Jak šel čas televizního světa jedniček a nul III.
- legislativa
Úvodní etapy reálného přechodu na
digitální televizní vysílání byly silně poznamenány politikou, resp. změnami
vlády, přechodným vládnutím exekutivy bez parlamentní důvěry a obecnou
nestabilitou. S tím souvisely i
jiné krátkodobější priority a urgentní úkoly, než aby byl dostatečný prostor,
čas i společná konsensuální vůle připravit a nastavit pevná pravidla, plán a
zajištění jeho financování a ve finále i praktické naplnění.
Po neúspěchu s první formálně
„poslaneckou“ diginovelou, předkládanou a koordinovanou Ministerstvem
informatiky spolu s Ministerstvem kultury v letech 2005 -2006 a podobně
neúčinným Technickým plánem ve formě tzv. o.o.p. (Opatření obecné povahy) se
začínalo na konci roku 2006 vlastně opět od začátku, za to však komplexně.
Původní novela mediálního zákona,
předložená Poslanecké sněmovně návrh zákona 26. 1. 2005 byla dlouho poslanci
radikálně upravována a měněna, aby nakonec prošla chaotickým finálním
hlasováním a do značné míry dospěla do praktické neproveditelnosti (Zákon byl vyhlášen 31. 5. 2006 ve
Sbírce zákonů v částce 76 pod číslem 235/2006 Sb.).
Podobně nefunkční byl i tehdejší návrh technického plánu z roku
2006.
Nově,
lépe…
Komplexní řešení včetně legislativního
rámce pak přišlo až v novém volebním období a přijetím nového digitálního
zákona - ve shodě všech zainteresovaných, doprovozené příslušnými podzákonnými
a dalšími inovovanými předpisy. Základem i nadále byla původní vládní strategie
- Koncepce rozvoje – a spolu s tím i projekt elektronizace státní správy a
rozvoj e-governmentu. Celou přípravu a projednávání přirozeně provázely velké
tlaky a velmi různorodé zájmy z oblasti politiky, médií i businessu jako
takového. Svoji roli sehrávaly i různé evropské a nadnárodní orgány i potřeba
legislativního řešení, které se kromě vypořádání se s dosavadními závazky
a planými normami muselo sladit s evropskými pravidly a kompatibilitou
s evropským právem.
Základem komplexního řešení zákona,
spolu s dalšími souvisejícími zákonnými opatřeními a podzákonnými normami
a vyhláškami, byla základní strategie liberalizace poněkud archaického systému
licencování TV programů z dob analogu. Současně byl dohodnut elementární
princip přechodných licencí s cílem vypořádat se s dosavadními dlouhodobě platnými
licencemi a současně umožnění zahájení vysílání dalších nových televizních
kanálů. S tím souvisela i potřeba legální kompenzace výměnou za podporu a
aktivní přechod do digitální éry dosavadním provozovatelům TV vysílání. Vše
bylo sestaveno i do časového rámce doprovázeného technickým řešením přestavby a
výstavby nových digitálních sítí a plánem postupného regionálního zapínání
digitálního vysílání a po nezbytné době souběhu obou forem přenosu následné ukončení
analogového televizního vysílání. Součástí řešení bylo i zajištění financování,
které se nakonec až na minimální administrativní náklady zcela vyhnulo potřebě
využívat státní rozpočet a naopak to vše ve finále přineslo státní kase několik
miliard navíc z poplatků a především následně z výnosů aukcí
uvolněných kmitočtů.
Návrh
Návrh „zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské
digitální televizní vysílání“ byl po přípravách na Ministerstvu vnitra , za
spolupráce Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu, zařazen na program schůze vlády v pondělí 18.
června 2007 pod č.j. 765/07
– materiál byl ale členům vlády rozdán již na
schůzi vlády 30.5.2007.
Vláda projednala materiál předložený ministry vnitra, kultury a průmyslu a
obchodu a přijala usnesení č. 835 s tím, že návrh zákona bude doplněn
podle připomínky ministra vnitra (čl. IV a čl. VI). Ze 14 přítomných členů
vlády hlasovalo pro 14.
