Bulharsko - až 1 milion diváků může být po ASO bez přístupu k televiznímu vysílání

Bulharsku podle informací tamního regulačního úřadu , že ne všichni diváci budou mít po naplánovaném vypnutí analogu 30.září 2013 přístup k veřejnoprávnímu digitálnímu terestrickému vysílání. Na tento fakt upozorňuje vládu předseda telekomunikačního regulačního úřadu (CCR) Veselin Božkov, který požaduje přísná legislativní opatření, která by donutila operátory zajistit odpovídající pokrytí digitálním signálem v rozsahu podobném jako v analogové éře…

V současné době neexistuje žádná povinnost provozovatelů multiplexů, aby poskytly úplné pokrytí populace. V důsledku toho se očekává, že mezi 350.000 až 1 milion lidí by mohlo být bez přístupu k DVB-T. Zdroj: Novinite

Britský digitální rozhlas dál roste

Britský regulátor Ofcom zveřejnil v tomto týdnu aktuální Digital Radio Report za rok 2013 (PDF), a to v rámci vládního Digital Radio Action Plan z roku 2010.

Ve zprávě se  "digitální rádio"  používá v nejširším slova smyslu, když jsou do tohoto pojmu  zahrnuty  všechny platformy a technologie, které umožňují posluchači přijímat „digitální rozhlasové služby“, tzn. digitální DAB rádio, rozhlasové vysílání prostřednictvím digitální TV a přes internet.

Letošní zpráva například ukazuje, že veřejnoprávní národní digitální multiplex pro DAB pokrývá již 94,4% britských domácností a celostátní komerční digitální multiplex pokrývá 89,5%. 

Digitální rozhlasová stanice BBC 6 Music dosáhla  největší počet posluchačů na hranici 1,74 mil. Ze stanic, které jsou posluchačům  k dispozici pouze prostřednictvím digitálních platforem,  měly hned 4 průměrně alespoň jeden milion posluchačů týdně.

Za poslední rok od června 2012 do konce června 2013 více než třetina (33,9%) posluchačů využívala pro poslech digitální rozhlasovou platformu.  Z celkového „digitálního rozhlasového poslechu“ tvořil příjem přes  DAB přijímače nejvyšší podíl - 64,9%.

Týden o televizní revoluci - " Nový televizor? Do šrotu s ním! "

V blízké budoucnosti nás čekají velké změny v televizním vysílání. Možná největší v historii. Budeme si kvůli tomu muset koupit nové televizory nebo další set-top-boxy, říká ředitel Českých radiokomunikací Michal Čupa.
Existují v České republice ještě místa, kde nelze naladit televizi?
Na to se obtížně odpovídá. Když řeknu, že neexistují, určitě se hned ozve někdo, kdo řekne, že takové místo zná. My pokrýváme signálem asi 99 procent populace, takže pokud taková místa existují, jsou vysloveně ojedinělá. A i na nich budou mít diváci s největší pravděpodobností možnost přijímat televizní signál prostřednictvím satelitu.
Proč tedy nejdou tolika divákům naladit nové kanály České televize Déčko a Art?
My nejsme poskytovatelem vysílacích služeb pro Déčko a Art, zajišťuje je náš konkurent (společnost Progress Digital podnikatele Radima Pařízka, pozn. red.). Ta situace ale do určité míry ukazuje, že obyvatelstvo očekává bezchybné pokrytí televizním signálem. A pokud není, tak se diváci ozvou.
Proč Déčko a Art nešíříte vy, jako ostatní programy ČT?
To je otázka pro Českou televizi, která má samozřejmě právo výběru. Ta situace nás však vůbec netěší. Já osobně projektu nových kanálů nesmírně fandím a myslím si, že jejich spuštěním ČT udělala přesně to, co bych od veřejnoprávní televize očekával.
Kolik nových televizních kanálů vlastně přibylo od přechodu na digitální vysílání v roce 2011?
Velmi rychle zapomínáme, že tehdy v pozemním vysílání fungovaly v podstatě tři a půl stanice. Byla to ČT 1, ČT 2, Nova a Prima, která však šla relativně obtížně naladit. Dnes má zákazník, podle toho, kde žije, výběr mezi dvaceti až čtyřiceti kanály. Jen České radiokomunikace šíří patnáct celoplošných kanálů, šest regionálních ve standardní kvalitě a tři v HD. Nabídka je nesmírně bohatá a bude ještě bohatší.
Na jaké zásadní novinky se tedy diváci mohou těšit?
Nemohu hovořit o programech, my neprovozujeme televizi, ale vysílací síť. Každopádně nás ale čeká přechod na novou generaci digitálního vysílání v takzvaném standardu DVB-T2. Troufám si říct, že s sebou přinese největší změnu televizního vysílání v jeho historii.
* Co divákům umožní vysílání v DVB-T2?
* Kolik to bude stát?
* Proč si budeme muset kupovat nové televizory?
* Co přinese spojení televize a internetu?
* Jaké bude televizní vysílání za pět let?
Odpovědi na tyto otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 23. září 2013.

