Polský mediální regulační orgán rozhodl o vzniku veřejnoprávní digitální knihovny

Polská Národní rada pro vysílání  ( Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji  KRRT) a 19 mediálních společností  podepsaly předběžnou smlouvu o založení Digitální knihovny  veřejnoprávních médií.  

Cílem knihovny je postupně vytvořit úplný archiv digitalizovaných audiovizuálních programů z produkce polských vysílatelů veřejné služby, který by umožnil otevřené sdílení .

Polsko tak reaguje  na  doporučení Evropské komise k digitalizaci a on-line dostupnosti kulturního dědictví  a uchovávání digitálních záznamů . Za koordinaci přípravy knihovny bude zodpovědná Telewizja Polska ( Polská veřejnoprávní televize ). Projekt má oporu v polském zákonu o veřejnoprávním vysílání. V čele projektu bude zvláštní výbor, za účasti zástupců polského Ministerstva administrace a digitalizace a Min. kultury a národního dědictví.

Babiš jedná o kupi Rádia IMPULS a rozhlasového zastoupení MMS (Média Bohemia)

HN: Babiš jedná o koupi Rádia Impuls, zatím bez výsledku

20. 11. 2013 00:52

Podnikatel a lídr hnutí ANO Andrej Babiš jedná o koupi Rádia Impuls, které je nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v Česku. Zatím ale bez výsledku. Řekl to Hospodářským novinám. Podle středečního vydání deníku by Babiš, který letos získal vydavatelství Mafra, také rád navázal spolupráci s jedničkou mezi regionálními rádii, společností Media Bohemia.

"Zatím ale není nic dohodnuté," řekl Babiš deníku k jednání o převzetí Impulsu. Firma Londa, které Impuls patří, vlastní ze dvou třetin německá mediální společnost Eurocast, zbylou třetinu drží český podnikatel Ivan Baťka. Jak velký podíl chce získat, Babiš neuvedl.
Rádio Impuls podle průzkumu Radio Projekt agentur STEM/MARK a Median poslouchá denně 1,05 milionu lidí. Loni před zdaněním a odpisy vydělalo téměř 90 milionů korun. Společnost Londa vedle Impulsu vlastní také rádio Rockzone.
Skupina Media Bohemia, se kterou by Babiš podle HN chtěl navázat spolupráci, vlastní nebo spoluvlastní 31 rozhlasových stanic včetně třeba Rádia Blaník, Fajn Radia a Hitrádia, které v součtu denně poslouchá zhruba 1,5 milionu lidí. Původně Babiš plánoval získat celou skupinu, majitelé ale regionální rádia prodat nechtějí, píší HN.

Zdroj: ČTK

Aukce kmitočtů skončila, rychle....

