I o digitálním rozhlasu v Českém rozhlasu...

Rozhlasová digitalizace čeká na potřebný zákon, její hlavní otázkou je termín vypnutí analogového signálu. Na připravovaných změnách spolupracuje Český rozhlas s ministerstvem kultury, stanovení termínu je ale politické rozhodnutí, které teprve musí přijít.  

Digitalizace je jeden z dalších plánů generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana. Ten byl do své funkce jmenován před třemi lety koncem července, uplynula tedy polovina jeho mandátu. Peter Duhan nyní také připravuje rozhlas na uvedení čtvrté stanice do pásma velmi krátkých vln. Pokud projdou nutné změny v parlamentu, stanice Plus by mohla ve VKV vysílat v únoru či březnu příštího roku. 
Kde má dnes digitalizace rozhlasu největší překážku? A jaká je v České republice politická vůle k digitalizaci rozhlasu? Jak je to s digitalizací v jiných zemích? Proč se digitalizace televize už uskutečnila a rozhlasu ještě ne? V čem jsou rizika vypnutí analogu? 
A jakou roli má mít rozhlasová stanice mluveného slova v 21. století?  

Hostem Markéty Ševčíkové byl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, záznam pořadu ČRo PLUS je zde

Kdy půjdou evropské peníze na rozvoj broadbandu i u nás?

Vláda schválila Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020

Kabinet na svém zasedání v pondělí 14. července projednal a usnesením č. 581 schválil Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Jedná se o základní programový dokument Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014 až 2020. 

Prioritní osa 4 schváleného operačního programu se zaměřuje na rozvoj ICT a vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, např. investiční priorita 1 této prioritní osy se týká „rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpory zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství“. 

OP PIK byl 15. července oficiálně předložen Evropské komisi k posouzení. Předpokládá se, že vyjednávání s EK bude dokončeno v posledním čtvrtletí letošního roku. Termíny vyhlášení prvních výzev se budou odvíjet od průběhu a výsledků těchto jednání. (VIA ICTUNIE.cz, více  najdete ZDE.)

Operační program v PDF

"Jak do starých přístrojů značky Tesla dostat signál - Jednoduše, přes set-top box!

Historický radioklub československý vznikl v roce 1990 proto, aby dal dohromady sbírku národního podniku Tesla. V současné době sídlí v bývalé sýpce zemědělského družstva v Třešti. Jako průvodce po expozici Tesla – dědictví československého elektroprůmyslu - působí ve svém volném čase Jiří Šťastný, který byl na návštěvě v Tandemu Tamary Peckové.