DIGI Čína....

Čína chystá obří investici do internetu, chce pokrýt celou zemi

Čína plánuje investovat do infrastruktury pro vysokorychlostní internet do roku 2020 dva biliony jüanu (6,2 bilionu Kč). Cílem vlády je pokrýt sítí takřka veškeré obyvatelstvo země, řekl dnes náměstek ministra průmyslu a informací Šang Ping. Nyní má k internetu možnost přístupu jen asi 45 procent Číňanů.

„Naše sítě 3G musí pokrýt města a vesnice a zároveň musíme zajistit široké komerční využití sítě 4G,“ řekl náměstek Šang Ping v rozhovoru vydaném na vládní stránce www.gov.cn. 

Průměrná rychlost připojení v čínských městech by měla dosáhnout 20 megabitů za sekundu (Mbps), což je stále méně, než mají nyní k dispozici uživatelé v Hongkongu nebo Singapuru. Na venkově by se měla rychlost připojení k internetu dostat do roku 2015 na čtyři Mbps...... Více na: http://e-svet.e15.cz/internet/cina-chysta-obri-investici-do-internetu-chce-pokryt-celou-zemi-1022130#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

"Konkurenceschopnost Česka sráží nízká efektivita státní správy a nedodržování přijatých strategií"

Podle ICT UNIE, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, patří mezi hlavní příčiny propadu konkurenceschopnosti ČR neefektivní veřejná správa a laxní naplňování strategických dokumentů. Důležitá je v tomto směru zejména „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020". Uvedený materiál vláda schválila již před dvěma lety, ale pro jeho realizaci v praxi bylo dosud učiněno jen velmi málo.   Podobnými příklady jsou strategie Smart Administration, Národní program reforem a také státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko, přijatá na počátku roku 2011, z jejíž cílů byl realizován jen zlomek. Aktualizace tohoto materiálu, strategie Digitální Česko 2.0, kterou vláda přijala v březnu letošního roku, obsahuje řadu užitečných opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a podnikatelů, mj. díky masivnímu rozšíření vysokorychlostního internetu. Vzhledem k turbulencím na české politické scéně je však otázkou, zda i tento strategický dokument neskončí „u ledu".   „Skutečně odpovědná vláda této země musí dát jednoznačnou výzvu, čeho chce za účasti občanů, institucí a firem dosáhnout. Například, že do roku 2020 bude ČR mezi prvními dvaceti zeměmi v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra. Jasně a měřitelně. Pro tento cíl je pak třeba plnit strategie a plány, jež vláda přijala nebo přijme," upozorňuje prezident ICT UNIE Svatoslav Novák. „V nadcházející volební kampani se ukáže, které politické strany budou mít ve svých programech efektivní výkon veřejné správy a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti Česka, mj. prostřednictvím rozvoje moderních technologií. V případě odklonu od těchto dlouhodobých zásadních cílů nás čeká cesta na ekonomickou periférii Evropy a světa. Jen hospodářsky úspěšná země může zajistit zaměstnanost a sociální smír."   Pro zvýšení konkurenceschopnosti a nastartování ekonomického růstu je podle ICT UNIE nezbytné i vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitální ekonomiky. ICT sektor již nyní v ČR každoročně generuje tržby v řádu stovek miliard korun, jeho potenciál je ale ještě výrazně vyšší.   Na klesající konkurenceschopnost Česka opakovaně upozorňují renomované mezinárodní studie. V hodnocení švýcarského institutu IMD letos Česká republika klesla oproti loňsku o dvě místa na 35. pozici. V žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) si ČR ve srovnání s loňským rokem pohoršila dokonce o sedm příček a je aktuálně až na 46. místě.

