pondělí 26. června 2017

Jak šel čas televizního světa jedniček a nul III. - legislativa



 Jak šel čas televizního světa jedniček a nul III. - legislativa

Úvodní etapy reálného přechodu na digitální televizní vysílání byly silně poznamenány politikou, resp. změnami vlády, přechodným vládnutím exekutivy bez parlamentní důvěry a obecnou nestabilitou.  S tím souvisely i jiné krátkodobější priority a urgentní úkoly, než aby byl dostatečný prostor, čas i společná konsensuální vůle připravit a nastavit pevná pravidla, plán a zajištění jeho financování a ve finále i praktické naplnění.
Po neúspěchu s první formálně „poslaneckou“ diginovelou, předkládanou a koordinovanou Ministerstvem informatiky spolu s Ministerstvem kultury v letech 2005 -2006 a podobně neúčinným Technickým plánem ve formě tzv. o.o.p. (Opatření obecné povahy) se začínalo na konci roku 2006 vlastně opět od začátku, za to však komplexně.
Původní novela mediálního zákona, předložená Poslanecké sněmovně návrh zákona 26. 1. 2005 byla dlouho poslanci radikálně upravována a měněna, aby nakonec prošla chaotickým finálním hlasováním a do značné míry dospěla do praktické neproveditelnosti (Zákon byl vyhlášen 31. 5. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 76 pod číslem 235/2006 Sb.).  Podobně nefunkční byl i tehdejší návrh technického plánu z roku 2006.

Nově, lépe…

Komplexní řešení včetně legislativního rámce pak přišlo až v novém volebním období a přijetím nového digitálního zákona - ve shodě všech zainteresovaných, doprovozené příslušnými podzákonnými a dalšími inovovanými předpisy. Základem i nadále byla původní vládní strategie - Koncepce rozvoje – a spolu s tím i projekt elektronizace státní správy a rozvoj e-governmentu. Celou přípravu a projednávání přirozeně provázely velké tlaky a velmi různorodé zájmy z oblasti politiky, médií i businessu jako takového. Svoji roli sehrávaly i různé evropské a nadnárodní orgány i potřeba legislativního řešení, které se kromě vypořádání se s dosavadními závazky a planými normami muselo sladit s evropskými pravidly a kompatibilitou s evropským právem.
Základem komplexního řešení zákona, spolu s dalšími souvisejícími zákonnými opatřeními a podzákonnými normami a vyhláškami, byla základní strategie liberalizace poněkud archaického systému licencování TV programů z dob analogu. Současně byl dohodnut elementární princip přechodných licencí s cílem vypořádat se s dosavadními dlouhodobě platnými licencemi a současně umožnění zahájení vysílání dalších nových televizních kanálů. S tím souvisela i potřeba legální kompenzace výměnou za podporu a aktivní přechod do digitální éry dosavadním provozovatelům TV vysílání. Vše bylo sestaveno i do časového rámce doprovázeného technickým řešením přestavby a výstavby nových digitálních sítí a plánem postupného regionálního zapínání digitálního vysílání a po nezbytné době souběhu obou forem přenosu následné ukončení analogového televizního vysílání. Součástí řešení bylo i zajištění financování, které se nakonec až na minimální administrativní náklady zcela vyhnulo potřebě využívat státní rozpočet a naopak to vše ve finále přineslo státní kase několik miliard navíc z poplatků a především následně z výnosů aukcí uvolněných kmitočtů.

Návrh 

Návrhzákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání“ byl po přípravách na Ministerstvu vnitra , za spolupráce Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu,  zařazen na program schůze vlády v pondělí 18. června 2007  pod  č.j. 765/07 – materiál byl ale členům vlády rozdán již na  schůzi vlády 30.5.2007. Vláda projednala materiál předložený ministry vnitra, kultury a průmyslu a obchodu a přijala  usnesení č. 835 s tím, že návrh zákona bude doplněn podle připomínky ministra vnitra (čl. IV a čl. VI). Ze 14 přítomných členů vlády hlasovalo pro 14.
Usnesení vlády ČR ze dne 18. července 2007 č. 835 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání: „Vláda   schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády a připomínek vlády“.