Pouť sbírky byla docela složitá, putovala přes několik meziskladů, poslední nejzajímavější úložiště bylo v historické budově rozhlasového vysílače v Poděbradech. „Jenže po privatizaci českých radiokomunikací jsme ji museli opustit. V roce 2003 se nám podařilo zakoupit bývalou sýpku v Třešti,“ popisuje strasti sbírky Historického radioklubu československého Jiří Šťastný. 
Stěhování a přestavba za tři měsíce 
Na stěhování a částečnou úpravu zemědělské sýpky měl Radioklub pouze tři měsíce. „Stěhování proběhlo strašně rychle. V té budově vysílače v Poděbradech jsme demontovali všechny exponáty, naložili jsme je na kamiony a ty se během dne asi pětkrát otočily.“ 
První výstava proběhla na nádražním peronu místního nádraží v rámci Parního léta v roce 2005. „Na školní lavice jsme dali bílé ubrusy a vystavili jednotlivé radiopřijímače a nějaké televize, tím jsme zahájili naši výstavní činnost,“ usmívá se Jiří Šťastný.  
Tesla je jediný podnik, který má tak velké muzeum 
Sbírka je svým rozsahem jediná ve střední Evropě. „Žádný podnik nemá takovou sbírku. Tesla byl obrovský podnik s velkým výrobním sortimentem. Shromáždit všechny jeho výrobky je nesmírně náročné. Jak časově, tak prostorově. 
Jiří Šťastný se pokusil v krátkosti popsat, co vše Tesla vyráběla a co vše se snaží členové Historického radioklubu československého uchovat pro příští generace. „Tesla měla výrobní program od těch nejmenších, základních součástek, přes spotřební elektroniku, různé radiopřijímače, magnetofony , přes různé měřící přístroje, vysílače až po různé vojenské přístroje a podobně.“ 
Na začátku jsem byl radioamatér, teď jsem i sběratelem 
Jiří Šťastný je vášnivý radioamatér, proto má v expozici nejradši středovlnný rozhlasový vysílač z padesátých let. „Má označení SRV3/B. Je to krásný kousek. Tenhle sloužil na vysílacím středisku kousek od Liberce, byl ve vysílací budově. Běžný člověk k němu nepřišel, tak je pro návštěvníky opravdu zajímavý.“ 
Pan Šťastný je díky Radioklubu už i sběratel radiopřijímačů a televizorů. „Sběratelství je věc krásná, ale vysoce nakažlivá. Svoji sbírku mám zatím v rodinném domku. První kousek jsem dostal jako dárek před dvaceti lety. Některé jsou částečně funkční.“ 
Velmi častá otázka návštěvníku se týká toho, jak se jim daří do starých přístrojů značky Tesla dostat signál: „Jednoduše, přes set-top box,“ stručně popisuje Jiří Šťastný. 
Historický radioklub československý exponáty zachovává v původním stavu. „Bez zásahu a bez toho, aby hrály. Pokud dostaneme funkční přístroj na původních součástkách a hraje, tak to tam necháme. Samozřejmě máme několik exponátů, které nejsou vzácné, tak je opravíme.“ 
Naše exponáty hrály ve Vyprávěj 
Některé exponáty, které jsou k vidění v třešťské expozici, si zahrály v televizním seriálu Vyprávěj a také v dokumentárním cyklu Retro. Expozice v Třešti je rozdělena na dvě části, v jedné jsou k vidění domácí elektroniku, se kterou se lidé běžně setkávali v domácnostech, ta druhá je věnována těžké radiotechnice. 

Mezi sbírkovými předměty návštěvník najde také opravdový unikát. „Je tam první vysílač, který vysílal radiové značky k hodinám. Za svého provozu byl umístěn v Poděbradech,“ popisuje unikát Jiří Šťastný.  

Končící eurokomisařka pro digitální agendu: „Ke skutečně jednotnému trhu máme evidentně stále daleko,"

Evropská komise  zveřejnila zprávu o telekomunikačním trhu a regulaci v tomto odvětví v EU (PDF). Zpráva se věnuje období let 2012–2013. 

Hlavní závěry zprávy: 

• příjmy odvětví v roce 2013 opět poklesly, investice však začínají růst,
• s narůstající popularitou internetové telefonie (VoIP) klesá zájem o využívání tradičních telefonních služeb,
• rychle narůstá objem datových přenosů,
• v EU jsou ceny hlasového volání do mobilní sítě a datových služeb vyšší než v USA, zatímco USA vykazuje vyšší míru používání mobilních služeb, což vede k vyššímu „průměrnému výnosu na jednoho uživatele“ v USA,
• cíl na rok 2012 pro udělení konkrétních pásem spektra splnily pouze Dánsko, Německo, Lotyšsko a Malta. 21 členských států nakonec cíl v roce 2013 splnilo, zpožděné přidělení pásma 800 MHz však výrazně zpomalilo zavádění mobilních služeb 4G v celé EU,
• doba potřebná k získání povolení k zavádění nových sítí se pohybuje od několika dní po několik let podle toho, kde v EU se síť buduje. Většina orgánů stále nepovoluje podávání žádostí v elektronické formě.

Zpráva za ČR je zde (PDF)

Novela zákona o reklamě má upřesnit pravidla pro “předvolební reklamu“

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů , předkládá do meziresortu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jde o materiál, který je součástí schválený v Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014, schváleného usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března  2014.

Hlavním cílem návrhu je odstranit nedostatky v transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do zákona o regulaci reklamy. Nedostatky v transpozici vytkla České republice Evropská komise z  27. ledna 2014, kdy zaslala ČR formální upozornění (výzvu). Komise České republice vytýká zejména právní úpravu, která přesahuje rámec maximální harmonizace směrnice. Na základě výtek Komise přislíbila Česká republika vypuštění namítaných ustanovení ze zákona o regulaci reklamy, což se děje právě předkládaným návrhem.

