Jak dál s digitalizací a jak správně plnit roli médií veřejné služby

" To jsou témata, která nejvíce rezonovala na společném jednání mezi šéfy veřejnoprávních rozhlasů z celé Evropy. Sešli se na půdě Českého rozhlasu při příležitosti zasedání Rozhlasového výboru Evropské vysílací unie.

Zasedání EBU Radio Committee je vždy jedinečnou příležitostí, jak s kolegy ze zahraničí detailně diskutovat o problémech a výzvách médií veřejné služby, které jsou v rámci zemí Evropy velice podobné. Je až zarážející, že jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců a možná let je právě pozice veřejnoprávních médií ve společnosti. 
I na západ od České republiky se projevuje jakási krize hodnot, v jejímž středu se ocitají mimo jiné média veřejné služby a lidé se ptají po jejich významu či poslání. Objevují se dotazy, zda ještě vůbec máme co nabídnout, čím zaujmout. 
Shodli jsme se na tom, že je důležité naše posluchače přesvědčit o tom, jak důležité obsahy máme a nabízíme. Naší největší devizou i slabinou je totiž právě bohatý obsah a forma, kterou ho nabízíme. Nevystačíme si tak s jednoduchým sdělením, protože naše vysílání není jen zábavou, ale zároveň informuje, vzdělává a kultivuje společnost. 
S tím souvisí i otázka distribučních platforem, které nabízíme a rozvíjíme. Jsem rád, že mi znovu všichni kolegové z evropských veřejnoprávních rozhlasů potvrdili, jak důležitou roli v této oblasti hraje digitalizace. Posluchač touží po pestré nabídce, multimediálních službách, bohatém programu. To vše mu může nabídnout digitální vysílání. 

V Česku je situace v rozvoji digitálu pomalá hlavně kvůli některým nejmenovaným soukromým vysílatelům, kteří se sice zavázali k podpoře rozvoje digitalizace rozhlasového vysílání, ale bohužel tak nečiní a naopak start DAB+ brzdí, jak se jen dá. Český rozhlas naopak v této oblasti jde kupředu a již nyní pokrývá digitálním signálem přes 40 procent naší populace. Rozvíjíme i doprovodné služby a těšíme se, že nabídneme veřejnosti kromě klasického vysílání i speciály, jakým například bude stanice s olympijským vysíláním. 
Prestižní zasedání Rozhlasového výboru včera skončilo, otázky, které byly nastoleny, ale přes noc vyřešeny nebudou. Věřím nicméně, že jak svou pozici média veřejné služby, tak i pozici lídra digitálního vysílání si Český rozhlas obhájí. 
Se svými 14 členy je Rozhlasový výbor EBU hlavním statutárním orgánem pro evropské veřejnoprávní rozhlasy. Rozhoduje o strategických prioritách pro rozhlasové vysílání v Evropě a definuje společná stanoviska veřejnoprávních rádií v oblasti legislativy, autorsko-právních otázek v hudební oblasti či digitalizace a podporuje rozvoj rozhlasového vysílání v členských zemích EBU."
Autor textu je generálním ředitelem Českého rozhlasu. Článek vyšel na jeho osobním webu renezavoral.cz. 

2017 jako rok digitální?

Ano končící rok 2017 lze označit jako mediálně-digitální, ale jen trochu…

Televize

V případě druhé vlny televizní digitalizace se sice podařilo nastavit základní pravidla a postupy, ale klíčové kroky nabraly od počátku časové a věcné zpoždění a zásadní rozhodnutí kolem financování nejsou dořešené…Proces tak dál pokračuje se strategickou nejistotou a za podpory primárně komerčně přímo zainteresovaných subjektů a s nimi různě spojenými médii a agenturami.

Provozovatelé vysílání jsou do procesu tak trochu vtaženi „z donucení“ a pod hrozbami omezení dosavadních možností. Diváci jsou v mnoha případech spíše zmateni a jejich zájmy a preference roztříštěny, asi tak, jak je tomu i v dalších oblastech současného dění i stavu a vývoji mediální krajiny.Přechod na nový standard pozemního digitálního TV vysílání DVB-T2 se letos rozběhl v tzv. „řádném“ režimu. Byla přijata a upravena legislativa, urychlená (využitá) i díky politické podpoře „levného telefonování“. Nový zákon platí od 2. září 2017 a mj. umožňuje vznik přechodových sítí DVB-T2. Na MPO, které stejně jako ostatní resorty čeká zásadní personální přeměna, se připravuje Technický plán přechodu na DVB-T2, který by měl být dokončen do léta 2018. V současnosti je již k dispozici signál v rámci přechodných sítí v některých případech až pro 97% obyvatel ČR. Zásadní materiál ke správě kmitočtového spektra, který ČTÚ předložil pro projednání na vládě již na konci letošních prázdnin, vláda již projednat nestihla (nebo už ani nechtěla) a tak jeden z klíčových dokumentů čeká na příští rok i na novou vládu.Do konce přechodu tak zbývá hodně práce, informační kampaň, kmitočtové přesuny, ale i mnoho času (do roku 2021).

Rádio

Podmínky pro další rozvoj digitálního rozhlasového vysílání minulá vláda i přes mediálně „optimistické“ prohlášení k dříve přijaté vládní koncepci v realitě silně omezila a pro komerční rádia formálně téměř znemožnila. Zkomplikovala i aktivitu veřejnoprávního rozhlasu, kterou ale nezastavila. Pravidla a předvídatelnost prostředí pro již fungující digitální technologii tak zůstaly na půl cesty a většinu zásadních otázek, resp. odpovědí na ně, vláda viditelně alibisticky odložila.Digitální rozhlas tak pokračuje poněkud dvourychlostně, když ale „komerční digitálně – rozhlasový pruh“ už delší dobu téměř stojí… zatímco Český rozhlas, i přes nepochybné  komplikace v podobě neúplné vládní strategie z předchozího roku, spustil digitální vysílání v systému DAB pro další posluchače - na sklonku roku již pro 40 % populace.  Podmínky bohužel blokují možnost dalšího programového rozvoje.Letošní rok ale přinesl pokrok i v zahraničí, i když třeba norský projekt je teritoriálně poněkud vzdálen, ale i přes dílčí odpor a antikampaň dospěl do většinového konce analogové éry a dokonce plně podle plánu!

Digitální agenda

„Digitalizace státu nebude v rukou právníků, kteří chtějí zakonzervovat starý stav legislativy.“ Nová vláda, jmenovaná prezidentem, má ve svém programu projekt Digitální Česko (Strategie se stejným názvem běží již několik let). Základním bodem má být úplné pokrytí země vysokorychlostním internetem nebo i tzv. „právo na internet“. Vláda plánuje zřídit pozici centrální IT autority, která by vytvářela standardy a koordinovala jednotlivé aktivity (P.S. v současnosti např. málo viditelný „digitální koordinátor“ s minimálními pravomocemi a podporou).  V prvních 100 dnech chce vláda vytvořit akční plán s termíny, kdy budou které agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka. K mediální oblasti byly v programu prezentovány základní premisy k podpoře nezávislosti veřejnoprávních médií a k autorskému právu, k digitalizaci vysílání jasnější teze chybí. Jak to bude po letech stagnace e-governmentu ve skutečnosti se uvidí mnohem později, zatím jde o vládu a její důvěru jako takovou.Končí tedy další rok, který byl sice ve znamení digitalizace médií, ale už v jiném rozsahu a bez jasného a reálného dořešení běžících procesů.