Usnesení vlády ČR ze dne 18. července 2007 č. 835
k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské
digitální televizní vysílání: „Vláda schvaluje návrh
zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením
přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální
televizní vysílání, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku
Legislativní rady vlády a připomínek vlády“.
LRV
Přípravná jednání byla velmi náročná
včetně projednávání v rámci legislativní rady vlády a v orgánech
zabývajících se kompatibilitou s evropským právem. Do hry tak vstupovaly
další zájmy i lobbisté. Návrh zákona byl na MV ČR připraven a předložen v
„balíku“ s dalšími inovovanými a velmi důležitými souvisejícími
předpisy. K nim
patřily zejména Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního
vysílání a Návrh vládního nařízení o poplatcích za kmitočty.
Původně kompaktní návrh digitální novely byl v průběhu mimořádně důkladného projednávání na Legislativní radě vlády (LRV) zredukován a související podzákonné normy byly vyčleněny jako samostatné části. Ty pak byly jejich předkladatelem (MPO/ČTÚ) odeslány jako návrhy vládních nařízení do "vnějšího připomínkového řízení". Byla to ale vždy nedílná součást pravidel pro přechod na digitální vysílání, ve kterých byla obsažena i diverzifikovaná výše a struktura poplatku za využívání kmitočtů. Dosud jde o poměrně nízké částky, například za šíření jednoho celoplošného komerčního programu na území s pokrytím přes 90% činí poplatek pouze několik miliónů korun ročně a představuje odhadem zhruba necelých 2,5 (Návrh vládního nařízení o poplatcích za kmitočty 2007/2008).
Součástí balíku změn byla například i vyhláška
o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání (provádí ČTÚ podle
§ 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích).
Dále bylo schváleno další Nařízení vlády, kterým se změnilo nařízení vlády č.
154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků
za využívání rádiových kmitočtů a čísel. „V nově doplňovaném § 24 odst. 2
písm. d) se objevila změna mezí, ve kterých se mohou pohybovat poplatky za
využívání radiových kmitočtů v případě šíření a přenosu televizního vysílání - v závislosti
na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového
zařízení. Stávající meze od 375 do 180 000 Kč se změnily na meze od 375 do
18 000 000 Kč“.
Celý zákon byl v rámci zdůvodnění před
projednáváním na vládě hodnocen ze všech hledisek: „Navrhovaná úprava zakládá nové pozitivní dopady na státní rozpočet, a
to v možnosti zvýšení poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou
službu. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské
prostředí v České republice, naopak by se měla zvýšit právní jistota
dotčených subjektů v souvislosti s přechodem na digitální vysílání a
zvýšení konkurence a plurality na domácím mediálním trhu. Rovněž nebude mít
negativní sociální dopady ani dopad na životní prostředí…“
Digitální
účet
V době
přijímání úprav vysílání reklamy na televizních kanálech České televize a
postupného omezování podílu reklamy až na výjimky, které současné znění zákonů po
1. lednu 2008 umožňuje, bylo jedním z motivů uvolnění reklamního trhu pro
větší konkurenci nových televizí a obecná podpora segmentu digitálního
televizního vysílání. S ohledem na zablokování současného stavu, který
vede k pokračování deformací na českém mediálním trhu, zaviněné i
nemožností vysílat nové digitální programy,
se navrhuje dočasná úprava pro vysílání reklamy na ČTi s uvolněním
limitů pro vysílání reklamy v programech ČT na celkový limit ve výši 0,5
%, a to na dobu do ukončení analogového vysílání.
Finanční
prostředky, které ČT z výnosu z reklam získá, budou rozděleny a
převedeny do Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české
kinematografie a na zvláštní účet Českého telekomunikačního úřadu. Do Státního
fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie každý měsíc ČT ze ze
získaných prostředků z reklamy převede 12 500 000 Kč.
Zároveň
bude na zvláštní účet Českého telekomunikačního úřadu převedena částka 1 250 000
Kč. Zbytek získaných prostředků bude převeden na zvláštní účet ČT, kde budou
použity na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR,
zejména na provoz a rozvoj multiplexu veřejné služby.