Kmitočty pro sítě LTE v aukci vydraženy

Praha, 19. listopadu 2013 – Aukční část výběrového řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz úspěšně skončila. V aukci kmitočtů uspěly tři subjekty: T-Mobile Czech Republic, a.s. (dále jen „T-Mobile“), Telefónica Czech Republic, a.s. (dále jen „Telefónica“), a Vodafone Czech Republic, a.s. (dále jen „Vodafone“). Ačkoliv Český telekomunikační úřad vytvořil ideální podmínky pro vstup čtvrtého mobilního operátora na trh, oba noví zájemci se nakonec rozhodli český mobilní trh nerozšířit.
Aukce kmitočtů uvolněných digitalizací televizního vysílání přesto splnila vytyčené cíle. „Předpokládáme, že na vydražených blocích kmitočtového přídělu operátoři úspěšní v aukci vybudují v krátkém čase infrastrukturu pro vysokorychlostní mobilní internet, aby mohli nabídnout v Česku služby, které již může využívat většina Evropanů,“ řekl předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák. „Vzhledem k tomu, že operátoři již experimentují s LTE, počítám, že zákazníci budou moci na velké části území ČR využívat skutečně rychlý internet v mobilu či tabletu v horizontu jednoho roku,“ doplnil Novák.
Podmínky výběrového řízení zaručují, že se nebude opakovat pozdní nasazení technologie jako v případě sítí 3G, které operátoři spustili osm až devět let po získání příslušných kmitočtů. Podmínky také zaručují, že k LTE sítím budou mít přístup i virtuální mobilní operátoři. Tři úspěšní uchazeči o kmitočtové příděly musí do 30 měsíců pokrýt téměř polovinu okresů, zejména řídce osídlených, úřad ale předpokládá, že k nasazení technologie dojde rychleji, než vyžadují rozvojová kritéria.
V pásmu 800 MHz získal T-Mobile aukční bloky A1 a A2 za souhrnnou cenu 2,231 mld. Kč, Telefónica získala 2 aukční bloky v kategorii A2 za cenu 2,386 mld. Kč a Vodafone získal aukční blok A3 za 2,664 mld. Kč. Každá ze společností dále získala 4 bloky ve FDD pásmu 2 600 MHz a část bloků kategorie B2 v pásmu 1800 MHz.
T-Mobile by měl zaplatit za získané spektrum celkem 2,614 mld. Kč, Telefónica 2,802 mld. Kč a Vodafone 3,113 mld. Kč.
Aukce přinese v příštím roce do státního rozpočtu 8,529 mld. Kč. Některé z nabízených bloků kmitočtů v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz přitom zůstaly v rámci aukce nerozděleny a ČTÚ nyní zvažuje způsob jejich dalšího prodeje. „Jde o velmi lukrativní spektrum důležité především pro takzvané kapacitní dokrývání, tedy posílení signálu v místech velkého zatížení sítě. V tuto chvíli proto ČTÚ analyzuje možnosti, jak tyto kmitočty rozdělí,“ doplňuje Jaromír Novák.
S výsledkem aukce je spokojený i ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała: „Výsledky aukce umožní lidem v Česku využívat skutečně rychlý mobilní internet pro tablety a telefony stejně jako v ostatních zemích Evropy.“
Vydání rozhodnutí o udělení přídělu získaných rádiových kmitočtů ČTÚ předpokládá začátkem roku 2014 poté, co úspěšní uchazeči uhradí ceny za vydražené spektrum.

Komplikace plánu na konec rozhlasového analogu ve Velké Británii?

Skupina vlastníků rádií ve Velké Británii ( zastupující  80 komerčních stanic  - mj. UTV Media, UKRD, Celador, Quidem, Media Sound Holdings, Q Radio Network, CN Radio a Anglian Radio  a další řadu nezávislých stanic) – vydala prohlášení, v němž varuje před unáhleným přepnutím na digitální rozhlasové vysílání v Británii. Plán rozhlasové digitalizace má ve Velké Británii poměrně velkou podporu vlády.

Aktuálně se již letos v prosinci  očekává, že britský ministr kultury a komunikací Ed Vaizey oznámí definitivní vládní plány a časový harmonogram přechodu z analogového vysílání v pásmu FM a AM na digitální rozhlasové vysílání v DABu.

Zástupci vybraných komerčních rozhlasových skupin varují před katastrofálními dopady ukvapené rozhlasové digitalizace, a to i přes prokazatelně pozitivní výsledky dosavadního vývoje a participace v digitálním broadcastingu. Obavy se vztahují zejména k menším komerčních rozhlasových projektů jako i v případě regionálně či lokálně zaměřených stanic a především k poměrně velkým finančním nárokům. Tato výhrada je vztahována i na samotné posluchače a nutnost pořízení nových přijímačů. zatím se podle aktéru „protestu“ ani s pokrokem v rozšíření digitálního rozhlasového vysílání ani zásadně nesnížila cena přístrojů pro příjem v DABu.  Lobbisté také varují před rizikem nevyužitelností pásma VKV po konci rozhlasového analogu.

