úterý 26. srpna 2014

DATA - český mediální trh 2008 - 2014

Kdyby zájem o žánry tištěných periodik přesně odrážel koníčky, kterým se Češi věnují, dalo by se ve zkratce říci, že čím dál víc vaříme, jíme a vysedáváme u televize. Naše zájmy se zužují, ze zorného pole se nám vytrácí sport, informační technologie, ale i bydlení, zahrada a životní styl. Pozvolna nás začíná bavit cestování a příroda, ne však více než bydlení nebo automobilismus. Už nás příliš nebaví ani bulvár.

Pojďte se s námi podívat, co se odehrálo na českém mediálním trhu za uplynulých šest let. Roztřídíme-li ho podle jednotlivých kategorií na deníky, jejich pravidelné tématické přílohy, dále týdeníky a měsíčníky zaměřené na životní styl, sport, hobby, vaření, bydlení, informační technologie a další, zjistíme, že jediné čtyři kategorie, jimž od roku 2008 stoupla čtenost, jsou periodika o vaření (24 %), televizní program (12 %), levnější společenské časopisy (4,2 %) a časopisy zaměřené na cestování a přírodu (2,3 %). V nejobecnější rovině mírně roste zájem o tak zvané spotřebitelské časopisy poskytující běžný servis od tipů na levnější nákupy po doporučení vybraných pořadů v televizi.

Podle odhadů čtenosti, které pravidelně prování Unie vydavatelů, zaznamenaly všechny zbývající porovnávané kategorie od roku 2008 značný propad ve čtenosti, zejména pak periodika zaměřená na informační technologie (- 66 %), ekonomické časopisy (- 63 %), časopisy zacílené na sport (- 58 %), na zahradu a hobby (- 51 %) a na ženy (- 43 %). Klesá zájem o časopisy pro ženy i pro muže, o bulvár i o seriózní žurnalistiku v celostátních denících. Propadají se lifestylové a hobby časopisy.
zdroj Datová žurnalistika

úterý 19. srpna 2014

O DABu na jihu Čech a ve vysílání ČRo...

Český rozhlas České Budějovice začal vysílat v digitálním multiplexu DAB

Český rozhlas České Budějovice mohou nově posluchači přijímat v jihočeském a západočeském rozhlasovém éteru také v digitálním multiplexu DAB. Zkušební vysílání Českého rozhlasu České Budějovice bylo zahájeno 5. srpna prostřednictvím systému DAB+ v multiplexu společnosti RTI cz. Digitální vysílání umožňuje vyšší kvalitu rozhlasového příjmu bez šumu a rušení. 

Na tomto přístroji přijmete analagové i digitální vysílání - Foto: Miroslav TichákV jižních Čechách je možné z vysílače Kluk nedaleko Českých Budějovic naladit sedm stanic. Programová nabídka multiplexu RTI cz v DAB nabízí kromě Českého rozhlasu České Budějovice ještě poslech Radiožurnálu, Českého rozhlasu Plzeň a čtyř soukromých stanic. Digital Audio Broadcasting (DAB) je digitální technologie pro plošné vysílání rozhlasových stanic. Způsob šíření signálu digitálního rozhlasu DAB podobný jako u digitální televize DVB-T. Podobně jako DVB-T umožňuje digitální rozhlasové vysílání DAB v rámci jednoho multiplexu vysílat několik desítek stanic. Pro poslech digitálního rozhlasového vysílání je zapotřebí vlastnit DAB radiopřijímač. 
„Český rozhlas České Budějovice se stal teprve druhou regionální stanicí Českého rozhlasu, kterou lze poslouchat v DAB multiplexu ve vysoké zvukové kvalitě s možností přenosu doplňkového textu či obrázku,“ uvádí vedoucí provozu ČRo ČB Petr Šimek. 

Tématu digitálního rozhlasového vysílání DAB se ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice věnoval pořad Host Fontány - Záznam pořadu je k poslechu od času 27:10 zde 
( ředitel Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Duspiva a provozní ředitel RTI Roman Kropáček). 

