úterý 29. ledna 2013

Nová vyhláška o hlasitosti reklam předložena k připomínkám

RRTV v souladu s novým zákonem předložila do meziresortu návrh "Vyhláška o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání" (PID
RACK94AK2HHI). N8vrh obsahuje několik variant řešení.

Právní úprava se týká regulace hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání. Zákonem č. 406/2012 Sb., který novelizoval zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zmocněna k vydání vyhlášky podle § 5 písm y) k provedení § 49 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. 
.................................................................................................................................................................


N á v r h
Vyhláška   ze dne               2012
o některých charakteristikách zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání a o způsobu měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání
 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví podle §  5 písm. y) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, k provedení § 49 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 406/2012 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a)        některé charakteristiky zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání,
b)        způsob měření hlasitosti zvukové složky reklam, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání.
§ 2
Některé charakteristiky zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání
(1)      Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby zvuková složka jím vysílaných reklam, teleshoppingu a označení sponzora vyhovovala požadavkům Doporučení Evropské vysílací unie EBU-R 128 „Normalizace hlasitosti a povolená maximální úroveň audio signálů“, Ženeva, srpen 2011 a požadavkům Technického dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3343 „Praktické směrnice pro produkci a realizaci v souladu s EBU R 128“, Verze 1.1, Ženeva, říjen 2011.
(2)   Pro účely splnění povinnosti podle odstavce 1 je provozovatel televizního vysílání zejména povinen zajistit, že:
a)        hladina hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora bude normována na cílovou hladinu -23,0 LUFS, s maximální odchylkou +/- 1,0 LU a
b)        maximální povolená skutečná špičková hladina (Maximum Permitted True Peak Level) hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora bude -1 dBTP (dB skutečné špičky) při měření měřicím zařízením odpovídajícím Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R BS.1770-2 „Algoritmy pro měření hlasitosti zvukového programu a skutečné špičkové úrovně zvuku“, březen 2011 a Technickému dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3341 „Měření hlasitosti: měření ‚EBU Mód’ pro doplnění normalizace hlasitosti v souladu s EBU-R 128“, Ženeva, srpen 2011.
 
§ 3
Způsob měření hlasitosti zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání
(1)      Měření hlasitosti zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání bude zahrnovat měření těchto veličin:
a)        hlasitost (Loudness Level) reklamy, teleshoppingu a označení sponzora,
b)        rozsah hodnot hlasitosti (Loudness Range) reklamy, teleshoppingu a označení sponzora a
c)        skutečná maximální špičková hladina (Maximum True Peak Level) hlasitosti reklamy, teleshoppingu a označení sponzora
při zohlednění toho, jak jsou obdobné pojmy definovány v Doporučení Evropské vysílací unie EBU-R 128 „Normalizace hlasitosti a povolená maximální úroveň audio signálů“, Ženeva, srpen 2011.

(2)   Měření hlasitosti zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání bude prováděno v celé délce reklamy, teleshoppingu a označení sponzora bez rozlišování na jejich jednotlivé součásti, jakými jsou mimo jiné řeč, hudba či ruchové efekty.

(3)   Měření hlasitosti zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání bude prováděno hradlovací metodou podle Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R BS.1770-2 „Algoritmy pro měření hlasitosti zvukového programu a skutečné špičkové úrovně zvuku“, březen 2011.

