Telekomunikace v EU 2017

Telekomunikace v EU 2017

Zatímco se u nás doma naplno rozbíhá předvolební klání spojené s rychlými řešení nahromaděných problémů, v Evropě se bude dál měnit prostředí pro elektronické komunikace, digitalizaci i média.

Jednotný digitální trh – také letos priorita 

Jsou to sice už 2 roky, co Evropská unie (EU) představila první plány na vytvoření jednotného evropského digitálního trhu. Celý záměr se ale podaří dokončit i legislativně zřejmě až letos. Zveřejněním posledních návrhů jednotného digitálního trhu  by se tedy již  do konce letošního roku měla zkompletovat legislativa pro vytvoření jednotného digitálního prostředí.  Plán na jeho vybudování představila Evropská komise (EK) již v květnu 2015. Podílelo se na něm celkem 14 eurokomisařů, naposledy i naše česká komisařka Věra Jourová. Oficiálním cílem je odbourat omezení či zjednodušit, sjednotit a zpřehlednit regulace, které rozšířený evropský digitální trh s sebou v jednotlivých členských státech v posledních letech nese.

Soukromí

EK nedávno také zveřejnila revizi směrnici o soukromí a elektronických komunikacích, která je součástí strategie jednotného digitálního trhu. Dále se s novými všeobecnými pravidly ochrany údajů také sjednotí i spravování osobních údajů v rámci evropských institucí. V rámci programu REFIT se budou rovněž revidovat úlohy Agentury EU unie pro síťovou a informační bezpečnost (ENISA), která v minulosti trpěla nedostatkem finančních zdrojů a zaměstnanců.

Evropská datová ekonomika

EK v lednu 2017 v rámci své strategie pro jednotný digitální trh navrhla další politické a právní kroky, které mají nastartovat datovou ekonomiku. Komise k tomu 10. 1. 2017 vydala sdělení o vytvoření evropské datové ekonomiky, jehož obsahem je výčet politických a právních kroků, jež by měly nastartovat evropskou datovou ekonomiku a umožnit přeshraniční „pohyb dat“. (Sdělení o vytvoření evropské datové ekonomiky (KOM(2017)9). EK chce provést kontrolní akce nad administrativními i právními omezeními a podle toho  provést  další kroky k odstranění neodůvodněných a nepřiměřených omezení spočívajících v lokalizaci dat. Komise se bude dále věnovat nejistotám ve 3 oblastech: Přístup a přenos, Odpovědnost v oblasti datových produktů a služeb, Přenositelnost.

Objem datové ekonomiky EU v roce 2015 se odhaduje na 272 miliard eur (s ročním růstem 5,6 %). Některé studie ale poukazují na různá právní a administrativní omezení, zejména ve formě národních požadavků na lokalizaci dat. Odstraněním těchto překážek by mohlo vzrůst HDP až o 8 miliard eur ročně (viz studie). Všechny tyto iniciativy vychází z předpisů na ochranu osobních údajů (loni přijatého obecného nařízení o ochraně osobních údajů) a předpisů zajišťujících důvěrnost elektronických komunikací (viz návrh)…

Reforma autorských práv

Vždy komplikovaná problematika autorských práv je v plánech EU rozložená do 5 legislativních aktů. Návrhy se objevily už v polovině září 2016. Již tehdy EK  doufala v nalezení rovnováhy mezi právy umělců, producentů a uživatelů. Jednou z výhod snížení rozdílů mezi systémy autorských práv členských zemí by bylo například usnadnění přístupu k online obsahu pro platící zákazníky ze zahraničí. Letos se budou řešit podoby přijatých zákonů v oblasti copyrightu.

Plány zpřístupnit autorsky chráněné materiály pro potřeby nevidomých či pro potřeby vzdělávání zřejmě opět nenarazí na odpor. Problémy se očekávají i v případě získávání licencí pro vysílání ze zahraničí, které by mohlo oslabit vyjednávací pozici hlavních televizních vysílatelů. Podobný odpor proti poplatkům vyjádřili zástupci internetových platforem a vyhledávačů, kterým se nelíbí poplatky za tzv. hyperlinky. Autorská práva v každém případě zásadně ovlivní fungování všech médií a platforem.