LRV
Přípravná jednání byla velmi náročná včetně projednávání v rámci legislativní rady vlády a v orgánech zabývajících se kompatibilitou s evropským právem. Do hry tak vstupovaly další zájmy i lobbisté. Návrh zákona byl na MV ČR připraven a předložen v „balíku“ s dalšími inovovanými a velmi důležitými souvisejícími předpisy. K nim patřily zejména Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání a Návrh vládního nařízení o poplatcích za kmitočty.

Původně kompaktní návrh digitální novely byl v průběhu mimořádně důkladného projednávání na Legislativní radě vlády (LRV) zredukován a související podzákonné normy byly vyčleněny jako samostatné části. Ty pak byly jejich předkladatelem (MPO/ČTÚ) odeslány jako návrhy vládních nařízení do "vnějšího připomínkového řízení". Byla to ale vždy nedílná součást pravidel pro přechod na digitální vysílání, ve kterých byla obsažena i diverzifikovaná výše a struktura poplatku za využívání kmitočtů. Dosud jde o poměrně nízké částky, například za šíření jednoho celoplošného komerčního programu na území s pokrytím přes 90% činí poplatek pouze několik miliónů korun ročně a představuje odhadem zhruba necelých 2,5 (Návrh vládního nařízení o poplatcích za kmitočty 2007/2008).

Součástí balíku změn byla například i vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání (provádí ČTÚ podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Dále bylo schváleno další Nařízení vlády, kterým se změnilo nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel. „V nově doplňovaném § 24 odst. 2 písm. d) se objevila změna mezí, ve kterých se mohou pohybovat poplatky za využívání radiových kmitočtů v případě šíření a přenosu televizního vysílání - v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení. Stávající meze od 375 do 180 000 Kč se změnily na meze od 375 do 18 000 000 Kč“.
Celý zákon byl v rámci zdůvodnění před projednáváním na vládě hodnocen ze všech hledisek: „Navrhovaná úprava zakládá nové pozitivní dopady na státní rozpočet, a to v možnosti zvýšení poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice, naopak by se měla zvýšit právní jistota dotčených subjektů v souvislosti s přechodem na digitální vysílání a zvýšení konkurence a plurality na domácím mediálním trhu. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady ani dopad na životní prostředí…“
 
Digitální účet

V době přijímání úprav vysílání reklamy na televizních kanálech České televize a postupného omezování podílu reklamy až na výjimky, které současné znění zákonů po 1. lednu 2008 umožňuje, bylo jedním z motivů uvolnění reklamního trhu pro větší konkurenci nových televizí a obecná podpora segmentu digitálního televizního vysílání. S ohledem na zablokování současného stavu, který vede k pokračování deformací na českém mediálním trhu, zaviněné i nemožností vysílat nové digitální programy,  se navrhuje dočasná úprava pro vysílání reklamy na ČTi s uvolněním limitů pro vysílání reklamy v programech ČT na celkový limit ve výši 0,5 %, a to na dobu do ukončení analogového vysílání.

Finanční prostředky, které ČT z výnosu z reklam získá, budou rozděleny a převedeny do Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a na zvláštní účet Českého telekomunikačního úřadu. Do Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie každý měsíc ČT ze ze získaných prostředků z reklamy převede 12 500 000 Kč.

Zároveň bude na zvláštní účet Českého telekomunikačního úřadu převedena částka 1 250 000 Kč. Zbytek získaných prostředků bude převeden na zvláštní účet ČT, kde budou použity na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na provoz a rozvoj multiplexu veřejné služby.