Mapy pokrytí a aktuální informace pro příjem digitálního rozhlasu najdete na webu www.rozhlas.cz/digital a www.rticz.com

pondělí 4. srpna 2014

LTE 40x dražší než digitální rozhlas DAB +



LTE 40x dražší než digitální rozhlas DAB +

Poslední dny se řada mediálních serverů předhání s informací o přílišné nevýhodnosti systému LTE pro šíření televizní a rozhlasového vysílání. Přitom tato informace není nová, jak ukazují závěry analýz z loňského roku nebo poslední červnová německá studie.
Nejaktuálnější informace, která je obsahem většiny dnešních zpráv, vychází z Technického reportu č.7 evropské vysílací unie (EBU) a je k dispozici v pdf zde. Původní informace a data je možné projít například i ve studii  z loňského z listopadu 2013 ze Švédska (operátor Teracom) a následné kompletace v tzv. Bílé Knize z března 2014. Rovněž podle  aktuálního červnového  výzkumu, provedeného Prof Dr. Guntherem Friedlem (TUM School of Management), který si objednaly Bayerische Landeszentrale für neue Medien (BLM) a Bayerischer Rundfunks (BR), se ukazuje značný rozdíl mezi perspektivními technologiemi pro šíření rozhlasového vysílání – „pozemní rádio šířené výhradně prostřednictvímsítí LTE by bylo asi 40krát dražší než přenos přes DAB +".

Za pozornost stojí i  informace EBU o oblíbených mýtech kolem kmitočtového spektra. I proto vznikl tento materiál EBU coby informační list o kmitočtovém spektru, které řeší právě vztahy a nejasnosti mezi zájmy provozovatelů (operátor) a nové technologických sítí. Přirozeně to souvisí s nadcházející světovou konferencí WRC 2015, která velmi pravděpodobně potvrdí nové přerozdělení kmitočtového spektra, mírně na úkor tradičních forem šíření audiovizuálního obsahu (týká se to necelé poloviny z 250 miliónů televizních diváků…).


Nový informační list ke spektru odhaluje společné mýty, kterými se ohánějí dvě hlavní strany kmitočtových sporů  - včetně toho, že mobilní operátoři vyžadují větší část pásma UHF (470-862 MHz)V posledních letech v souvislosti s novými technologiemi výrazně vzrostla poptávka po frekvencích rádiového spektra. Tyto nové technologie zahrnují kromě televizního vysílání především mobilní služby, Wi-Fi připojení k internetu i satelitní komunikaci. Výsledkem je, že regulační orgány se potýkají s problémem alokace tohoto omezeného zdroje a složitě hledají kompromisy pro všechny zúčastněné subjekty. Navíc je nutné zajistit, aby technologicky konkurenční aplikace nebyly mezi sebou v rozporu, resp. se vzájemně nerušily.
V rámci diskuze o budoucnosti využití spektra se proto přirozeně objevuje řada nepravd, nepřesností a s tím i množství „nátlakových“ mediálních a lobbistických aktivit, a to i v souvislosti s dokončováním materiálu Strategie správy spektra, která by měla v průběhu srpna zamířit na jednání české vlády.

pátek 1. srpna 2014

Do DVB-T2 pozvolně a po roce 2021



Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve své gesci řeší tematiku budoucího přechodu na nový digitální standard vysílání rozhlasu a televize označovaný jako DVB—T2. Dnes proto odeslalo odpovědi na dotazy pracovní skupiny v rámci Radio Spectrum Policy Group (RSPG), což je poradní orgán Evropské komise. Dotazník se týká využití pásma 700 MHz, které je nyní využíváno převážně k terestrickému (zemskému) televiznímu a radiovému vysílání.

MPO ve svém stanovisku pro RSPG zdůraznilo, že jakékoli faktické kroky k přechodu na nový digitální standard DVB—T2 nebudou realizovány před rokem 2021. Současný digitální standard DVB—T bude nicméně funkční ještě několik dalších let. 

MPO přitom zásadním způsobem zohledňuje skutečnost, že nadpoloviční většina českých domácností je dosud odkázána na stávající terestrické vysílání a překotná změna, kterou nikdo ze zemí EU nerealizuje, by znamenala velké investice z rodinných rozpočtů do nových přijímačů. Proto MPO s dotčenými orgány a institucemi připraví takový postup, při kterém budou veškeré změny spojené s přechodem na digitální standard DVB—T2 naplánovány tak, aby občané ČR měli volbu souběhu stávajících a nových technologií a možnost rozhodnout se pro nové technologie svobodně na základě využívání více televizních a rozhlasových kanálů a programů. To bude spojeno také s motivací výrobců a prodejců spotřební elektroniky, kteří posléze nabídnou na trhu nejnovější televizní a rozhlasové přijímače. 

Nadpoloviční většina českých domácností je dosud odkázána na stávající terestrické vysílání a překotná změna, by znamenala velké investice z rodinných rozpočtů do nových přijímačů.