(4)   Měření hlasitosti zvukové složky reklamy, teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání bude prováděno měřicím zařízením splňujícím požadavky Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R BS.1770-2 „Algoritmy pro měření hlasitosti zvukového programu a skutečné špičkové úrovně zvuku“, březen 2011 a požadavky Technického dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3341 „Měření hlasitosti: měření ‚EBU Mód’ pro doplnění normalizace hlasitosti v souladu s EBU-R 128“, Ženeva, srpen 2011, přičemž zároveň měřicí zařízení, jímž bude prováděno měření rozsahu hodnot hlasitosti, bude splňovat požadavky Technického dokumentu Evropské vysílací unie EBU Tech Doc 3342 „Rozsah hlasitosti: měřítko pro doplnění normalizace hlasitosti v souladu s EBU-R128“, Ženeva, srpen 2011.
§ 4
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 6. 2013.
 JUDr. Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
 


ICT v ČR statisticky

Český statistický úřad vydal publikaci Informační ekonomika v číslech 2012.Tato publikace srovnává data za Českou republiku, ale také za členské státy Evropské unie. Obsahuje podrobné údaje o IT odbornících včetně jejich průměrné mzdy a počtu vysokoškolských studentů v IT oborech, údaje o investicích do ICT se zaměřením na software, údaje o výdajích na výzkum a vývoj nebo patentech v této oblasti, údaje o vývozu a dovozu ICT zboží a služeb a na závěr také hlavní ekonomické ukazatele za podniky s převažující ekonomickou činností v oblasti ICT.

Díky digitalizaci....

Digitalizace přinesla do pozemního vysílání záplavu nových kanálů

 Výběr hlavních provozovatelů televizního vysílání v ČR (1. února spustí Prima svůj čtvrtý kanál):
Nova - šest programů:
    - licenci vlastní CET 21, majitelem je americká mediální společnost CME; televize vysílá od února 1994;
    - v září 2005 se součástí skupiny kolem Novy stala i sportovní televize Galaxie Sport, kterou lze přijímat ze satelitu nebo prostřednictvím kabelových sítí; od října 2008 se kanál přejmenoval na Nova Sport;
    - v prosinci 2007 spustila kanál Nova Cinema, zaměřený na vysílání seriálů a filmů vysílá; zpočátku byl dostupný prostřednictvím satelitu a v kabelových sítích, od prosince 2008 je i v pozemním vysílání;
    - od listopadu 2009 vysílá česká verze hudební televize MTV, která patří pod Novu; dostupná je ze satelitu a v kabelových rozvodech, kde nahradila anglicku mutaci MTV;
    - v červenci 2012 zahájil vysílání kanál nazvaný fanda, určený mužskému publiku; dostupný je z družice, prostřednictvím kabelové televize i v pozemním vysílání;
    - od prosince 2012 vysílá kanál Smíchov, zaměřený na komediální filmy a seriály a televize již oznámila, že letos v únoru spustí další televizní program Kanál 7, který bude zaměřen na archivní pořady z oblasti dramatické tvorby a zábavy, zpravodajství a publicistiky;
    - celková sledovanost kanálů Novy u diváků starších 15 let loni dosahovala téměř 30 procent.


    Česká televize - čtyři programy:
    - veřejnoprávní Česká televize vznikla oficiálně 1. ledna 1992; navázala na Československou televizi, která začala vysílat v květnu 1953;
    - druhý program ČST zahájil vysílání v květnu 1970;
    - v souvislosti s nastupující digitalizací spustila ČT dva specializované kanály, nejprve v květnu 2005 zpravodajskou stanici ČT24 a v únoru 2006 pak ČT4 Sport, zpočátku byly dostupné hlavně ze satelitu a v kabelových sítích, nyní i v pozemním vysílání;
    - veřejnoprávní televize připravuje na konec letošního roku spuštění pátého kanálu, zaměřeného na děti, v nedávné minulosti se objevily úvahy i o šestém programu pro regiony;
    - sledovanost všech čtyř programů ČT u diváků starších 15 let loni těsně přesáhla 30 procent.


    Prima - čtyři programy (od 1. února):
    - licenci vlastní společnost FTV Prima, od podzimu 2005 vlastní poloviční podíl švédská mediální skupina MTG, zbytek patří společnosti Ges Media, ve které vlastní významný podíl podnikatel Ivan Zach;
    - licenci pro regionální vysílání získala v listopadu 1992, pro Prahu a okolí začala vysílat v květnu 1993; rok po startu vysílání získala další licenci, která jí spolu s regionálními studii umožnila vysílat na celém území ČR;
    - koncem roku 2011 ale FTV Prima licenci kvůli sporům s regionálními vysílateli vrátila a od 1. ledna 2012 spustila novou hlavní stanici, nazvanou Prima Family;
    - druhou stanici, nazvanou Prima Cool a zaměřenou na vysílání seriálů a programů pro mužské publikum, spustila FTV Prima v dubnu 2009, třetí Prima Love (určena ženskému publiku) pak 8. března 2011; obě jsou dostupné ze satelitu, v kabelových televizních i prostřednictvím pozemních vysílačů;
    - 1. února má zahájit vysílání kanál Prima Zoom, zaměřený na dokumenty;
    - sledovanou tří dosavadních stanic Primy loni dosahovala ve skupině diváků nad 15 let zhruba 24 procent.


    Ostatní:
    - Díky digitalizaci vysílání se v pozemním vysílání otevřel prostor i dalším vysílatelům, nejvýraznější z nových stanic je TV Barrandov, která zahájila vysílání v lednu 2009 a za loni dosahovala zhruba pětiprocentní sledovanosti.
    - Své diváky má i hudební stanice Óčko, která spadá pod mediální skupinu Mafra a jež ze satelitu a v kabelových sítích vysílá od roku 2002; loni v červenci se po pauze vrátila i do digitálního pozemního vysílání. Sledovanost kanálu se pohybuje kolem jednoho procenta.
    - Kromě nich je dostupná řada menších televizí (například TV Noe, TV Metropol, TV Pětka nebo TV Pohoda).

TV Barrandov definitvně prodána

ÚOHS povolil prodej TV Barrandov podnikateli Soukupovi

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil prodej TV Barrandov společnosti Empresa Media, kterou ovládá podnikatel Jaromír Soukup. Rozhodnutí je pravomocné - pro novinky.cz to uvedl  mluvčí úřadu Martin Švanda. ÚOHS vydal rozhodnutí ve zjednodušeném řízení.

pátek 25. ledna 2013

Bulhraské digitální licence končí u Evropského soudu



Evropská komise (EK) se rozhodla poslat  Bulharsko  k Evropskému Soudnímu dvoru (ESD) kvůli udílení licencí pro digitální televizní vysílání.

Podle vyjádření zástupců EK použilo Bulharsko nevhodná kritéria pro udělování televizních licencí v rámci přechodu z analogu na digitální vysílání, při kterém byli omezeni někteří zájemci o vysílání. Jde ale ne o obsahové licence ale o přidělování kmitočtů v rámci digitálních multiplexů.

Podle EK tak došlo k rozporu s pravidly pro evropský telekomunikační trh a ve svém důsledku k omezení konkurence na digitalizovaném televizním trhu. Řízení komise bylo zahájeno již  v roce 2011 a nyní dospělo do soudní fáze.

Bulhraská vláda již oznámila záměr vyhlásit nový tendr letos v září, tedy až po vypnutí analogu což opět tvrdě kritizuje EK jako další omezení pro nové hráče na televizním trhu, kteří se jen těžko dostanou na již obsazený trh a současný broadcatseři již budou mít s operáty podepsány smlouvy a obsazeny kapacity….

středa 23. ledna 2013

Státní fond kinematografie vzniká administrativně, peníze později (už brzy)

Státní fond kinematografie v současné době intenzivně pracuje na administrativních krocích spojených se vznikem nového Fondu. Podle informací MK ČR Fond spolu s Vládní dislokační komisí řeší nové sídlo Státního fondu kinematografie, které je nezbytným základem pro zápis Fondu do obchodního rejstříku a získání IČO. Bez zápisu do obchodního rejstříku nemůže mít Fond zaměstnance a nemůže činit žádné právní úkony.

Podpora českým filmům podle nového zákona musí být notifikována Evropskou komisí. Mezitím Fond zpracovává Statut Fondu, který bude mít dvě části – část věnovanou podpoře českých filmů a část věnovanou filmovým pobídkám. V části o podpoře českých filmů zákon předpokládá informace k fungování a činnosti Rady i základní údaje ke způsobu rozdělování podpor. Tato část Statutu by měla být schválena vládou ČR v průběhu března 2013. Schválení Statutu umožní Fondu započít proces jmenování expertů, kteří jsou nezbytní pro rozhodovací proces o projektech.

Všechny projekty, které byly Fondu předloženy v předchozích letech, o kterých Rada také v minulých letech rozhodla a jsou tedy v jakékoli fázi rozpracovanosti, se řídí pravidly starého Fondu. Všechny povinnosti starého Fondu převzal podle zákona nový Fond.Nicméně vzhledem k tomu, že nový Fond není zapsán v obchodním rejstříku a nemůže činit žádné právní úkony  - nemůže v této chvíli vystavovat rozhodnutí, uzavírat smlouvy nebo dodatky ke smlouvám a nemůže ani disponovat s bankovním účtem, tedy vyplácet splátky jednotlivých projektů.

Státní fond kinematografie obdržel vyjádření Evropské komise, že část zákona upravující filmové pobídky je v souladu s pravidly o ochraně hospodářské soutěže a notifikace zákona se na ně nevztahuje. Aby filmové pobídky podle nového zákona mohly být spuštěny, je nezbytné přijmout tu část Statutu, která se týká filmových pobídek, neboť Statut má obsahovat řadu významných informací a postupů, bez kterých nelze celý proces započít. Statut schvaluje vláda ČR.

V tuto chvíli není možné podávat nové žádosti o registraci pobídkového projektu.


pondělí 21. ledna 2013

Digitálním rozhlas u nás - na řadě je další diskuze



PSP  
Poslanecká sněmovna 
Volební výbor

Vás srdečně zve na
pořádaný pod záštitou Volebního výboru PSP ČR, Rady Českého rozhlasu a Českého rozhlasu

KDY: ve čtvrtek 31. ledna 2013 od 14.00
KDE: v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1, místnost č. 108 – Státní akta

ZAHÁJENÍ
Václav Mencl, předseda volebního výboru PSP ČR
Tomáš Ratiborský, předseda Rady Českého rozhlasu
Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu

ÚVODNÍ SLOVO
Ladislav Skopal, člen volebního výboru PSP ČR
Filip Rožánek, analytik Českého rozhlasu

I. BLOK: REGULAČNÍ RÁMEC
Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Pavel Dvořák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu
Artuš Rejent, ředitel odboru médií a audiovize, Ministerstvo kultury ČR
Luděk Schneider, zástupce ředitele odboru poštovních služeb a služeb informační společnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

II. BLOK: PROVOZOVATELÉ
René Zavoral, náměstek generálního ředitele pro strategický rozvoj, Český rozhlas
Miroslav Šimánek, člen představenstva Lagardère Active ČR
Svatopluk Janík, generální ředitel stanice SeeJay Radio

III. BLOK: OPERÁTOŘI
Tomáš Řapek, jednatel, TELEKO
Marcel Procházka, manažer pro rozvoj služeb a strategii, České Radiokomunikace
Roman Kropáček, provozní ředitel, RTI CZ

Coffee Break

DISKUSE

ZÁVĚREČNÉ SLOVO
Ladislav Skopal, člen volebního výboru PSP ČR
Filip Rožánek, analytik Českého rozhlasu

Poznámka: Český rozhlas pořídí z akce zvukový a obrazový záznam.
Seminář je veřejně přístupný, při vstupu do budovy však musí návštěvníci projít bezpečnostní kontrolou a prokázat se dokladem totožnosti.

neděle 20. ledna 2013

Německá terestrická televize bez komerčních televizí?