Stanovuje se, že po dobu uvedenou v přechodném ustanovení výnos z reklam podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ČT převádí Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, na zvláštní účet ČTÚ určený pro podporu a rozvoj digitálního televizního vysílání a na zvláštní účet ČT na rozvoj multiplexu veřejné služby.
Vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila podporu české filmové tvorby, přičemž tento záměr bude systémově naplněn připravovaným zákonem o kinematografii. Do doby přijetí nového zákona, jehož účinnost se předpokládá v roce 2009, je třeba zajistit finanční zdroje pro Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Pro rok 2007 byly tyto zdroje zajištěny mimořádným příspěvkem ze státního rozpočtu, pro přechodné období se jeví vhodným řešením využití navržené částky z výnosu z reklam odvysílaných Českou televizí.
Zvláštní účet ČTÚ určený pro podporu a rozvoj digitálního televizního vysílání je zřizován jako dočasný, a to pro období ode dne účinnosti tohoto zákona do dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Peněžité prostředky na účtu spravuje a používá ČTÚ na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR zejména na rozvoj sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání. Finanční prostředky vyhrazené tímto ustanovením pro ČTÚ budou použity zejména v souvislosti s procesem digitalizace pro zajištění měření pokrytí jednotlivých lokalit po zahájení digitálního vysílání. Toto měření se provádí za účelem ověření předpokladů získaných modelovými výpočetními metodami v lokalitách, u nichž výpočet indikuje zhoršenou nebo nedostatečnou příjmovou situaci. Současně je nutno provést i posouzení příjmové situace analogového vysílání, aby mohlo být posouzeno, zda ukončení analogového vysílání nedopadne negativně na diváky v příslušné lokalitě.
Zvláštní účet ČT určený na rozvoj multiplexu veřejné služby je zřizován jako dočasný, a to pro období ode dne účinnosti tohoto zákona do dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. Účet je naplňován ČT zbylou částí výnosu z reklam. Rozpočet tohoto účtu (konkrétní nakládání s prostředky, které na něm budou uloženy) bude schvalován vládou, čímž má být zajištěno transparentní nakládání s prostředky z reklam uloženými na tomto účtu. Nijak se tím nemění obecný režim schvalování rozpočtu České televize Radou ČT, pouze se posiluje kontrola účelové vázanosti prostředků ze speciálního účtu na podporu digitalizace.

Návrh Zákona v parlamentu

Digitální novela, kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně 26. 7. 2007  projednala a Parlament ČR návrh po úpravách  na podzim 200 schválil  a svým podpisem následně potvrdil prezident, má číslo 304/2007 Sb. a vyšel v částce 99. Text je již k dispozici zde: http://www.sbirka.cz/07-0990.htm. Navržené změny 304/2007 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání:

 27/0 
Senátní návrh zákona
Schváleno, 302/2011 Sb.
 347/0 
Vládní návrh zákona
Schváleno, 468/2011 Sb.


TPP II.
Pokračovalo také  dořešení konečného a realistického Technického plánu přechodu, který po lednovém (2008) vypořádání připomínek k TPP  přijala vláda s termínem ukončením analogu až v červnu 2012, i když dříve se navrhovala dřívější data (od původního roku 2009 posun na 2010 a později ještě dále). Původně byl návrh součástí tzv. digitální novely, ale na doporučení legislativců z LRV došlo k oddělení návrhů do dvou různých právních norem. Příslušné Nařízení vlády o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) vyšlo ve Sbírce 28. dubna 2008 https://www.ctu.cz/cs/download/sb051-08.pdf

Následovaly i další úpravy legislativy, zejména pak Zákona o elektronických komunikací, ale především byla připravena informační kampaň a celý proces televizní digitalizace se konečně  rozběhl … směrem k úspěšnému konci v průběhu roku 2012.

středa 7. června 2017

Jak šel čas televizního světa jedniček a nul II. - kampaň



Nezbytnou součástí všech fází příprav i samotné realizace procesu televizní digitalizace byla od počátku informační kampaň. Tomuto tématu přirozeně rozuměli a rozumějí skoro všichni a tak debaty na to jak poskytnout srozumitelné, dostatečné a věrohodné informace, při současném požadavku na jejich „technickou neutralitu“, byly většinou nekonečné…
Ještě před formálním ustanovením Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v České republice („NKS“) v roce 2006 se souběžně rozběhly práce na celkové strategii i informační a komunikační kampani.

Ministerstvo informatiky ve spolupráci s Ministerstvem kultury připravilo dokument Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v České republice, jehož cílem bylo „urychlit přechod ze zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice, časově vymezit jednotlivé fáze tohoto přechodu, stanovit podmínky úplného vypnutí zemského analogového televizního vysílání a určit úlohu státu v celém procesu“. Koncepci schválila vláda dne 15. 3. 2006.

V souladu s Koncepcí rozvoje digitálního vysílání v České republice pak Český telekomunikační úřad  28. prosince 2006 vydal opatření obecné povahy, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (TPP) (pdf).

