úterý 21. července 2009

Český Krumlov uspěl a "jde do světa" (Googlu)

TZ: "...3 česká místa, které teď budou nasnímaná pro funkci Street View na Mapách Google. Mezi vítězné lokality se dostaly tři různé kouty České republiky: Olomouc (Morava), Český Krumlov (Jihočeský kraj) a Hřensko-České Švýcarsko (severní Čechy). Partnerem projektu je agentura CzechTourism.
Snímaní lokalit Street View vozy nebo speciální tříkolkou, která dorazí i do ČR, začne v průběhu léta. Poté bude následovat úprava fotodokumentace, rozmazávání obličejů a poznávacích značek aut a následné spuštění v rámci funkce Street View na Mapách Google.

Více informací o celém projektu „České Street View tipy“ uživatelé najdou na www.googleblog.cz/streetviewtipy "

sobota 18. července 2009

Kampaň na Plzeňsku a Karlovarsku

I přes letní (?) dobu pokračuje kampaň na plné obrátky, a to i v oblasti PR, kde jsou prostřednictvím médií divákům distribuovány potřebné informace. Nyní již zdaleka nejde jen o obecné zprávy, ale spíše o konkrétní data a info pro daný region. Kladně hodnocena je zejména kontaktní každodenní část kampaně.

Velmi úspěšně se v praxi uplatňuje i konkrétní spolupráce s významnou asociací ASE , kdy jsou informace NKS distribuovány prostřednitcvím propagačních materiálů významných firem na domácím trhu - to se mj. potvrdilo i při průběžných průzkumech NKS z přelomu června a července, provádných v dotčených regionech, ale i na návštěvnosti oficiálního webu nebo na informační bezplatné telefonní lince.
---------------------------------------------

Plzeňský (Kraj Plzeňský) MF DNES 18. července 2009 0:00
S digitálem má kraj hodně zkušeností
BRZY PADNE ANALOGOVÁ TMA Vypnutí analogového vysílání v kraji se dotkne všech domácností, které dosud přijímají televizní signál starým způsobem. Národní koordinátor pro přechod na digitální vysílání Zdeněk Duspiva vysvětluje, jak se na tuto změnu připravit
Za dva a půl měsíce zahalí západní Čechy analogová tma. Kdo by chtěl i po posledním zářijovém dnu sledovat televizi bez speciálního tuneru pro příjem digitálního vysílání, viděl by na všech kanálech stejný program - zrnění.
Západní Čechy - Technici 30. září vypnou na Krašově, největším vysílači v regionu, analogový signál. Ten šířil televizní vysílání od jeho počátku v Československu v roce 1953. Národní koordinátor pro přechod na digitální vysílání Zdeněk Duspiva odpovídal MF DNES na otázky, jež mohou objasnit základní věci kolem této změny.


SEDMIČKA Plzeň http://www.sedmicka.cz/plzen/ 16.7.2009

"Já nic, já KISS JČ" - Nepodařená promo akce dodnes bez omluvy a také bez trestu.

Za tlačenici na náměstí v Č. Budějovicích nikdo nemůže..." ani KISS , ani nikdo jiný.
Jen video :(žádná tlačenice, žádné sanitky...)

neděle 12. července 2009

Využívejte více všechny televizní platformy

Takto vyzvala asijská obdoba asociace veřejnoprávních provozovatelů EBU - Asia-Pacific Broadcasting Union (ABU) - své členy. Šlo o pravidelné zasedání odborné skupiny před týdnem v Kuala Lumpur. Asociace provozovatelů veřejnoprávního vysílání tak reaguje na pokračující proces ukončení analogového televizního vysílání a všestranný rozvoj digitálního šíření rozhlasu a televize.

Americký FCC dává šanci regionálním a komunitním rozhlasovým projektům

Americký regulátor FCC (The US Federal Communications Commission) přijal upravená pravidla pro využití kmitočtů v pásmu FM: Nově budou moci rozhlasové stanice , vysílající (licencované) v pásmu AM, šířit své programy i na vybraných vysílačích a převaděčích , umístěných v pásmu FM.