Vláda na tento protest reaguje s tím, že vše další bude součástí prosincové prezentace harmonogramu digitalizace spolu s prověřením všech krizových míst projektu cestou odborných studií a analýz.

Plánovaný přechod národních, regionálních a lokálních stanic z pásma FM na DAB by měl naplno začít v roce 2015.

Zástupci komerčních médií doporučují mj.:
 
1. Any transition to DAB should take place carefully, gradually and be consumer led.

• Previous successful switches – such as to FM – were gradual and took place over a far longer timescale than is likely to be proposed now.
• The UK is the only EU country considering a DAB switchover and there are also no similar plans in other major radio markets with digital broadcast networks such as the USA and Australia.
• An overly hasty, one-size-fits-all approach, enforced by government on the whole industry, risks leaving many consumers behind, and jeopardising the future of many smaller local radio stations. A more considered progression will allow the broadcasting market and consumers to dictate where the next commercial and government investment should be.

2. Broadcasters should be enabled to decide for themselves whether, and when, they wish to switch over their stations entirely to digital.

• Ofcom should be asked to create a regulatory environment in which broadcasters face no impediment to ceasing analogue transmission if they choose. Broadcasters should be able to decide on a market-by-market or station-by-station basis whether and how to make the transition to digital.
• In all other respects, Ofcom should be asked to adopt a platform-neutral position, recognising that digital switchover may not be appropriate or feasible for all stations. Broadcasters wishing to withdraw a station from DAB should be able to do so without the threat that the associated local analogue frequency will be withdrawn by Ofcom and not readvertised.
• To protect stations remaining on FM, we advocate a combined station list as mandatory on all sets: complementary programme listings for FM and DAB so that all local and national stations have equal prominence to listeners.

3. If the government were minded to proceed with a mandated switchover plan, it should provide a clear policy rationale, and set out pre-conditions for switchover that protect listeners:

• Without a taxpayer dividend from the sale of analogue spectrum, it is unclear what policy objectives are served by a government-mandated switchover. Any switchover proposal should clearly and rationally express what these objectives are.
• Strict criteria for switchover should be set out to ensure as few listeners as possible are disenfranchised by any switchover plan. For example, AM / FM listening, both in general and in-car, should have reduced to 10 per cent of total radio listening; DAB coverage should be equivalent to analogue coverage for all BBC and commercial stations.
• Any switchover plan should clarify what will happen to those stations, BBC and commercial, for which migration to digital is either technically or financially unfeasible. It should be made clear how the interests of listeners in those localities are being protected.

4. For a considered and independent Cost Benefit Analysis (CBA) of switchover viability and publication of the government’s previous assessments

• Given the significant consumer, licence fee and industry costs associated with switchover, publication of an objective and comprehensive CBA for external scrutiny is an essential prerequisite for any switchover decision.

Nová pravidla EU pro státní podporu filmu

Evropská komise přijala přepracovaná kritéria, na jejichž základě se v rámci pravidel EU o státní podpoře posuzují režimy podpory filmového a audiovizuálního průmyslu (PDF), kterou poskytují členské státy. Nové sdělení EK rozšiřuje   podporu pro další činnosti a kulturní aktivity.Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince 2012. Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku 2001.

Komise vzala v úvahu připomínky, které obdržela během tří veřejných konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami.

Nová pravidla rozšířila oblast působnosti sdělení o filmu z roku 2001 (viz IP/01/1326), které se vztahovalo pouze na státní podporu filmové produkce. Nyní jsou zahrnuty všechny fáze tvorby audiovizuálního díla od námětu až po distribuci divákům. Intenzita podpory, která může být na film poskytnuta, je i nadále v zásadě omezena na 50 % rozpočtu určeného na produkci. Distribuční a propagační náklady mohou být podpořeny ve stejné výši. Avšak koprodukce financovaná dvěma členskými státy a více může nyní obdržet podporu až do výše 60 % rozpočtu produkce. Oproti tomu nejsou nijak omezeny podpory na tvorbu scénáře či předprodukci nebo na náročná audiovizuální díla, které každý členský stát definuje v souladu se zásadou subsidiarity.