Návrhem se dále adaptuje zákon o regulaci reklamy na část nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Uvedené nařízení se stává na území Evropské unie přímo použitelným k 13. 12. 2014, proto je třeba  zákon o regulaci  reklamy upravit tak, aby přímému použití nic nebránilo, aby porušení povinností podle nařízení bylo sankcionovatelné a zároveň je třeba zrušit úpravu, která plynula z nyní rušené směrnice ke značení a reklamě potravin. Návrhem se dále přenášejí dozorové pravomoci k reklamě na potraviny obsahující výživové nebo zdravotní tvrzení nebo obsahující v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům zavádějící informace z krajských živnostenských úřadů na Státní zemědělskou      a potravinářskou inspekci. Důvodem je zajištění efektivnějšího výkonu státní správy na tomto úseku.

Návrhem se odstraňují i neprovázanosti nebo nepřesnosti stávající právní úpravy, a to zejména s ohledem na požadavky praktického užití zákona orgány dozoru. Upravuje se např. ustanovení týkající se tzv. volební reklamy tak, aby bylo v praxi aplikovatelné, dále se uvolňují pravidla pro reklamu na činnosti v pohřebnictví, upřesňují se některé definice a v návaznosti na předchozí změny se upravuje správní trestání.

                       

Zákon stanovuje podnikateli různé povinnosti podle toho, zda je zadavatelem, zpracovatelem nebo šiřitelem reklamy. Pokud zpracovatel zpracuje reklamu pro vlastní potřebu, stává se de facto také jejím zadavatelem. Tato skutečnost nebyla v zákoně výslovně uvedena, byť v praxi ve většině případů zpracovatel automaticky plní ve vztahu k vlastní reklamě povinnosti zadavatele. Pro jednoznačnost právní úpravy a odstranění případných aplikačních problémů se navrhuje doplnit stávající právní úpravu o výslovné určení, že za zadavatele reklamy bude považována i osoba, která zpracuje reklamu pro vlastní účely.

Navrhované úpravy označuje předkladatel jako „vyžádané aplikační praxí a  odstranění nepřesností zákona vzniklých předchozími novelizacemi..“

Návrh řeší hlavní problémové okruhy:

Problematika „volební reklamy“

V rámci volební kampaně se vyskytují oznámení týkající se jednotlivých kandidátů či politických stran. Pro posouzení relevantnosti těchto oznámení je nezbytné, aby jejich adresát byl informován o tom, kdo si toto sdělení objednal, tedy o zdroji tohoto sdělení. Absence této informace je nežádoucí, neboť adresát oznámení bude hodnotit jiným způsobem informaci, kterou prohlašuje konkrétní kandidát sám o sobě, než tu, kterou poskytne např. jeho konkurent.

V současné době je sice anonymní reklama týkající se voleb zakázána, avšak toto ustanovení je v praxi neaplikovatelné - viz část 1.3.C, C.1 (str. 6-7), na což upozornila v rámci konzultace většina krajských živnostenských úřadů, které v roce 2013 řešily 21 podnětů ohledně anonymní reklamy týkající se voleb.

Reklama na činnosti v pohřebnictví

Pohřebnictví je specifickým druhem podnikatelské činnosti. Reklamu na pohřebnictví je třeba regulovat s přihlédnutím ke specifikům této činnosti a měla by být omezena s ohledem na zachování etických zásad a piety.

Úprava definice zadavatele reklamy a upřesnění stávajících povinností

K efektivnímu výkonu kontrolní činnosti a vedení správního řízení je často třeba zajistit součinnost osob, které disponují informacemi a údaji pro výkon dozoru nezbytnými. Je třeba, aby osoby, které těmito informacemi disponují, je uchovávaly po dobu, v níž je možné zahájit správní řízení, a poskytly je, i vzhledem k možnosti promlčení správního deliktu a k účinnosti uložené sankce za spáchání správního deliktu, v co nejkratším čase. Důsledkem těchto obtíží může být až nemožnost postihnout reklamu, která je v rozporu se zákonem.

Nedostatky správního trestání

V zákoně o regulaci reklamy je v některých případech za správní delikt označeno jednání, za něž podle tohoto zákona daný subjekt neodpovídá, a naopak za porušení některých povinností, které subjekty podle tohoto zákona mají, není stanovena sankce a jsou tedy nepostižitelné.

Neefektivita dozoru nad reklamou 

Materiál je k dispozici  pod PID KORN9M2GYHDU v EKLEPu

Návrh zákona o Českém rozhlasu míří se souhlasem vlády do Sněmovny

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pčředložený ministrem kultury, schválila na dnešním zasedání česká vláda (č.j. 599/14 - bod 13 schůze vlády 2.7.2014). Návrh byl vypracován v souladu s platným Plánem legislativních prací vlády na rok 2014.

Cíl návrhu zákona

Obecným cílem návrhu zákona je uspokojit potřeby posluchačů rozhlasového vysílání, ze strany Českého rozhlasu pak vytvořit optimální mix formátů stanic tak, aby Český rozhlas plnil zákonem daný úkol poskytovat kvalitní veřejnou službu. Konkrétním cílem je pak dostatečné pokrytí posluchačů signálem v pásmu velmi krátkých vln (dále jen "VKV") a umožnění příjmu stanice mluveného slova vysílané Českým rozhlasem širšímu okruhu posluchačů.

Návrhem se následně bude zabývat Poslanecká sněmovna a následně Senát.

--------------------------------------------------------------------------------------

Hlavním účelem navrhované právní úpravy je vytvořit změnou zákona o Českém rozhlasu podmínky pro rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova Českého rozhlasu, Českého rozhlasu Plus v pásmu velmi krátkých vln. Tato stanice posluchačům kromě zpravodajství přináší náročnější publicistiku a vzdělávací pořady zejména v oblasti vědy.  V současné době stanice Český rozhlas Plus vysílá v Praze a okolí na 92,6 MHz v době 6:00-10:00 a 17:00-20:00. Po celý den pak stanice vysílá ve všech digitálních sítích, na internetu i na většině chytrých mobilů a v pásmu středních vln po celé České republice od 16.00 do 24.00 hodin na kmitočtech 639, 954 a 1332 kHz. Navrhovaná právní úprava tak umožňuje Českému rozhlasu výrazně zkvalitnit naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání.

Připojeným návrhem změny zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se napravují legislativně technické nedostatky jeho novelizace zákonem č. 496/2012 Sb., mění se termín předkládání Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně, a pro stanici Český rozhlas Plus se zakotvuje zákaz zařazování reklamy a teleshoppingu.

 Návrh zákona byl prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády e-KLEP dne 14. dubna 2014 postoupen do meziresortního připomínkového řízení připomínkovým místům určeným podle legislativních pravidel vlády se lhůtou pro sdělení připomínek do 15. května 2014.

Připomínky nebo sdělení, že k předloženému návrhu zákona připomínky nemají, zaslala všechna oslovená připomínková místa.Návrh zákona byl na jednání vlády po vypořádání meziresortního připomínkového řízení předložen bez rozporu.   

- - - - - - - - - - - - - - -  - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Tabulka 1: Podíl veřejnoprávního rozhlasového vysílání v jednotlivých evropských zemích na rozhlasovém trhu příslušných zemí:

	2004	2008	2012
Švýcarsko – italská část	83,0	84,0	82,0
Dánsko	68,0	69,0	77,3
Rakousko	81,0	78,0	75,0
Švédsko	63,6	62,7	68,9
Norsko	60,0	68,0	66,0
Švýcarsko – francouzská část	63,0	65,0	66,0
Švýcarsko – německá část	66,0	68,0	65,0
Belgie – V	76,5	64,0	60,6
Velká Británie	53,7	55,6	54,7
Německo	56,1	57,1	53,9
Finsko	50,0	52,0	53,0
Belgie - F		31,6	33,8
Estonsko	38,7	35,5	32,7
Nizozemí	29,3	30,1	32,3
Slovensko		27,2	31,0
Irsko	40,3	33,9	30,0
Maďarsko	21,3	24,1	27,1
Francie	22,9	20,3	23,1
Česká republika	27,2	23,0	21,2
Portugalsko	10,7	11,9	9,0
Španělsko		5,9	7,6
Srbsko		10,3	6,6