Uvolnění frekvencí pro broadband = Frekvenční pásmo pro mobilní sítě 5G

Rozhodnutí, aby od června 2020 patřilo frekvenční pásmo 700 MHz (694-790 MHz) ve všech členských státech výhradně mobilním sítím páté generace (5G), čeká formální schválení v Radě a Evropské parlamentu (EP). Neformálně se totiž podařilo uzavřít vyjednávání v prosinci 2016. Uvolnění části ultrakrátkých vln by značně podpořilo vysokou rychlost a široké pokrytí a usnadnilo tak zavádění 5.generace bezdrátové sítě. Zbytek pásma do 700 MHz (470-694 MHz) by měl zůstat dostupný pro audiovizuální služby, tzn. televize.

Zástupci EP, Rady a Komise politické dohody ohledně celoevropského přístupu k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz), včetně pásma 700 MHz (694–790 MHz). Tato dohoda vychází z návrhu předloženého Komisí v únoru 2016. Rada schválila svůj společný postoj dne 26. května a Parlament (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku) dne 10. listopadu. Oba orgány mají formálně schválit dohodu v nadcházejících týdnech. Ministři sice v květnu 2016 navrhli, aby rozhodnutí o uvolnění zmíněného spektra bylo odloženo o další dva roky. Parlament tehdy požadoval, aby byly v příloze vyjmenovány všechny příčiny odkladu. Harmonizace spektra je součástí plánu a programu i letošního a nepříliš silného maltského předsednictví.

V budoucnu by pak koordinaci v telekomunikační oblasti měla „zefektivnit“ změna statutu Sdružení evropských regulátorů pro elektronickou komunikaci (BEREC), ze kterého by měla vzniknout centralizovaná agentura.

Roaming (jako každý rok…)

Reforma cen roamingu se stala poslední roky politickým fenoménem, který nakonec i operátoři nějakým způsobem řeší, i když často na úkor jiných služeb, resp. přerozdělením nákladů do dalších segmentů. Rada EU a EP se na stropech velkoobchodních cen za roaming letos „opět“ dohodly (Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 531/2012, pokud jde o pravidla pro velkoobchodní trhy s roamingem (COM(2016)399). K dohodě prostřednictvím Předsednictví Rady došlo nakonec 31. 1. 2017. Ke zrušení poplatků za roaming pro spotřebitele, k němuž má dojít do léta 2017, tak má být zajištěno prudkým poklesem maximálních velkoobchodních cen za roaming. Stropy velkoobchodních cen stanoví, kolik si operátoři mohou navzájem účtovat za používání svých sítí k poskytování roamingových služeb. Tyto cenové stropy se vztahují na hlasová volání, SMS zprávy a používání dat. Návrh již byl projednán na půdě výboru EP ITRE.

Digitální zručnost

V roce 2017 bude pokračovat „nekonečná“ diskuze o aktuálním nedostatku digitálně zručných zaměstnanců. Minulý rok koalice pro digitální zručnost a pracovní místa, která navázala na množství dobrovolných iniciativ v minulosti. Kromě aktivit soukromého sektoru bude zajímavé sledovat kampaň eSkills for Jobs, kterou v Česku koordinuje Dům zahraniční spolupráce ČR.  Iniciativy v oblasti IT by měli také podporovat tzv. digitální šampioni, které EK vybrala s cílem rozšiřovat povědomí o digitálních technologiích. Za Českou republiku byl jmenován „autor“ českého e-Governmentu Ondřej Felix, zatím asi ale bez výraznějšího ovlivnění cílových adresátů…

Spory s americkými technologickými firmami

Součástí evropské digitální strategie byl záměr prověřit fungování online platforem. Mezi ně patří internetový vyhledavač Google, který podle Komise využívá své výsadní postavení na trhu tím, že ve výsledcích vyhledávání dává na první místa vlastní produkty, a poškozuje tak konkurenci. Boj proti americkému gigantovi trvá již od roku 2010 a nyní mu hrozí pokuty ve výši stovek milionu eur. i na řadě jsou pro EK sociální sítě vč. Facebooku. Jde zejména o nakládání s citlivými osobními údaji. Například i aplikace Uber pro zprostředkování přepravy řeší, zda je považována za digitální platformu, nebo dopravní službu. Apple pak musí vysvětlit své dlouholeté obcházení platby daní v Irsku…