Finsko mění model financování a řízení veřejnoprávních médií, zlevňuje poplatky a se státem nepočítá.V plánu je i SUPER-RADA

Finská ministryně komunikací Suvi Lindénová více než půl roku organizuje se svým úřadem diskuzi nad možnými úpravami ”finksého modelu” řízení a financování činnosti veřejnoprávních médií (ve Finsku jde o YLE ad.). Výsledkem diskuze i návrhu konkrétních legislativních úprav je zásadní zlevnění koncesionářského poplatku (z 224 Euro na plánovaných 175), ale v zásadě při stejném modelu platby. Podle vyjádření ministryně pro finská média zejména v současné ekonomické krizi je možný model financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu rizikový a sporný, byť podle ministryně nejjednodušší. Aktuální návrhy také respektují technologické možnosti a rozšířené způsoby distribuce obsahu vysílání i rozšíření počtu altern. přijímačů v domácnostech.

I nadále zůstává zachován model řízení YLE přes správní radu , složenou s poslanců, ale s návrhem na její rozšíření. Existují i varianty tzv. super rady, která by zastřešila všechny dozorující orgány a komise.

DRM Konsorcium lobbuje u britské vlády ve věci digitálního rozhlasu

V dopise Řídícího výboru sdružení „DRM Consortium“, zaslaném na britské ministerstvo kultury, médií a sportu (DCMS) ( které nedávno po delší diskuzi zveřejnilo zásadní vládní strategickou zprávu - Digital Britain report (pdf)) zástupci sdružení vyjádřili „potěšení“ ze Zprávy jako takové , avšak s mírným zklamáním, že vládní projekt podle nich poměrně nedostatečně počítá s větším využitím technologie DRM a doplňujícího standardu DAB, zejména pak pro lokální a regionální projekty (využití DRM+...).

Vládní strategie počítá mj. s tím, že do roku 2015 by měly být všechny národní rozhlasové stanice převedeny do formátu DAB a podle "petibodového plánu pro DAB" by do roku 2013 všechna nově vyráběná auta měla být povinně vybavena zařízením pro příjem digitálního rozhlasu ( ve spolupráci s EK)...

V ČR se letos v rámci diskuze na NKS řešila mj. i v souvislosti s legislativní iniciativou také otázka případného sestavení strategických zásad k digitalizaci rozhlasu v širším a obecnějším rozsahu. Diskuze bude po pauze pokračovat v návaznosti na dílčí změny ve složení NKS po dovolbě RRTV. Dřívější předseda Rady V.Žák byl právě jedním aktivních účastníků diskuzí.

První test DRM+ v pásmu „BAND I“ v Paříži.

Digital Radio Mondiale (DRM) - technologie pro digitální rozhlasové vysílání na frekvencích v pásmu až do 174 MHz bude veřejně demonstrována v Paříži ve čtvrtek 16. července 2009. DRM + signál bude vysílán v pásmu I na 64,5 MHz , včetně „Surround“ zvuku.

Cílem je navázat na předchozí testy DRM+ v FM pásmu v německém Hannoveru a v Kaiserslauternu a také demonstrovat vhodnost DRM + pro interiéry i pro příjem v jedoucích autech.Test je oragnizován Syndicat National des Radios Libres (SNRL) ve spolupráci s německými univerzitami.

pátek 10. července 2009

ČT dnes aktuálně o kampani v Plzeňské oblasti

Dnešní reportáž České televize z akcí digi hlídek na Plzeňsku a Karlovarsku a následně i pro oblast Prahy a Středních Čech, které naplno fungují od 1.července

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/obsah/82571-prechod-na-digitalni-vysilani-v-zapadnich-cechach/

Více o hlídkách a projektu "objednávek"
http://www.digitalne.tv/aktuality/zastavky-digihlidky-take-ve-vasi-obci/

EK dnes zahájila veřejné konzultace k využití digitální dividendy- konec analogu v EU se rychle blíží.