NKS formálně vznikla usnesením vlády ČR ze 17. května 2006 č. 563 „k institucionálnímu zabezpečení Koncepce rozvoje digitálního vysílání v České republice“. Součástí předložených a schválených materiálů byly mj. i „Základní principy informační a komunikační kampaně k rozvoji digitálního vysílání v České republice, včetně odhadu finančních nákladů ( obsažené v části IV materiálu č.j.741/06). Institucionální zabezpečení Koncepce rozvoje digitálního TV vysílání v ČR (pdf)

Tehdejší vláda premiéra Jiřího Paroubka ve svém usnesení souhlasila s „použitím prostředků rozpočtové kapitoly 338 - Ministerstvo informatiky na rok 2006 ve výši 40 mil. Kč alokovaných podle usnesení vlády ze dne 26. ledna 2005 č. 105 na dotační titul pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu na pokrytí výdajů informační kampaně a průzkumů penetrace v roce 2006. Vláda pak uložila ministryni informatiky daně Bérové předložit vládě ke schválení žádost rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o povolení změn závazných ukazatelů státního rozpočtu kapitoly 338 – Ministerstvo informatiky v roce 2006.“

Pro další plánovanou komplexní informační kampaň v dalších etapách televizní digitalizace vláda uložila úkol tehdejšímu 1. místopředsedovi vlády a ministru financí Bohuslavu Sobotkovi „vyčlenit ze státního rozpočtu na rok 2006 z rozpočtové kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa, položka Vládní rozpočtová rezerva, finanční prostředky ve výši 45,1 mil. Kč na pokrytí výdajů informační kampaně a průzkumů penetrace v roce 2006 a převést je do rozpočtové kapitoly 338 - Ministerstvo informatiky.“ Dále oka vláda rozhodla alokovat při přípravě státního rozpočtu na rok 2007 finanční prostředky ve výši 100 mil. Kč v rozpočtové kapitole 338 - Ministerstvo informatiky na pokrytí výdajů informační kampaně a průzkumů penetrace v roce 2007 nad rámec střednědobého výhledu výdajů této kapitoly schváleného usnesením vlády ze dne 7. 9.2005 č. 1131.“  V podobné výši byla plánovány prostředky na kampaň i pro dalším roky (v té době ještě nebyl znám přesný časový harmonogram ani technický plán přechodu ad.).

V souladu s rozhodnutím vlády pak Ministerstvo informatiky 28.7.2006 vypsalo veřejnou soutěž na Centrální adrese na návrh kreativního konceptu a realizaci I. etapy  informační kampaně. NKS začala pracovat naplno, vznikly mj. i pracovní komise (Technická, Akademická, Legislativní ad.). V dalších týdnech soud zrušil rozhodování RRTV o nových TV licencích a nastala dlouhá patová situace… Vláda pak  formálně  16.8.2006 podala demisi a následně vznikla přechodná vláda Mirka Topolánka fungující do 7.1.20007 (demisi formálně podala již 11.10.2006).

Veřejná soutěž na první kampaň byla logicky zrušena ještě před finálním výběrem realizátora. Do konce roku 2006 se ale rozběhl pilotní testovací digitální projekt pro oblast Domažlic, který byl řešen mimo tzv. technický plán a tím i specifická informační kampaň byla provedena v podlimitním režimu z rozpočtu Ministerstva informatiky a ve spolupráce s Českou televizí. Po delších diskuzích se nakonec do závěru procesu na Domažlicku i informační kampaně zapojila i TV NOVA (způsobem sobě vlastním.. ). 


Další ucelený projekt přišel až s kompletní diginovelou 2007/2008, novým technickým plánem, včetně zajištění způsobu financování a mechanismu provedení informační kampaně až do samého konce celého přechodu od televizního analogu na digitální vysílání.


Pozn. Skutečně vynaložené finanční prostředky na komplexní informační kampaň, čerpané ze speciálního digitálního účtu z dílčí zbytkové části výnosů z reklamy na ČT (po odečtení příspěvku na kinematografii (150 mil.Kč ročně) a technické potřeby ČTÚ), v souhrnu za období 2008-2012 činily 200 mil. Kč. Z toho čtvrtinu tvořila podpora specifických skupin obyvatelstva se zdravotním postižením a podpora zdravotních zařízení, škol a ústavů sociální péče.