Sociální média - švédská příručka pro novináře

Švédský veřejnoprávní rozhlas vydal příručku pro novináře k problematice sociálních sítí (ke stažení via LinkedIN nebo případně volně zde v PDF).

Dokument vznikl při marném hledání jiných podobných návodů a proto se tamní novináři rozhodli vytvořit vlastní... Cílem bylo nalézt základní obecná pravidla pro demokratickou diskuzi v rámci nových médií

"Pirátské téma jak Brno" - konference o mediální diverzitě a komunitních médiích

Community Media Forum Europe (CMFE) pořádá spolu s dalšími institucemi konferenci

Brno '13 MEDIA DIVERSITY FOR DEMOCRACY

http://applesoranges.eu/ 

 4. -6.10.2013

"Konference o komunitních médiích si klade za cíl představit třetí formu mediálního sektoru střední a východní Evropě. Kromě zvýšení povědomí o již existujících komunitních rádiích a televizích bychom rádi přispěli ke vzniku a právnímu uznání nových projektů v regionu.

Komunitní média jsou v České a Slovenské republice zatím neznámý pojem. Doufáme, že konference zavede tento fenomén do českého a slovenského diskurzu a napomůže dalšímu vývoji. Důležitost komunitních médií je v jejich nesporném přínosu k řešení celospolečenských problémů ve střední a východní Evropě. Za takové považujeme rozvoj občanské společnosti, nízkou občanskou angažovanost a nedůvěru občanů ve vlastní vliv na chod společnosti anebo nízkou míru účasti menšin na veřejném dění.

Digitální pozemní televizní vysílání = nejsledovanější televize v Evropě

Podle posledního šetření Eurobarometru je televizní  platforma DVB-T nejpopulárnějším způsobem televizního příjmu v domácnostech.

Podíl DVB-T činí aktuálně 40% evropských domácností, satelitu se používá v 23% domácnostech a kabelová televize v 19%. Při připočítání analogových diváků narůstá podíl terestrického příjmu až na 46%.

Počet diváků využívajících tuto platformu se  tak zvýšil o 6 % od prosince 2011 a 35 procentních bodů od roku 2006.

Analýza v PDF Special Eurobarometer 396 – e-Communications Household Survey, published on 13 August 2013

EK s nejambicióznějším plánem reformy telekomunikčního trhu za posledních 26 let

Evropská Komise navrhuje zásadní krok k jednotnému telekomunikačnímu trhu

·         Mobilní tarify pro celou EU bez příplatků za roaming;

·         jednodušší pravidla, která firmám pomohou více investovat a expandovat za hranice;

·         poprvé v historii celoevropská ochrana neutrality internetu;

·         zrušení příplatku za mezinárodní hovory v rámci Evropy.

Evropská komise dnes přijala podle své tiskové zprávy  nejambicióznější plán reformy telekomunikačního trhu za posledních 26 let. 

Hlavními prvky dnešního balíčku, které mají tyto problémy řešit, jsou: 

Zjednodušení pravidel EU pro poskytovatele telekomunikačních služeb

Jediné povolení k poskytování služeb ve všech 28 členských státech (namísto dosavadních 28 jednotlivých povolení), požadavek zákonného omezení regulace dílčích telekomunikačních trhů (jež má vést k nižšímu počtu regulovaných trhů) a další harmonizace způsobů, jimiž si poskytovatelé mohou pronajmout přístup k sítím, které vlastní jiné společnosti, aby tak mohli poskytovat konkurenční služby.

Likvidace příplatků za roaming

Poplatky za příchozí hovory na cestách po EU budou od 1. července 2014 zakázány. Společnosti budou mít dvě možnosti: buď nabídnou tarify platné v celé Evropské unii („v cizině jako doma“), jejichž cena bude záviset na domácí konkurenci, nebo svým zákazníkům umožní rozdělit využívané služby a vybrat si pro roamingové služby jiného operátora, který nabízí levnější tarif (aniž by si museli kupovat novou SIM kartu). Vychází se zde z nařízení z roku 2012 o roamingu, které provozovatelům ukládá snížení velkoobchodních cen dat o 67 % do července 2014. 

Konec vyšších cen za mezinárodní volání po Evropě

Společnosti dnes většinou účtují za volání z pevné linky i mobilu z domácí sítě spotřebitele do jiných zemí EU vyšší ceny. Dnešní návrh by přinesl změnu: společnosti by nesměly účtovat za hovor v rámci EU více než za běžný dálkový hovor. Hovory z mobilního telefonu by v rámci celé EU nesměly být dražší než 0,19 € za minutu (bez DPH). Společnosti by stanovily takové ceny, aby si pokryly objektivně oprávněné náklady, ale zřekly by se svévolně nastaveného zisku z hovorů v rámci EU. 

Právní ochrana otevřeného internetu (neutrální internet)

Bude zakázáno blokovat a omezovat internetový obsah, a uživatelé tak budou mít přístup k neomezenému a otevřenému internetu bez ohledu na cenu či rychlost svého internetového připojení. Společnosti budou moci zákazníkům i nadále poskytovat „zvláštní služby“ se zárukou kvality (jako je IPTV, video na vyžádání, aplikace včetně lékařských zobrazovacích systémů s vysokým rozlišením či virtuálního operačního sálu a cloudové aplikace pro klíčová firemní data velkého objemu), pokud to nebude na úkor rychlosti internetu, k níž se zavázali ostatním zákazníkům. Spotřebitelé by měli právo kontrolovat, zda je rychlost internetu taková, za jakou platí, a odstoupit od smlouvy, nebudou-li závazky plněny.

Nová práva pro spotřebitele a úplná harmonizace těchto práv v celé EU

Budou zaručena nová práva, např. právo na smlouvu v běžně srozumitelném jazyce s větším množstvím srovnatelných informací, větší právo změnit poskytovatele či smlouvu, právo na smlouvu pouze na 12 měsíců, nepřeje-li si zákazník smlouvu na delší dobu, právo odstoupit od smlouvy, nedodává-li poskytovatel slíbenou rychlost internetu, a právo přesměrovat elektronickou poštu na novou e-mailovou adresu po změně poskytovatele internetu. 

Koordinované přidělování spektra 

Zaručí, aby měli Evropané širší přístup k mobilnímu připojení 4G a Wi-Fi. Mobilní operátoři budou moci díky lepší koordinaci načasování, doby trvání a jiných podmínek přidělování spektra vypracovat účinnější plány přeshraničních investic. Členské státy budou nadále vybírat a také využívat související poplatky od mobilních operátorů a přidělování spektra bude probíhat v souvislejším rámci. Takový rámec rovněž pomůže rozvoji trhu s moderním telekomunikačním vybavením.

Větší jistota pro investory

Druhým prvkem zmíněného balíčku je Doporučení k metodice výpočtu nákladů a nediskriminaci. Doplňuje navrhované nařízení a bezprostředně s ním souvisí. Cílem tohoto dokumentu je zvýšit jistotu investorů, zvýšit úroveň jejich investic a zmírnit rozdíly mezi regulačními orgány. To přinese jednak další harmonizaci a stabilizaci nákladů, kterou mohou příslušní poskytovatelé účtovat za to, že jiným poskytovatelům poskytnou přístup do svých stávajících metalických sítí, a dále pak jistotu, že subjekty, jež o něj žádají, mají do sítí skutečně rovnocenný přístup. Bude-li zaručen takový konkurenční tlak a nediskriminace, bude ceny za velkoobchodní přístup k širokopásmové síti nové generace stanovovat trh, a nikoli regulační orgány, což bude pro provozovatele v konečném důsledku znamenat menší administrativní zátěž. 

https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/connected-continent-single-telecom-market-growth-jobs

 

Text komunikátu  z 11.9.2013 COM(2013) 634 v PDF je zde v angličtině a v češtině