Evropská komise dnes podle očekávání spustila další fázi příprav na stanovení pravidel a harmonogramu postupu členských států ve využití digitální dividendy - veřejnou konzultaci k plánu společného využití digitální dividendy.
EK che co nejdříve využít potenciál, který při zajištění plného širokopásmového přístupu nabízejí bezdrátová řešení.
V dnes zahájené konzultaci navrhuje EK přijmout harmonogram na úrovni EU. Ten bude sestávat z řady společných akcí, jež budou vzájemně koordinovány. Komise uvažuje i o novém plánu harmonizace kmitočtového pásma 800 Mhz, které je využitelné právě pro služby nové generace v rámci mobilního širokopásmového přístupu.

Harmonogram EU by měl podle aktuálního plánu komisařky Redingové nastínit výhody koordinace kmit. spektra a zároveň členským státům umožnit flexibilně řešit místní a národní specifika (např. v oblasti televizního vysílání). Dosud ale není mj. definitvně schválen tzv. evropský telekomunikační balíček.

Aktuální veř. konzultace končí 4. září 2009.(pdf)

"Pozemní televizní vysílání už bylo vypnuto v Německu, Finsku, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Belgii (Vlámsku) a v převážné části Rakouska. V dalších zemích EU k tomu dojde do roku 2012 ( IP/09/266 ). Na digitální televizní vysílání přešli 12. června i v USA. Plné využití potenciálu tohoto přechodu patří k prioritám telekomunikační politiky EU. Nově dostupné rádiové spektrum totiž může zdokonalit způsob, jakým komunikujeme a může zlepšit i přístup k audiovizuálnímu obsahu. Efektivní využití digitální dividendy přinese také úspory z rozsahu a zlepší konkurenceschopnost EU, a to zintenzivněním inovací v oblasti zařízení a bezdrátových služeb i usnadněním přístupu k mobilnímu širokopásmovému připojení. Komise dnes zahájila konzultaci s cílem zjistit, jak na úrovni EU lépe spolupracovat a jak maximálně využít této jedinečné příležitosti. Diskuze potrvá do 4. září 2009."
--------------------------------------------------------------------------------------------
Původní SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE k dividendě: COM(2007) 700 v konečném znění

Sdělení EK EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ - "Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě – společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání"

čtvrtek 9. července 2009

"Zelená trojnohá" změna všech rad již na jednání vlády

Jistě i v návaznosti na dřívejší návrhy před řadou let, převážně z doby ministra Pavla Dostála, byl předložen skupinou poslanců SZ inovovaný návrh na změny voleb všech mediálních rad. Pravdou je, že dřívější návrhy byly více propracované, řada otázek v aktuální verzi zůstává (kromě jiného například i mechanismus "vystřídání" současných radních ad.). Zásadní však asi v této fázi bude politické rozhodnutí, krátce před volbami.

Dnes také KDU oznámila svůj plán, jak po volbách změnit volby rad, ovšem na jiném principu dle předem zákonem daného seznamů volitelů(institucí...).

Zasedání vlády ČR v pondělí 13. července 2009 v 10,00

bod 8.
Návrh poslanců Ondřeje Lišky, Kateřiny Jacques, Přemysla Rabase a Martina Bursíka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 871)


č.j. 1005/09

středa 8. července 2009

Miliardová arbitráž kolem TV3 na konci...

Mnohaleté martýrium kolem sporu investorů TV3 s Českou republikou dospělo do konce, finále završilo aktivitu MF ČR kolem kauzy převodu licence M.Kindernaye z roku 2001 (požadavek EMV na téměř 2mld. náhradu ), a to od roku 2005 a cca po roce od přímého rozhodování v Londýně. Výsledek dle agentury RTA dopadl pro ČR mimořádně dobře.