Zatímco u nás se komerční televize v posledních týdnech předhánějí v počtu nově spuštěných televizních programů v platformě DVB-T, v Německu hrozí jejich odchod  z terestriky.

Po nedávné kritice německé terestrické digitální TV  platformy a oznámení RTL  o možnosti  ukončení svého vysílání v DVB-T platformě se objevují další podobné scénáře. Licence RTL je sice platná až do 31. prosince 2014, ale vedení oznámilo záměr  i dřívějšího odchopdu, mj. i s argumentem, že progranmy jsou divákům většinově dostupné na jiných  platformách. V současné době, RTL v současnosti přes DVB-T  poskytuje 4 televizní programové služby v celé zemi (RTL, VOX, Super RTL a RTL II), jakož i další služby v Berlíně (n-tv). RTL dále poskytuje  i placené  služby na  platformě Viseo + ve Stuttgartu a Halle / Leipzig.

Podle RTL  vláda neposkytla dostatečné záruky na kapacity kmitočtového spektra pro DVB-T  po roce 2020. Tím je i ohoržen přechod na DVB-T2 spoilu se souvisejícími investicemi.


RTL zatím podobný krok neplánuje v sousedním Rakousku, kde se domnívá, že dlouhodobé plánování frekvencí a ekonomický model je více pozitivní.... 

Druhým rizikem je aktuální stanovisko mediální  skupiny ProSiebenSat.1 , kteréáí úpřipravuje ještě v lednu "zásadní stanovisko" k otázce vysílání v DVB-T. spekuluje se o opuštění DVB-T a rychlým  přechodem na DVB-T2.

O bezpečnou a plnohodnotnou perspektivu pro digitální terestrické vysílání usilují dlouhodobě io vřejnoprávní média v Evropě a jejich asociace EBU- naposledy na dalších jednání s evropskou komisařkou pro digitálnmí agendu Neelie Kroesovou...

pondělí 14. ledna 2013

Portugalsko - ještě rok po ukončení televizního analogu běží finanční podpora domácnostem


Portugalský telekomunikační  regulátor  ANACOM prodloužil fungování „ASO help programme“, který poskytuje dotace domácnostem pro pořízení příjmu digitální terestrické televize ( a tam kde není dostupný terestrický digitál i na přijímač pro satelitní DVB-S). Analogové televizní vysílání skončilo v Portugalsku 26. dubna 2012.

Podpůrný dotační program tak proti původnímu termínu na konci  loňského roku nakonec skončí až v době jednoho roku  od ASO.


V Portugalsku je aplikován systém s MPEG-4/H.264. Samotný přechod byl ve finále poměrně rychlý – proces byl členěn do 3 fází. První fáze proběhla v lednu 2012 na pobřežních oblastech se  70 procent populace a 40 procent země. Ve druhé fázi, v březnu 2012, nastalo vypnutí analogu na Azorách a v Madeiře, tj. 5 procent populace. V dubnu 2012 byl vypnut zbytkový analog na zbývajících 25% území. 

Souběh analogu a digitálu trval jeden rok.

čtvrtek 10. ledna 2013

Seminář k digitálnímu rozhlasu bude na konci ledna 2013

Akce se koná pod záštitou Volebního výboru PSP ČR ve čtvrtek 31.ledna (Původní termín 17. ledna 2013 zrušen kvůli zasedání pléna PSP)  v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1, místnost č. 108 – Státní akta

Program bude upřesněn.

Jde o další akci k tématu digitálního rozhlasu, nyní však době řady personálních změn u některých klíčových protagonistů a tím i určité změny strategie a přístupu k řešení v této otázce (např. u operátorů). Historie diskuzí není sice tak bohatá jako v případě digitalizace televizní, ale je znát i v tomto případě posun - viz historický seminář například v roce 2004 a pozdější akce...