Značení falešných zpráv nefunguje, leda tak opačně…

Značení falešných zpráv nefunguje,leda tak opačně…

S nástupem a někdy s až alibistickým démonizováním falešných zpráv (“fake news“) se vyrojilo mnoho neziskových i „státních“ agentur a institucí na napravování věcí na „pravou míru“. Přidávají se k tomu i provozovatelé některých vlivných sociálních sítí a sociálně-informační inženýrství by rády zkusily (zkouší ...)  i další instituce, firmy i  vlivové struktury.

Označení kontrolovaných zpráv štítkem „pochybné“ či „nepravdivé“ ale přitom podle mnoha průzkumů i zkušeností může způsobit, že se někteří lidé budou naopak o takové zprávy ještě více zajímat a více je číst i jim případně i věřit…

Ani Facebook svojí vlastní aktivitou revizí pravosti zpráv (kterou zavedl spolu se společnostmi AP a Snopes) příliš jasněji nepomáhá zodpovězení rizikových otázek účinnosti a optimalizaci zásahů ani více nepřiblížil metodu hodnocení.   Podobně problematické a s nejasným efektem jsou i snahy provozovatelů klíčových globálních prohlížečů a vyhledávacích služeb (Google ad.).

Aktivity provozovatelů Facebooku v této sféře a dopady podobných zásahů prověřilo několik analýz. Podle studií k umísťování značek k informacích, že jsou tyto zprávy tzv. "zpochybněny třetími osobami" má podle řady z nich jen velmi mírný dopad na vnímání lidí. Další informace přinesl například pracovní dokument, který zveřejnili experti z Yale University (profesor psychologie Gordon Pennycook a profesor ekonomie David G. Rand). Oba autoři jsou pak mj. i tvůrci dokumentu o "kognitivních psychologických profilech" lidí, podléhajícím falešným zprávám a o roli lidské "křivosti receptivity".

Zmíněná studie zahrnovala celkově 7,534 účastníků, kteří posoudili přesnost tzv. falešných zpravodajských článků, v sedmi různých iteracích, v nichž výzkumníci ukázali účastníkům příběhové titulky (ze skutečných článků, jak skutečných, tak zhotovených, publikovaných na Facebooku v letech 2016 nebo 2017). Výsledný názor není překvapivý -  kromě mírného účinku „označování“ se prokázal nakonec spíše účinek opačný - u některých skupin lidí tím může dojít k tomu, že označování má naprosto opačný účinek – podporu a něco na způsob „dobré reklamy“. Úplný dokument je zde (PDF).

Facebook nakonec svoji aktivitu postupně tlumí s odůvodněním, že šlo o „krátkodobý experiment“. Možná i proto, že svět, společnost, názory a ani informace nejsou černobílé. Jde-li o profesionální mediální a informační manipulace, pak jde vždy o promyšlenou kombinaci pravdy, polopravdy i nepravdy. A hlavně – hlavním cílem provozovatelů je především zisk, byť jistě s určitou mírou odpovědnosti za nepřímé dopady do jiných oblastí.

Je realitou, že informace a dezinformace od nepaměti patří k fungujícím nástrojům v lidském konání, v mediálním prostředí i v působení v rámci prosazování různých zájmů i v ovlivňování nálad i všech rozhodování. Stejně tak je s tím spojená již méně účinná snaha o korekce a regulaci jako i zmírňování dopadů … zejména pak v dnešní multimediální době internetové.

Super-regulátor byl vládou "odložen"...

17. Studie proveditelnosti záměru na vytvoření národního regulačního úřadu České republiky pro síťová odvětví, včetně analýzy zkušeností z členských států EU, kde jsou tyto úřady zřízeny a návrh dalšího postupučj. 1100/17 – bod 37 schůze vlády 11. 10. 2017Předkládá: předseda vládyVýsledek jednání vlády: Projednávání bylo odloženo.

Vymezení síťových služeb a odvětví "superregulátora":

a.    energetika, (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství),

b.    elektronické komunikace

c.    poštovní služby,

d.    vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, 

e.    veřejná doprava

Fakultativně na základě dalších studií:

f.     např. sdílená ekonomika a kybernetická bezpečnost

 

Připomínky z meziresortu, např. od ICT UNIE

1. NEJASNÉ ZADÁNÍ STUDIE
2. NEPROVEDENÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE
3. DESINTERPRETACE ZAHRANIČNÍCH ZKUŠENOSTÍ
4. NEDOSTATEČNÁ ARGUMENTACE OHLEDNĚ ROZSAHU PŮSOBNOSTI NÁR. REGULÁTORA
5. NEEXISTENCE VARIANT
6. NEDOSTATEČNÉ POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍ PRAXE
7. KUMULACE PROBLÉMŮ
8. SPEKULATIVNÍ ZÁVĚR O MOŽNÉM SNÍŽENÍ NÁKLADŮ
9. SPEKULATIVNÍ ZÁVĚR O SJEDNOCENÍ SPRÁVNÍ PRAXE
10. PROTIÚSTAVNÍ ŘEŠENÍ PRÁVA NA SOUDNÍ OCHRANU

......................

