O rozhlasové digitalizaci jinak....

Stížnost předsedy představenstva APSV M. Fleischmanna na generálního ředitele R. Zavorala ohledně výroků k digitalizaci vysílání (prosinec 2017)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 20. 12. 2017

   Stížnost APSV na GŘ

Odpověď Rady ČRo 
Vážený pane Fleischmanne, 
Rada Českého rozhlasu si Vaši „Stížnost na generálního ředitele Českého rozhlasu pana Mgr. René Zavorala“ důkladně prostudovala.
Sám v úvodu své stížnosti zmiňujete, že se Vás dotýká prohlášení generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, které se dostává z roviny věcné, do roviny osobní.
Rada Českého rozhlasu vnímá Vaši stížnost především jako názorový rozpor dvou vrcholných představitelů české mediální scény.
Domníváme se, že Radě Českého rozhlasu příliš nepřísluší zasahovat do názorových sporů generálního ředitele a zástupců ostatních rozhlasových stanic. Rada v této věci nemůže a ani nechce zastávat pozici arbitra, který bude tyto spory rozhodovat, a to i s ohledem na ústavně dané právo na svobodu slova.
Rada ČRo vyzvala generálního ředitele, aby se k této věci a ke svým prohlášením detailně vyjádřil a on tak učinil. Jeho stanovisko k naší odpovědi připojujeme.
Generální ředitel ve svém vyjádření Vaši argumentaci odmítl, to ale přirozeně nic nemění na Vašem právu na vlastní názor. 

Přeji Vám hodně úspěchů ve Vašem profesním i osobním životě, 
s přátelským pozdravem
jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková, předsedkyně 

Vyjádření vedení ČRo 
http://media.rozhlas.cz/_binary/03955025.pdf

Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

Referendum o poplatcích i o veřejnoprávních médiích samotných

01. února 2018 13:00 / autor: Zdeněk Duspiva

Právě skončené prezidentské volby i dozvuky voleb předchozích znovu otevírají mj. i otázky o vhodnosti referend a s nimi spojenými riziky i důsledky. Ne vždy má takové rozhodování dostatečně odborný či věcný charakter a často a mnohem více než obvykle při nich rozhodují také subjektivní emoce a mediální vlivy.  Zásadním kritériem efektivity a legálnosti takto získaných výsledků jsou minimální limity pro počet předkladatelů a zejména kvantitativní účast při finálním rozhodování.

Aktuálně sledovanou událostí v mediální (i politické) branži, využívající princip referenda, je hlasování o poplatcích na fungování veřejnoprávních médií ve Švýcarsku. To aktuální rozhodování se vepsalo pod názvem „No Billag“ a tématem je otázka, zda vlastně zrušit  každoroční povinné poplatky za veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání (ty vybírá úřad s názvem Billag). Celkový objem vybíraných prostředků činí 451 švýcarských franků (385 euro) za domácnost za rok. Poplatky přitom tvoří cca 73% příjmů SBS (Swiss Broadcasting Corporation). Kritici současného systému vysílání mohou nakonec v krajním případě dosáhnout i zrušení SRG SSR coby provozovatele veřejnoprávního vysílání. Pro doplnění je nutné uvést, že vláda již mezitím rozhodla o snížení poplatků od roku 2019 na 365 CHF (mimochodem na základě referenda z roku 2015, mj. i s tím, že malé a střední podniky budou osvobozeny od poplatku…).

Referendum je naplánováno na 4. března a v médiích je na toto téma vedena živá debata. Poplatky za veřejnoprávní média ve Švýcarsku jsou nejvyšší v Evropě, možná i proto, že vysílání funguje pro 4 hlavní jazykové skupiny (například poplatky domácností v Německu jsou ve výši 210 euro ročně). Švýcarské poplatky jsou, podobně jako ve většině evropských států, „zahrnuty“ do povinného „daňového systému“. Oponenti dosavadního funkčního systému argumentují současným dostatkem možností šíření mediálního obsahu i přístupu k informacím, aniž by mimochodem brali v úvahu třeba aktuální otázky kvality a hodnověrnosti množství informací i dezinformací. Iniciátoři referenda se také domnívají, že lidé by měli mít možnost si zvolit, která média chtějí využívat a za která chtějí platit.

Obyvatelé země rozhodnou počátkem března a současně budou odpovídat na otázky, zda může vláda zvýšit daně z přidané hodnoty a přímé federální daně. Letos čekají Švýcary 4 referenda.

Místní média informují o tom, že iniciativa za odstranění povinnosti platit za veřejnoprávní média našla příznivce především u voličů pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP). Podle posledních výsledků průzkumů ale konec veřejnoprávních médií ve Švýcarsku ani zrušení koncesionářských poplatků nehrozí (zdroj AP).