pondělí 4. srpna 2014

LTE 40x dražší než digitální rozhlas DAB +



LTE 40x dražší než digitální rozhlas DAB +

Poslední dny se řada mediálních serverů předhání s informací o přílišné nevýhodnosti systému LTE pro šíření televizní a rozhlasového vysílání. Přitom tato informace není nová, jak ukazují závěry analýz z loňského roku nebo poslední červnová německá studie.
Nejaktuálnější informace, která je obsahem většiny dnešních zpráv, vychází z Technického reportu č.7 evropské vysílací unie (EBU) a je k dispozici v pdf zde. Původní informace a data je možné projít například i ve studii  z loňského z listopadu 2013 ze Švédska (operátor Teracom) a následné kompletace v tzv. Bílé Knize z března 2014. Rovněž podle  aktuálního červnového  výzkumu, provedeného Prof Dr. Guntherem Friedlem (TUM School of Management), který si objednaly Bayerische Landeszentrale für neue Medien (BLM) a Bayerischer Rundfunks (BR), se ukazuje značný rozdíl mezi perspektivními technologiemi pro šíření rozhlasového vysílání – „pozemní rádio šířené výhradně prostřednictvímsítí LTE by bylo asi 40krát dražší než přenos přes DAB +".

Za pozornost stojí i  informace EBU o oblíbených mýtech kolem kmitočtového spektra. I proto vznikl tento materiál EBU coby informační list o kmitočtovém spektru, které řeší právě vztahy a nejasnosti mezi zájmy provozovatelů (operátor) a nové technologických sítí. Přirozeně to souvisí s nadcházející světovou konferencí WRC 2015, která velmi pravděpodobně potvrdí nové přerozdělení kmitočtového spektra, mírně na úkor tradičních forem šíření audiovizuálního obsahu (týká se to necelé poloviny z 250 miliónů televizních diváků…).


Nový informační list ke spektru odhaluje společné mýty, kterými se ohánějí dvě hlavní strany kmitočtových sporů  - včetně toho, že mobilní operátoři vyžadují větší část pásma UHF (470-862 MHz)V posledních letech v souvislosti s novými technologiemi výrazně vzrostla poptávka po frekvencích rádiového spektra. Tyto nové technologie zahrnují kromě televizního vysílání především mobilní služby, Wi-Fi připojení k internetu i satelitní komunikaci. Výsledkem je, že regulační orgány se potýkají s problémem alokace tohoto omezeného zdroje a složitě hledají kompromisy pro všechny zúčastněné subjekty. Navíc je nutné zajistit, aby technologicky konkurenční aplikace nebyly mezi sebou v rozporu, resp. se vzájemně nerušily.
V rámci diskuze o budoucnosti využití spektra se proto přirozeně objevuje řada nepravd, nepřesností a s tím i množství „nátlakových“ mediálních a lobbistických aktivit, a to i v souvislosti s dokončováním materiálu Strategie správy spektra, která by měla v průběhu srpna zamířit na jednání české vlády.

Žádné komentáře: