny změny, ke kterým od doby zpracování původní koncepce došlo. Materiál nazvaný Koncepce zahájení digitálního televizního vysílání v České republice pro roky 2004 až 2006 vláda projednala 28. dubna 2004. Vláda tak vyslovila souhlas se zahájením řádného digitálního televizního vysílání v období let 2004 až 2006.

Český telekomunikační úřad) vydal 15. července 2004 povolení k využívání rádiových kmitočtů na 3 přechodné digitální sítě (A, B a C) 3 držitelům telekomunikačních licencí (České Radiokomunikace a.s., Czech Digital Group a.s., ČESKÝ TELECOM, a.s.). RRTV pak na konci roku 2004 vyhlásila licenční řízení pro zemské digitální televizní vysílání na pozice v přechodných sítích B a C.

Dne 1. května 2005 nabyl účinnosti zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „ZEK“). Vládní návrh tohoto zákona obsahoval i novelu zákona o RTV zaměřenou na digitální vysílání. Tato část návrhu však byla v průběhu projednávání v Parlamentu vypuštěna. Vláda proto v lednu 2005 předložila návrh zákona, kterým se mění mediální zákon samostatně. Základ byl pak použit pro tzv. „poslaneckou iniciativu“ kvůli snaze o zrychlení schvalovací procedury (marně...).

Na podzim roku 2005 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání doplnila licence stávajícím provozovatelům celoplošného televizního vysílání o možnost vysílat digitálně v Praze, Brně a Ostravě. ČTÚ vyhradil České televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. b) zákona

č. 483/1991 Sb., o České televizi. Dne 21. října 2005 bylo v síti A zahájeno řádné zemské digitální vysílání s nabídkou tří programů ČT, programu televize Nova a pěti programů Českého rozhlasu.

Novela mediálního zákona …

Vláda předložila sněmovně návrh zákona 26. 1. 2005. Ten byl později poslanci upravován a měněn, aby nakonec prošel komplikovaným projednávání a poměrně nepřehledným až chaotickým finálním hlasováním.  Výsledný text zákona pak byl kompromisem, který nebyl plně funkční…

Procedura je zde (tisk 885). Samotné hlasování o stovkách dílčích změn ve formě poslaneckých návrhů a jejich vzájemných kolizích dospělo do stavu, kdy bylo nutné vyčkat několik dní až  parlamentní legislativci sestaví konečné znění. Některá ustanovení vypadla a tak například zákaz neslušných slov ve vysílání prošel, ale sankce za jeho porušení při hlasovacím maratonu nakonec vypadly…

Samotný proces digitalizace nakonec tak i přes velké a dlouhé taktizování, souboje a diskuze nebyl legislativně dořešen, když přijatý zákon například obsahoval 90 denní lhůtu pro přihlášení se k technickému plánu, který ale nemohl do té doby být dokončen (TPP byl přijat až 28. prosince 2006).

Čl. II Přechodná ustanovení

1. Provozovateli celoplošného televizního vysílání s licencí opravňující k zemskému analogovému vysílání programu, jemuž byla rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) licence rozšířena o právo vysílat tento program i digitálně,

a)  který do 180 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozšíření licence zahájí digitální vysílání tohoto programu prostřednictvím sítě zemských rádiových vysílacích zařízení, a

b) který do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona doručí Radě písemné prohlášení obsahující souhlas s prováděním změn v souboru technických parametrů vysílání stanoveném v licenci v souladu s Technickým plánem přechodu a závazek ukončit analogové vysílání v termínu stanoveném Technickým plánem přechodu,vznikne právo na udělení licence k zemskému digitálnímu celoplošnému vysílání dalšího programu, včetně služeb přímo souvisejících s tímto programem.

Zákon byl vyhlášen 31. 5. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 76 pod číslem 235/2006 Sb.