Odhaduje se, že státy EU poskytují na podporu kinematografie ročně asi 3 miliardy eur: 2 miliardy eur prostřednictvím grantů a zvýhodněných půjček, 1 miliardu eur prostřednictvím daňových pobídek. Přibližně 80 % těchto finančních prostředků je vyčleněno na filmovou produkci. Největšími poskytovateli podpory jsou Francie, Itálie, Německo, Spojené království a Španělsko.

Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince 2012. Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku 2001.

AUKCE kmitočtů dnes startuje naostro

Dnes začíná přihazování v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE. Draží se celkem 40 bloků frekvencí v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz. Souhrnná vyvolávací cena je 8,7 miliardy korun. 

Do aukce se přihlásilo pět firem, vedle trojice současných operátorů, tedy T-Mobile, Telefónica a Vodafone, to jsou dva zájemci o vstup na trh, Sazka Communications ze skupiny KKCG Karla Komárka a Revolution Mobile, která vznikla přejmenováním PPF Mobile Services po jejím prodeji řediteli Tomáši Budníkovi. Samotná PPF se rozhodla aukce neúčastnit kvůli koupi Telefóniky.

Aukce by měla mít podle očekávání předsedy ČTÚ Jaromíra Nováka proti předchozí nevydařené soutěži rychlejší průběh. S přidělením vydražených kmitočtů počítá na začátku příštího roku. 

V nejlukrativnějším pásmu 800 MHz, které umožňuje efektivně pokrýt velké území, ČTÚ vyčlenil část pro nové zájemce o vstup na trh. To se nelíbí nynějším operátorům a podmínku napadli několika žalobami a stížnostmi k Evropské komisi. Žaloby Telefóniky a Vodafonu již Městský soud v Praze odmítl jako předčasné. 

S výnosem z aukce ve výši deset miliard korun počítá návrh státního rozpočtu na příští rok. Předchozí aukci ČTÚ na jaře zrušil kvůli chybně nastaveným podmínkám, kdy se soutěž stále protahovala a souhrnná cena přesáhla 20 miliard korun. Výše vydražené ceny podle Nováka v opakované aukci rozhodně nebude důvodem k jejímu ukončení.

Národní digitální koalice

V Litvě vznikla Národní digitální koalice, kterou vytvořilo 11 partnerských organizací a sdružení . Základem aktivity  je podpis společného "memoranda o porozumění".  Litevská  Koalice si klade za cíl snížit nedostatek IT odborníků  a zajistit  podporu vzdělávacích programů a rozšíření povědomí  o významu digitální gramotnosti a ICT dovedností.

Litva je druhou zemí EU, která oficiálně zahájí činnost národní digi-koalice po Polsku , kde byla činnost podobného sdružení spuštěna letos v červenci.

The MoU was signed by Rimantas Sinkevičius, Lithuania's Minister for Transport and Communications and representatives of the Lithuanian Municipal Public Libraries Association, the ICT Association Infobalt, Vilnius University, Association "Langas į ateitį", Lithuanian Computer Society and ECDL, National Association of Distance Education, Lithuanian Computer Science Teachers Association, Kaunas University of Technology, the Ministry of Education and Science, and Ministry of Social Security and Labour, 

Formální příprava tendru pro digitální rozhlas

Rada ČTÚ na svém říjnovém zasedání (44. týden) odsouhlasila vydání opatření obecné povahy k části plánu využití rádiového spektra č. PV-P/21/11.2013-6 (pro kmitočtové pásmo 174–380 MHz).

Opatření nově upravuje podmínky využívání kmitočtů především s ohledem na záměr Úřadu zahájit výběrové řízení na kmitočty pro digitální rozhlas ve I. čtvrtletí 2014.

Schválené opatření upravuje podmínky pro to, aby ČTÚ mohl efektivně výběrové řízení provést.

Aktuální verze je zde ( v PDF)