Stanovuje se, že po dobu uvedenou
v přechodném ustanovení výnos z reklam podle zákona o rozhlasovém a
televizním vysílání ČT převádí Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české
kinematografie, na zvláštní účet ČTÚ určený pro podporu a rozvoj digitálního
televizního vysílání a na zvláštní účet ČT na rozvoj multiplexu veřejné služby.
Vláda ve svém programovém prohlášení
přislíbila podporu české filmové tvorby, přičemž tento záměr bude systémově
naplněn připravovaným zákonem o kinematografii. Do doby přijetí nového zákona,
jehož účinnost se předpokládá v roce 2009, je třeba zajistit finanční
zdroje pro Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Pro rok
2007 byly tyto zdroje zajištěny mimořádným příspěvkem ze státního rozpočtu, pro
přechodné období se jeví vhodným řešením využití navržené částky z výnosu
z reklam odvysílaných Českou televizí.
Zvláštní účet ČTÚ určený pro podporu a
rozvoj digitálního televizního vysílání je zřizován jako dočasný, a to pro
období ode dne účinnosti tohoto zákona do dokončení přechodu zemského
analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání.
Peněžité prostředky na účtu spravuje a používá ČTÚ na podporu a rozvoj zemského
digitálního televizního vysílání v ČR zejména na rozvoj sítí
elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání. Finanční
prostředky vyhrazené tímto ustanovením pro ČTÚ budou použity zejména
v souvislosti s procesem digitalizace pro zajištění měření pokrytí
jednotlivých lokalit po zahájení digitálního vysílání. Toto měření se provádí
za účelem ověření předpokladů získaných modelovými výpočetními metodami
v lokalitách, u nichž výpočet indikuje zhoršenou nebo nedostatečnou
příjmovou situaci. Současně je nutno provést i posouzení příjmové situace
analogového vysílání, aby mohlo být posouzeno, zda ukončení analogového
vysílání nedopadne negativně na diváky v příslušné lokalitě.
Zvláštní účet ČT určený na rozvoj multiplexu veřejné
služby je zřizován jako dočasný, a to pro období ode dne účinnosti tohoto
zákona do dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na
zemské digitální televizní vysílání. Účet je naplňován ČT zbylou částí výnosu
z reklam. Rozpočet tohoto účtu (konkrétní nakládání s prostředky,
které na něm budou uloženy) bude schvalován vládou, čímž má být zajištěno
transparentní nakládání s prostředky z reklam uloženými na tomto
účtu. Nijak se tím nemění obecný režim schvalování rozpočtu České televize
Radou ČT, pouze se posiluje kontrola účelové vázanosti prostředků ze
speciálního účtu na podporu digitalizace.
Návrh Zákona
v parlamentu
Digitální
novela,
kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně 26. 7. 2007 projednala a Parlament ČR návrh
po úpravách na podzim 200 schválil a svým podpisem následně potvrdil prezident,
má číslo 304/2007 Sb. a vyšel
v částce 99.
Text je již k dispozici zde: http://www.sbirka.cz/07-0990.htm. Navržené změny 304/2007 Sb. Zákon, kterým se
mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového
televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání:
Senátní návrh zákona
|
|||
Vládní návrh zákona
|
TPP
II.
Pokračovalo také dořešení konečného a realistického Technického
plánu přechodu, který po lednovém (2008) vypořádání připomínek
k TPP přijala vláda s termínem ukončením analogu až v červnu 2012, i když dříve se navrhovala dřívější data (od původního roku 2009 posun
na 2010 a později ještě dále). Původně byl návrh součástí tzv. digitální
novely, ale na doporučení legislativců z LRV došlo k oddělení návrhů do dvou
různých právních norem. Příslušné Nařízení vlády o technickém plánu přechodu
zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní
vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu) vyšlo ve Sbírce 28. dubna
2008 https://www.ctu.cz/cs/download/sb051-08.pdf
Následovaly i další úpravy legislativy, zejména pak Zákona o elektronických komunikací, ale především byla připravena informační kampaň a celý proces televizní digitalizace se konečně rozběhl … směrem k úspěšnému konci v průběhu roku 2012.