Vyšetřování, které vede evropská exekutiva proti těmto americkým společnostem, je dotčenými subjekty vnímáno spíše jako snaha oslabit konkurenci. EU se snaží se s americkými internetovými giganty spíše domluvit, i proto vznikla dohoda  na vytvoření kodexu, který pomáhá (má pomáhat…) bojovat proti šíření nenávistných projevů a podněcování k násilí na internetu.

Bude tak užitečné dále sledovat dění na evropské úrovni, které významně předurčuje pravidla a podmínky pro fungování digitální ekonomiky, médií i ICT sektoru u nás. Mezičas volebního soupeření asi mnoho promyšleného a systémového nepřinese. Následující etapy (po dokončení povolebního přerozdělení moci a postů... ) by ale již měly konečně přinést ucelenou představu i realizaci podmínek a předvídatelných pravidel pro fungování digitální ekonomiky a tím i médií. Elektronická média na dobře připravenou, zdůvodněnou a vyargumentovanou aktualizaci legislativy čekají již řadu let.

Nezbývá než znovu přečkat období slibů i vzájemného svalování viny a začít problémy transparentně řešit – možná i v detailech… Vždyť ostatně i kdysi jasně označená parlamentní „mediální komise“ se už delší dobu jmenuje „volební výbor“, což hlavně navenek hodně zjednodušuje a předurčuje pohled i přístup volených zástupců k odbornému řešení tvorby zákonů.

Volby veřejnoprávních rad - výzva k podání návrhů

Předseda Poslanecké sněmovny vyzývá oprávněné subjekty k podání návrhů kandidátů na volbu 3 členů Rady České televize a 3 členů Rady Českého rozhlasu, do 9. března 2017.

Den s digitálním rádiem v Plzni

V rámci akce pořádané v prostorách regionálního studia Českého rozhlasu si bude možné prohlédnout i unikátní přijímače a magnetofony i nahrávací a záznamovou techniku.

Západočeská společnost RTI cz chystá ve spolupráci s Českým rozhlasem další Den s digitálním rádiem. Akce proběhne 9. března od 9.00 do 19.00 v prostorách ČRo Plzeň na Náměstí Míru 10. Zájemci se budou moci dozvědět o historii digitálního rozhlasu u nás i ve světě, základních parametrech DAB vysílání, případně jeho přednostech. Přímo na místě bude k vidění DAB vysílač a vysílací anténa nebo fotografie ze zákulisní digitálního rozhlasu.  

Další body Dne s digitálním rádiem:  

- Přednosti digitálního rozhlasu
- Systém pro krizové situace EWF / EWS (Emergency Warning System)
- Aktuální situace ve světě a především v České republice
- Událost č. 1. - Norsko vypíná FM vysílače
- Rozhlasové přijímače na trhu (novinky z výstavy IFA 2016)
- Představení prvního mobilního telefonu s příjmem DAB+
- První rozhlasový DAB přijímač pro nevidomé a slabozraké
- Budoucnost digitálního rozhlasu
- Projekty na podporu rozvoje digitálního rozhlasu
- Rozhlasové muzeum Českého rozhlasu Plzeň
- Představení webového portálu Digitalniradio.cz

Kdo za to může?

V rámci rozbíhajícího se předvolebního boje došlo i na problematiku mobilního volání a využívání datových telekomunikačních  služeb.  Stává se to tak již tradičně po dlouhém období nezájmu politiků - v době, kdy se toho už moc systémově a hlavně smysluplně upravit nestihne.

Předvolební politizace tématu mobilního volání, resp. cen datových služeb, není nic nového – jen se občas strany barikád obměňují, ale rétorika („v zájmu obyvatel“) zůstává podobná.  Součástí jsou návštěvy v příslušných institucích, koordinační schůzky, rychlá a snadná řešení, mediální zájem i svalování viny na předchůdce nebo raději i na před-předchůdce …..