Komplexní řešení včetně legislativního rámce pak přišlo až v novém volebním období a přijetím nového digitálního zákona - ve shodě všech zainteresovaných, doprovozené příslušnými podzákonnými a dalšími inovovanými předpisy…

Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v České republice

Ministerstvo informatiky ve spolupráci s Ministerstvem kultury připravilo dokument Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v České republice, jehož cílem bylo urychlit přechod ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání a časově vymezit jednotlivé fáze tohoto přechodu, stanovit podmínky úplného vypnutí zemského analogového TV vysílání a určit úlohu státu v celém procesu. Koncepci schválila vláda dne 15. 3. 2006.

První TPP jako slepá ulička...

V souladu s Koncepcí rozvoje digitálního vysílání v České republice Český telekomunikační úřad dne 28. prosince 2006 vydal Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (TPP) jako tzv. opatření obecné povahy (pdf, 339 kB).

Další díl vzpomínek bude věnován vzniku Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání a přípravám komplexní legislativní úpravy i dalším krokům.

Zkratka k dílčí rozhlasové digitalizaci neprošla

Poslanecká sněmovna v uplynulém týdnu projednala a schválila návrh Zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. V rámci II. čtení byly podány poslanecké opozměňovací návrhy, když jeden z nich od poslance Kudely řešil i rozhlasovou digitalizaci, ale jen dílčím způsobem -  problematiku digitálního vysílání Českého rozhlasu.

...................................................................................................

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 2017 
VII. volební období 
__________________________________________________________

Pozměňovací návrh

k vládnímu návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů (sněmovní tisk 936) Předkladatel: Petr Kudela. Datum: 24.2.2017

V části druhé „Změna zákona o elektronických komunikacích“ se za novelizační bod 3 vkládá nový novelizační bod 4, který zní:

„4. V § 22 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou zní:

„Úřad vyhradí pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování digitálního rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. a), b) c) a d) a v § 3 odst. 2 zvláštního zákona.⁶⁷ Pro účely multiplexu veřejné služby⁶⁸ v oblasti rozhlasového vysílání se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům v rozsahu jedné celoplošné vysílací sítě v pásmu VHF udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení. Pokud Český rozhlas do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny, o příděl nepožádá, Úřad postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.

⁶⁷ zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 

⁶⁸ § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.“ “

Dosavadní novelizační body 4 až 13 se dále označují jako novelizační body 5 až 14.

Odůvodnění

Účelem nového odstavce 6 je připravit kompetence Českého telekomunikačního úřadu pro blížící se digitalizaci rádiového vysílání. Pro umožnění provozování rozhlasových programů soukromých provozovatelů i Českého rozhlasu na celém území České republiky je proto Úřadu uložena povinnost vyhradit (garantovat) pro Český rozhlas příslušné kmitočty. K vyhrazení kmitočtů přistupuje Úřad v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Dále je pro účely plnění veřejné služby umožněno Českému rozhlasu získat práva k vyhrazeným radiovým kmitočtům přídělem bez předchozího výběrového řízení. Český rozhlas, který je coby veřejnoprávní instituce určen k plnění specifických úkolů, tak se výrazně odlišuje od soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání. Zákonem o Českém rozhlasu je této instituci stanovena povinnost poskytovat službu veřejnosti, kterou plní zejména tím, že tvoří a šíří programy na celém území České republiky.

------------------------------------
stenozáznam PSP

Poslanec Petr Kudela: 

Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, přeji vám krásný den. Dovoluji si vystoupit ke sněmovnímu tisku 936, zavádění vysokorychlostního internetu. Je to dobře, že tento sněmovní tisk projednáváme, škoda je to, že ho projednáváme až v průběhu roku 2017, že nebyl projednán a přijat daleko dříve. 

V rámci sněmovního tisku byly předloženy některé pozměňovací návrhy. Dovolím si upozornit na pozměňovací návrh A2, který podle mě dává prostor pro zabetonování jakéhosi současného stavu v rozporu se současnou legislativou. Dneska legislativa říká, že se provozovatelům telekomunikačních sítí přidělí frekvence pro určité využívání určitým způsobem, a my dnes v rámci touhy po širším využití těchto pásem dáváme prostor k tomu, aby se tomu, kdo pásmo vysoutěží, umožnilo jiné využití než takové, ke kterému mu ta licence byla přidělena. Domnívám se, že toto je sice v jakýchsi současných tendencích, nicméně to odporuje soutěžnímu principu, tak aby se mohli soutěžitelé o toto frekvenční pásmo ucházet. Proto doporučuji pozměňovací návrh A2 neakceptovat.

