Evropská komise přijala 2.července 2009 po dlouhodobé odborné diskuzi a připomínkovém řízení tzv.Sdělení o státní podpoře určené k financování provozovatelů služeb veřejnoprávního vysílání. Obsahem je stanovení nových podmínek v éře digitalizace a rozvoje nových služeb a zkoumání poměrů v rámci činnosti provozovatelů vysílání veřejné služby v zemí EU. Nový dokument nahrazuje sdělení Komise o veřejnoprávním vysílání z roku 2001 (viz
IP/01/1429 ). I nadále by hlavním kontrolním mechanismem měly disponovat „národní orgány“ na „národní úrovni“. Zpřehledňuje se systém hodnocení celkového dopadu nových mediálních služeb, financovaných z veřejných prostředků. Jde zejména o služby v oblasti on-line, kde v řadě evropských zemích dochází ke sporům mezi komerční a veřejnoprávní sférou, zejména pak nyní v době celkové ekonomické krize.
Hlavní změny se v novém sdělení týkají:
· kontroly ex ante u významných nových služeb uvedených na trh provozovateli služeb veřejnoprávního vysílání (porovnání dopadu na trh těchto nových služeb s jejich hodnotou pro veřejnost),
· ujasnění týkající se zahrnutí placených služeb do poslání veřejné služby,
· účinnější kontroly nadměrné vyrovnávací platby a dohledu nad plněním úkolů veřejnoprávních služeb na národní úrovni,
· zvýšené finanční flexibility pro provozovatele veřejnoprávního vysílání.
Přijetí aktuální podoby Sdělení EK je výsledkem celkem rozsáhlé veřejné konzultace (o tom jsme psal již několikrát dříve nebo viz evropský portál - viz
IP/08/24 ,
IP/08/1626 a
IP/09/564 a vychází přitom z tradičního
tzv. Amsterodamského protokolu. Konečné znění bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem tohoto zveřejnění.
Evropští provozovatelé služeb veřejnoprávního vysílání obdrží ročně více než 22 miliard EUR z licenčních poplatků a přímých vládních podpor, což je řadí po zemědělských a dopravních podnicích na třetí místo příjemců státní podpory.
Protokol k Amsterodamské smlouvě mj. ujasňuje, že vnitrostátní systémy služeb veřejnoprávního vysílání jsou přímo spjaty s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami společnosti. Podle tohoto protokolu jsou členské státy oprávněny financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb,.
Z nového dokumentu vyjímám například:6.1. Definice poslání veřejné služby
43. K tomu, aby byla splněna podmínka uvedená v odstavci 37 bodě i) pro použití čl. 86odst. 2, je nutno stanovit oficiální definici poslání veřejné služby. Teprve poté můžeKomise s dostatečnou právní jistotou posoudit, zda se použije odchylka podle čl. 86 odst. 2.44. Definice poslání veřejné služby spadá do pravomoci členských států, které mohou
rozhodovat na celostátní, regionální nebo místní úrovni, v souladu s vnitrostátním
právním řádem. Obecně řečeno, při výkonu této pravomoci musí být brán v úvahu
pojem „služby obecného hospodářského zájmu“, jak je chápán ve Společenství.
45. Definice poslání veřejné služby vymezená členskými státy by měla být co nejpřesnější. Neměla by ponechávat žádnou pochybnost o tom, zda určitou činnost
vykonávanou pověřeným provozovatelem zamýšlí členský stát zahrnout do poslání
veřejné služby, či nikoli. Bez jasné a přesné definice povinností uložených
veřejnoprávní vysílací organizaci by Komise nebyla schopna plnit své úkoly podle
čl. 86 odst. 2, a nemohla by tudíž udělit žádnou výjimku podle tohoto ustanovení.
46. Jednoznačné stanovení činností spadajících do poslání veřejné služby je rovněž
důležité pro soukromé provozovatele služeb, aby mohli plánovat své činnosti. Kromě
toho by podmínky poslání veřejné služby měly být dostatečně přesné, aby orgány
členských států mohly účinně sledovat jejich dodržování, jak je popsáno
v následujícím oddíle.
...
6.7. Diverzifikace služeb veřejnoprávního vysílání
80. V posledních letech prodělaly trhy s audiovizuálním vysíláním důležité změny, které
vedly k nepřetržitému rozvoji a diverzifikaci nabídky vysílacího sektoru. To podnítilo
nové otázky týkající se použitelnosti pravidel státní podpory na audiovizuální služby,
které jdou nad rámec vysílacích činností v tradičním smyslu.
81. V tomto ohledu se Komise domnívá, že by veřejnoprávní vysílací organizace měly mít možnost využít příležitostí, které nabízí digitalizace a diverzifikace distribučních platforem na technologicky neutrálním základě, a přinést tak prospěch společnosti.
Aby byla zajištěna základní úloha veřejnoprávních vysílacích organizací v novém
digitálním prostředí, mohou veřejnoprávní vysílací organizace při poskytování
audiovizuálních služeb na nových distribučních platformách využívat státní podporu,
a uspokojovat tak zájmy široké veřejnosti stejně jako speciální zájmy, a to za
předpokladu, že se zabývají stejnými demokratickými, společenskými a kulturními
potřebami dotyčné společnosti a nemají nepřiměřené účinky na trh, které nejsou proplnění veřejné služby nezbytné.
Česká verze aktuálního dokumentu je zdeVydání nového „Sdělení“ obratem přivítalo sdružení EBU, zejména pak ponechání drtivé většiny kompetencí na národní úrovni...