MATERIÁL PRO VLÁDU:

"Studie prokazuje, že návrh na zavedení jednotné regulace formou Národního regulačního úřadu v časovém horizontu 5–7 let je proveditelný. Jeho personální, ekonomické, materiálové a další požadavky jsou reálné a odpovídají dosavadním odborným kapacitám a zdrojům v rámci státní správy, které jsou aktuálně rozloženy na dva samostatné odvětvové regulátory (ERÚ a ČTÚ) a další odvětvové a dílčí regulační kapacity v rámci státní a veřejné správy.  Již z odhadu nákladů na sloučené kapacity lze odvodit, že jednotný regulátor není alternativou, která by vyžadovala významné dodatečné náklady ze státního rozpočtu a požadavky na pracovní síly.

Ve výhledu, zahrnujícím nárůst souhrnných požadavků na odvětvové regulace, nové výzvy a roli síťových odvětví jako stabilizačního makroekonomického základu, se jeví návrh Národního regulačního úřadu v rámci cca 5- 7 let, jako významná a pravděpodobně i vysoce efektivní alternativa řešení. Záměr NRÚ je v souladu s vzory institucí, ustaveným ve stabilním tržním prostředí (např. Bundesnetzagenturv, Německo), v procesu přechodu k tržní ekonomice (např. Úrad pre reguláciu sieťových odvetví, Slovensko), i s dynamikou změn v regulaci strategických síťových služeb v rámci EU..."

Záměr lze doporučit k dalšímu rozpracování, a to z následujících důvodů: 
   Představuje perspektivní, hospodárnou a udržitelnou variantu k současnému stavu a je v souladu s trendy v sjednocení regulace sítových odvětví jako specifického segmentu v členských zemích EU i EU celkově

• ·Jednotný regulátor typu Národního regulačního úřadu nabízí jedinečné řešení koordinace a synchronizace regulačních postupů, aktivního přístupu k novým problémům a výzvám, které žádná jiná varianta – z podstaty věci – nedosahuje a v rámci odvětví dosahovat nemusí. 
• Rozpracování záměru jednotného regulátora pro horizont 5–7 let zahrne nové požadavky a výzvy, které jsou patrné již dnes, v tomto období se projeví a které bude regulátor nucen řešit. Projekt Národního regulačního úřadu je vhodným východiskem zvládnutí agendy obecných společných problémů, dosud řešených jednotlivě. Unikátní možnosti pak nabízí pro řešení složitých a nákladných otázek makroekonomické povahy a koordinaci dílčích regulátorů v nastávajícím období.
• Významným důvodem ke sjednocení regulace síťových odvětví jsou rovněž (makroekonomické) procesy a požadavky na úrovni ekonomiky ČR a celé EU. Jde o několik tendencí, ve kterých je role a regulace síťových odvětví nedílně obsažena. 
• Globalizační tendence a regulatorní role státu - základním účelem je vytvoření stabilních regulatorních rámců, které jsou bezpečnou základnou, ale i podmínkou prohlubování volného trhu a pro odvětvové reformy (směrem k úspornosti, konkurenceschopnosti) a přístupu ke globalizaci.
• Další rozvoj principů jednotného trhu EU a zapojení do mezinárodních ekonomických procesů je spojeno na jedné straně s procesy ekonomické liberalizace, na druhé pak s požadavkem na stabilitu a odolnost klíčových strategických služeb síťových odvětví v národní ekonomice a přiměřenou míru jejich deregulace. 
• Souběžným procesem, který je uvažován jako zásadní strategický cíl pro ČR, jsou odvětvové reformy, zaměřené na produkci a služby s vyšší přidanou hodnotou a konkurenceschopné na mezinárodních trzích. Síťová infrastruktura a „přiměřenost“ (objem, cena) síťových služeb a koordinace celého síťového sektoru je nezbytnou podmínkou tohoto procesu.
•  Strukturální změny ekonomiky nesou vždy zvýšení nejistoty a vysokou zátěž na schopnosti podnikatelského prostředí vytěžit jejich pozitivní efekt. Podpora nebo jen akceptování další odvětvové diferenciace síťových odvětví, by toto břemeno násobily a staly by se i překážkou deregulace, pokud se ukáže jako nezbytná. Při různém vlivu sítových služeb na jednotlivá odvětví a sektory (včetně finální spotřeby). Nekoordinovaná regulace vyvolá spontánní kompenzační pohyby (trade off) v ekonomice, na jejichž pozadí mohou být změny prakticky neuskutečnitelné.