úterý 7. července 2009

Digitální rozhlas v praxi ( a v ČR) - tendr ČTÚ je připraven

Český telekomunikační úřad připravuje výběrové řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmu 1452 až 1479,5 MHz pro zajištění sítí elektronických komunikací pro provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání a multimediálních aplikací.

ČTÚ předpokládá, že:

a) výběrové řízení bude zahájeno do 31. srpna 2009 b) výběrové řízení bude ukončeno do 31. prosince 2009.

Práva k přiděleným rádiovým kmitočtům mohou být využita pro zajištění sítí elektronických komunikací pro provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání a multimediálních aplikací. Jde o otevřené zadání, konkrétní technologický standard není předepsán.

pondělí 6. července 2009

PwC: Mediální a zábavní trh zvedne hlavně digitalizace televizního vysílání

I když současný stav ekonomické krize vede až k 30% propadu televizního reklamního trhu, prognózy do blízké budoucnosti jsou optimistické - podle PwC , jak uvádí tyden.cz (via čtk): "...mediálnímu a zábavnímu trhu by měla prospět hlavně digitalizace televizního vysílání. Podle studie PwC budou v období do roku 2013 přechod na digitální vysílání a dostupnost digitálního obsahu klíčové pro zvyšování výnosů...."

Evropská komise aktualizovala pravidla pro státní podporu veřejnoprávního vysílání.

Evropská komise přijala 2.července 2009 po dlouhodobé odborné diskuzi a připomínkovém řízení tzv.Sdělení o státní podpoře určené k financování provozovatelů služeb veřejnoprávního vysílání. Obsahem je stanovení nových podmínek v éře digitalizace a rozvoje nových služeb a zkoumání poměrů v rámci činnosti provozovatelů vysílání veřejné služby v zemí EU. Nový dokument nahrazuje sdělení Komise o veřejnoprávním vysílání z roku 2001 (viz IP/01/1429 ). I nadále by hlavním kontrolním mechanismem měly disponovat „národní orgány“ na „národní úrovni“. Zpřehledňuje se systém hodnocení celkového dopadu nových mediálních služeb, financovaných z veřejných prostředků. Jde zejména o služby v oblasti on-line, kde v řadě evropských zemích dochází ke sporům mezi komerční a veřejnoprávní sférou, zejména pak nyní v době celkové ekonomické krize.

Hlavní změny se v novém sdělení týkají:
· kontroly ex ante u významných nových služeb uvedených na trh provozovateli služeb veřejnoprávního vysílání (porovnání dopadu na trh těchto nových služeb s jejich hodnotou pro veřejnost),
· ujasnění týkající se zahrnutí placených služeb do poslání veřejné služby,
· účinnější kontroly nadměrné vyrovnávací platby a dohledu nad plněním úkolů veřejnoprávních služeb na národní úrovni,
· zvýšené finanční flexibility pro provozovatele veřejnoprávního vysílání.

Přijetí aktuální podoby Sdělení EK je výsledkem celkem rozsáhlé veřejné konzultace (o tom jsme psal již několikrát dříve nebo viz evropský portál - viz IP/08/24 , IP/08/1626 a IP/09/564 a vychází přitom z tradičního tzv. Amsterodamského protokolu. Konečné znění bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem tohoto zveřejnění.

Evropští provozovatelé služeb veřejnoprávního vysílání obdrží ročně více než 22 miliard EUR z licenčních poplatků a přímých vládních podpor, což je řadí po zemědělských a dopravních podnicích na třetí místo příjemců státní podpory.
Protokol k Amsterodamské smlouvě mj. ujasňuje, že vnitrostátní systémy služeb veřejnoprávního vysílání jsou přímo spjaty s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami společnosti. Podle tohoto protokolu jsou členské státy oprávněny financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno k plnění veřejných služeb,.