Nakonec i letos se poměrně rychle našel viník – ČTÚ, a někteří současní radní….  Není to přitom tak dávno, co dnes většinově některými politiky i médii chválený dřívější šéf ČTÚ byl rovněž na pranýři někdejšího ministra Martina Kuby - ministra průmyslu a obchodu za ODS, který mimochodem v rámci personálních změn v Radě ČTÚ vládě neúspěšně navrhl a prosazoval tehdejšího advokáta Roberta Pelikána (dnešního ministra spravedlnosti). 

Tehdy byla média „plná“ telekomunikačního regulátora, hlavně pak v souvislosti s drahými cenami za volání a připravovanou a později zrušenou první velkou aukcí volných kmitočtů. Velká očekávání byla samozřejmě nenaplněna. Jedním z mediálně vděčných milníků tehdejší atmosféry  bylo vystoupení zástupce ČTÚ na ČT v Hyde Parku s rekordním počtem negativních reakcí diváků… Letos se role proměnily a z kritizovaných jsou chválení a naopak…

Faktem je, že dlouhá léta se segmentu, který je pro průmysl i občany důležitý, nikdo z politické sféry strategicky a koncepčně příliš nevěnoval. Ve Sněmovně sice před lety vznikl například podvýbor pro ICT, ale jeho činnost byla velmi sporadická a odborně znalých poslanců podobně málo. Ani státní správa a vládní resorty, až na výjimky, neměly nějaký zásadní „tah na branku“ a vlastně ani silného lídra.  Možná až v loni i v souvislosti se silnou evropskou finanční podporou rozvoje digitálních sítí a broadbandu vznikla pozice digitálního koordinátora při Úřadu vlády  - zatím ale také bez viditelných a obecně srozumitelných kroků…. K dispozici jsou už ale aktualizované koncepční materiály.

Prapůvodní zárodky projektu digitalizace a elektronizace systému státní správy vč. e-governmentu přišly na vládní a politické úrovni s Vladimírem Mlynářem a ministerstvem informatiky po roce 2002. Později, po sloučení s ministerstvem vnitra a rozdělením části agendy na MPO, pod ministrováním Ivana Langera, resp. náměstka MV Zdeňka Zajíčka. Přechodné vládnutí pak digitalizační proces zpomalilo.  Další kroky se sice možná podařily, včetně vzniku státního podniku ad., ale odpovídající výsledky se nedaří dostatečně prezentovat. 

Poslední roky se legislativa sice průběžně mění a aktualizuje, ale většinou transponuje evropské předpisy. Jde o dynamický obor a je objektivně těžké předvídat a vhodně nastavovat efektivní pravidla a podmínky. V současnosti, kdy je obecná společenská a politická tendence vidět a říkat věci jednoduše a pohlížet na řešení problémů spíše populisticky, není v krátké době příliš zřejmě naděje na zlepšení přístupu k této problematice.

Faktem ale každopádně je, že vliv i na mediální sféru již dávno a v ještě větší míře získal telekomunikační regulátor, zejména v technicko - kapacitní roli a v regulaci prostředků a cest pro digitální šíření multimediálního obsahu.  Činnost ČTÚ se přímo i nepřímo dotýká prakticky všech obyvatel. Není proto divu, že zájem o tuto oblast roste i na politické scéně. Jestli donedávna platilo, že na televizi se dívá každý, o to více to v dnes platí pro mobilní telefonii a hlavně pro broadband.  A také to, že všichni rádi, když už musíme, platíme co nejméně….

Řešení DVB-T2 jako legislativní "nosič" pro posílení regulace mobilních operátorů

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes předložilo dlouho očekávané řešení problematiky cen mobilního volání a datových služeb, společně s dokončením legislativního rámce pro přechod na DVB-T2. (PID:  ALBSAG6JNWBR). 

V rámci návrhu připravil ministr Jan Mládek vládě i usnesení, aby při souhlasu s materiálem navrhla Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení; tzv. "devadesátkou"..   
( § 90 odst. 2 až 7 Jednacího řádu PS)

„Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů“.