Na druhou stranu chci upozornit na pozměňovací návrh, který jsem předložil já, je uveden pod písmenem C. Předložil ho kolega Jaroslav Klaška mým jménem. Jde o digitalizaci Českého rozhlasu. My jsme tady ve Sněmovně projednávali zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2013, zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014 a zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015. Z jedné té zprávy si dovolím vyseknout: "Program Radia Junior" - a takových programů je v nabídce Českého rozhlasu více - "byl v roce 2015 šířen digitálně prostřednictvím multiplexu veřejné služby DVBT skrze televizní vysílání." Nevím, kdo sleduje rozhlasové vysílání prostřednictvím televize. Satelitem DVBS - stejný problém, zase prostřednictvím televizního vysílání, a systémem TDAB dle možnosti příjmu v sítích provozovatelů. Systém TDAB je šířen pouze z vysílače z Prahy a zkušebně v nějakých vysílačích v Brně a Ostravě, to je všechno.

Všichni jsme plátci koncesionářských poplatků pro Český rozhlas. Český rozhlas z našich koncesionářských poplatků vyrábí obsah, dobrý, cenný obsah, konkrétně Radio Junior pro děti je velmi dobré, ale nemáme jako občané České republiky a plátci koncesionářských poplatků možnost tento program sledovat. Zákon o Českém rozhlase jsme zde projednávali v roce 2014. Když jsem se ptal po digitalizaci, tak mi řekli ne, nedělej s tím nic, vláda schválí koncepci rozvoje Českého rozhlasu. Pravda, vláda schválila loni v létě koncepci rozvoje Českého rozhlasu, ale takovým stylem, že pozemní digitální vysílání Českého rozhlasu postavila na vedlejší kolej, vagon po té vedlejší koleji rozjela a ten vagon se nám zasekne na nějaké zarážce, na slepé koleji, a potom se řekne: ten vagon je špatný, protože nikam nedojel. Vláda totiž odsouhlasila zakonzervování tohoto stavu, jaký je teď v oblasti rozhlasového vysílání, někdy do roku 2024, a to z důvodu, protože komerční vysílatelé si to prostě nepřejí, jim vyhovuje stávající stav, kdy není možné do rozhlasového vysílání přidávat další rozhlasové stanice z důvodu naplněnosti, a paradoxně se do tohoto pásma už dneska nevejdou ani stanice Českého rozhlasu. Takže my všichni občané platíme Český rozhlas, ten na základě zákona vyrábí obsah, ale tento obsah je k nám téměř nedoručitelný.

Proto jsem navrhl pozměňovací návrh, na základě kterého by Český telekomunikační úřad mohl Českému rozhlasu přidělit frekvence pro vysílání pozemního digitálního rádiového vysílání, a samozřejmě bude na občanech, aby si postupně ty digitální přijímače pořizovali. Nikdo neříkal občanům, že si musí pořídit rozhlasové přijímače, když rozhlasové vysílání začalo, nikdo nenařizoval občanům, aby si pořídili televizní přijímače, když začalo televizní vysílání. Stejně tak bude na velmi dobrovolném a pozvolném přístupu občanů to, aby si pořídili přijímače pro rozhlasové digitální vysílání, tak aby mohli přijímat obsah rozhlasovým způsobem, který Český rozhlas šíří.

Garanční výbor, hospodářský výbor, na můj pozměňovací návrh dal negativní stanovisko. Já jsem si toho vědom. Já jsem tady k digitalizaci Českého rozhlasu už několikrát vystupoval a budu vystupovat, protože se domnívám, že konzervovat systém je špatné. Digitalizace rozhlasového vysílání proběhla v Rakousku, v Norsku už je analogové vysílání úplně vypnuto. A jenom my konzervujeme stávající analogový systém, protože si to takto přejí komerční vysílatelé. Děkuji.