Z nového dokumentu vyjímám například:
6.1. Definice poslání veřejné služby

43. K tomu, aby byla splněna podmínka uvedená v odstavci 37 bodě i) pro použití čl. 86odst. 2, je nutno stanovit oficiální definici poslání veřejné služby. Teprve poté můžeKomise s dostatečnou právní jistotou posoudit, zda se použije odchylka podle čl. 86 odst. 2.

44. Definice poslání veřejné služby spadá do pravomoci členských států, které mohou
rozhodovat na celostátní, regionální nebo místní úrovni, v souladu s vnitrostátním
právním řádem. Obecně řečeno, při výkonu této pravomoci musí být brán v úvahu
pojem „služby obecného hospodářského zájmu“, jak je chápán ve Společenství.


45. Definice poslání veřejné služby vymezená členskými státy by měla být co nejpřesnější. Neměla by ponechávat žádnou pochybnost o tom, zda určitou činnost
vykonávanou pověřeným provozovatelem zamýšlí členský stát zahrnout do poslání
veřejné služby, či nikoli. Bez jasné a přesné definice povinností uložených
veřejnoprávní vysílací organizaci by Komise nebyla schopna plnit své úkoly podle
čl. 86 odst. 2, a nemohla by tudíž udělit žádnou výjimku podle tohoto ustanovení.

46. Jednoznačné stanovení činností spadajících do poslání veřejné služby je rovněž
důležité pro soukromé provozovatele služeb, aby mohli plánovat své činnosti. Kromě
toho by podmínky poslání veřejné služby měly být dostatečně přesné, aby orgány
členských států mohly účinně sledovat jejich dodržování, jak je popsáno
v následujícím oddíle.
...

6.7. Diverzifikace služeb veřejnoprávního vysílání

80. V posledních letech prodělaly trhy s audiovizuálním vysíláním důležité změny, které
vedly k nepřetržitému rozvoji a diverzifikaci nabídky vysílacího sektoru. To podnítilo
nové otázky týkající se použitelnosti pravidel státní podpory na audiovizuální služby,
které jdou nad rámec vysílacích činností v tradičním smyslu.

81. V tomto ohledu se Komise domnívá, že by veřejnoprávní vysílací organizace měly mít možnost využít příležitostí, které nabízí digitalizace a diverzifikace distribučních platforem na technologicky neutrálním základě, a přinést tak prospěch společnosti.
Aby byla zajištěna základní úloha veřejnoprávních vysílacích organizací v novém
digitálním prostředí, mohou veřejnoprávní vysílací organizace při poskytování
audiovizuálních služeb na nových distribučních platformách využívat státní podporu,
a uspokojovat tak zájmy široké veřejnosti stejně jako speciální zájmy, a to za
předpokladu, že se zabývají stejnými demokratickými, společenskými a kulturními
potřebami dotyčné společnosti a nemají nepřiměřené účinky na trh, které nejsou proplnění veřejné služby nezbytné
.

Česká verze aktuálního dokumentu je zde

Vydání nového „Sdělení“ obratem přivítalo sdružení EBU, zejména pak ponechání drtivé většiny kompetencí na národní úrovni...

Technický magazín EBU také o digitálním rozhlasu v Austrálii a další novinky

Nové vydání technického magazínu EBU EBU Technical Review 2009-Q2 se zabývá mj. digitálním rozhlasem a jeho zavádění v Austrálii (DAB+), kde jde o poměrně vzácnou shodu veřejnoprávních a aktivních komerčních rádií. V Austrálii je poměrně jiná situace a postavení rozhlasu jako takového. Podle posledních dat poslouchá rádio v týdnu více než 97% Australanů. Komerční rádia, která jsou z hlediska poslechovosti dominantním segmentem tamního trhu, vykazují v průměru 17 hodin a 2 minuty poslechovosti za týden (tzn. cca 2.5hodiny denně). Nejsledovanější je pak čas ranní doba, kdy australská rádia poslouchá 80% lidí všeho věku.

V Austrálii je také pozoruhodný nárůst rozhlasového trhu s pravidelným ročním nárůstem, při celkovém poklesu u dalších tradičních medií.