Důvodem předložení je zajištění a implementace procesu přechodu na nový spektrálně efektivnější standard DVB-T2 jako klíčové části realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené usnesením vlády ze dne 20. července 2016 č. 648. 

Z hlediska zajištění právní jistoty pro subjekty, které se budou procesu přechodu na DVB-T2 účastnit nebo které budou tímto procesem zasaženy, doporučila Strategie zakotvit základní právní rámec přechodu na DVB-T2 do novely dotčených zákonů, která vymezí základní podmínky a principy procesu přechodu na DVB-T2 a udělí potřebné zákonné zmocnění pro vydání tzv. Technického plánu přechodu formou nařízení vlády. Obdobný postup byl aplikován při realizaci přechodu z analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T.

V první fázi jsou tedy předkládány návrhy změn zajišťující právní rámec nutných opatření přechodu. Jedná se o novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

Podstata navrhovaných změn spočívá v realizaci následujících hlavních věcných cílů, které je nutno prostřednictvím legislativního rámce vytvořeného pro účely realizace přechodu na DVB-T2 a v návaznosti na Strategii správy rádiového spektra schválenou usnesením vlády ze dne 3. června 2015 č. 421 a Strategii rozvojezemského digitálního televizního vysílání zajistit, zahrnují zejména následující cíle:

·       zakotvit podmínky a pravidla pro souběžné šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2 v období do roku 2021,

·     zmocnění k sestavení a vydání nařízení Technického plánu přechodu na DVB-T2, který stanoví některá pravidla pro finalizaci přechodu na DVB-T2 v období 2020 – 2021/2022,

·       provedení změny stávajících přídělů rádiových kmitočtů (tzv. refarmingu), na základě kterých dochází v současné době k šíření digitálního televizního vysílání ve formátu DVB-T a provozování k tomu určených celoplošných sítí,

·       další částí navrhovaných úprav je zajištění postupu úhrady nákladů, které přímo souvisejí s uskutečněním přechodu na DVB-T2,

·       zajištění ochrany kvality šíření a příjmu digitálního televizního vysílání v sítích DVB-T2 proti rušení z pásma 700 MHz a dalších pásem používaných pro mobilní služby přístupu k vysokorychlostnímu připojení.

Aktuální politický úkol je pak řešen nad rámec technické povahy celého navrhovaného právního předpisu se doplňuje úprava ve věci posílení ochrany spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a posílení postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace, a to:

• nová úprava přenositelnosti telefonních čísel, konkrétně se nově stanoví maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla,
• povinnou součástí smlouvy bude muset být ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy,

• změna § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích v tom smyslu, že účastník má být informován o svém právu odstoupit od smlouvy na dobu určitou bez sankce, pokud změny smlouvy nevedou ke zlepšení jeho postavení,
• nová úprava maximální výše sankce za spáchání nejzávažnějších přestupků, a to z 20 mil. Kč na 50 mil. Kč. Analogicky se navyšuje také maximální výše sankce v případě opakovaného spáchání, tj. ze současných 40 mil. Kč na 100 mil. Kč, což odpovídá i současné dikci zákona.

 Plný text v paragrafovém znění 

Dosavadní odstavec 22 se označuje jako odstavec 23.

1.             V § 118 odst. 23 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 000 Kč“.

2.             V § 118 odst. 23 písm. b) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „i) až m)“ se nahrazuje textem „i) až n)“.

3.             V § 118 odst. 23 písm. c) se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje textem „50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „nebo 21“ se nahrazuje textem „, 21 nebo 22“.

4.             V § 120 odst. 3 se slova „, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč“ zrušují.

 

Návrh původní části novely zákona k DVB-T2  byl dne 30. listopadu 2016 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem dodání stanovisek do 29. prosince 2016, vypořádání připomínek je uvedeno v části VI. předkládaného materiálu. Všechny připomínky byly vypořádány a návrh je předkládán bez rozporu.

Nově navržené regulační úpravy  k činnosti ČTÚ ve vztahu k mobilním operátorům spolu se změnami kvůli DVB-T2 by pak tedy měla projednat ve zkráceném řízení.